Cévní mozková příhoda

Přidat zkušenost

Cévní mozkovú příhodu léčí Neurologie a patří mezi Onemocnění nervového systému

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si pomoci, Komplikace

Popis cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní onemocnění, během kterého dochází k nervovému poškození přetrvávající 24 hodin a déle. Cévní mozková příhoda je způsobena přerušením krevního zásobení některé z části mozku. Přerušení dodávky okysličené krve do mozku je z 80% na základě trombu (či embolu), který cévu ucpe. V ostatních případech dojde ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy či ke kombinaci těchto jevů.

Pokud neurologické příznaky stejné jako u cévní mozkové příhody ustoupí do 24 hodin jedná se o tzv. tranzitorní ischemickou ataku (TIA). Poškození není trvalé a na CT (počítačová tomografie) se mže potvrdit výskyt menšího infarktu mozkové tkáně.

Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám.

Následné uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitaci. V mnoha případech i přesto může být úplné vyléčení. Na druhé straně je stále častou příčinou úmrtí – uvádí se úmrtnost 20% během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale také vyplývá, že zcela se uzdraví až 40% pacientů.

Rizikové faktory cévní mozkové příhody

Jednoznačně u této nemoci můžeme říct, že její riziko vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu věku a to v poměru – muži : ženy = 1,5 : 1.

Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku) dojde potom v mozku k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční) a ten dopluje do mozku a cévu ucpe.

Nesmíme také zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie).

A samozřejmě sem řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., které s cévní mozkovou příhodou úzce souvisejí).

Dalším rizikem mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda v mladším věku se často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).

Prevence cévní mozkové příhody

Hlavní příčinou cévní mozkové příhody je většinou ateroskleróza (kornatění tepen neboli ucpání cévy usazeninami tuku a ostatních látek). Prevence je tedy zaměřena na odstraňování příčin aterosklerózy a udržování po jejím propuknutí.

Základní prevencí je upravení jídelníčku omezením živočišných tuků, soli a cholesterolu. Je důležité mezi denní jídlo zařadit více ovoce, zeleniny, celozrnné potraviny a luštěniny.

Dalším cílem prevence je udržování váhy, je doporučený aktivní styl života.

Doporučuje se skončit s kouřením. Kouření je obecně škodlivé k našemu zdraví, ale u aterosklerózy se jedná až o dvojnásobný vzrůst pravděpodobnosti onemocnění cévní mozkovou příhodou.

Dalším vlivem je vysoký krevní tlak, který je potřeba se stoupajícím věkem (alespoň od 50ti let) kontrolovat u lékaře a snažit se dodržovat jeho doporučení či brát léky. Vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších příčin mnoha onemocnění.

Příznaky a projevy cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5% se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na dané oblasti mozku, která je poškozená.

Pokud jste v přítomnosti člověka, který právě utrpěl cévní mozkovou příhodu, poznáte to z většiny případů na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Mohou mu samovolně vytékat povislým koutkem sliny z úst.

poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat, pokud mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat jednou polovinou těla.

Může být úplně nehybný a hýbat jen očima(nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či dát Vám najevo, co mu je.

Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či tzv. plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně.

Někdy se po CMP vyskytuje také porucha čití - hypestezie.

Pacient má také problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až k úmrtí – poruchou center, které jsou důležité pro základní životní funkce a edémem (otokem) mozku.

Při lehčí formě cévní mozkové příhody může pacient pociťovat pouze bolesti hlavy a závratě, může také dojít k zvracení. Také si pacienti stěžují na rozmazané či dvojité vidění.

Pro lékaře k určení diagnózy je důležitá především anamnéza. Zda má pacient vysoký krevní tlak nebo cukrovku, dále rodinná dispozice, projevy aterosklerózy, jiné druhy cévních onemocnění. Dále následuje jednoduché neurologické vyšetření – například uchopení pacienta za obě ruce a aby je obě stiskl – při cévní mozkové příhodě, jak již bylo řečeno, dochází k parézám a plegiím, tudíž je často znatelný rozdíl v síle stisku rukou.

Podrobnější diagnostika se dále provádí v nemocnici pomocí CT (počítačová tomografie), která se může doplnit MNR (magentickou rezonancí). Z těchto vyšetření se pak určuje velikost postižení mozkové tkáně, zda jde o ischémii či krvácení a také prognózu v léčbě pacienta.

Léčba cévní mozkové příhody

Každý pacient s diagnostikovanou cévní mozkovou příhodou musí být hospitalizován – jedná se o vážné onemocnění s mnoha komplikacemi. Léčba cévní mozkové příhody je dlouhodobá a náročná, jelikož se ve většině případů jedná o rozsáhlá poškození.

Pacienti jsou umístěni v jednotkách intenzivní péče (JIP), kde jsou jim zajištěny základní životní funkce (krevní oběh a dýchání) a podávány léky na podpoření krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku. Mezi tyto léky patří hlavně látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která cévní mozkovou příčinu způsobila a nebo naopak na zastavení krvácení. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit.

Neméně důležitou součástí léčby je rehabilitace, jelikož velké procento pacientů s tímto onemocněním ztrácí soběstačnost. Proto již na lůžkách intenzivní péče se začíná s polohováním pacienta a jednoduchým cvičením, aby již tak ochablé svaly neztrácely svalovou hmotu.

Většina pacientů se musí znovu učit úkony běžného života. Musejí se znova učit mluvit, chodit, psát, osobní hygienu a ostatní. Při hodně těžkých fázích tohoto onemocnění je pacient i přes rehabilitaci odkázán na pomoc druhých, protože ochrnutí končetin je již nevratné nebo jen částečně ustoupí. S tím souvisí i porucha řeči, myšlení a zraku.

