Diabetická retinopatie

Přidat zkušenost

Diabetickou retinopatii léčí Oftalmologie (oční) a patří mezi Onemocnění očí

Příznaky diabetické retinopatie

Popis diabetické retinopatie

Retinopatie je označení pro patologické změny sítnice a jejích cév, které vznikají v souvislosti s celkovými chorobami. Mezi takovéto celkové choroby patří například cukrovka (diabetes mellitus, zkratka DM), vysoký krevní tlak (hypertenze), zvýšení krevních tuků (hyperlipidemie), záněty cév (vaskulitidy). Dále se poškození cév může objevit jako komplikace v těhotenství (v dnešní době už ale jen poměrně vzácně), u nedonošených dětí (zvláště narozených před začátkem 8. měsíce těhotenství) a u krevních onemocnění (například při leukémii nebo plazmocytomu).

Pokud se jedná „pouze“ o postižení cév sítnice, mluvíme o takzvané vaskulopatii (vaskulo = cévní, patie = patologický proces). V případě, že dojde na podkladě porušení správné funkce cév k porušení sítnice, poté hovoříme o retinopatii.

Je dobré vědět, že sítnice je jediným místem v těle, kde má lékař možnost přímo pozorovat cévy, proto vyšetření očního pozadí (viz dále) je dobré nejen pro oftalmologa, ale zároveň pro lékaře jiných oborů – jako například internisty, neurology, a to z toho důvodu, že změny, které jsou viditelné na sítnici, jsou předpokládatelné i v jiných částech těla (mozek, srdce, ledviny aj.)

Diabetická retinopatie je nejčastějším cévním onemocněním sítnice. Je to jedna z nejčastějších pozdních orgánových komplikací diabetu. Její výskyt je v průměru po desíti letech trvání nemoci – tento údaj je ale značně individuální. Pokud je člověk s diabetem dobře léčen (kompenzován), přicházejí komplikace tohoto typu později, na druhou stranu u některých jedinců se může retinopatie vyskytnout mnohem dříve.

Diabetická retinopatie je závažný zdravotně – sociální problém, protože i přes vyspělost léčby a možnosti léčby diabetu, je toto onemocnění nejčastější příčinou slepoty v průmyslově vyspělých zemích světa. V průměru přibližně 2% diabetiků vlivem diabetické retinopatie oslepnou. A nárůst diabetiků, bohužel, stále narůstá.

Samozřejmě oslepnutí je až ta nejzazší varianta, ale zpravidla při diabetické retinopatii se snižuje zraková ostrost – u některých pacientů nemusí být výrazná, u jiných je výrazná hodně a významně omezuje kvalitu života.

V případě, že dojde k oslepnutí v důsledku retinopatie, je nutné předpokládat celkové těžké postižení ostatních cév v organismu a takovýto stav je skutečně velmi vážný.

Změny často bývají patrné pouhým okem na jiných částech těla a to dříve, než dojde k rozvoji změn na sítnici – tím je myšlena například tak zvaná diabetická noha (postižení prstů na nohou, nohy a bérce. Dochází k tomu v důsledku špatného krevního zásobení koncových částí těla).

Podkladem diabetické retinopatie je poškození cév v sítnici. Jak si to představit? Céva funguje jako dodavatel i odběratel. Tkáně tak prostřednictvím cévy získávají kyslík a živiny a na druhou stranu do cévy odevzdávají odpadní látky, produkty metabolismu, které daná tkáň vyprodukovala a které kdyby se hromadily, působily by pro tkáň toxicky. Je to potrubí, které je natolik inteligentní, že dokáže rozeznat, co smí kde propustit ven a co naopak kde vpustit dovnitř a odnést.

Pro to, aby vše fungovalo tak idylicky, je třeba správná funkce cévní stěny. A ta je právě při diabetu poškozena. Poškozování je třeba vnímat jako proces dlouhodobý, nic se nestane ze dne na den, natož tak závažná komplikace.

Jak toto poškození vlastně působí? Cévní stěna je tvořena buňkami, které se jmenují endotel. Endotel právě rozhoduje o obousměrném průchodu cévou. Pokud je při diabetu poškozen, vede to k tomu, že céva zvýší svoji propustnost směrem ven. A tím dochází k otoku (= edému) sítnice.

Filtruje se především voda a bílkovinné látky. Dále mohou procházet i vysokomolekulární látky, jako jsou například tuky – ty se začínají hromadit v sítnici a protože zde není dostatečný mechanismus pro jejich odstranění a vznikají zde ostrůvky ztvrdlých hmot.

Dalším stupněm poškození je úplný uzávěr kapilárního řečiště. Pokud tkáň nemá kyslík, stává se tak zvaně hypoxickou, je neprokrvená, bez možnosti dodání kyslíku, živin a odtoku odpadních látek. Pro tyto případy je sítnice vybavená schopností produkovat faktor, který způsobí tvorbu nových kapilár. Bohužel to se stává problematickým, začínají se tvořit nové kapiláry, ve snaze zachovat oběh stále celistvý, ale tyto kapiláry se tvoří na nesprávných místech. Na příklad před sítnicí nebo ve sklivci. Tím tedy úplně odpadá jejich schopnost vyživovat tkáň, protože pro výživu tkáně musí být kapiláry její součástí a v tomto případě to tak není.

