Anafylaktický šok

Přidat zkušenost

Anyfylaktický šok léčí Emergentní medicína- JIP a patří mezi Akutní, život ohrožující stavy

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis anafylaktického šoku

Anafylaktický šok je život ohrožující stav. Jedná se o nepřiměřeně silnou imunitní odpověď na jinak neškodný alergen.

Princip je takový, že při prvním setkání s alergenem se začnou tvořit protilátky – IgE. Ty neškodně putují krví, až.. při dalším setkání s tímto alergenem ho vytvořené IgE poznají, přitáhnou žírné buňky a zapříčiní uvolnění obsahu z žírných buněk – histaminu a heparinu. Z toho plyne, že k anafylaktické reakci dochází až při opětovném setkání s daným alergenem (o prvním setkání však nemusí pacient někdy ani vědět.).

A co se děje po uvolnění histaminu a heparinu z žírných buněk?

Obecně mají tyto látky vazodilatační účinky – roztažení cév – zvýší se tedy průtok krve. Vzniká otok a zároveň touto krví rychleji dorazí také další složky imunitní odpovědi, které dají vzniknout zánětu.. Tato reakce by se hodila, šlo-li by o reakci na vniknutí nějakého opravdového parazita. Avšak žírné buňky jsou přehnaně aktivní a tyto látky rozlévají na nesmyslné podněty a v přílišném množství.

V zásadě je tedy anafylaktická reakce nepřiměřená imunitní odpověď na špatně identifikovanou látku – označenou jako nebezpečnou.

Stažení dýchacích cest (které může být příčinou smrti při anafylaktickém šoku) je vlastně obrana, abychom nebezpečnou látku nemohli více vdechovat, průjem je způsob, jak látku z těla dostat..

Imunita to myslí dobře, ale je trochu popletená. Rozšířené jsou názory, že je popletená z toho, jak jí takřka není dopřáváno útočit na opravdové nepřátel – vzhledem k výraznému zvyšování hygieny, snižování prachu ve vzduchu je takových nepřátel stále méně.. A tak nezbývá než z nudy útočit třeba na burské oříšky..

Rizikové faktory anafylaktického šoku

Rizika pro rozvinutí anafylaktického šoku mohou být dosti individuální. Společné však všem anafylaktickým reakcím je, že se organismus s látkou, na kterou nepřiměřeně reaguje jeho imunita, nesetkává poprvé. Musí již být uložena v paměti IgE - coby pro organismus nebezpečná látka.

Vyvolat anafylaktický šok mohou různé potraviny (nejčastěji burské oříšky či jiné ořechy, mořské plody, pšenice, kravské mléko, ovoce, vnitřnosti), léky (antibiotika..), pro někoho jsou spouštěčem anafylaktické reakce potravinová aditiva (především „éčka“..), někdo přehnaně reaguje na styk s latexem (problém u zdravotníků, neboť mnoho lékařského materiálu obsahuje latex..), velmi časté je spuštění reakce po bodnutí hmyzem (včela, vosa), lékaři musí počítat s možností anafylaktické reakce po podání kontrastní látky pacientovi, příčinou může být i tělesná zátěž a mnoho jiných, někdy ani nezjištěných faktorů (pak hovoříme o idiopatické příčině)..

Prevence anafylaktického šoku

Hlavní prevencí nemoci je vyhýbání se spouštěčům anafylaktické reakce.

V některých případech lze proti této alergii očkovat – pravidelným podáváním minimálního množství alergenu si imunitní systém může na látku zvyknout.

Příznaky a projevy anafylaktického šoku

Anafylaktická reakce se projevuje nejprve kožními projevy – vyrážka, svědění, pálení, přidává se otok (nebezpečí zadušení v případě otoku jazyka či hrtanu!), pacient má pocit plného nosu, je dýchavičný, někdy kašle.

Dalšími projevy jsou nevolnost, zvracení, průjem, křeče břicha, nízký tlak způsobený místními otoky a rozšířením cév, pacient může upadnout do bezvědomí..

Existuje i tzv. anafylaktoidní reakce. Ta se projevuje úplně stejně jako reakce anafylaktická. Liší se principem vzniku – není potřeba, aby v organismu již byly přítomny protilátky (IgE) vytvořené při předchozím setkání s alergenem. Proto se anafylaktoidní reakce může objevit při prvním styku s danou látkou (typická riziková reakce na očkování, proto je nutné po každém očkování vyčkat cca 20 minut v čekárně..)

Léčba anafylaktického šoku

Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje aktutní zásah. Ten se má v prvé řadě zaměřit na kontrolu a udržení životních funkcí (udržení průchodnosti dýchacích cest, v případě otoku jazyka je nutné provést koniotomii – řez mezi prvními dvěma hrtanovými chrupavkami, lépe napíchání několika tlustých jehel do tohoto místa, kterými může pacient dočasně dýchat), kontrola oběhu, v případě selhávání srdce zahájení srdeční masáže.

K akutnímu zásahu patří aplikace adrenalinu (stáhne rozšířené cévy, zvýší se tlak..).

