Břišní tyfus

Přidat zkušenost

Břišní tyfus léčí Infekční lékařství a patří mezi Infekční onemocnění

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci, Komplikace

Popis břišního tyfu  

Břišní tyfus je celosvětově rozšířené závažné infekční onemocnění, postihující pouze člověka. V dávné minulosti bylo často zaměňováno s jinými onemocněními, při kterých také dochází k obluzení, z čehož je odvozen i jeho název (řecky tyfos= mlha, dým).

Jeho původcem je bakterie zvaná Salmonella enterica typhi, která patří do skupiny hlavních střevních patogenních (nemoc vyvolávajících) bakterií u člověka, i u divokých a domácích zvířat.

Paratyfy jsou tři samostatná onemocnění, kterých vyvolavatelem je také bakterie z rodu salmonella. U nás je nejčastější paratyfus typu B, typ A bývá pouze importován a paratyfus typu C bývá ve světě velmi vzácný, u nás se nevyskytuje.

Rizikové faktory břišního tyfu  

Onemocnění se řadí mezi „nemoci špinavých rukou“, přenáší se tzv. fekálně-orální cestou. Nejvíce rozšířené bývá v krajinách s teplým klimatem, ve kterých bývá nízký hygienický standard, zejména v jižní Asii, v Africe, v Karibské oblasti a v Střední a Jižní Americe. Tyfus býval pravidelným průvodcem situací, při kterých docházelo k porušení základních hygienických pravidel (jako třeba války, nebo přírodní katastrofy). U nás proběhla zatím poslední tyfová epidemie po druhé světové válce, v roce 1945, téměř 10 000 lidí bylo tehdy nakažených tyfovou bakterií. Dnes je výskyt tyfu ve vyspělých krajinách vzácný, nejčastěji jde o případy zavlečeného tyfu u cestovatelů, nebo imigrantů.

Zdrojem nákazy je výlučně člověk - nemocný, nebo bacilonosič (což je člověk, který je nakažen, ale u kterého se onemocnění neprojevuje, a který bakterie trvale vylučuje ve svých sekretech a výměšcích).

Voda kontaminovaná výkaly nemocného se stává rezervoárem infekce a při jejím vypití dochází k přenosu infekce. Rovněž se tyfus může šířit z nedostatečně tepelně upravených potravin, které byli připraveny přímo z produktů infikovaných zvířat (které se taky nakazili pitím kontaminované vody), nebo byli nakaženy druhotně, tedy při kontaktu s kontaminova­nou vodou.

Část bakterií vyvolávajících onemocnění je zničena kyselou žaludeční šťávou, no ty, které přežijí, se dostanou do tenkého střeva, kde procházejí jeho výstelkou do lymfatické tkáně. Tam se množí a následně jsou lymfatickou i krevní cestou rozneseny po celém těle. Následně se udržují a nadále množí především v lymfatických uzlinách, ve slezině a v játrech.

U paratyfů jsou rizikové faktory stejné, někdy se ale objevují jako nemoci z povolání u pracovníků mikrobiologických laboratoří.

Prevence břišního tyfu  

Jako prevenci vzniku onemocnění je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, zejména v oblastech s výskytem této nemoci. Jedná se o striktní dodržování osobní hygieny, hlavně důkladné mytí rukou po použití toalety a před jídlem. Turisti v rizikových krajinách by měli pít pouze balenou, nebo převařenou vodu, neměli by používat do nápojů kostky ledu. Také stravování se v různých pouličních zařízeních může cestovateli přivodit vznik tyfu, proto se doporučuje jíst pouze v místech, které mohou zaručit vysoký hygienický standard.

V oblasti kde břišní tyfus propukl, je nutné kromě těchto pravidel dodržovat také základní protiepidemická opatření. Jedná se hlavně o zabezpečení nezávadné pitné vody, o separaci a likvidaci lidských exkrementů a odpadu- například zasypáváním chlorovým vápnem. Je taktéž nutná izolace nemocného a také se musí provádět dezinfekce všech povrchů a předmětů, se kterými mohl přijít do styku.

