Chronický únavový syndrom

Přidat zkušenost

Chronický únavový syndrom léčí Neurologie a patří mezi Onemocnění nervového systému

DISKUSE, Popis, Faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis chronického únavového syndromu

Chronický únavový syndrom je pojem, který u řady odborníku nenašel své místo a často bývá jeho existence zpochybňována. Nicméně daný stav u pacientů existuje a nelze jej dnes popřít. Jistě není pro nemocné lehké se v dnešní době zorientovat, oč se přesně jedná. V mediích je totiž k dispozici celá řada článků a názorů na toto onemocnění, a tak laikovi nezbývá nic jiného než se s některou variantou popisu a příčiny jeho onemocnění ztotožnit. Nechť tento text poslouží jako upřesnění a vyvrácení některých mylných názorů na toto onemocnění, které ještě dnes i mezi některými odborníky panují či panovaly.

Každého z nás potkává únava. Může to být normální (fyziologická) reakce organismu na zátěž, ať už fyzickou či psychickou, nicméně to může být i nespecifický příznak určitého tělesného (infekce, cukrovka, krevní choroby, nádory) či duševního onemocnění, užívání léků, některých drog apod.

U různých lidí se však únava projevuje různým způsobem a v jiné míře. Někdo si více stěžuje na slabost, nesoustředěnost, ospalost, malátnost, nevůli, jiný může být psychicky vyčerpaný a nechce se mu nic řešit, bez ohledu na to, že by byl nějak tělesně unaven.

V populaci se zvyšuje výskyt únavových stavů, což souvisí s civilizačními faktory - stresem, se stále se zvyšujícími nároky v povolání, domácnostech, v péči o rodinu, o finanční zabezpečení apod.

Obecně panuje názor, že dnešní životní styl je uspěchaný, nevyvážený a obzvláště náročný pro ženy, jakožto nositelky dvojrole – ženy mající své povolání a k tomu povinnosti v domácnosti a v péči o rodinu.

Únavou trpí velká část populace, ale jen asi 2-3% splňují podmínky chronického únavového syndromu. Jedná se o chronickou poruchu spojenou se silnou únavou trvající alespoň 6 měsíců, která neodezní ani po uložení na lůžko. Únava omezuje denní činnosti až pod 50 % stavu dosahovaného před nástupem onemocnění a jsou vyloučeny ostatních příčiny, které by mohly být zdrojem chronické únavy (onkologická onemocnění - nádory, autoimunitní choroby, infekční choroby, psychiatrická onemocnění, endokrinní choroby a další).

Doprovodnými příznaky chronického únavového syndromu mohou být zvýšená teplota, která se zvyšuje po tělesné a duševní zátěži, dlouhodobé bolesti v krku, zvětšení a citlivost mízních uzlin - zejména krčních, bolesti svalů, kloubů a hlavy, poruchy spánku, světloplachost, zapomnětlivost, napětí, úzkost, neklid a další neuropsychické změny a náhlý začátek problémů. Pokud není stav vhodně léčen, může nemocného i invalidizovat.

Dříve hodně diskutované téma souvislosti tohoto syndromu s viry Ebstein-Barrové (EBV) a výskyt protilátek proti EBV u pacientů značící prodělané či akutní onemocnění vyvolané právě touto infekcí, byla zpochybněna již v několika studiích. Navíc se udává, že utvořené protilátky proti virům EBV, tj. známka prodělaného onemocnění (promořenost) má v populaci více než tři čtvrtiny jedinců, ne-li 90%. Dnes se víceméně jako vyvolávající příčina dají považovat opakované stavy nemocnosti (různé virózy), životní krize nebo zátěžový způsob života.

Pro pacienty je často těžké přijmout fakt, že se u nich neprokáže žádné tělesné onemocnění a jsou lékařem v horším případě buď ignorováni nebo v lepším případě doporučeni na psychiatrii. Skutečně je tomu tak - chronický únavový syndrom je dnes pojímán jako onemocnění klíčící na podkladě psychické poruchy a bývá ztotožňován s psychiatrickou diagnózou neurastenie (diagnóza F 48.0).

