Avitaminóza

Přidat zkušenost

Avitaminózu léčí Dietologie a patří mezi Poruchy výživy

Popis, Sodné a chloridové ionty, Draslík, Vápník, Hořčík, Železo, Rizikové faktory avitaminózy, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci sám, Komplikace

Popis avitaminózy  

Jako stopové prvky označujeme ty prvky, které jsou v poměrně malém množství nezbytné pro správný vývoj a fungování jedince. Nalézáme je jen u některých druhů rostlin a organismů a to v množstvím menším než 0,05%. U některých prvků není vždy jasný jejich biologický význam. Člověk má ve svém těle asi 20 stopových prvků. Patří mezi ně lithium (Li), hliník (Al), nikl (Ni), stříbro (Ag), rubidium (Rb), cesium (Cs), brom (Br), molybden (Mo) a další. Jejich spotřeba je pro každý organismus jiná. Při pestré a vyvážené stravě není v našich zeměpisných a ekonomických podmínkách obvykle vysoký nedostatek těchto stopových prvků.

Jejich hlavní význam je, že jsou v mnoha případech nezbytné pro správné fungování enzymů. Enzymy jsou biokatalyzátory, které se zúčastňují reakcí, které v těle probíhají. Tyto reakce by v některých případech mohly proběhnout i bez enzymů, ale za mnohem delší dobu. Protože enzymy patří mezi bílkoviny, mohou fungovat pouze do určité teploty – při teplotě nad 40 stupňů dojde k zastavení činnosti a při teplotě nad 60 stupňů k jejich vysrážení (je to vlastně stejná reakce, jako když ponoříme maso do horké vody a to na povrchu začne bělat) a tím nevratnému zničení.

Kromě stopových prvků, které potřebujeme hlavně pro funkci enzymů, jsou nutné i minerální látky – jsou to také prvky vyskytují se ve všech rostlinách i organimech v množství nad 0,05%. Bez jejich přítomnosti by organismus nebyl schopen fungovat. Hlavní prvky (primární), které se v celém světě živé přírody nacházejí nejvíce, jsou uhlík ( C), vodík (H), kyslík (O), fosfor (P) a dusík (N). Tvoří většinu základních látek, které tvoří tělo. Uhlík se nachází v každé buňce, která se nalézá nejen v našem těle, ale kdekoli na světě. Vodík se v těle vyskytuje spolu s kyslíkem v podobě vody, fosfor pak tvoří část genetické informace (DNA a RNA) a dusík je jedním z hlavních prvků tvořících bílkoviny. Příjem těchto prvků se děje s jakoukoli potravou, protože se vyskytují ve všem, co jíme (tyto prvky jsou ve všem živém).

Doplňující prvky (sekundární) jsou také nezbytně nutné pro život, v organismu jsou ale zastoupeny v menším množství než prvky primární. Stejně jako hlavní prvky jsou i doplňující prvky součástí veškerého života na Zemi (rostlin, živočichů, mikroorganismů…). Těchto prvků je sedm a patří mezi ně sodík (Na), draslík (K), hořčík (Mg), vápník (Ca), síra (S), chlor (Cl) a železo (Fe). Obvykle se vyskytují ve formě iontů nebo vázané ve složitých sloučeninách.

Sodné a chloridové ionty  

Tvoří hlavní součást tekutin, které se vyskytují mimo buňku. Tím vytvářejí rovnováhu mezi tekutinou, která se nachází v buňce (cytoplazma) a tekutinou mimo ni (např. Tkáňový mok). Pokud dojde ke zvýšení těchto iontů, buňka e začne zbavovat vody a v daném místě může vzniknout otok. Mají ale i další důležité funkce. Sodíku i draslíku máme v těle kolem 100 g a denně bychom měli přijmout 3 – 5 g sodíku a asi 3,5 g chloridových iontů. Oba tyto prvky se vyskytují hlavně v kuchyňské soli, dostáváme je ale i v potravě při konzumaci zeleniny.

