Epiglotitida

Přidat zkušenost

Epiglotitidu léčí Emergentní medicína- JIP a patří mezi Akutní, život ohrožující stavy

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis epiglotitidy

Akutní epiglotitida patří mezi záněty hrtanu. Je to náhle se vyskytující závažné onemocnění, které bez včasného lékařského zásahu může končit smrtí udušením.

Postihuje příklopku hrtanovou (epiglottis), což je chrupavčitá deštička pokrytá sliznicí nacházející se za kořenem jazyka. V průběhu polykání uzavírá vstup do průdušnice a tím zabraňuje vniku potravy a tekutin do dýchacích cest.

Při tomto onemocnění dochází k jejímu zánětu se vznikem otoku, čímž se příklopka několikanásobně zvětší a působí jako mechanická překážka dýchání vedoucí k uzávěru dýchacích cest, nebo může vyvolat podrážděním reflexní stáhnutí svalů hrtanu (laryngospasmus) a vést k udušení.

Onemocnění se vyskytuje nejčastěji v zimních měsících a postihuje převážně malé děti ve věku 3-6 let. Jako původce onemocnění u dětí se uplatňuje nejčastěji bakterie Haemophilus influenzae typu B.

Není raritou výskyt onemocnění i u dospělých jedinců. Zde se častěji uplatňuji jiné bakterie, např. Streptococcus pyogenes, Klebsiella pneumoniae, Neisseria meningitidis, atd.

Z neinfekčních příčin způsobujících epiglottidu se velice vzácně uplatňuje přímé poranění záklopky, nebo popálení horkými nápoji.

V současnosti je výskyt epiglotitidy u dětí oproti minulosti nižší. Důvodem je zavedení pravidelného očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typ B u malých dětí.

Rizikové faktory epiglotitidy

Onemocnění se vyskytuje častěji v zimě, proto je toto období jedním z rizikových faktorů.

Rizikovou skupinou jsou malé děti. Důvod častějšího výskytu onemocnění u dětí je vysvětlován odlišným anatomickým uspořádáním dýchacích cest v dětství, kdy je velikost příklopky k poměru velikosti dýchacích cest větší než v dospělosti, a tím je riziko rozvoje příznaku při jejím zánětlivém otoku větší. Také je v tomto věku oproti dospělosti neúplně vyvinutý imunitní systém, konkrétně je snížená schopnost produkovat protilátky typu IgG2.

Prevence epiglotitidy

Nejúčinnější prevencí je očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu B. V ČR bylo roku 2002 zavedeno jako pravidelné očkování do očkovacího kalendáře. Je bezplatné a je součástí tzv. hexavakcíny. S očkováním se začíná od ukončeného 13. týdne věku dítěte. Dávají se čtyři dávky očkovací látky. Druhá dávka je měsíc po první, třetí je měsíc po druhé a poslední čtvrtá je po půl roku od třetí dávky. Nejpozději však do 18. měsíce věku.

Příznaky a projevy epiglotitidy

Začínají náhle, rychle se zhoršují. Začínají jako nespecifické projevy infekce horních cest dýchacích. Bývají přítomné vysoké horečky (nad 38°C), dítě je celkově zchvácené.

Prvním příznakem obvykle bývá řezavá bolest v krku a bolestivé polykání (odynofagie). Dítěti proto vytékají sliny, nechce pít, i když má následkem horečky žízeň, má pootevřená ústa, lehce vyplázlý jazyk.

U dospělých jsou přítomné bolesti vystřelující do uší. Postupně se začíná rozvíjet dechová nedostatečnost, problémy s dýcháním, nejdříve v poloze na zádech. Dítě má bledou kůži, je zpocené. Větší děti si vynucují polohu vsedě, v mírném předklonu, opírají se o ruce, brání se položení, mají otevřená ústa a předsunutou čelist. Kojenci ležící na zádech zaklánějí hlavu dozadu, čímž se zlepšuje průchod vzduchu dýchacími cestami.

Při nádechu i výdechu je slyšet srkavý až bublavý hlasitý zvuk. Dítě mluví tiše, huhňavým monotónním hlasem. Kašel pro jeho vyvolávání bolesti nebývá přítomen. Dítě jen lehce pokašlává.

Celkově je dítě až nápadně klidné, nebrečí, protože to vyvolává bolest. Je unavené, bez zájmu (apatické) a obluzené v důsledku nedostatečného přísunu kyslíku (hypoxie). Časté jsou i příznaky sepse.

Rozvoj onemocnění je v dalším průběhu až dramaticky rychlý. Hrozí až udušení uzávěrem dýchacích cest, proto i při sebemenším podezření je potřeba ihned zavolat lékařskou pomoc.

Některé z těchto příznaků se vyskytují i u některých angín, rozhodujícím a varovným příznakem je zde ale bolest v krku spojená s dechovými problémy.

Léčba epiglotitidy

Jak už bylo zmíněno výše, epiglotitida je závažné onemocnění, které je potřeba včas rozpoznat a léčit. Závažnost spočívá v jejím rychlém průběhu, který může být až životu nebezpečný. Když se ale podchytí včas, nezanechá žádné následky.

Když na dítěti zpozorujete výše popsané příznaky, neodkladně kontaktujte lékařskou pomoc. Dítě musí být hospitalizováno a transportovat by se mělo vozem rychlé záchranné služby. Přenášet se musí v poloze vsedě, v žádném případě vleže, protože při této poloze se ještě zmenší průsvit dýchacích cest.

Když dojde ke kritickému uzávěru dýchacích cest a dušení provádí se okamžitá intubace- zavedení umělé rourky přes ústa nebo nos přímo do průdušnice na zabezpečení dýchání, případně tracheostomie (přes kůži na přední straně krku se udělá otvor do průdušnice a do té se zavede rourka) či koniotomie (výkon podobný tracheostomii, otvor se jen udělá výš).