Neurastenii řadíme mezi neurotické poruchy, kdy si pacient stěžuje převážně na únavu a vyčerpání, které nejčastěji přičítá nějaké tělesné nemoci. Obvykle se dělí do dvou typů, které se víceméně překrývají. První typ souvisí se zvýšenou únavou po duševním vypětí (např. při problémech v zaměstnání, v rodině…), druhý typ pak s pocity zvýšené únavy a fyzické slabosti po minimální tělesné námaze. U obou typů se mohou vyskytovat příznaky jako jsou bolesti hlavy, neschopnost se radovat (anhedonie), podrážděnost, úzkost, depresivní stavy, nespavost či naopak zvýšená spavost (hypersomnie), obavy o své zdraví a mnohé další. Druhý typ pak asi nejvíce koreluje s termínem chronický únavový syndrom, neboli CFS (chronic fatigue syndrom).

Rizikové faktory únavového syndromu

Rizikovým faktorem pro vznik onemocnění je psychické i fyzické přepětí, stres, neschopnost relaxovat. Jsou i podklady toho, že v některých rodinách se tento syndrom vyskytuje častěji, což znamená, že existuje i určitá genetická vloha vyšší vnímavosti na podněty, které mohou onemocnění vyvolat (zejména pak u jedinců, kteří hůře zvládají stresové situace apod.).

Prevence únavového syndromu

Vhodnou prevencí se rozumí naučit se zvládat vlastní život tak, abychom nebyli přepjatí, pěstovat si zdravou sebedůvěru, pravidelně si dopřávat odpočinek, najít si koníčka, kterým se můžeme odreagovat a odpočinout si.

Jelikož často bývají spouštěčem problémy ve vztazích, ať už rodinných či v zaměstnání nebo jinde, je přínosné se naučit vhodně jednat s lidmi a tzv. „pěstovat dobré vztahy“, i když některé životní události samozřejmě ovlivnit nedokážeme.

Příznaky únavového syndromu

Chronický únavový syndrom obvykle začíná náhle, zdánlivě bez zjevné příčiny. Nemocní si stěžují zejména na neadekvátní únavu, která nekoreluje s prováděnými úkony a denní činností. Spánek a odpočinek ovládá celý den nemocného a přitom nepřináší úlevu. Častá je i progrese onemocnění do té míry, že dotyčný již není schopen vstát z lůžka a normálně fungovat, až si nakonec musí zařídit pracovní neschopnost.

Pracovní neschopnost může mít několik týdnů, měsíců i let a v závažných případech se do pracovního procesu již někteří jedinci nevrátí nikdy. Syndromem trpí častěji ženy ve středním věku, což je vysvětlováno jako vyšší pracovní vytížení žen v práci, a poté i v domácnosti a v péči o rodinu.

Vedle únavy se pak mohou objevit i bolesti v hrdle, zduřelé krční uzliny (což bylo dříve připisováno právě infekci virem EBV), bolesti hlavy a svalů (proto dříve označení myalgická encefalomyelitida), bolesti kloubů, poruchy spánku (nespavost či zvýšená spavost-hypersomnie), závratě, podrážděnost a mnohé další.

Léčba chronického únavového syndromu

Přibližně polovina nemocných se uzdraví spontánně sama a bez léčby. Druhá polovina takové štěstí nemá, nicméně onemocnění je léčitelné a relativně zvládnutelné, pokud je podchyceno včas a nemocný se dostane do rukou odborníka a je ochotný spolupracovat a přijmout fakt, že může být i psychicky nemocný (což v dnešní uspěchané a tvrdé době není samozřejmě nic výjimečného).

Z léčebného hlediska je nejdůležitější vyhnout se dohadování o příčinách poruchy a přijmout psychické onemocnění jako fakt. Připomeňme, že únava fyzická i psychická jsou stejně důležité a obojí je řešitelné.

Jelikož nemocný, který se cítí unavený, častěji či stále odpočívá, aby se vyhnul ještě vyšší únavě, ubývá mu i svalová hmota. To je také příčinou stále se snižující výkonnosti. V nemocném to zvyšuje pocit, že je stále více a více unavený. Jedná se o začarovaný kruh. Je proto důležité, aby nemocný určitou předepsanou činnost vyvíjel a plánovitě svou aktivitu zvyšoval.