Draslík  

Draslík je co do výskytu opakem sodíku a chloru. Vyskytuje se totiž převážně v buňkách. Celkově ho máme v těle kolem 150 g a jeho denní dávka by se měla pohybovat v rozmezí 1–4 g. Bohatým zdrojem draslíku je maso, dále také meruňky, banány a brambory.

Vápník  

Vápník se pak vyskytuje hlavně v kostech a zubech, kde je součástí hydroxyapatitu – sloučeniny, která tvoří hlavní hmotu kosti. Má ale také svoje nezastupitelné místo v krvi. Bez vápníku by nebylo možné, aby došlo ke srážení krve při krvácení a člověk by i po malých poraněních vykrvácel. Vápníku máme v těle asi 1–1,5 kg a denně by měl být jeho příjem asi 1 g. Nejlepším zdrojem vápníku je mléko, sýr, luštěniny a ořechy.

Hořčík  

Hořčík je dalším doplňujícím prvkem a v těle ho máme celkově kolem 20–30 g a v potravě se nachází v ořechách, hrachu, mléce a masu.

Železo  

Železo se v těle nachází až v překvapivě velkém množství – každý člověk by měl mít správně 4–7 g. Pro fungování organismu je jeho přítomnost nezbytně nutná – je součástí krevního barviva hemoglobinu, který vyplňuje červené krvinky (erytrocyty). Na hemoglobin se váží dýchací plyny – v plicích je to kyslík, ve tkáních se pak kyslík uvolní a místo něj se naváže oxid uhličitý. Ten je pak v plicích zase vydýchán a vyměněn za kyslík. Bez účastni železa by ale tento proces nebyl možný. Železo se vyskytuje hlavně ve vnitřnostech, vejcích, rybách, ořeších a listové zelenině.

Rizikové faktory avitaminózy  

V našich podmínkách se nedostatek stopových i doplňkových prvků se vyskytuje pouze v omezené míře, což je dáno pestrostí stravy. Rizikovým faktorem tedy může být jednostranně zaměřená strava nebo vynechávání něterých potravin z jídelníčku.

Stopové i doplňující prvky jsou pro nás sice důležité, ale pokud bychom je konzumovali ve vysokých dávkách, mohli bychom se postupně otrávit. Některá léčiva navíc zvyšují vstřebávání některých prvků (například železa u pacientů s jeho nedostatkem) a proto je důležité, aby po jejich náhodném požití třeba dětmi nebo lidmi, kterým nebyly určeny, byl okamžitě vyhledán lékař.

U některých žen se vyskytuje nedostatek železa, který je pak nutné kompenzovat doplňující preparáty.

Prevence avitaminózy  

Prevencí je vyvážená, pestrá strava, která splňuje podmínky racionální výživy. Obvykle není potřebase nad příjmem stopových prvků nějak zamýšlet, protože v našich podmínkách se ve stravě vyskytují v nadbytku.

Asi nejobvyklejším nedostatkem je nedostatek železa, který je ale poměrně snadno kompenzovatelný. Prevencí je v tomto případě konzumace vnitřností, listové zeleniny, ořechů a vejcí.

Protože bychom ale neměli přijímat velké množství některých prvků, doporučuje se například nepřesolovat jídlo.

Příznaky avitaminózy  

Protože každý prvek má v těle jinou funkci, jsou i příznaky u jednotlivých nedostatků rozdílné.

Nedostatek sodných i chloridových iontů způsobí dehydrataci, protože tyto ionty vlastně zadržují vodu v těle. Proto, pokud jich je málo, nastane dehydratace. Jejími příznaky je sucho v ústech, pocit žízně (který však může u starších lidí chybět), bolesti hlavy. Při jejím delším trvání pak může přijít i nechutenství, snížená schopnost soustředění a podobně. Protože s nižším množstvím vody v těle klesne i objem krve, sníží se zároveň krevní tlak. Naopak při nadbytku sodíku se krevní tlak spolu s množstvím zadržovaných tekutin zvyšuje a při delším působení je srdce namáháno, což může vést k infarktu nebo mozkovému poškození.