Navíc tyto kapiláry jsou velice křehké, takže často praskají a jsou zdrojem krvácení. Pokud dojde ke krvácení ve tkáni, tak krev, která do tkáně vytéká, se časem mění, tak zvaně organizuje a to v posledním stádiu do vaziva. Vzniklé vazivo může způsobit odtržení sítnice a to mechanicky – vzniklý vazivový proužek sítnici odtáhne od podkladu.

Faktor, který způsobuje tvorbu a růst nových cév se může cirkulací nitrooční tekutiny dostat i do předních částí oka, kde také dojde k patologickému tvoření nových cév. Tyto cévy, poněvadž rostou v prostoru, kde lidově řečeno nemají co dělat, ucpávají místa, kudy odtéká nitrooční tekutina a tímto mechanismem se podílejí na možnosti vzniku zeleného zákalu neboli glaukomu.

Diabetická retinopatie se dělí buď na proliferativní (proliferace = růst), při níž dochází k tvorbě nových, patologických kapilár a tak zvanou neproliferativní, kdy se kapiláry ještě netvoří. Proliferativní forma ohrožuje diabetika přímo ztrátou zraku.

Rizikové faktory diabetické retinopatie

Zde je jediným možným rizikem onemocnění diabetem, ať už prvního nebo druhého typu (více viz problematika diabetu). Navíc pokud není diabetik správně kompenzovaný nebo je neukázněný a nedodržuje rady lékaře, je riziko retinopatie mnohem větší.

Prevence diabetické retinopatie

Účinná prevence zde prakticky neexistuje. Pokud se člověk s diabetem narodí, může pro sebe udělat jen to, že bude dodržovat všechna lékařská doporučení. Předejít diabetu druhého typu je možné a to celkovou úpravou životosprávy – ale opět zde odkazuji na danou problematiku, která je rozebrána podrobně v jiném článku.

V případě, že onemocnění je již přítomno, dá se doporučit jen správný životní styl a snaha ulevit maximálně tělu, které je touto nemocí oslabováno, aby retinopatie vznikla co možná nejpozději nebo nejlépe vůbec.

Příznaky a projevy diabetické retinopatie

Zhoršení zrakových funkcí a to ve smyslu snížené zrakové ostrosti, která se časem zhoršuje. V těžších případech slepota – ale ta je spíše důsledkem než prvním příznakem.

Rozhodně se nevyplatí zhoršující se funkci zraku ignorovat nebo ji považovat za „něco normálního vzhledem k věku“. Opravdu to tak není a časná návštěva oftalmologa vám může zachránit nejenom zrak, ale zároveň prodloužit život, protože jak již zde bylo zmíněno, retinopatie je jen dalším článkem v řadě celkového postižení cév v celém organismu.

Léčba diabetické retinopatie

Dříve byla terapie diabetické retinopatie nulová a lékaři jen kontrolovali stav nemocného a pro záchranu jeho zraku se nedalo udělat zhola nic. Koncem sedmdesátých let dvacátého století se objevily první lasery, které tento problém posunuly zásadním způsobem směrem dopředu.

Terapie laserem funguje na principu fotokoagulace. Co si pod tím představit? Fotos je světlo a koagulace je srážení krve, tolik k významu slov. Funguje to tak, že tenkým paprskem laseru (konkrétně zelenomodrým světlem) zasáhneme periferii sítnice. Střed se vždy vynechává (místo nejostřejšího vidění, odstup zrakového nervu a vstup cévního zásobení – pokud by byly tyto struktury poškozeny, byl by trvale zničen zrak).

Laser vytvoří v cévách krevní sraženiny (koagula) a tak se zničí následně celá céva. Dojde tak k odstranění neprokrveného okrsku, chudého na kyslík. Tím, že se takový okrsek zničí, přestane se produkovat faktor, který vede k tvorbě nových cév. Nové cévy postupně mizí, v ideálním případě úplně.

Úspěšnost terapie závisí ale na stádiu. Pokud je retinopatie podchycena ještě ve stádiu, kdy kapiláry neproliferují, je naděje na úspěch poměrně velká a diabetik ani není ohrožen akutní hrozbou ztráty zraku. Zároveň světlo laseru má schopnost uzavírat prosakující kapiláry – tím se snižuje otok sítnice.

Jak si pomoci sám

V tomto případě si člověk sám může pomoci jedině tím, že bude přísně dodržovat režim, který je diabetikům doporučován, bude zvýšeně dbát o své zdraví a bude věnovat pozornost jakýmkoliv změnám, které se na organismu začnou projevovat. Jedině tak lze dosáhnout úspěšnosti terapie retinopatie, kterou provádí oftalmolog. Časný záchyt je zde opravdu tím nejdůležitějším!

Komplikace diabetické retinopatie

Komplikací nemoci je několik. Je třeba se na tuto nemoc dívat jako na systémovou, takovou, která pokud je, tak je nutné předpokládat celkové postižení organismu, především jeho cév.

Ze statistik vyplývá, že diabetik, který oslepne v důsledku diabetické retinopatie, nepřežije v průměru více než pět let. Postižení organismu už je natolik závažné a funkce cév je natolik poškozena, že to není slučitelné s dlouhodobým přežíváním.

V první řadě je komplikací snížení zrakové ostrosti a slepota – jak je probíráno výše, diabetická retinopatie je nejčastější příčinou slepoty v rozvinutých zemích.

Dalšími komplikacemi jsou krvácení do sklivce, odchlípení sítnice.

Další názvy: onemocnění sítnice u cukrovky, mikroangiopatie sítnice, postižení sítnicových cév a sítnice v důsledku onemocnění diabetes mellitus, mikroangiopatie retiny

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s diabetickou retinopatií?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.