S nemocným je obvykle probrán dosavadní život a určité životní události jsou zhodnoceny a případně prodiskutovány jako vyvolávající faktory (významné životní události, konflikty apod.). Vhodnou léčbou je i skupinová a individuální psychoterapie, meditace, hypnóza, arteterapie a muzikoterapie, které u nemocného vedou k uvolnění, zrelaxování a zvýšení sebevědomí.

Z léků se používají farmaka podávaná při depresích, tedy antidepresiva. Odstraňují přídatné depresivní stavy a úzkosti, obavy z onemocnění a v léčbě syndromu mají celkově velmi dobrý účinek.

Jak si mohu pomoci sám

Pokud trpíte dlouho trvající únavou, jejíž příčinu si nejste schopni odhalit, měli byste určitě navštívit praktického lékaře, který minimálně provede prohlídku a krevní testy, aby vyloučil infekční, či jiné onemocnění.

Únava může být vyvolána i dlouhodobým nedostatkem spánku, proto dbejte na vhodný harmonogram spánku a pracovních činností. Nepřetěžujte se v práci, činnost v rodině spravedlivě rozdělujte i mezi ostatní její členy - pokud to jde. Najděte si koníčka (např. jógu), který vám pomůže zvládat stres a přetažení, pravidelně relaxujte.

Komplikace únavového syndromu

Nejzávažnější komplikací, při nevhodné či žádné léčbě, je invalidizace pacienta, který již není schopen docházet do zaměstnání, vést normální rodinný život a vůbec vést život takový, jaký vedl před výskytem poruchy.

U pacientů trpících tímto syndromem často nacházíme zvýšený výskyt depresí a úzkostných stavů, pramenících z beznaděje, kterou prožívají při dlouhotrvající únavě, jejíž příčinu si neuvědomují, nedokáží si jí vysvětlit, zbavit se jí, ani nijak potlačit. Nejhorší pro pacienta pak je odmítaní léčby a přítomnosti poruchy ze strany lékaře, což může vyústit až k těžkým depresivním stavům.

Diskuse

Další názvy: myalgická encefalomyelitida, CFS, chronic fatigue syndrom, CFIDS, chronic fatigue immune dysfunction syndrom, chronický únavový syndrom s imunitní dysfunkcí, islandská nemoc, nemoc Akureyri, nemoc royal free, neurastenie

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s chronickým únavovým syndromem

Máte zkušenost s chronickým únavovým syndromem?

Chronický únavový syndrom (CFS) Natálie89 (04.02.15)

V 15 letech jsem začala mít problémy s klouby - páteř a kolena. O rok později se u mě vyvinula porucha příjmu potravy. Neustálé virózy a angíny mě pronásledovaly již od dětství a i přes veškeré testy imunity, které vyšly vždy naprosto v pořádku, všichni svalovali vinu na boreliózu, kterou jsem prodělala v 7 letech. V 17 letech jsem začala aktivně sportovat. Po roce jsem přestala kvůli škole a bolestem kloubů. Následoval psychický šok doprovázený silnou poruchou spánku.

Obvodní lékař mi na podzim tvrdil, že jde pravděpodobně o únavový syndrom, ale je to prý celkem běžné a nedá se s tím nic dělat. Šla jsem tedy k psychiatrovi, který mi předepsal 2 různá antidepresiva s tím, že mám depresi, a postupně přidával. Na 4 tabletách denně jsem se rozhodla, že o tohle nestojím. Od zimy do jara jsem pravidelně chodila k ortopedovi, tentokrát s koleny, zády, rameny, zápěstím a kyčlemi. Tentokrát jsem i od ortopeda vyslechla, že může s velkou pravděpodobností jít o únavový syndrom.

Nemoc mi bohužel nikdo nikdy oficiálně nepotvrdil, ani neléčit, jelikož jsem se asi nedostala ke správným lidem. Nyní jsem na vysoké a se stresem při zkouškovém opět přišla nekonečná únava, problémy se spaním, zimnice, zánět průdušek a silné bolesti kloubů. Bohužel aktuálně nejsem schopná se učit, protože mě chytá panika a mám pocit, že je toho na mě moc.

Příznaky:
(několik let)

  • zimnice
  • virózy
  • nespavost či extrémní spavost/únava
  • bolesti kloubů
  • fyzická slabost
  • velmi silný pocit psychické únavy
Léčba

Před rokem pár měsíců léčba antidepresivy, ale bohužel mi vadil přístup samotného doktora. Léky mi ani nedělaly dobře. Doteď mě nikdo léčit nechtěl, budu hledat nového lékaře.