Pacienti s již prodělaným anafylaktickým šokem mají být vybaveni adrenalinem se snadnou aplikací (Epipen – adrenalinové pero).

Při ošetřování pacienta s anafylaktickým šokem je nutné odstranit zdroj alergenu (opatrně vyjmout žihadlo, podvázat končetinu, možno-li..)

K podávaným lékům patří kortikoidy, antihistaminika – tlumí alergickou reakci, bronchodilatancia – rozšiřují stažené bronchy.

Jak si mohu pomoci sám

Snad jediné, co pro sebe může pacient s rozvíjejícím se anafylaktickým šokem udělat, je aplikace adrenalinu (je-li jím vybaven) a přivolání pomoci.

Komplikace anafylaktického šoku

Je to akutní stav.. K hlavním komplikacím patří náhlá smrt způsobená selháním oběhu či znemožněním dýchání.

Diskuse  

Další názvy: anafylaxe

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s anafylaktickým šokem

Máte zkušenost s anafylaktickým šokem?

Anafylaktický šok po vosím píchnutí 1mimo1 (02.04.16)

Nevěděl jsem o sobě, že jsem alergický na bodnutí blanokřídlým hmyzem, věděl jsem, že jsem alergický na prachy, pyly, roztoče.

Stalo se to v roku 2015 na podzim, koštovali jsme venku burčák. Den předtím mě píchla vosa, měl jsem mírné zarudnutí, nevěnoval jsem tomu pozornost. Další den mě píchla další vosa, vlezla mi pod montérky, to už byl otok větší. Asi hodinu poté jsem vynášel odpadky a další vosa mě píchla, dostala se mi pod triko. Otoků jsem si všiml, až když lidé z koštu burčáku odešli domů. Otoky už byly větší, věděl jsem, že se se mnou něco děje, ale nedokázal jsem to identifikovat. Lítal jsem po domě a říkal ženě, že něco není v pořádku.

Viděla, že jsem rozrušený, ale jinak neviděla žádné známky nějaké nemoci. Začal mi tvrdnout jazyk, hledal jsem mobil, že zavolám švagrové, která pracuje v nemocnici na plicním. Říkala, že pokud máme Dithiaden, tak rychle vzít jednu tabletu a okamžitě volat rychlou zdravotní pomoc. Manželka šla domů rychle volat sanitku. Začalo se mi dělat špatně, šel jsem ven, bylo už chladněji.

Byla tam žena, pak přišel švagr se švagrovou. Chladili mě studeným ručníkem za krkem. Měl jsem pocit knedlíku v krku. Začalo se mi špatně dýchat, použil jsem Ventolin ve spreji, který mám používat, když se mi zhorší dýchání. Sedl jsem si na židli, chvíli mi bylo moc teplo, pak jsem dostal zimnici. Dali mi nanuk, ať snížím otok jazyka, nemohl jsem moc mluvit. Přišlo mi to jako celá věčnost, než ta sanitka přijela, ale přitom to bylo jen pár minut, nemocnici máme naštěstí dost blízko.

Po příjezdu mě ošetřili v sanitce, něco mi píchli, nevím, co, už jsem se sunul k zemi, ale vědomí jsem neztratil. Celé to viděla dcera, která měla 4 roky a doteď má panickou hrůzu, když vidí něco kolem ní letět. Po ošetření mě odvezli do nemocnice, kde jsem byl asi 6 hodin na kapačkách. Když už mě chtěli pustit domů, tak se to ozvalo znovu, zimnice, byl jsem po těle rudý jako rak.

Doporučili mi, abych co nejdříve navštívil svého alergologa, který mi pak provedl testy. Trvaly asi 6 týdnů. Poté jsem se dozvěděl, že jsem hodně alergický hlavně na včely a pak na vosy. Dostal jsem instrukce jak používat adrenalin (Epipen) a musím jej nosit pořád s sebou. Pocit knedlíku v krku jsem měl ještě dlouho, je dost možné, že to je psychického původu, obavy, co když se to stane znovu.

K adrenalinu jsem dostal antihistaminikum Aerius a pak ještě Prednison. Pokud by mě něco píchlo, mám užít jednu tabletu Aeriusu a 3 tablety Prednisonu. Pokud alergická reakce bude pokračovat, tak použít adrenalin a zavolat záchranku. Dost často prý není nutné adrenalin vzít.

Nyní jsem se na internetu chtěl dozvědět něco více o anafylaktických šocích, jak vznikají, jak se jim bránit, jaká je první pomoc atp. a všude jsem četl nebo i slyšel od jiných doktorů, že po píchnutí si vždy vzít ihned adrenalin a na nic nečekat, volat ihned záchranku, a pokud člověk neupadne do bezvědomí, tak si vzít i léky. Prý se už stalo i to, že reakce byla tak rychlá, že po vpichu vosy člověk upadl do bezvědomí a bez pomoci umřel.

