Bolest hlavy

Přidat zkušenost

Bolest hlavy léčí Neurologie a patří mezi Onemocnění nervového systému

DISKUSE, Popis, Primární bolesti hlavy, Migréna, Tenzní bolest hlavy, Cluster headache, Chronická paroxymální hemikranie, Bolesti hlavy z nadužívání léků, Sekundární bolesti hlavy, Kraniální neuralgie

Popis bolesti hlavy  

Bolest hlavy je velmi častým příznakem mnohých často i systémových (celotělových) onemocnění. Svou přítomností nejen obtěžují pacienta, ale způsobují také změny psychického stavu (deprese, apatie, agresivita, atd.).

Bolesti hlavy můžeme rozdělit na primární a sekundární a tzv. kraniální neuralgie. Primární (idiopatické) bolesti nejsou projevem nějakého dalšího onemocnění a jejich příčina je velmi často ne zcela objasněna. Sekundární (symptomatické) bolesti jsou příznakem onemocnění nejen v oblasti hlavy. Kraniální neuralgie jsou bolesti spojené s průběhy hlavových nervů.

Primární bolesti hlavy  

Kategorie: nemoci centrálního nervového ústrojí

Migréna  

Obor: Neurologie

Migréna je nejznámější primární bolestí hlavy. Její výskyt je v Evropě asi 18% u žen a 5% u mužů. Většinou přichází v pubertě, ale vyskytuje se i v dětském věku. Je to opakující se záchvatovité onemocnění. Záchvat je předcházen varovnými příznaky (prodromy) jako je podrážděnost či přecitlivělost. Po prodromech může následovat tzv. aura. Podle její přítomnosti se rozlišuje migréna s aurou a migréna bez aury. Aurou se nazývá soubor doprovodných příznaků, způsobených změněnou mozkovou aktivitou, které většinou vymizí do hodiny od jejich počátku. Při vlastním migrenózním záchvatu se objevují pulsující, většinou jednostranné bolesti (hemikranie). Strany se při jednotlivých záchvatech mohou měnit a při maximu záchvatu se mohou rozšiřovat na celou hlavu. Trvání záchvatu je od několika hodin po několik dní. Pokud záchvat trvá déle než tři dny, označuje se tento stav jako status migrenosus.

Typický pro nemoc je rodinný výskyt (genetická predispozice). Příčinou záchvatu je nejspíše přílišná aktivita buněk v oblasti mozkového kmene, která vyvolá chybnou aktivitu jádra pátého hlavového nervu a lokální vazodilataci (rozšíření cév). Některé migrény mohou mít souvislost se stresem, alergiemi nebo s menstruačním cyklem.

K preventivní medikaci se obvykle přistupuje, pokud je frekvence záchvatů asi 3 až 4 za měsíc. Patří sem léky z kategorií antidepresiva, antiepileptika, β-blokátory, blokátory kalciových kanálů, antagonisté serotoninu a inhibitory prostaglandinů.

Z příznaků nemoci jsou nejdůležitější jednostranné chronické (opakující se) bolesti. Bolesti jsou velmi intenzivní a jsou doprovázeny nutkáním ke zvracení (nauzea) až zvracením, přecitlivělostí na hluk (fonofobie) a světlo (fotofobie). Aura u migrény není totožná s aurou epileptickou. Příznaky migrénové aury jsou senzitivní (dočasná jednostranná snížená citlivost-hypestézie, jednostranné mravenčení-hemiparestézie), zrakové (jiskření, záblesky, výpadky zrakového pole), motorické (jednostranná částečná ztráta hybnosti-hemiparéza, nebo jednostranná úplná ztráta hybnosti-hemiplegie), poruchy řeči, okohybné poruchy. U bazilární migrény (zvláštní typ migrény, kde jsou příznaky obdobné jako při postižení mozkové tepny a. basilaris) mohou být závratě, dvojité vidění (diplopie) někdy až ztráta vědomí.

Léčbu migrény dělíme na léčbu akutního záchvatu a preventivní medikaci. Při léčbě záchvatu se užívají léky z kategorie analgetika, antiemetika, nesteroidní antiflogistika. Kauzální (příčinou) léčbou migrenózního záchvatu jsou léky z kategorie Triptany. Preventivní medikace viz prevence migrény.
Při zvládání záchvatů pomáhá stlačení spánkových tepen (šátek okolo hlavy), studený obklad, pobyt v temnu a tichu a především spánek.

Komplikací migrény je tzv. transformovaná migréna. Je způsobena dlouholetým nadužíváním analgetik. Mozek méně tlumí vedení bolesti. Dříve podprahové (málo intenzivní) podněty jsou vyhodnocovány jako bolestivé.