Co mi pomohlo

Oprostit se od stresu. Bohužel stresové situace tento stav vyvolávají.

Podpora rodiny při chronickém únavovém syndromu Irenička (10.04.13)

Dobrý den,

s chronickým únavovým syndromem bojuji už dlouhých 5 let. Začalo to bolestí v krku, teplotami, zvětšením krčních uzlin, zvýšením bílých krvinek. Nasazeny antibiotika, ale úleva žádná. Spánek cca 12 hodin po probuzení ještě větší únava, zmatenost, bolest kloubů, svalů, teploty, pocit nachlazení. Návštěva alergologa a imunologa nález - snížená imunita prokázáno nespočet alergií, se kterými jsem nikdy problém neměla. Došlo i na vysokou alergickou reakci po bodnutí hmyzem. Opakovaně navštívena pohotovost s aplikací infuzí a léky, několika denní zvracení, světloplachost. Přidaly se menší nádory na rukou, nádor byl vyndán a poslán na histologii - granuloma anulare.

Léky nezabíraly, tak byla nasazena antimalarika, efekt minimální. Rozjely se mi do toho ukrutné bolesti zad,mnohočetné blokády zad k tomu, takže kolotoč rehabilitace, neurolog, orl, kožní, farmakolog a po dvou letech i psychiatr. Nikdo nemohl přijít na příčinu nemoci, přehazovali si mě jak brambory a kroutili hlavami. Tato nemoc je podceňována a není uznávaná! Tato nemoc mě dostala do plné invalidity a to mi v té době bylo 31 let. Jsem unavená k smrti, mám bolesti svalů, teploty mě omezují takřka denně, prospím skoro celý den, mám výpadky paměti, nádory na rukou, které nebolí a nejsou zhoubné a nepřekáží, bolesti v krku a zad. Nejhorší je ta bolest kloubů a svalů.

První dva roky byli náročné, ale teď jsem se naučila s tím žít. Pokud se mi chce spát a nejdu, pozvracím se a musím okamžitě jít spát. Než se z toho dostanu, trvá to i tři dny. Můžu Vám říct, že je to strašná nemoc taková zdlouhavá, ale musíte si najít způsob jak s ní žít a hlavně bojovat a nevzdávat se! Mám třináctiletého syna, strašně mi pomáhá, ale aktivity, které byl zvyklý se mnou dělat, už dělat nemůžeme. Ale našli jsme jiné koníčky, které děláme - rybaření, plavání atd. Důležitá je podpora rodiny jinak se z toho zblázníte! Takže od jara do podzimu nevycházím bez batohu, kde mám první pomoc, adrenalin, léky na alergii, spreje na astma, vitamíny, fenistil krém a léky které užívám denně. Setkávám se s názory lékařů, kteří mě peskují, že to není nemoc, že nechápou, kdo mi tu dg připsal atd zkrátka to negují a mě to uráží.

Chronická únava před maturitou Luciis (02.11.11)

Dobrý den,

je mi 19 let a chronickým únavovým syndromem trpím už od svých 18 a půl let. Začalo to na podzim třemi virózami, bolestí svalů a kloubů, bolesti hlavy, malátnost a pak jsem dostala třídenní silné migrény. Potom následovala těžká únava. Nemohla jsem se zvednout z postele, byla jsem malátná, unavená, nemohla jsem ani zvednout těžší sklenici vody, bolesti končetin, prstů na rukou. Spala jsem celý den asi tak 14-16 hodin a v noci jsem nespala. Měla jsem výpadky paměti a nemohla jsem se soustředit.

Na začátku mě lékařka poslala k psychiatrovi s tím, že je to podzimní deprese, ta se ale nepotvrdila. Měla jsem sice maturovat, ale nestresovala jsem se. Znalosti a známky jsem měla v pořádku a těšila jsem se na to až odmaturuji.

V 1,5 měsíci této nemoci jsem měla 1-2× týdně slabší depresi. Tento stav trval tak 6-7 měsíců. Potom jsem měla následky: pokles váhy, slabší deprese jednou za čas. Deprese sami ustály asi tak po měsíci. Až zas teď na podzim se mi únava opět objevila. Vím, že tentokrát se mi to spustilo díky stresu. Díky vitamínům od Nutrilite, je to tak o polovinu lepší. A můžu se věnovat i škole. Sice s individuálem, ale aspoň něco. Snad už letos odmaturuji.