Před vycestováním do krajin se špatnými hygienickými podmínkami, a také u osob, které trpí sníženou tvorbou žaludeční šťávy, nebo užívají léky ke snížení její kyselosti (antacida), se doporučuje provést očkování. Doporučuje se hlavně v těch případech, kdy se cestovatel bude zdržovat v přírodě nebo na venkově, kde nemají možnost vybrat si místo stravování, a také v oblastech s dalekou dostupností lékařské péče.

V současnosti jsou k dispozici dva druhy očkovacích látek. Jedna se užívá ve formě kapslí, které se podávají celkem čtyři, ve schématu 0-2-4-6 dnů. V případě potřeby je možné provést přeočkování po pěti letech, a to opět čtyřmi kapslemi.

Druhý typ vakcíny se aplikuje injekcí do svalu. Tu je nutno provést minimálně dva týdny před odjezdem a je možné ji opakovat každé dva roky. Tato vakcína je v současnosti doporučována, protože zvyšuje imunitu vůči vzniku onemocnění na přibližně tři roky.

Preventivní očkování je možné vykonat také u členů rodin, ve kterých se vyskytuje nosičství bakterií.

Očkování však zabezpečuje pouze částečnou imunitu vůči vzniku onemocnění, v žádném případě nesmí nahradit zvýšenou hygienu a důkladnost při výběru stravy a vody!

Příznaky břišního tyfu  

Inkubační doba (od nakažení k projevení se prvních příznaků onemocnění) je u břišního tyfu 7-21 dní, obvykle 14. Při neléčení trvá nemoc 4 týdny. Břišní tyfus se začíná projevovat náhlým nástupem vysoké horečky (39-40˚C) se zimnicí, nechutenstvím, nevolností, kašlem, pacient postupně chátrá. Pacient může být v horečce agresivní, snaží se utéct z postele, nebo naopak, je schvácen a podřimuje. K horečce se přidá trvalá bolest hlavy (od toho vznikl také starý český název pro onemocnění - hlavnička). Při pohledu na pacienta vidíme, že má suchou bledou kůži, oschlý jazyk pokrytý hnědým povlakem, který se čistí od hrotu ve tvaru písmena V nebo W. Také na dásních a zubech má pacient hlenový povlak. Jelikož se bakterie množí ve střevech pacienta, jeho břicho je lehce vzedmuté, může být citlivé na dotek, hlavně v pravém podbřišku. Asi u poloviny nemocných dochází také ke zvětšení jater a sleziny, také v důsledku množení se bakterií. Některým nemocným se na kůži břicha objeví začátkem druhého týdne onemocnění růžové skvrnky (tyfová rozeola). Průjem nebývá většinou přítomen, spíš zácpa, je také přítomna nízká frekvence srdeční akce. Ve čtvrtém týdnu vysoké horečky poklesnou, pacient se ,,probouzí“, má hlad a žízeň a nový zájem o okolí.

U dětí onemocnění probíhá urychleně, a u starých lidí je často komplikováno přidruženými obtížemi.

U některých nemocných dochází po 30 dnech k opakování onemocnění, se stejnými, ale urychlenými příznaky.

2-5% nemocných, hlavně ženy ve středním věku s předchozími žlučníkovými potížemi, se stává nosiči onemocnění. Znamená to, že se u nich již příznaky onemocnění neobjevují, ale v jejich žlučníku nadále žijí salmonely, které se stolicí vylučují a mohou tak být nebezpečni pro své okolí.

Paratyfus typu A se projevuje jako lehce až středně těžce probíhající břišní tyfus, může také vyvolávat i stejné komplikace, které u tohoto onemocnění ale bývají méně časné. Častější jako u tyfu ale bývá návrat onemocnění, ke kterému dochází hlavně při nedodržení terapie.

