Basaliom léčí Dermatologie a patří mezi Onemocnění kůže

DISKUSE, Popis, Příčiny, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Komplikace

Popis basaliomu

Jedná se o nejčastější maligní (zhoubný) nádor kůže, který postihuje především starší osoby, mezi 70 a 80 lety, ale v poslední době má bohužel tendenci k výskytu u čím dál tím mladších jedinců.

Objevuje se ponejvíce na jinak zdravé kůži, na místech nejčastěji vystavených slunečnímu záření. V 80% případů to bývá horní polovina obličeje.

Pro útěchu je třeba říci, že patří k jednomu z nejlépe léčitelných nádorů, který navíc nemá tendenci k metastazování (zakládání ložisek jinde po těle). Musí být však včas léčen, protože má tendenci k místně agresivnímu chování a může prorůstat do svého okolí a ničit přilehlé tkáně.

Problémový je především v tom, že má tendenci k recidivám, tedy k opakovanému výskytu i po vyléčení.

Příčiny vzniku basaliomu

Hlavní příčinou je poškození basálních buněk pokožky, které je nejčastěji vyvoláno UV zářením.

Kůže se skládá ze 3 vrstev. Povrchová vrstva se nazývá pokožka (epidermis), která je tvořena několika vrstvami buněk, které směrem k povrchu dozrávají. Pod epidermis leží vrstva vazivová, která se nazývá škára (dermis). Pod dermis je vrstva podkožního vaziva nazývaná hypodermis.

Vznik basaliomu se odehrává ve vnější části kůže, tedy pokožce. V její nejhlubší vrstvě (stratum basale) jsou buňky, které se dělí a spolu s buňkami stratum spinosum, které leží o vrstvu výše a též obsahuje dělící se buňky dávají vzniknout povrchovějším vrstvám pokožky.

Za normálních okolností dochází k množení buněk ve stratum basale tehdy, když je potřeba nahradit opotřebené nebo poškozené buňky povrchových vrstev. Tento proces je kontrolován na úrovni DNA tak, aby docházelo k tvorbě přesného počtu funkčně a tvarově dokonalých buněk.

Pokud dojde k poškození DNA těchto buněk, například UV zářením, k čemuž normálně dochází, ještě se nic zásadního neděje. V buňkách jsou totiž regulační mechanismy, které kvalitu DNA hlídají a v případě jejího poškození jsou schopny ji opravit. Pokud oprava není možná, vyvolají v buňce programovanou buněčnou smrt (apoptoza).

Pokud ale dojde k poruše i těchto regulačních mechanismů, nastává problém, který může skončit tvorbou nádorových buněk. K tomu může dojít po dlouholeté opakované expozici slunci. Bylo totiž zjištěno, že u UV záření působí kromě akutního (jednorázového) poškození též kumulativně, tzn. že vliv má i opakované poškozování těchto buněk, které se sčítá. Ke změnám regulačních mechanizmů pak dochází po nasčítání jednotlivých atak.

Vznikající buňky jsou pak funkčně a morfologicky méněcenné a jejich množení přestane podléhat regulaci, takže se dělí neřízeně a vzniká nádor.

Rizikové faktory basaliomu

Jako u většiny nádorových onemocnění i v tomto případě hrají při vzniku basaliomu roli faktory genetické a faktory prostředí.

Velmi významnou úlohu zastává především dlouhodobé (většinou léta trvající) opakované vystavování pokožky slunečnímu záření, jehož UV složka je schopna poškodit DNA buněk stratum basale.

S tím souvisí též časté návštěvy solárií, kdy navíc dochází k opotřebení přístrojů vyzařujících UV záření a to se potom může měnit ve zvýšeně škodlivé. Proto byste se při častějších návštěvách solárií měli zajímat o častost kontrol a případně výměn jejich zařízení a o záruku jejich neškodnosti.

Před průnikem UV záření do hlubších vrstev pokožky nás chrání kožní pigment melanin. Podle jeho množství je potom pokožka více nebo méně citlivá k poškození sluncem.

S tím souvisí další, v tomto případě geneticky podmíněný rizikový faktor. Lidé se podle množství melaninu v kůži dělí do 6 tzv. fototypů. Lidé s fototypem 1 a 2 mají melaninu nejméně a proto u nich hrozí vyšší riziko poškození DNA basálních buněk.