Léčba

Asi ve třetím měsíci průběhu této nemoci jsem začala brát doplňky stravy od NUTRILITE. Doble X a další. Stav se do měsíce zlepšil a pořád se zlepšoval. Školu jsem odložila a když se mi to zlepšovalo, chodila jsem na procházky s kamarády a věnovala se sobě. Potom na půl roku veškeré problémy zmizely. Ani nemocná jsem nebyla.

Únavový syndrom aklin (20.06.10)

Dobrý den,

chronickým únavovým syndromem trpím 8 měsíců (dle diagnózy obvodního lékaře). Po šestinedělí rostoucí únava a bolest svalů, bolest kloubů na rukách, kolenech. Poté se přidalo brnění, mravenčení a pálení na rukách až po ramena a na nohách, narušený spánek. Po 3,5 měsících postupného zhoršování jsem jednoho rána nemohla vstát z postele.

Po pár týdnech vyčerpání v posteli jsem skončila u psychiatra s diagnózou středně těžká až těžká deprese. Po 2,5 měsících na antidepresivech jsem se dala psychicky jakž takž dohromady. Obrovská únava (ráno problém vylézt z postele), slabost v celém těle, tíha v nohách, brnění a mravenčení po těle, rozmazané vidění, nesoustředěnost, problém s pamětí, ztuhlé ruce jsou mé příznaky tohoto syndromu a stále přetrvávají.

Léčba

Dostatek odpočinku, antidepresiva, injekce B12, Milgamma, Wobenzym, také hodně ovoce, zeleniny, vitamíny. Krátké procházky a mít malé cíle - práce kolem dětí a domácnosti, koníčky.

Psychiatr je podporou, dojde ke zlepšení psychiky, dostala jsem návrh na lázně. Naopak psycholog má názor, že všechny příznaky jsou z deprese a je minimální podporou.

Co mi pomohlo

Zatím nepozoruji fyzické zlepšení, ale bojuji. Je to těžké, ale musím - kvůli sobě, dětem a manželovi.

Únavový syndrom - projevy bumblee (10.05.10)

Dobrý den,

léta mě okolnosti nutily fungovat na 300%(rozvod, utáhnout byt, finanční závazky, placení hlídání kvůli práci na směny) a udržet si práci - málo placenou. VPP byl samozřejmostí celá ta léta a vzhledem k mému průměrnému standardnímu vzdělání se na trhu práce často vyskytovaly problémy. Bylo těžké vše finančně utáhnout. Tohle vše se na mne zdravotně dost po letech podepsalo. Šlo to mnoho let pomalu a plíživě.

Nejdříve jsem měla občas obrovské energetické výkyvy, že se daly skály lámat a nemuset spát třeba několik dnů, následně pak bolesti různých částí těla, zvýšené teploty, bolesti krku, uzlin, kloubů, totální ztráta menstruace. Střídalo se nechutenství se žravostí, ale převládalo období nechutenství. Stresy byly na denním pořádku a to hlavně obavy o zaměstnání spolu s finančním nedostatkem. Drtila mě představa nejistoty, pocit žádného zázemí a že stále něco musím zvládat.

Postupem času nastala porucha spánku, časté buzení, děsivé sny, pocity vyčerpání a nevyspání. Stavy se zhoršovaly a byly doby, kdy nebylo možno vstát z postele a dojít do koupelny, nemohla jsem ani uvařit. Stávalo se, že celý víkend jsem proležela se strašným pocitem vyčerpání. To se nakonec vystupňovalo do naprostého fyzického vyčerpání a selhání, kdy jsem věděla, že opět budu muset do práce, ale už jsem tam nedošla. Nemohla jsem vstát a naháněl mi hrůzu pocit bezmoci!

Stavy pokračovaly - začaly se objevovat úzkosti, obavy, anemické hraniční problémy, kde pomalu hrozila hospitalizace. Posléze jsem skončila na neschopence s borreliózou, která ještě vše umocnila a já začala mít psychické problémy.