Extubace (vyndání umělé rourky) se většinou provádí za 24 až 48 hodin, když je vše v pořádku. Po zajištění průchodnosti dýchacích cest se nitrožilně podávají antibiotika, která odstraňují příčinu nemoci a tím samozřejmě zánětlivý otok. Délka léčby antibiotiky trvá pak přibližně ještě dva týdny. Kromě antibiotik se podávají léky na snížení horečky (antipyretika) případně kortikoidy na zmenšení otoku příklopky.

Jak si mohu pomoci sám

Vyléčení se neobejde bez kvalifikované lékařské pomoci, proto se při zpozorování varovných příznaku musí tato pomoc ihned vyhledat. Při čekání na rychlou zdravotní službu nechat dítě v poloze vsedě a doporučuje se pokládat studené obklady na krk.

Komplikace epiglotitidy

Neléčená epiglotitida je závažné onemocnění, které může končit smrtí. Nateklá zanícená epiglottis brání kvalitnímu průchodu vzduchu dýchacími cestami. Při rozvoji nemoci se překážka postupně zvětšuje s rizikem úplného zabránění proudění vzduchu do průdušnice s dušením, ztrátou vědomí a při pozdě poskytnutém zachraňujícím opatření může dojít k úmrtí.

U dětí se jako komplikace infekce může zřídka rozvinout zánět plic (pneumonie), zánět mozkových blan (meningitida), zánět osrdečníku (perikarditida) nebo infekce kůže, podkoží a kloubů.

Diskuse

Další názvy: zánět příklopky hrtanové, zánět epiglotis, zánět sliznice epiglottis, laryngitis supraglottica, laryngitis phlegmonosa

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s epiglotitidou

Máte zkušenost s epiglotitidou?

U mně v 50 letech Epiglotitida MirekOl (06.10.15)

právě to mám za sebou, v pátek lehké bolení v krku, v sobotu už velké s polykacími problémy, 39°C horečka. V neděli ráno už jsem nemohl ani pít, tak následovala nemocnice, kde naštěstí příčinu poznali a nechali si mně tam. Po nasazení antibiotik trochu zlepšilo, nic méně v pondělí odpoledne zase lékaři zjistili zhoršení a za dvě hodiny jsem byl na sále.
A to mám mít v pátek a v sobotu 2 oslavy. Kurde.
Hlavně zdraví.

Recidiva epiglotitidy ve 49 letech již podruhé janecek279 (28.09.15)

Poprvé jsem epiglotitidu prodělal v roce 2011. Vypadalo to jako angína, ovšem během pár hodin se to znásobilo x krát. Nepředstavitelná bolest v krku, vystřelující do uší, zhoršené dýchání. Převoz RZ na Bulovku, okamžitá intubace a 5 dní trvající umělý spánek, kanyly, antibiotika, kortikoidy, zacévkován. Probuzení nic moc. Další 2 dny na standartním pokoji.

Podruhé jsem to koupil minulý týden, ale už jsem čuchal, o co asi kráčí, tak jsem vyrazil na Bulovku sám. Ta bolest a nemožnost dýchání je skutečně velice specifická. Tentokráte jsem dorazil včas, hospitalizován 3 dny, v infuzích, antibiotika a kortikoidy na zmenšení otoku. Nevznikl ještě absces, takže intubace nebyla nutná, ale bylo to jen tak tak. Nyní jsem doma na antibioticích. Ani v jednom případě nepoznal můj obvodní lékař, že se jedná o epiglotitidu, byla mi diagnostikována vždy angína. Musím se nechat přeočkovat na Hemophilis. Snad už to bude ok. V mým letech neobvyklé a zvláštní.

Něco neznámého... Lucie 1980 (27.02.14)

Tuto nemoc jsem prodělala minulý týden, kdy jsem si původně myslela, že na mě jde lehká chřipka. Když mě lehce začalo pálit v krku, poté mě v krku začalo bolet jako při angíně, nemohla jsem moc dobře polykat, jíst a ani už pít. Říkala jsem si, že v pondělí zajdu k doktorovi.

Léčba

Trpěla jsem velkou bolestí, která vystřelovala do uší. Vše vyvrcholilo v sobotu v noci, kdy mi až doslova tekly sliny z pusy, jelikož přes tu bolest v krku jsem nemohla ani malinko polknout. Skončila jsem v nemocnici na kapačkách a moc děkuji, že jsem to zvládla, vzhledem k tomu,že mám 4 děti. Musím poděkovat paní doktorce Horákové z Jihlavy, která se o mě bezvadně postarala, teď už jistě vím, že nikdy nepodcením bolení v krku, jelikož tato zkušenost nepatřila k těm příjemným. :-( Sice jsem již týden po tomto zážitků, ale do uší mi ještě občas vystřeluje bolest a strašně mě bolí ruce a jsem celkové hodně unavená a stále mě trochu pobolívá v krku. Cítím, že to ještě prostě není ok, ale to už snad zvládneme s mým
lékařem.

Vznik epiglotitis po častém užívání antibiotik tom (21.02.10)

Dobrý den,
v září jsem prodělal zánět hrtanové záklopky. Celá tato nemoc u mě vznikla díky tomu, že mě byla nekontrolovatelně podávána antibiotika, takže jsem jich za rok 2009 dostal celkem 21. Kvůli tomu se u mě objevila bakterie Pseudomonas, která je ve střevech. Mě se ale dostala do krku, kde vyústila ve vleklý zánět hrtanové záklopky, zánět jícnu a vytvoření cysty na měkkém patře.
Do dneška mám problémy s polykáním, jícnem a rozhozenou mikroflórou ve střevech.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.