Aneurysma a disekce

Přidat zkušenost

Aneuryzma a disekci léčí Chirurgie a patří mezi Onemocnění tepen a žil

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Příznaky aneuryzmatu a disekce

Popis aneuryzmatu a disekce

Aneuryzma

Pod slovem aneuryzma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu nebo může být céva poškozena úrazem.

V dřívější době bylo aneurysma nejčastěji spojováno s onemocněním syfilis. Nejdůležitější příčinou aneuryzmatu je v současné době ateroskleróza. Proč právě ona? Protože její výskyt stále stoupá, začíná se vyvíjet již u mladých jedinců. Je dávána do souvislosti s kouřením, vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou tuků v krvi (například cholesterolu).

Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta nebo na mozkových tepnách.

Pro lepší představu – aorta se dělí na části. První část se nazývá vzestupná aorta, je to ta část, která následuje hned za odstupem srdce. Ta se následně stáčí směrem do prava a vytváří druhou část, oblouk aorty. Z oblouku běží dále aorta směrem dolů, probíhá rovnoběžně s těly obratlů a leží přímo před nimi. Ta část aorty, která prochází hrudníkem, se logicky nazývá hrudní aorta a ta část, která následuje za ní je pojmenována břišní aorta. Břišní aorta se v oblasti pod křížovou kostí větví na dvě tepny kyčelní.

Obě lokalizace, ať aorta nebo mozkové tepny, jsou nebezpečné, už jen z důvodu vysokého tlaku proudící krve. Pokud dojde k prasknutí (ruptuře) aneuryzmatu, které není včas správně poznáno a léčeno, může vést k rychlé smrti v důsledku vykrvácení.

Aneuryzmat je několik druhů, zde budou vyjmenovány jen nejzávažnější formy, se kterými je možnost se setkat v „běžném“ životě.

Aneuryzma způsobené infekcí syfilis (příjice, lues) se vyskytuje v pozdějším stádiu této choroby, zvláště tehdy, není-li onemocnění léčeno. Postihuje nejčastěji oblouk aorty a hrudní část aorty. Většinou bývala tato aneuryzmata velkých rozměrů, dosahovala velikosti i kolem 15 cm.

Projevy vycházely z umístění – takové aneuryzma tlačilo na okolní struktury, způsobovalo zhoršení dýchání, problémy s polykáním nebo tlak na kosti a jejich následný úbytek. Prasknutí vedlo k vykrvácení do hrudníku.

Aneuryzma způsobené aterosklerózou. Ateroskleróza je proces usazování tukových plátů ve stěně cévy. Ty se zde usazují v podobě polštářků a mohou vést k řadě nepříznivých jevů. V první řadě jsou-li polštářky objemné, zužuje se průměr cévy a tím pádem k orgánům přichází méně krve. Druhý problém, který může nastat, je ten, že tyto polštářky jsou křehké a dělají cévní stěnu zranitelnější. Pokud se k ateroskleróze přidá navíc vysoký tlak, je na malér zaděláno. Takto patologicky změněná stěna cévy je ztenčená a nemá svou běžnou pružnost, tudíž není schopna udržet tlak a začne se vydouvat směrem ven. Zpravidla tento druh aneuryzmatu postihuje dolní část břišní aorty. Klinicky se projevuje jako hmatný odpor (rezistence) v místě aneuryzmatu.

Aneuryzma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneuryzmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velkost je kolem 5 – 20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře) a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneuryzmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.

Disekce

Disekce se jiným názvem dá pojmenovat disekující aneuryzma aorty. Cévní stěna se skládá ze třech těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.

Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout dvě paralelní lumen cévy vedle sebe, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneuryzmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.

Rizikové faktory aneuryzmatu a disekce

Na tomto místě je nutné zmínit genetické předpoklady, v důsledku kterých vznikají různé vady cévní stěny – ztenčení nebo nedostatečná pružnost. Je dobré vědět, zda někdo v rodině netrpěl onemocněním cév, které by mohlo mít genetický původ.

Dalšími rizikovými faktory je jednoznačně vznik aterosklerózy. Tou je dnes postižena velká část populace, ale jejímu vzniku se dá předcházet. V souvislosti se vznikem aterosklerózy jsou rizikovými faktory kouření, zvýšené množství lipidů v krvi (hyperlipidémie) a vysoký krevní tlak.

Prevence aneuryzmatu a disekce

Z hlediska genetického není stran prevence mnoho co dělat. Je dobré upozornit lékaře na výskyt daného onemocnění v rodině, aby byla včas zahájena léčba a preventivní opatření taková, aby byla cévní stěna co nejvíce chráněna od nepříznivých vlivů. Jimi je myšlen například vysoký krevní tlak, vzniklý i nárazově, třeba při větší fyzické námaze nebo při sportu. Dále je třeba držet hladinu krevních tuků na normálních hladinách. Je zapotřebí si uvědomit, že cévní stěna je již poškozena, bez vlastního přičinění a je třeba se snažit, aby nebyla poškozena ještě více.