Byla jsem nucena nějakou dobu užívat antidepresiva (deprese považovali za primární onemocnění, přestože jsem si léta stěžovala na chronický únavový syndrom u svého obvodního lékaře), po kterých se psychický stav normalizoval a po ukončení medikace byl v pořádku. Ale ostatní fyzické problémy zůstaly.

Stačí jakákoliv sebemenší námaha a vyčerpání je tu. Střídají se u mě obrovské vlny propadů vyčerpávající únavy. Nemohu zvednout ze židle, ale potom zase nemohu spát celou noc a přes den nemohu vydržet únavou. I v současné době je to u obvodního lékaře bráno spíše jako „jarní únava“, ale na moje dotazy co s tím, jsem nedostala pořádnou odpověď - pouze předepsané vitamíny.

Léčba

Díky Borrelióze a komplikacím jsem byla přes 2 měsíce v pracovní neschopnosti. Stav se odpočinkem trochu zlepšil, měla jsem trochu více energie, ale vzhledem k nastavenému systému nemocenského v ČR je člověk nucen, aby ustál všechny své závazky včetně stravy. Mě to bohužel donutilo z ekonomických důvodů jít opět do práce. A problémy nastaly znovu.

Co mi pomohlo

Myslím, že jediná cesta je změnit od základů životní styl. Bohužel to v mnoha případech nejde hned a v mém případě to zatím vůbec nejde. A ani nevím jak ho změnit.
Odstěhovat se do lesů, přírody, přestat pracovat, aby si člověk odpočinul, zdravě se stravovat, sportovat - zkouším občas běhat, stav je pak ještě horší.

Nevím, jak budu nadále řešit svou situaci. Faktem ale zůstává, že pokud je člověk zodpovědný a je na všechno úplně sám bez pořádné finanční rezervy, bez pocitu zázemí, jistoty a je si vědom, že jeho existence je paradoxně závislá na jeho „zdraví a penězích“, tak mu to v konečné fázi pocitu klidu, bezpečí a jistoty nepřidá, neboť je to začarovaný kruh.

námitka turista (10.02.10)

Chronický únavový syndrom znám z vlastní zkušenosti 24 let. Je to vleklé a nepříjemné virové onemocnění, které v obdobích remisí téměř neobtěžuje, v odbdobí relapsů ztěžuje až znemožňuje normální fungování. Odezva onemocnění v oblasti psychiky je sekundární.

V žádném případě nejde o primárně psychiatrické onemocnění tak jak je definováno na této stránce. Takový výklad onemocnění jako pacient s CFS a jako lékař v jedné osobě kategoricky odmítám. Zařazení onemocnění mezi tzv. „F“ diagnózy je projevem diagnostických rozpaků, společenské a zdravotnické ignorance a vede k nucené psychiatrizaci pacientů s CFS.

Ne všichni pacienti s CFS jsou depresívní. Pro mě například je deprese luxus, který si nemohu dovolit, protože mám dvě malé děti a musím fungovat i přes občasné relapsy onemocnění.

Psychiatr má být pouze jedním z týmu odborníků, kteří by se měli o pacienty s CFS starat. Bohužel někteří lidé diagnózu v minulosti zneužili aniž by tímto onemocněním trpěli a tak patrně došlo k diskreditaci této diagnózy, což je pro skutečné pacienty s CFS zlé.

Přes nepochopení onemocnění společností a neochotu značné části lékařů se tím zabývat je nutné pacientům zdůraznit nutnost optimismu, protože korekce imunitní poruchy je při optimistickém přístupu pacienta méně obtížná, než když je pacient depresívní.

Dále je nutná likvidace eventuelní fokální infekce u pacienta i za cenu krátkodobého zhoršení stavu nemocného. V individuálních případech pomohou určitě imunomodulanci­a(Isoprinosin, vitamin D). Pocity bezvýchodnosti pomáhají řešit malé dávky antidepresív. Zlepšení somatické výkonnosti napomáhá individuálně dávkované cvičení, pěší turistika, později plavání, běhání. Je zapotřebí nepřipustit vznik svalových atrofií. Navyšovat dávky je ale nutné velmi opatrně.

Zapomněl jsem na jedno důležité doporučení pro pacienty s CFS. Nemrhejte energií ve snaze vysvětlit vaše potíže lidem, kteří nejsou schopni nebo nechtějí vaše onemocnění pochopit.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Diskuse o chronickém únavovém syndromu