Demenci léčí Psychiatrie a patří mezi Psychiatrická onemocnění

DISKUSE, Popis, Faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis demence

Demence je termín, který označuje vážné duševní onemocnění, které vzniká v průběhu života člověka až po ukončení rozvoje jeho kognitivních funkcí.

Pod termín kognitivní funkce zahrnujeme celou škálu psychických funkcí, z nichž nejdůležitější jsou paměť, intelekt, motivace.

V definici je důležité to, že se jedná o onemocnění, které vzniká až po ukončení vývoje kognitivních funkcí, což je základní rozdíl od stavu tzv. mentální retardace, kdy dochází u člověka k primárním poškozením kognitivních funkcí, tedy před ukončením jejich vývoje.

O demenci pak hovoříme u člověka staršího dvou let, kdy k rozvoji kognitivních funkcí už došlo. Při špatném rozvoji kognitivních funkcí dochází k onemocnění před druhým rokem života, což se označuje jako mentální retardace. Stanovení 2. roku života jako hranice mezi mentální retardací a demencí je však umělé, ale obecně platí.

Důležitý je úbytek kognitivních funkcí ( poznávacích funkcí) od stavu premorbidní osobnosti. Premorbidní osobnost je člověk před vznikem onemocnění. Tento úbytek pak začíná interferovat s veškerými aktivitami nemocného. Hlavní problémy nastupují především ve schopnosti pracovat, studovat a samostatně žít.

Rizikové faktory demence

Jedním z klíčových rizikových faktorů je věk. Obecně lze říci, že s vyšším věkem stoupá riziko postižení pacienta demencí. V dětském věku je demence velmi vzácnou nemocí, zatímco bereme –li v úvahu pacienty starší 65 let, pak zjistíme, že celých 5% z nich jsou postiženi demencí.

Z výše uvedeného počtu 5% postižených lidí je celých 60% lidí postiženo Alzheimerovou chorobou. Určit další rizikové faktory je komplikované, protože jak bylo výše řečeno, demencí známe celou řadu a navíc, u nejčastější demence vůbec, Alzheimerovské demence, neznáme přesnou etiopatogenezi onemocnění( i když je nashromážděn celý soubor dílčích poznatků o této nemoci, komplexní pohled zatím chybí).

Prevence demence

Z výše uvedeného vyplývá, že určit preventivní opatření je obtížné. U vaskulárních demencí snad lze s určitou nadsázkou vidět zdravý životní styl jako určitou formu prevence. 

Příznaky a projevy demence

Prvním příznakem, který se u pacienta s demencí většinou objeví jako první, je zapomnětlivost. Zapomnětlivost může být celková nebo jen částečná ( pacient si nepamatuje nové informace).

Dalšími příznaky je ztráta soudnosti a schopnosti logického myšlení.

Některé typy demencí jsou pak charakteristické poruchou prostorové představivosti a orientace, což vede v běžném životě k tomu, že pacient bloudí i v místech, která normálně důvěrně znal.

Speciální problém je pak tzv. anamnestická dezorientace, kdy má pacient poruchu krátkodobé paměti, takže si nepamatuje , kde se momentálně nachází, a je proto dezorientován místem.

Další skupinou poruch jsou tzv. poruchy exekutivních funkcí, které se projeví neschopností pacienta vykonávat složitější úkony ( kuchařka zapomene vařit i ta nejjednodušší jídla).

Postupně dochází ke snížení intelektové výkonnosti – hovoříme o tzv. deterioraci intelektu. Deteriorace intelektu neustále progreduje, až pacient není schopen i těch nejjednodušších logických úvah.

Kromě výše zmíněných poruch dochází k poškození celé řady dalších psychických funkcí. Poruchy emotivity se projevují tak, že dementní pacient emotivně reaguje tak, že jeho reakce je nepřiměřená situaci. Může se objevit emoční plochost, tupá euforie. Pacient může trpět depresí, mánií apod.

Poruchy chování mohou být přítomny a projevovat se jako agrese různého stupně, neklid, bizardní chování apod. Dále jsou to poruchy spánku.

Demence je co se týče jejího vzniku velmi široký pojem, v medicíně se proto rozdělují na demence atroficko-degenerativní ( k nim se řadí Alzheimerova choroba, korová demence s Lewyho tělísky, demence při Parkinsonově chorobě, frontální a frontotemporální demence včetně Pickovy choroby, Huntingtonova choroba, progresivní supranukleární obrna atd).

Druhá skupina jsou demence sekundární čili symptomatické: vaskulární demence s náhlým začátkem, multiinfarktová demence, převážně podkorová vaskulární demence ( Biswangerova demence).

Třetí skupinou jsou pak ostatní demence, např. demence infekční : progresivní paralýza, demence u AIDS.

Alzheimerova choroba je atroficko-degenerativní choroba, která se projevuje postupným vývojem deteriorace intelektu a jiných kognitivních funkcí.V současné době je to nemoc nevyléčitelná. Lékaři rozlišují dvě formy Alzheimerovy choroby, a to formu s časným začátkem( příznaky demence se objeví před 65. rokem pacienta), a formu s pozdním začátkem( příznaky se objevují po 65. roce života).

Nemoc se projevuje v podstatě jako klasická demence, nejprve se objeví zapomnětlivost, později pacient neví, kde se nachází a bloudí. Nastupují další poruchy vedoucí až k úplnému rozvratu osobnosti pacienta. Pacient již nemá náhled choroby (tzn. že si už svou nemoc neuvědomuje). Dále se pacient stává zcela závislým na svém okolí, a po určité době umírá. Délka života pacienta je v průměru 5-8 let, ale jsou známy případy dožití přes 10 let.