Chloridové ionty jsou navíc součástí kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která zajišťuje určité procesy během trávení, ale dále také zajišťuje, aby se do dalších částí zažívacího traktu nedostaly mikroorganismy – zajišťuje to díky svému velmi nízkému pH, které nemůže stěna bakterií vydržet. Jeho nedostatek se projevuje zvracením, svalovými křečemi. Může také ovlivnit tvorbu kyseliny chlorovodíkové.

Nedostatek draselných kationtů se zprvu projevuje jako mravenčení v končetinách, svalovou slabostí, hučením v uších. Postižení mohou mít nepravidelný tep, mít pocity nevolnosti a mohou zvracet. Naopak při nadbytku draslíku jsou celkově zmatení a mohou trpět až halucinacemi.

Jak již bylo napsáno, vápník se vyskytuje nejen v kostech, ale i v krvi. Proto, pokud je ho nedostatek, je odebírán z kostí, které mají pak menší pružnost a křehnou. To se děje hlavně u žen po menopauze, kdy tyto pacientky trpí tzv. osteoporózou (řídnutím kostí). Může být ale odbírán i ze zubů, které se pak mohou uvolňovat a nebo více kazit. Protože nechybí pouze v kostech, ale i v krvi, kde je důležitý při jejím srážení po různých poraněních, je také zvýšena krvácivost. Dalšími příznaky jsou svalové křeče, zvýšená lámavost nehtů a vlasů a opary. Nadbytek vápníku pak negativně ovlivňuje vstřebávání jiných prvků a přispívá k rychlejšímu stárnutí.

Nedostatek hořčíku se projevuje zvýšenou únavou, padáním vlasů, častějšími bolestmi hlavy, třesem, křečemi, bušením srdce. Při nadbytku se setkáváme s průjmem a zvracením, později pak se svalovými křečemi, dýchacími obtížemi a sníženým krevním tlakem, který může působit závratě.

Nedostatek železa je asi nejčastějším nedostatkem prvků v našich podmínkách. Protože železo je součástí hemoglobinu, je prvním přímým příznakem chudokrevnost (anémie), při které může mít pacient obtíže jako zadýchávání se (dušnost), bledost, sníženou chuť k jídlu a celkovou slabost. Nadbytek železa fyziologicky nastat nemůže, protože tělo má mechanismy, kterými se jeho nadbytečnému příjmu brání. Jinak je tomu ale u lidí s vrozeným deficitem těchto mechanismů a u alkoholiků. Tito lidé se postupně otravují železem – jedná se o velice vážný stav, který je nutné včas a odborně řešit, protože postupem času dochází k ničení jater, slinivky břišní a srdce. Na tento nadbytek jsou pak nejvíce citlivé děti.

Léčba avitaminózy  

Deficit kteréhokoli prvku je obvykle léčen jeho dodáním v podobě tabletek a často i změnou stravovacích návyků. Někdy může lékař předepsat léky, které zvýší vstřebávání něterého prvku.

Celkem neobvyklá je léčba u onemocnění, kdy je železa trvale nadbytek. Tito pacienti dochází pravidelně na transfúze, kdy je jim odbráno asi 400 ml krve. Ta se jim za nějaký čas dotvoří a množství železa v těle jim na nějaký čas poklesne.

Jak si mohu pomoci sám?  

Nejlepší pomoc je zamyslet se nad svou stravou – jak moc je vyvážená, co by bylo vhodné do ní přidat, zda není jednostranně orientovaná a které potraviny by bylo vhodné přidat. Je možná i konzultace s odborníkem na výživu. Pokud se ale objevují přetrvávající obtíže je vhodné navštívit lékaře.

Komplikace avitaminózy  

U nedostatku nebo nadbytku některých prvků může dojít až k těžkému poškození některých orgánů (například srdce, jater, slinivky). Pokud poškození dosáhne určitého rozměru, je možné také selhání orgánu a s ním spojené komplikace.

Diskuse o nedostatku stopových prvků

Další názvy: Nedostatek stopových prvků

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Avitaminózou?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Babské rady na Avitaminózu