Příznaky: bolest, hemikranie, nauzea, zvracení, fonofobie, fotofobie

Vyšetření: anamnéza, neurologické vyšetření

Tenzní bolest (tenzní cefalea)  

obor: Neurologie, Psychiatrie

Jedná se o nejčastější bolest hlavy. Rozlišuje se forma epizodická (bolesti trvají hodinu až několik dnů) a forma chronická (bolesti trvají i více týdnů). Postihuje asi 20% populace v rozvinutých zemích. Objevuje se nejčastěji v období puberty, maximum výskytu je v produktivním věku a ve stáří výskyt ubývá. Vzácněji se může projevit i v dětském věku. Častý je rodinný výskyt. Může být provázena migrénou a jsou i přechodné varianty mezi tenzní cefaleou a migrénou.

Nejvýraznějšími rizikovými faktory jsou stresové situace, nejčastěji v zaměstnání, rodinně, škole. Náchylné jsou neurotické osoby, lidé s depresí nebo po vysoké fyzické či psychické zátěži. Vyvolávacím faktorem také může být napětí v šíjových a hlavových svalech.

V prevenci je důležitá změna životního stylu. Pacient by se měl pokusit vyhýbat stresovým situacím, zařadit do denního programu cvičení či relaxační metody.

Hlavním příznakem je tupá bolest nejvýše střední intenzity, nejčastěji oboustranná. Není přítomno zvracení. Typická lokalizace bolesti je v týlu a ve spáncích.

V léčbě je nejdůležitější psychoterapie. Z leků je nevhodné užívání analgetik. Nasazují se nesteroidní antiflogistika, antidepresiva, anxiolytika.

Ze svépomocných metod léčby je nejdůležitější změna životního stylu, nácvik relaxačních metod a pravidelné cvičení.

Komplikací tenzní cefaley je přechod z epizodické do chronické formy. To je často provázeno nadužíváním analgetik a vznikem bolesti hlavy z nadužívání analgetik (Drug induced headache).

Příznaky: bolest hlavy

Vyšetření: anamnéza, neurologické, psychiatrické

Cluster headache  

Obor: Neurologie

Toto onemocnění nemá český název. Vyskytuje se asi 10krát méně než migréna a postiženi jsou především muži středního věku. Je typické silnými jednostrannými záchvatovitými bolestmi v oblasti orbity (v oblasti oka). Záchvaty trvají jednu až tři hodiny a jsou nakupeny v několika dnech až týdnech. Tyto časové úseky se záchvaty se nazývají clustery. Časový průběh je také nejcennějším diagnostickým vodítkem.

Příznaky jsou řezavá ostrá bolest s typickým časovým průběhem a orbitální lokalizací. Dále je přítomno slzení, červená spojivka (konjunktivální injekce), sekrece z nosu, zduření nosní sliznice, pocení na čele a tvářích, oteklé víčko (edém víčka). Forma se záchvaty střídající období klidu (epizodická forma) může přejít ve formu chronickou, kde záchvaty střídá období s trvalejší bolestí s nižší intenzitou v oblasti orbity.

Jako medikamentózní prevence záchvatů lze použít Prednizon či Karbamazepin. Rezistentní formy jsou léčeny Lithiem. Je však nutné sledování hladiny Lithia v krvi. K léčbě akutního záchvatu je používána krátkodobá inhalace 100% kyslíku. Z léků triptany a prednison.

Příznaky: bolest hlavy v oblasti orbity, konjunktivální injekce, slzení, sekrece z nosu, zduření nosní sliznice, pocení, edém víčka

Vyšetření: anamnéza, neurologické

Chronická paroxysmální hemikranie  

Obor: Neurologie

Onemocnění je obdobou Cluster headache. Je vzácné a postihuje především ženy. Typické je kratšími záchvaty, které se opakují několikrát denně. Diagnosticky i léčebně se podává Indometacin.

Příznaky: bolest hlavy v oblasti orbity

Vyšetření: anamnéza, neurologické

Bolesti hlavy z nadužívání léků  

Drug induced headache, drug rebound headache, chronická každodenní bolest hlavy, transformovaná migréna

Obor: Neurologie, Psychiatrie

Bolest vzniká jako komplikace ostatních primárních bolestí hlavy. Je způsobena častým (každodenním) užíváním nejčastěji analgetik, či ergotaminových léčiv. Bezpečná hranice užívání analgetik, která by stoprocentně ochránila před vznikem této komplikace nelze jednoznačně určit. U migrény vzniká asi v 60%, u tenzní cefaley asi ve 30%. Podstatou této bolesti je změna tlumení vedení bolesti v mozku, navozená užíváním analgetik. Dříve podprahové (málo intenzivní) podněty jsou vyhodnocovány jako bolestivé. Čas potřebný ke vzniku bolesti je závislý na množství a druhu užívaných analgetik. Udává se, že vzniká u běžných analgetik po deseti letech, u kombinovaných může vzniknout již po roce.