Velmi významnou úlohu v léčení pacienta hraje jeho aktivní přístup, někteří pacienti jejich nezdolným optimismem a snahou dokáží změnit i zdánlivě neměnný těžký stav. Proto je důležité podporovat aktivitu nemocných – zdravě je motivovat.

Cévní mozková příhoda není nemocí, jejíž důsledky se zlepší na normální stav přes noc. Jsou to většinou dlouhé týdny až měsíce vytrvalé práce pacienta a péče jeho okolí. Motivace je velmi důležitá, proto je nutné pacienta chválit i jen pro zdravé lidi běžné věci – udržení hrníčku, první nové kroky, samostatně se obléci či dojít si na toaletu. Je však ale potřeba mít na paměti vážnost situace a pacienta nepřeceňovat, takže například jej nenechat v koupelně bez dozoru dokud nemá dostatečnou koordinaci pohybů atd.

V České Republice existuje již několik vytvořených center zaměřených pouze na cévní mozkové příhody, kde je pacient léčený a rehabilitovaný a později dochází ambulantně. V těchto centrech jsou zajištěny všechny pomůcky, psychologové, fyzioterapeuti, logopedi a je zde vytvořeno i zázemí pro blízké okolí pacienta. Zde se dozvíte potřebné informace pro péči o vaše blízké.

Jak si mohu pomoci sám

Tato otázka vyvolává tři rozlišné odpovědi. Za prvé odpověď pro ty z Vás, u kterých se onemocnění dosud neobjevilo. Vaší základní pomocí sobě samému je se vyvarovat co nejvíce rizikovým faktorům. Samozřejmě neovlivníte ani věk ani rodinné dispozice, ale můžete aktivním a zdravým stylem života onemocnění předejít či alespoň oddálit.

Pokud se setkáte s osobou, u které máte podezření, že právě prodělala cévní mozkovou příhodu, neváhejte zavolat lékařskou pomoc. Vyčkejte s osobou na příjezd záchranné služby, hlídejte její stav a popište přesný sled událostí, který je poté velmi důležitý pro správnou diagnózu. V první pomoci můžete opravdu udělat pouze to, že na osobu budete mluvit a kontrolovat tak její stav vědomí, pokud by došlo k zástavě srdeční činnosti je nezbytné reagovat srdeční masáží.

V případě, že jste již cévní mozkovou příhodu prodělali, je nutné dodržovat lékařské pokyny a pokyny ostatních pracovníků, kteří se o Vás budou starat. Cévní mozková příhoda je onemocněním, které vyžaduje pevnou vůli a psychickou vyrovnanost. Největší váhou v úspěchu vrátit se do běžného života je nepolevit v rehabilitaci.

Komplikace cévní mozkové příhody

Komplikacemi nemoci není pouze ztráta již zmíněné soběstačnosti, dlouhodobá rehabilitace, poruchy pohybu, zraku, myšlení a řeči. Čtvrtina pacientů i přes veškerou péči zůstává v invalidním důchodu.

Hlavní komplikací je zanedbání léčby vzniklé cévní mozkové příhody či nedodržování následné léčby nebo režimových opatření (kouření,dieta atd.). První cévní mozkovou příhodu přežije průměrně 8 z 10 pacientů, ale při nedostatečné léčbě či z jiných příčin dojde k jejímu opakování, které už přežívají pouze 4 pacienti z 10.

Diskuse

Další názvy: mrtvice, mrtvička, CMP, infarkt mozku, mrtvice mozku, stroke, TIA

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s cévní mozkovou příhodou

Máte zkušenost s cévní mozkovou příhodou?

Zemřel mi 40letý přítel Adéla2690 (01.10.14)

To si takhle jednou povídáte a najednou vám ten druhý řekne, že je mu špatně. Dojdete k němu a on vám řekne, že vás vidí dvojmo a přitom kouká úplně někam jinam. Pak mu pomalu začne padat koutek a už mu vůbec nerozumíte, co chce říct. Přítel měl cca 100 kg, takže hýbat s ním moc nešlo. Pak to vypadalo, že bude zvracet, ale nic z toho nebylo. Pak se snažil vstát a najednou byl na zemi. To už jsem volala 155, kde mi řekli, co mám dělat a sanitka přijela opravdu rychle. Nicméně poté jsem zjistila, že už byl vlastně mrtvý na místě s tím, že to vypadalo, jako když strašně chrápe a je v kómatu. Byl na přístrojích dva dny a rodina a lékaři usoudili, že už se to nedá zachránit.

Byl to silný kuřák, měl nervy, stres a poslední dobou dost hodně dřel. Teď když nad tím přemýšlím, tak si poslední půl roku stěžoval na častou bolest hlavy, ale to si vzal Ibalgin a bylo to v pohodě. Možná že kdyby někam šel, něco by zjistil. Měl i problémy se srdcem, měl ho moc zvětšené a prášky spíš nebral. Teď už je mu doufám líp, i když nikdy si na nic neztěžoval. Teď mi jen hrozně chybí.

Malátnost po mrtvici sadra (21.03.13)

Mám 40 let a před 4 roky jsem měl srdeční infarkt a následně mozkovou mrtvici - dost vážnou museli mě startovat a byl jsem něco přes měsíc v bezvědomí. Jsem celkem v pohodě, ale pořád jsem malátný.

Lada

Farmakologická léčba mrtvice ruzenahorvathova (01.08.11)

Dostala jsem mrtvici 28.2.2011

Léčba

Nemohu moc mluvit, pravou ruku nemohu moc hýbat a nohou také.

Co mi pomohlo

Aggrenox , Prestarim neo combi, Dorsiflex.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.