Z dalších faktorů je to pak nadměrné vystavování těla radiační zátěži, kdy hrozí zvýšené riziko pro vznik mnoha, nejen kožních nádorů.

Rizikovým faktorem vzniku basaliomu je též působení arsenu, jakožto prokázaného kancerogenu. Ten může být přítomen v půdě, vzduchu, vodě nebo potravě. Naštěstí je v dnešní době jeho výskyt monitorován a nemělo by proto docházet k častému vystavování se jeho vlivům.

Zvýšené riziko se pozoruje též u lidí imunosuprimova­ných ( s vysoce oslabenou imunitou), ať už z důvodu onemocnění (HIV, onemocnění krvetvorby, jiná nádorová onemocnění) nebo vyvolané uměle, například při léčbě systémových autoimunitních onemocnění, po transplatacích, při onkologické léčbě.

Nakonec existuje ještě několik speciálních chorob, u kterých je výskyt basaliomu velice častý, případně se jedná přímo o součást syndromu. Sem patří například geneticky podmíněné onemocnění zvané Xeroderma pigmentosum. Lidé s touto chorobou mají nedostatek enzymů, zodpovědných za opravy DNA poškozené UV zářením. Jsou vysoce citliví na sluneční záření a dochází u nich k velmi časnému vzniku různých kožních nádorů, včetně basaliomu.

Další chorobou, při které je pozorován pravidelný výskyt basaliomu je syndrom névoidního basaliomu (Gorlinův syndrom), což je geneticky podmíněné onemocnění, vyznačující se mnohočetnými basaliomy, kostními odchylkami, šedým zákalem a vznikem kostních cyst.

Prevence basaliomu

Jako prevence je dobré zvážit možnosti vyvarování se všech rizikových faktorů, způsobených vnějším prostředím.

Tedy, opalovat se uvážlivě, nevystavovat se přímému slunečnímu záření a když už ano, tak jen v době, kdy již sluníčko nemá největší sílu (tu má v pozdních dopoledních a časných odpoledních hodinách).

Samozřejmostí je používání opalovacích krémů, které bychom si měli vybírat podle našeho fototypu. Čím ho máme nižší, tím silnější ochranný UV faktor by měl náš krém obsahovat.

Do solárií chodit spíše střídmě a vybírat si taková, která jsou schopna doložit kvalitu a bezpečnost poskytovaných služeb.

Příznaky a projevy basaliomu

Jak již bylo zmíněno výše, basaliom se nejčastěji vyskytuje na místech opakovaně vystavovaných slunečnímu záření. Ponejvíce na obličeji.

Existuje několik variant, lišících se vzhledem a šířením. Nádor se může sířit buďto do okolí, plošně, nebo primárně do hloubky (v tomto případě hrozí postižení a destrukce hlubších struktur, tedy svalů, kostí a chrupavek).

Většinou začíná jako rostoucí, někdy hrbolatý tuhý uzlík na kůži, který má barvu kůže a v okolí bývají patrné rozšířené cévky. Postupně dochází k propadnutí jeho středu, pak má nerovné, vyvýšené okraje. Jeho střed často zvředovatí, ale bývá nebolestivý.

Variantou je pigmentovaný (hnědý až černý) basaliom, který se liší pouze tím, že vzniká v místě přítomnosti melaninu.

Vzácněji se může projevit jako tzv. sklarodermiformní basaliom, který má vzhled žlutobílé, tuhé, hladké, nerovné jizvy, opět bývají v okolí rozšířeny cévky. Tato forma většinou nevředovatí.

Tzv. superficiální basaliom je varianta s nejlepší prognózou, vznikající nejčastěji na trupu, jako červenohnědá ložiska, která se někdy mohou odlupovat a připomínat tak ekzém.

Léčba basaliomu

Diagnóza se dělá na základě vzhledu nádoru a histologickém vyšetření po jeho biopsii.

Poté nastupuje léčba, která je ve většině případů chirurgická. Při ní dochází k odstranění celé hmoty nádoru, přičemž se odstraňuje ještě část zdravé tkáně v okolí nádoru, aby bylo vyloučeno možné ponechání potenciálních nádorových buněk v okolní tkáni.

