Dekompresní nemoc

Přidat zkušenost

Dekompresní nemoc léčí Neurologie a patří mezi Onemocnění nervového systému

Popis, Rizikové faktory dekompresní nemoci, Prevence, Příznaky, Léčba, Komplikace

Popis dekompresní nemoci  

Keson je zařízení, pro práci v hloubce pod vodní hladinou. Má tvar zvonu, ve kterém jsou dělníci a vzduch a vně zvonu je voda působící tlak na zvon. U těchto lidí byla poprvé pozorována a popsána dekompresní nemoc a byla podle zařízení pojmenována Kesonová nemoc.

Vznik dekompresní nemoci je způsoben náhlou změnou tlaku plynu rozpuštěného ve tkáních. Typicky nastává při potápění s dýchacím přístrojem a následným prudkým vynořením.

Při potápění do hloubky je ve tkáních za relativního přetlaku rozpuštěno určité množství plynu (nejdůležitějším plynem vzhledem k problémům, které způsobuje je dusík). Procesu, který se při tom děje, se říká sycení tkáně. Přívod plynu ke tkáni je závislý na jejím prokrvení, tedy nejvíce se rozpouští plynu v tkáních s největším krevním zásobením (mozek, orgány). Opačný proces nastává při vynořování, dochází k vysycování tkáně. Do vzduchu v plicích se dostává plyn ze tkání, pokud je v nich ve větším množství než odpovídá okolnímu tlaku. Přebytek je vydýcháván. Problém nastává v okamžiku, kdy je vynořování příliš rychlé. Dochází k rychlému poklesu okolního tlaku, ve tkáních je náhle velké množství přebytečného plynu, který není možné dostatečně rychle odvádět krví do plic a vydýchat. Jednotlivé plyny mají v tomto zcela odlišné vlastnosti. Přebytečný kyslík je ihned vstřebán a využit tkáněmi. Problematický je dusík, který ve tkáních nemá využití a není možné se ho náhle zbavit.
Ve tkáních a v cévách vznikají bubliny přebytečného plynu. Ty mohou cévy ucpat a dochází k embolii. Na povrchu bublin také dochází ke srážení krve (vznik trombů) a může docházet k následné trombóze. Při srážení krve zároveň dochází k vazokonstrikci (smrštění cévy, což ještě více cévu uzavírá a bublina je pevněji zadržována. V nepoddajných tkáních jako je kost, dochází působením bublin k mechanickému útlaku vyživujících cév a brzy dochází k hypoxii (nedostatku kyslíku). Poddajné tkáně mohou být působením bublin hmožděny či trhány.
Bubliny jsou téměř vždy tvořeny dusíkem či héliem podle složení směsi použitého dýchacího plynu.

Tvorba bublin a poškození organismu je postupné, proto se příznaky po dekompresi mohou vyskytnout po několika málo minutách, nebo naopak i po hodinách.

Prognóza onemocnění je díky pokročilé rekompresní terapii při včasném léčení velmi dobrá. Bez léčby jde o život ohrožující stav.

Rizikové faktory dekompresní nemoci  

Kesonovou nemoc vyvolává práce v kesonu (vysoký tlak), podle které získala své jméno, s následným výstupem do normálního prostředí nad hladinou (normální tlak). Dnes se lze raritně setkat s obdobným problémem u dělníků z dolů (někdy se v dole úmyslně vyvolává přetlak při řešení problému s podzemní vodou).
Nejčastěji se dekompresní nemoc vyskytuje u potápěčů. Příčin, ze kterých nemoc u potápěče může vzniknout, je několik. Potápěč se vynořuje příliš rychle a nedodržuje pravidlo povinných zastávek podle dekompresních tabulek (tabulky sestavené pro bezpečné vynořování s předepsanými přestávkami, včetně doby jejich trvání, s ohledem na hloubku ponoru, dobu ponoru, činnost v hloubce a některé další charakteristiky). Druhý nejčastější důvod je, že je pod hladinou příliš dlouho. Nasycení tkání plyny je úměrné nejen hloubce (a tím okolnímu tlaku), ale i době strávené ve zvýšeném tlaku. Také se nesmí vynořit se zadrženým dechem, neboť mu jinak vznikne přetlak v plicích a vzduch se dostane pod tlakem do krevního oběhu. Postihne také potápěče, který ve velmi krátké době po vynoření letí letadlem (tlak ve výšce je sice v letadle korigován, přesto je nižší než v úrovni moře).

Dekompresní nemoc se netýká pouze potápěčů. Může také nastat při cestování dopravním letadlem, při náhlém selhání korekce tlaku a vzniklém podtlaku. Nastává také u letadel bez tlakové korekce (přetlakové kabiny) při prudkém stoupání vzhůru. Onemocnění se poté označuje jako Desaturační aeropatie.