Možná by to chtělo, aby byla veřejnost více informovaná o tom, že na světě existují epileptici, diabetici, alergici a další lidi, kteří by mohli potřebovat pomoct a jak těm lidem pomoci. Mít u sebe alespoň nějakou cedulku s nápisem, jsem alergik na to a ono, pokud mě najdete v bezvědomí, píchněte mi adrenalin a volejte záchranku. Minimálně lidé v okolí by bylo vhodné informovat o tom, že jste na něco alergičtí a seznámit je s tím, jak vám v případě selhání organizmu mohou pomoct.

Mám nastoupit imunoterapii, který spočívá v píchání alergenu do těla v malých kontrolovaných dávkách alergologem po dobu 2-5 let. Tak doufám, že to pomůže a alergie se sníží. Musím před tím podstoupit řadu různých vyšetření a léčbu zahájit po vosí sezoně na podzim. Teď mě čeká jaro a léto, kterého se dost obávám.

Anafylaxe na anestetikum martina pazourová (19.08.15)

Nikdy jsem neměla alergie, ani u zubaře, až jednou. V létě jsem řešila zuby a nechala si píchnout, myslím, Suprakain. Už je to deset let, tak nevím. Ani jsem nestihla dosednout před ordinaci na lavičku, hned mi otekl krk a jazyk. Bylo to strašné. Mlátila jsem na dveře ordinace, kde naštěstí nikdo nebyl, myslím z pacientů, jen lékař a sestra. Ten trouba neměl ani adrenalin, tak mě otočil vzhůru nohama. Hodinu otok splaskával. Žádná záchranka, poslal mě pak domů!

Následoval dvouměsíční pásový opar v oblasti ledvin z toho šoku. K tomu lékaři už nechodím. Ač profík, evidentně nevěděl, co má mít v lékárničce.

Dneska už nemám 10 let žádné injekce, trpím jak pes zaživa. I na narkózu budu asi alergická. Chce se mi umřít, když si na to vzpomenu. Kdo nezažil, nepochopí! Stalo se to pak ještě jednou, ovšem naštěstí v nemocnici na pohotovosti, pouze po opíchání dásně. To pak vypadalo jak při natáčení seriálu Sanitka. Adrenalin to vyřešil, ale povím vám, chce se mi umřít, protože tohle je opravdu šílený.

anafylaktický šok po Valetolu Arwen1979 (09.01.14)

Nikdy jsem neměla žádné vážné zdravotní problémy, ani žádné alergie.

Po spolknutí prášku Valetol ( brán na zmírnění bolesti hlavy )cca po 15 minutách, nesnesitelné svědění dlaní, chodidel, silné křeče v podbřišku, hnědé fleky po celém těle, nutkání na zvracení. Následně otok jazyka, nemožnost dýchání, ztráta vědomí.

Nebýt toho, že se to stalo v kanceláři a kolega mi poskytl první pomoc a zavolal záchranku, asi bych se udusila.

Po příjezdu záchranky jsem dostala injekci adrenalinu, tlak jsem měla strašně nízký. To pomohlo, následně odvoz do nemocnice na internu.

Léčba

viz článek

Co mi pomohlo

Pouze adrenalin, kontrola kožním lékařem (vyrážka po pár hodinách sama ustoupila) 24 hodinová hospitalizace na interně.

Následně provedeny testy na alergologii.

Od té doby se vyhýbám všem lékům, které obsahují paracetamol.

Bodnutí sršně radka h (22.09.10)

Šla jsem po pěšině ve Stromovce a zničehonic k mé hlavě přifrčel sršeň a několikrát mě bodnul do hlavy. Přitom se mi motal do vlasů, takže jsem se snažila ho opatrně odehnat, což se nakonec podařilo. Jsem od malička alergik, ale že jsem alergická na hmyz, jsem dosud nevěděla (nebo nebyla). Překvapilo mě, že jsou sršni agresivní a sami útočí.

Léčba

Hned po prvním píchnutí mě začalo svědit u prstů na nohou, pak kromě hlavy i v tříslech. Asi po pěti minutách, kdy už mi naštěstí volali lidé záchranku, se mi začala motat hlava. Radši jsem si lehla na zem, pak se mi začalo dělat špatně od žaludku (myslela jsem, že budu zvracet) a měla jsem strašné křeče v podbřišku.

Když přijela sanitka, nemohla jsem se ani hnout, ztrácela jsem vědomí a dělalo mi potíže mluvit. Řekli mi, že mi nesmírně klesnul tlak, a proto dostávám infuzi. Při příjezdu do nemocnice jsem ještě dostala zimnici a třasavku. Po podání léků se mi asi za hodinu ulevilo.

Ještě 24 hodin jsem měla kapačky a ležela na JIP. Propuštěna jsem byla druhý den. Bylo mi řečeno, že mohu do práce, ale to bylo předčasné. Měla jsem závratě, byla jsem totálně vyčerpaná a musela jsem si vzít pár dnů volna na zotavení. Asi po týdnu se již vše vrátilo do normálu.

Nesmírně si vážím pomoci a podpory, které se mi ze všech stran dostalo, děkuji lékařům a sestrám z nemocnice Na Františku.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.