Jinou možností je tzv. kryoterapie, kdy se nádor odstraňuje za použití tekutého dusíku.

Ve speciálních případech může být použita léčba cytostatická (5 – fluoruracil), případně lokální terapie imiquimodem, což je látka imunomodulační, ovlivňující místní imunitní odpověď.

Po léčbě pacienta čeká ještě dlouhodobé sledování, aby se tak zajistilo včasné objevení případné recidivy (znovuobjevení se nádoru).

Ve většině případů je léčba nekomplikovaná, s úspěšností léčby převyšující 95%, u léčby recidiv 90%. Prognóza je tedy velice dobrá.

Komplikace basaliomu

Při včasném záchytu většinou ke komplikacím nedochází. Hlavní komplikací je proto přehlédnutí nádoru, který pak může nabývat velkých rozměrů a chovat se agresivně ke svému okolí. Tehdy může docházet k prorůstání do okolí a do hloubky, kdy nádor ničí své okolí (svaly, kosti, klouby a další tkáně, prostě vše, co mu přijde do cesty) a hrozí riziko závažných poškození.

Jedinou častou komplikací je výskyt recidiv. Nicméně, pokud už jste jednou basaliom měli, budete lékařem v dalších letech sledováni a případný opakovaný výskyt bude zachycen včas tak, aby byl odstraněn co nejdříve a nijak vám nestihl uškodit.

Závěrem bych rád dodal, že pokud se vám něco nelíbí na vaší kůži, pozorujete nějaký podezřelý útvar, překonejte lenost a stud, případně strach z diagnózy a navštivte s tím co nejdříve lékaře. Může se samozřejmě jednat o banalitu, ale to nechte na posouzení odborníkovi. V nejlepším případě si aspoň ulevíte a zbavíte se napětí z klasických otázek „co kdyby to byl ale ten…“. V případě, že na kůži opravdu nějaký nález mít budete, tak obecně u léčby nádorů platí, že čas hraje proti vám, takže čím dříve se problém začne řešit, tím větší šanci má na zdárný úspěch.

V poslední řadě bych chtěl říci, že jak bylo popsáno v textu, basaliom, ač zhoubný nádor, je ve většině případů velice dobře léčitelný a nezanechává následky.

Tedy, nemusí být vždycky všechno tak zlé, jak se na první pohled může zdát.

Diskuse  

Další názvy: basocelulární karcinom, rakovina kůže, maligní nádor kůže, zhoubný nádor kůže, syndrom névoidního basaliomu, Gorlinův syndrom

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s basaliomem

Máte zkušenost s basaliomem?

Basaliom recidiva pepod (03.10.16)

První basaliom se mi udělal u kořene nosu v 58 letech, jako reakce na časté vystavování slunci na zasněžených horách s nedostatečnou ochranou.

Po odstranění fotodynamickou terapií následovaly pravidelné kontroly jednou ročně.
Po pěti letech se basaliom vyskytl znovu na stejném místě, asi jako rekce na delší pobyt v jihovýchodní A­sii.

Odstraněn byl na třikrát, dvakrát opět fotodynamicky a následně ještě malý zbytek tekutým dusíkem.

Léčba Johnyd (05.08.14)

Téměř 5 let se mě vytvořil na tváři, na bradě boláček po seříznutí holicím břitem. Dlouhou dobu jsem se domníval, že jedná o zánět vlasového míšku - zvětšení, zmenšení atd, propadávající se střed ložiska, strupy. Po 4 letech jsme navštivil kožní lékařku. Ta se snažila asi 4× léčit různými mastmi a antibiotiky - po stěru (stafylokoky i plísně). Nic nepomohlo. Po změně lékaře byl hned určen bazaliom a doporučen chirurgický výřez.

Léčba

Chirurgický výkon provedla klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie. Zásah byl nečekaně velký - vřídek 2×2 cm byl rozšířen na 5 cm a můžu říci že mě den po operaci bolí velká část obličeje i krku. Bez tišení analgetiky nemůžu jíst ani pít. Mám místo velmi opuchlé a velmi bolestivé i na dotyk. Doufám, že se to bude jen lepšit - 24 hodin po operaci to bohužel bolí jako zánět čelisti při bolavém zubu.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.