Rizikové faktory jsou neurotická osobnost, deprese, stresové situace (nejčastěji v zaměstnání, rodinně, škole), menopauza, užívání analgetik.

Prevencí je užívat analgetika co nejméně. Relativně bezpečná hranice je udávána okolo 5 tablet za měsíc.

Příznakem je chronická bolest menší intenzity. Po čase přechází v každodenní bolest. V tomto stadiu již mizí záchvaty původního onemocnění.

Při léčbě je nutné úplné vysazení nadužívaných léků. Po překonání abstinenčních příznaků asi po dvou dnech je třeba správně diagnostikovat původní bolestivé onemocnění a nasadit správnou léčbu. Až u 50 % pacientů se znovu objevuje nadužívání léků a návrat onemocnění.

Příznaky: bolest hlavy

Vyšetření: anamnéza, neurologické, psychiatrické

Další primární bolesti

Idiopatická bodavá bolest hlavy, bolest ze zevní komprese, bolest vyvolaná chladem, bolest při kašli, bolest z námahy, bolest spojená se sexuální aktivitou.

Sekundární bolesti hlavy  

Bolesti z této skupiny mají různý charakter, lokalizaci, vyvolávající podněty i dobu trvání.

Bolest poúrazová

Obor: Neurologie, Traumatologie

Bolest po úrazu hlavy. Může se objevit vedle akutních bolestí i bolest chronická.

Vyšetření: CT mozku

Bolest spojená s cévním onemocněním mozku

Obor: Neurologie, Neurochirurgie

Patří sem cévní onemocnění mozku (ischémie - nedokrevnost, hemoragie - krvácení).

Vše patří k život ohrožujícím stavům.

Vyšetření: CT mozku, angiografie

Bolest spojená s nitrolebními poruchami

Obor: Neurologie, Neurochirurgie

Jedná se o nejzávažnější skupinu bolestí hlavy. Většina příčin bolestí z této kategorie patří mezi život ohrožující stavy. Patří sem syndrom nitrolební hypertenze (zvýšený nitrolební tlak). V tomto případě je nutné pomýšlet i na nádorové postižení v oblasti mozku. Další příčinou bolestí je zánětlivé postižení mozkových obalů (meningitidy).

Vyšetření: CT mozku, magnetická rezonance (MR), lumbální punkce

Bolest hlavy spojená s vysokým krevním tlakem (arteriální hypertenze)

Obor: Interna, Kardiologie

Léčbou je snížení krevního tlaku, změna životního stylu, relaxace.

Bolest spojená s infekcí mimo oblast hlavy

Obor: Interna

Patří sem například chřipka, horečnaté infekční stavy.

Bolest způsobená chemickými látkami nebo jejich vynecháním

Obor: Neurologie, Psychiatrie

Obdoba bolesti z nadužívání léčiv. Patří sem především alkohol.

Bolest spojená s poruchami metabolismu

Obor: Interna

Patří sem bolesti hlavy po dialýze, při cukrovce, při nedostatku kyslíku atd.

Bolest spojená s onemocněním lebky, krku, očí, zubů, záněty dutin

Obor: Interna, ORL, Oční, Stomatologie, Rehabilitace

Léčbou je zde vždy odstranění vyvolávající příčiny bolestí. Patří sem také tzv. Cervikokraniální syndrom. Jde o bolesti hlavy, které mají příčinu v oblasti krční páteře. Mají zde velký vliv psychické vlivy, zátěž krční páteře, postižení krční páteře.

Příznakem je bolest v týlu a spáncích, někdy závrať. Při nejisté diagnóze je nutné vyloučit jinou příčinu bolestí, především nitrolební krvácení.

Kraniální neuralgie  

Lokalizace a charakter bolestí jsou závislé na průběhu senzitivních vláken (vlákna čití-vedou podněty bolesti, tlaku, teploty, atd.) hlavových nervů.

Neuralgie trigeminu (neuralgie V. hlavového nervu, neuralgie trojklaného nervu)

Obor: Neurologie, Neurochirurgi

Rozlišuje se forma primární a sekundární. U primární neuralgie je až v 90 % případů utlačován kmen trojklaného nervu cévou (často a.cerebelli superior) a vzniká tzv. neurovaskulární konflikt. Vyskytuje se v produktivním věku a ve stáří.