Paratyfus B se může vyskytovat ve dvou formách - tyfoidní nebo gastroenterické. Tyfoidní forma se, podobně jako tyfus, projeví hlavně horečkou, která mívá větší denní kolísaní než tyfová horečka. Příznaky jsou velmi podobné jako u břišního tyfu, liší se akorát přítomností oparu na rtech, a také zrychlenou frekvencí akce srdeční.

Gastroenterická forma se projeví již po několika hodinách po nakažení vodnatými, někdy zeleně zbarvenými průjmy, bez příměsi hlenu a krve.

Projevům paratyfu C dominuje horečka a zánět dýchacích cest, u tohoto onemocnění nedochází ku postižení trávícího traktu.

Léčba břišního tyfu  

Břišní tyfus i paratyfy se prokazují kultivačním vyšetřením (vypěstováním původce onemocnění ze vzorku) stolice, moči, krve, také kloubní tekutinou, nebo hnisem. Také se užívá takzvané Widalovy reakce, kde se v séru pacienta stanovuje přítomnost protilátek vůči antigenům bakterie.

Břišní tyfus se léčí antibiotiky, hlavně chloramfenikolem. Důležité je zahájit léčbu čím dřív, pokud ještě pacient není vyčerpán dlouhotrvajícími horečkami, předchází se tak vzniku komplikací.

Pacientovi se podává také i podpůrná léčba - to znamená prevence vzniku proleženin, dostatečné zavodnění pacienta, a zvýšený přívod vitamínu C a skupiny B vitamínů.

U bacilonosičů ale antibiotická léčba k vyléčení často nestačí, obvykle musí podstoupit operační vyndání žlučníku (cholecystektomii).

Jak si mohu pomoci sám  

Nemocný bývá během léčby izolován na infekčním oddělení nemocnice, především proto, aby nedošlo k ohrožení okolí. Má nařízen klid na lůžku, a také ještě v době po vyléčení je mu doporučováno vyhýbat se přílišné tělesné námaze - hrozí totiž prasknutí zvětšené sleziny.

Do domácího léčení může být propuštěn až po prokázání, že není bacilonosič, což se vyšetřuje přítomností bakterií ve vzorcích moči a stolice. Celková doba trvání práceneschopnosti bývá běžně 6-8 týdnů.

Komplikace břišního tyfu  

V současnosti, při správně a včas léčeném břišním tyfu, je vznik komplikací vzácný. Dříve ale bylo celkem časté (až u 10% nemocných) krvácení ze střeva, a to v důsledku množení se bakterií v jeho stěně, které vedlo ke vzniku vředů. Krvácení ze střeva se projevuje kašovitou, dehtovitě černou stolicí. Někdy může být stěna střevní tak oslabená množícími se bakteriemi, až praskne, což vyvolá vylití se střevního obsahu do dutiny břišní a zánět pobřišnice (peritonitidu).

Peritonitida je velmi závažný stav, protože bakterie normálně se nacházející ve střevě proniknou do krevního oběhu a vyvolají sepsi- tedy celkovou obrannou reakci organismu na jejich přítomnost. Sepse vyústí do vzniku septického šoku s multiorganovým selháním, které bývá fatální.

Mezi další, vzácné, komplikace patří zánět kostní dřeně (osteomyelitida), který je lokalizován hlavně v žebrech a v dlouhých kostech. Tento zánět se může projevit až po delším čase od vzniku břišního tyfu, jenom zřídka se vyskytuje bezprostředně po vypuknutí onemocnění.

Také při tyfu může vzniknout zánět srdcového svalu (myokarditida), který se projevuje střídaním pomalé frekvence akce srdeční se záchvaty rychlé. Mezi její další projevy patří dušnost- tedy pocit nedostatku vzduchu, již při malé námaze, tlak na prsou a úzkost.

Salmonely jsou schopny také toxicky poškodit centrální nervový systém, který zanechává doživotní důsledky v podobě tyfové psychózy.