Demence ischemicko –vaskulární etiologie jsou takové demence, u kterých hraje hlavní roli při jejich vzniku infarkty mozkové tkáně. Tyto infarkty bývají navíc mnohočetné. Odhaduje se, že k tomu, aby u pacienta došlo ke vzniku demence tohoto typu, musí být postiženo nejméně 100 ml mozkové tkáně infarktem. Tento údaj nemusí platit nezbytně, protože je důležitá lokalizace infarktu: pokud je infarkt lokalizován na strategickém místě mozku, pak stačí postižení asi 50 ml mozkové tkáně.

Infarkt vzniká tak, že dochází k přerušení dodávky kyslíku a dalších látek mozkové tkáni. Mozková tkáň je navíc na přísun kyslíku velmi citlivá. Přívodné cévy, které přísun kyslíku zajišťují, mohou být postiženy trombózou, embolií nebo mozkovým krvácením.

Demence ischemicko-vaskulární etiologie tvoří zhruba 15-30 % všech demencí a jsou spolu s Alzheimerovskou demencí ( 60% všech demencí) nejčastějšími typy.

Léčba demence

Léčba demencí je velmi komplikovaná. Jako příklad můžeme vzít léčbu Alzheimerovy demence. U této léčby je důležitá především její komplexnost. Skládá se jednak z metod biologických a nebiologických.

Nebiologická léčba zahrnuje především základní péči o pacienta, kterou mají na starosti pečovatelé( profesionální pečovatelé nebo rodinní příslušníci). V této části léčby je lékař konzultant a řídící celkové léčby.

Důležitou součástí je také práce alzheimerovských společností, které poskytují pomoc a poradenství jak pečovatelům, tak samotným pacientům.

Nebiologická léčba zahrnuje reedukaci ( znovunaučení) běžných denních aktivit. Důležitý aspekt léčby je to, že by pacient měl být co nejvíce konfrontován s realitou ( každá místnost kalendář s označeným datem, hodiny, nápisy , o jakou se jedná místnost v domě apod.)

Biologická léčba pak vychází ze známých patogenetických mechanizmů, a její výčet ve vztahu k nim daleko přesahuje rámec tohoto textu. Při studiu Alzheimerovy choroby bylo zjištěno, že dochází k útlumu důležitého neurotransmite­rového systému, a tím je acetylcholinergní systém. Tímto útlumem je míněn především pokles hladiny neurotransmiteru ( acetylcholinu ), a léčba se toto snaží korigovat.

Jednou možností je dodávat tělu prekurzor acetylcholinu ( prekurzor je látka, ze které si tělo samo může acetylcholin vyrobit ) . Takto se podává prekurzor acetylcholinu lecitin.

Dále jsou to pak tzv. inhibitory acetylcholines­terázy, jakou jsou donepezil ( preparát Aricept) a rivastigmin ( preparát Exelon ). Acetylcholines­teráza je enzym, který v synaptické štěrbině štěpí acetylcholin. Inhibitory tomu zabraňují, a proto koncentrace acetylcholin vzrůstá.

Alzheimerova choroba mimo jiné způsobuje, že se v mozkové tkáni hromadí volné kyslíkové radikály, které dále mozek poškozují. Proto lékař podává scavengery, látky, které tyto volné radikály pohlcují. Jsou to například vitamín C, extrakt z ginkgo biloby E 761, selen apod.

Dále se užívá celá řada léků, např. látky, které doplňují chybějící nervové růstové faktory ( selegilin), dále neuroprotektivně působící látky jako propentofylin, dále receptory excitačních aminokyselin, kalciové kanály atd.

Jak si mohu pomoci sám

Sám pacient svůj stav nemůže ovlivnit, důležitá je naopak pomoc příbuzných a lékařů.

Komplikace demence

V rámci demence se mohou objevit úrazy, dále u Alzheimerovy demence je to zápal plic, dále to můžou být výpadky řeči- afázie atd.

Diskuse

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s demencí

Máte zkušenost s demencí?

Alzheimerova demence bariz (23.10.12)

Veliká zapomnětlivost, špatné logické myšlení, špatná orientace v čase i místě, špatný odhad vzdálenosti, snížené kognitivní funkce.

Léčba

Aricept, Gingio,trénování paměti, kognitivní trénink

Co mi pomohlo

Ráda bych přidala vlastní zkušenost s touto nemocí. Je velice důležité snažit se být aktivní. Dle možností cvičit, plavat, chodit na procházky. Tím si okysličujeme mozek. Ale i ležící pacienti mohou alespoň protahovat, či zvedat (kroužit) ruce, nohy. Také samotné trénování paměti a postřehu např. luštěním křížovek, SUDOKU, různých hlavolamů, PEXESO, puzzle, čtení a vyprávění - třeba filmu, obsahu knížky, zajímavého článku. To vše je vlastně prospěšné i pro zdravé lidi.

Pokud ale máte vy, či vaši blízcí co do činění s Alzheimerem, hodně vám mohou pomoci v České Alzheimerovské společnosti. Také je důležitá strava, která by měla být výživná, obsahovat hodně bílkovin, Omega 3 mastné kyseliny, borůvky, brusinky, skořici, kari koření, vlašské ořechy.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.