Pro snadnější vznik bublin u dekompresní nemoci je známo také několik obecnějších rizikových faktorů. Plyny jako dusík se snadněji rozpouštějí v tucích. Proto ohroženější skupinou jsou obézní lidé. Také platí, ohroženější jsou ženy, které mají v těle o stejné hmotnosti jako muž fyziologicky více tuku. Dalším faktorem je věk (s vyšším věkem snazší vznik bublin). Neméně významný je náročnost práce při ponoru (s rostoucí náročností roste prokrvení tkání a tím vyšší sycení plynem).

Prevence dekompresní nemoci  

Prevencí dekompresní nemoci je důkladné plánování a dodržování plánu potápění. Důležité je dodržet plánované doby v určitých hloubkách, aby nebyla překročena únosná doba sycení tkáně plynem. Při výstupu jsou možné dva postupy. První je dodržování tzv. nulových dob. Podle tabulek lze při dodržení daných dob pobytu v daných hloubkách stoupat stálou rychlostí asi okolo 10 m/s bez přestávek. Pokud je překročena nulová doba je na místě použít druhý způsob a to dodržování dekompresních zastávek. Dekompresní zastávky jsou pauzy, ve kterých potápěč zůstává na určité hladině tlaku. Po určité době dle dekompresních tabulek, během které poklesne nasycení tkáně plynem, pokračuje na další danou nižší hladinu tlaku, kde opět udělá dekompresní zastávku. Při tomto postupu je minimalizováno riziko vzniku náhlého poklesu okolního tlaku a tedy vzniku bublin.
Veškeré podklady pro plánování potápění obsahují dekompresní tabulky. Je tam zohledněna doba, hloubka, činnost v hloubce, korekce časů a hloubek pro opakované potápění a další charakteristiky. Pro bezpečnější potápění je výhodnější používat pro plánování a kontrolu potápění počítač.

Příznaky dekompresní nemoci

Podle závažnosti se dělí nemoc z dekomprese na typ 1 s lehčím průběhem a na typ 2 s těžším průběhem a zvýšeným rizikem komplikací. Nejvíce bývají postiženy orgány s největším prokrvením (trávicí trakt, srdce, plíce)

mírnější formy dochází k bolestem velkých kloubů (rameno, loket, koleno, kyčel). Na kůži se objevuje vyrážka. Je porušena citlivost (parestézie- brnění, mravenčení).

těžší formy dochází k bolestem břicha, nechutenství, k bolestem na hrudi, dušnosti, kašli, selhávání srdce, bolesti hlavy a další neurologické příznaky, podle postižené struktury v mozku. Embolie do mozku vyvolává podle závažnosti závratě, křeče až ztrátu vědomí. Mohou být přítomny poruchy zraku, řeči, sluchu, celkovou dezorientací, poruchou hybnosti (paréza-snížená hybnost, až kvadruplegie- neschopnost pohybu všech končetin). Mohou se také vyskytnout trombózy (místní infarkty ve tkáních různého rozsahu).

Dekompresní nemoc často provází poškození uší (sluchu). Podle stavu ušního bubínku dochází k jeho ruptuře (při poškození bubínku nejčastěji zánětem středního ucha stačí k ruptuře bubínku i jen mírné zvýšení tlaku v malé hloubce) Poškození je však způsobeno spíše zvýšením tlaku než dekompresní nemocí.

Léčba dekompresní nemoci  

Základem léčby je rekompresní terapie v přetlakové (hyperbarické) komoře. Pacient je rychle umístěn do přetlaku (rychlá dekomprese, bubliny se zmenšují, až mizí) a následně je tlak postupně snižován (pomalá dekomprese). Navíc pacient dýchá maskou 100% kyslík. Souhrnně se metoda nazývá hyperbarická oxygenoterapie. Musí být provedena, co nejdříve, než se rozvinou komplikace dekompresní nemoci. V případě nutnosti je doplňována protišoková terapie a symptomatická léčba příznaků.

Komplikace dekompresní nemoci  

Nejzávažnější komplikací je poškození plic a následky vzduchové embolie. Obojí patří k vážným, život ohrožujícím stavům. Vážnější poškození plic se projevuje jako ARDS (acute respiratory distress syndrome, syndrom akutní respirační tísně) většinou provázený pneumotoraxem. Vzduchová embolie vyvolává nejčastěji hypoxické (nedostatek kyslíku) poškození centrálního nervového systému (CNS, mozek a mícha).

Postižení CNS může mít trvalé neurologické následky (poruchy paměti, poruchy čití, poruchy hybnosti, poruchy kognitivních funkcí).

Trvalé poškozeny mohou být také plíce (snížení vitální kapacity plic), klouby a kosti (aseptická osteonekróza kosti).

Další názvy: Kesonová nemoc, Nemoc z dekomprese, Desaturační aeropatie

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Dekompresní nemocí?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.