Zejména u lidí s vleklým zánětem žlučníku jiného původu, se může také vyvinout tyfová cholecystitida, která má často za důsledek vznik bacilonosičství.

Po proběhlém onemocnění, hlavně když se začal léčit pozdě, může dojít k vypadání vlasů a vzniku plešatosti (alopecii). Ta je však dočasná, vlasy po vypadání opět dorostou.

U dlouhodobě ležících, imobilních pacientů mohou na částech těla, které jsou vystaveny největšímu tlaku (hýždě, paty), vytvořit proleženiny, neboli dekubity. Také je u nich zvýšené riziko vzniku zápalu plic, který výrazně komplikuje již tak dost závažné onemocnění.

U paratyfů hrozí vznik stejných komplikací jako u tyfu, bývají ale mnohem méně časté.

Diskuse  

Další názvy: Paratyfus, tyfus, typhus, typhus abdominis, typhus abdominalis, enterická horečka, hlavnička, paratyphus, paratyf

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Břišním tyfem

Máte zkušenost s Břišním tyfem?

Dovezla jsem si z Tunisu břišní tyfus M.Kunz (15.04.12)

Po náhlém upadnutí do místního bazénu u hotelu,jsem po 6 hodinách dostala horečky, velký průjem provázený zvracením - následovala dehydratace a úbytek potřebných látek v těle i krvi, celkový kolaps těla - mdloby, halucinace. Po 2 hodinách přijel místní lékař, který mě zaléčil injekcemi, předepsal mi několik druhů tablet, mezi nimi mimo jiné i antibiotika, další byla před, po jídle také další jsem jedla 2-4× denně.

Měla jsem při tom neustálé horečky, lékař řekl, že když za 2 dny odlétám, tak pokud se nezhorší můj stav, nebude mě v Tunisu zdržovat. Léčba by mě příliš mnoho stála a že doma si mám zajít k svému lékaři. Měla jsem neustálé teploty a stále jsem spala, také halucinace byly při prvních příznacích, po příletu jsem po využívání léků, jak řekl Tunisský lékař, šla na kontrolu, kde mi bylo řečeno, že jsem vyléčená, ale už po týdnu se mi příznaky opakovaly a navíc se k tomu přidal komplexní kolaps organismu. Odvážela mě RZS 3× do týdne na údajný kolaps srdce a infarktový stav. Podotýkám, že nikdy nic než zvýšenou činnost a tlak nic nenašli.

Mému lékaři nedošlo, že to patří k prodělané chorobě, přes mé naléhání mě poslal na infekční. Tam jsem ztrávila 24hodin. Byly mi odebrány vzorky krve a moči, ale nic nenašli. Stolici mi neodebrali vůbec. Nakonec při třetím tomto kolotoči po 1,5 měsíci mi primářka infekčního oddělení napsala prášky na hlavu a účinek byl opětovně nulový. Přes veškeré úsilí svést můj kolabující stav - stále se opakující více než půl roku - se stále mé celkové kolapsy a veškeré příznaky v daleko menší míře stále opakovaly. Moje síla a vitalita šla pomalu ke dnu, takže moje dcera mi nakonec našla doplňky stravy a celkovou detoxikační kůru a pomalu jsem se začala z toho dostávat.

Lékaři prostě vůbec neslyšeli to, co jsem jim říkala. Dnes jsem 2 roky po tomto onemocnění a radím všem lidem, kteří přijíždějí z Afriky nebo Asie, aby se šli dobrovolně vyšetřit na toto onemocnění. Věřte, že nikomu nepřeji stejné prožití toho, co jsem musela já absolvovat.

Co mi pomohlo

Celkový detox těla. Brala jsem více než 1,7 roku doplňky stravy - vitamíny a výtažky z bylin i čínských, pila jsem dostatek čajů pro očistu jater, žlučníku a sleziny, držela jsem více než rok dietu pro slezinu a játra a do dnes si dávám doplňky stravy plus piji čistící čaje.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.