Příznakem je několik sekund trvající záchvat velmi intenzivní bolesti v oblasti inervované druhou a třetí větví trojklaného nervu (oblast oka, dolní čelisti a tváře). Záchvaty se opakují až několikrát za den. Lze nalézt tzv. spouštěcí zónu, což je okrsek na sliznici dutiny ústní nebo na kůži v inervované oblasti, jehož podrážděním se vyvolá záchvat. Stimulem může být dotyk nebo i jen vítr, mluvení. Záchvat se projevuje jako bolestivý stah mimického svalstva tzv. bolestivý tik. Pacienti mají problémy s jídlem, mytím a přidávají se tím k nemoci i problémy sociální a psychické.

V medikamentózní terapii se užívá karbamazepin, gabapentin, hydantoiny, neuroleptika, antidepresiva. Pokud medikamenty nepomáhají, lze přejít k neurochirurgické léčbě, při které se mezi kmen nervu a cévu vloží teflonová destička (mikrovaskulární dekomprese). Také je možný zákrok pomocí gamma-nože (stereotaktická radiochirurgie). Dříve hojně používaná metoda s použitím glycerolu (retrogasserská glycerolová rhizotomie) se již užívá méně.

Sekundární neuralgie trigeminu vzniká při dráždění nervu jinými chorobnými procesy. Nejčastější je postherpetická neuralgie (po prodělaném pásovém oparu), neuralgie při zánětech dutin, neuralgie způsobená chorobami dutiny ústní (zuby, postižení čelistního kloubu).

U sekundární neuralgie není spouštěcí zóna, není bolestivý tik, mohou být postiženy všechny tři větve trojklaného nervu. Bolest má spíše trvalejší a méně záchvatovitý charakter.

V terapii je nedůležitější nalezení a odstranění vyvolávající příčiny neuritidy.

Vzácnější neuralgie: neuralgie glosofaryngeální, neuralgie ganglii geniculi, okcipitální neuralgie

Všechny tyto neuralgie mají obdobné příznaky a terapii jako neuralgie trojklaného nervu. Liší se lokalizací bolesti podle průběhu příslušných nervů.

Příznaky: bolest hlavy, hemikranie, nauzea, zvracení, fonofobie, fotofobie, orbitální bolest, závratě

Vyšetření: anamnéza, CT, Magnetická rezonance (MR), lumbální punkce, neurologické, interní, psychiatrické, stomatologické, oční, ORL vyšetření

Diskuse o bolestech hlavy  

Další názvy: Migréna, Cefalea, Cefalgie, Tenzní bolest hlavy, Tenzní cefalea, Cluster headache, Chronická paroxysmální hemikranie, Bolesti hlavy z nadužívání léků, Drug induced headache, Drug rebound headache, Chronická každodenní bolest hlavy, Transformovaná migréna, Cervikok

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Bolestí hlavy

Máte zkušenost s Bolestí hlavy?

Lamaboy (30.09.14)

Zajímavé je to, že mě bolí jen občas a pokaždé jindy - např. ležím v posteli a najednou jako kdyby mě tam někdo střelil šípem a pak to bolí, než usnu. Problém je, když to začne ráno, protože to bolí, dokud neusnu, i když si vezmu lék na bolest (Ibalgin). Je to opravdu náhodné, není žádný stejný podnět.

Bolest od trojklanného nervu Pardek (29.12.12)

Trojklaný nerv mě trápí již několik let a tuto nepříjemnou nemoc jsem nejprve léčil lékem na epilepsii(NEU­RONTIN, nebo GABAPENTIN), který bolesti jen otupí, ale zásadně nemoc neřeší. Když jsem jsem se chtěl této nemoci zbavit, zkoušel jsem akupunkturu a prodělal jsem asi 15 sezení s výsledkem, že se bolesti po nějaké době opět ozvaly. Takže jsem přešel na zmírnění bolestí pomocí NEURONTINU a GABAPENTINU.

Jednou mě dcera přesvědčila k návštěvě detoxikačního střediska, kde mi zjistili, že mám v těle hodně choroplodných virů. Paní léčitelka mě předepsala 3 druhy kapek a po týdnu užívání se trojklaný nerv projevil ve velké síle a já jsem léčení přerušil. Paní léčitelka mi doporučila, abych léčbu nepřerušoval, že bolesti pominou. Zatím k tomu nemám sílu a trpím a trpím.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.