Prevence aterosklerotických změn v cévní stěně je jasná. Jednoznačný vliv má kouření, takže jeho se rozhodně vyvarovat. Dále vysoký krevní tlak, který může souviset mimo jiné i se špatným životním stylem, velkým množstvím stresu nebo s netrénovaným organismem.

Obezita a vysoké množství lipidů (tuků) v krevní plazmě je dalším možným tvůrcem aterosklerózy. Obecně prevence proti ukládání tukových plátů v cévách vyžaduje celkovou změnu životního stylu, zahrnující změnu životosprávy a zařazení do běžného života dostatečné množství pohybu. Tím není myšleno jen cvičení, ale každodenní pohyb i v podobě delší chůze a podobně. Prostě cokoliv, co zdravě „rozproudí“ krevní řečiště.

Příznaky a projevy aneuryzmatu a disekce

Bohužel příznaky nejsou natolik výrazné, že by při jejich vyslovení, bylo všem jasné, že se jedná o aneuryzma nebo o disekci. Obecně se aneuryzma může projevovat bolestí v oblasti beder a zad, špatným dýcháním, zvláště při námaze (dušnost) je hmatná pulzace aorty v oblasti břicha (což je normálně možné jen u hubených jedinců – ale u nich se rozhodně nejedná o aneuryzma, hmatná pulzace je proto, že jejich drobná tělesná konstrukce umožňuje nahmatat aortu i přes břišní stěnu).

V případě, že dojde k prasknutí výdutě na břišní aortě, projeví se to jako náhlá příhoda břišní – spojená s prudkou bolestí. V takové případě je třeba jednat velmi rychle, zvláště v případě, že jsme informováni o tom, že pacient měl diagnostikováno aneuryzma. Řešení je jedině chirurgickou cestou.

Pokud praskne aneuryzma na mozkové tepně, vzniká náhlá prudká bolest hlavy, bez předchozích příznaků a může dojít i ke krátké ztrátě vědomí. Často k prasknutí na mozkové tepně dojde vlivem prudkého zvýšení krevního tlaku – náhlá fyzická námaha navíc spojená se změnou polohy hlavy nebo těla nebo velký emotivní zážitek.

Léčba aneuryzmatu a disekce

Terapie jak aneuryzmatu tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků.

Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT) nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky.

Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí, v případě aneuryzmatu na břišním úseku aorty, našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které ale tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.

Jak si pomoci sám

V první řadě dodržovat preventivní opatření.

Komplikace aneuryzmatu a disekce

Nejzávažnější a zároveň život ohrožující komplikací je prasknutí výdutě (ruptura aneuryzmatu), která z důvodu toho, že bývá většinou na velké tepně, ohrožuje akutně člověka na životě, je zde možnost vykrvácení z prasklého aneuryzmatu – buď do dutiny břišní, nebo do mozkové tkáně.

Další možnou komplikací je vznik trombů, krevních sraženin. Krev se obvykle začne srážet v místech, kde je zpomalen její proud. Normální hodnota rychlosti proudu krve brání před vytvořením krevních sraženin. V případě aneuryzmatu nebo i disekce se krev dostává do prostor, kde může proudit, někdy i svou původní rychlostí, častěji je však zpomalena, v horším případě se úplně zastavuje (to hlavně tehdy, vznikne-li vakovité aneurysma, vyplněné krví, které s původní cévou je spojeno jen tenkou stopkou. V takovém případě se krev vysráží a tromby se mohou dostat do cirkulace, kde jsou příčinou mnohdy i masivní embolie.

Embolie je vmetení krevní sraženiny do jiného místa oběhu, nejčastěji do plic, kde způsobuje ucpání krevního řečiště.

Diskuse  

Další názvy: výduť, aneurysma aorty, disekce aorty, disekující aneurysma aorty

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s aneuryzmatem a disekcí

Máte zkušenost s aneuryzmatem a disekcí?

Ruptura aneurysmatu Kikin9 (06.01.12)

Moji matku často bolela hlava a vysvětlovala to tím, že moc pracovala a málo spala. A tak jednoho dne v kanceláři pracovala a a ohnula se ke konferenčnímu stolku a prudce se narovnala a najednou padla k zemi a absolutně nereagovala, zaměstnanci začali okamžitě s masáží srdce a volali sanitu, která přijela až po 20 minutách od zavolání a to to měli jen 10 km. Poté, co si mamku odvezli, se nedělo nic a až druhý den udělali CT vyšetření a zjistili masivní krvácení do mozku. Poté se dohadovali, jestli budou odsávat krev či nebudou, samozřejmě že se shodli, že ne, že je to moc riskantní.

Následující dva dny byly jen o tom, že maminku nechali v umělém spánku a nic s ní nedělali, akorát se každý den scházeli na schůze, na kterých stejně nic nevymysleli. Následující den byl takový, že maminku odpojili bez souhlasu mého otce a tím si vlastně dokázali, že mají právo rozhodovat, kdo bude či nebude žít. Tehdy mi bylo 9 let a sestře 10. Asi za týden po pitvě se konal pohřeb v den sestřiných 11 narozenin.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.