Epilepsie

Přidat zkušenost

Epilepsii léčí Neurologie a patří mezi Onemocnění nervového systému

DISKUSE, Popis epilepsie, Epidemiologie, Rizikové faktory, Prevence epilepsie, Příznaky epilepsie, Léčba, Komplikace

Popis epilepsie

Epilepsie je onemocnění projevující se opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Epileptický záchvat je vyvolán náhle vzniklou nerovnováhou mezi excitačními (stimulujícími) a inhibičními (tlumícími) systémy v mozku, tato nerovnováha vede k převaze stimulujících mechanismů a projevuje se záchvatem.

Záchvaty dělíme na klinické a subklinické. Klinický záchvat se může projevovat poruchou vědomí, pohyblivosti, citlivosti, kožního čití, změnami ve smyslových funkcích a pozměněnými psychickými projevy.

Subklinický záchvat tyto klinické příznaky neobsahuje, dá se rozpoznat pouze na EEG (elektroencefa­lografe - vyšetření elektrické aktivity mozku), kde se projeví pozměněnou aktivitou.

Dále můžeme záchvaty dělit z hlediska původu vzniku na symptomatické a idiopatické. Symptomatické záchvaty vznikají v důsledku strukturálního poškození centrálního nervového systému. U idiopatických záchvatů žádné poškození nebo původ vzniku na dosud dostupných vyšetřovacích metodách rozpoznat nelze.

Epidemiologie epilepsie

Studie ukazují, že epilepsie postihuje všechny etnické rasy. Výskyt v populaci je kolem 1,3 až 3,1% . Muži bývají postiženi 2,5 krát častěji než ženy a děti asi 4 krát častěji v porovnání s dospělými. Přibližně u 60% dětských pacientů onemocnění během dospívání vymizí a tyto pacienty lze považovat za vyléčené. Naopak mohou však záchvaty v průběhu puberty vzniknout a přetrvávat až do dospělého věku. Další věkovou hranicí pro zvýšený výskyt epilepsie je 60 let.

Rizikové faktory epilepsie

Příčinou epileptického záchvatu je tedy nerovnováha mezi stimulujícími a tlumícími procesy v centrálním nervovém systému vedoucí k převaze stimulující složky. Hlavní roli sehrávají aminokyseliny. Mezi nejdůležitější excitační (stimulující) patří kyselina glutamová a aspartová. Nejvýznamnější inhibiční (tlumící) je GABA – kyselina gama amino máselná.

Epilepsie může vzniknout v každém věku. Při jejím vzniku se uplatňují zejména tyto tři faktory: 1. pohotovost k záchvatu, 2. vznik ohniska, které záchvaty vyvolává, 3. podnět jako spouštěcí mechanismus záchvatu.

Pohotovost k záchvatu je podmíněna především geneticky. Známe již několik desítek tisíc genů, které se podílejí na vzniku epileptických onemocnění.

Mezi další faktory ovlivňující vznik záchvatů se řadí stav vnitřního prostředí a věk daného jedince. Záchvatová pohotovost klesá úměrně s rostoucím věkem. Nejvyšší je u kojenců a batolat. U nich se setkáváme s tzv. febrilními záchvaty (febrilie = horečka), tedy záchvaty vázanými na hořečnaté stavy. Jde o na věku závislé poruchy vědomí nebo křeče, vyskytující se výhradně při zvýšené teplotě. Tento typ záchvatu se do onemocnění epilepsie neřadí přímo, ale při opakovaném výskytu z něj epilepsie může vzniknout.

Pohotovost ke vzniku epileptických záchvatů zvyšuje i celá řada faktorů zevního prostředí, mezi nejčastější patří nedostatek spánku, alkohol, fyzická vyčerpanost. Důležitým provokačním momentem u některých typů epilepsií může být i běžný spánek.

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím vznik záchvatu je vznik ohniska, ložiska, ve kterém nervové buňky poškozené, neodpovídají normálnímu vzhledu a mají i pozměněnou funkci. Takováto ložiska mohou vznikat prenatálně (před narozením), perinatálně (při porodu) i postnatálně ( již u narozeného jedince).

V rámci prenatálních poškození se uplatňují poruchy vývoje, infekce a toxické vlivy. Z perinatálních zásahů je nejdůležitější příčinou nedostatečné zásobení mozku kyslíkem. V postnatálním období a dospělosti jsou nejčastějšími příčinami poškození úrazy, krvácení do mozku, cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice), infekce a nádory.

S narůstajícím množstvím inzultů u starších jedinců souvisí i zvýšený výskyt epilepsie u osob nad 60 let věku.

Podnět uplatňující se jako spouštěcí mechanismus epileptického záchvatu je přítomný pouze u některých typů epilepsie. Jedná se o zevní i vnitřní faktory, kde ze zevních se nejčastěji uplatňují smyslové vjemy, zejména světelné (např. reflektory na diskotékách, rychlé záblesky v dětských seriálech) a zvukové. Dobrým příkladem vlivu faktorů vnitřního prostředí je u žen závislost záchvatů na fázi menstruačního cyklu, dále horečka, únava, hladovění, léky.

Prevence epilepsie

Prevencí je normální zdravý životní styl. To znamená zdravá strava, nekuřáctví, střídmost v pití alkoholu.

Příznaky a projevy epilepsie

Rozeznáváme celou řadu různých epilepsií lišících se vznikem, trváním i průběhem záchvatů. Základní mezinárodní klasifikace dělí epileptické záchvaty na 1. parciální, 2. generalizované, 3. skupinu neklasifikova­telných epilepsií.

Parciální, neboli částečné, lokalizované se dále rozdělují podle toho, zda je doprovází změna vědomí, či nikoliv. Jednoduché parciální záchvaty změnou vědomí doprovázeny nejsou. Projevují se motorickými (pohybovými), somatosenozrickými (smyslovými), vegetativními ( týkající se vnitřních orgánů) nebo psychickými příznaky. Motorické záchvaty provázejí záškuby, křečepřechodná obrna postižených svalových skupin. Senzitivní ataky se projevují záchvatovitými pocity brnění či mravenčení postižených částí těla. Senzorické záchvaty jsou velmi variabilní a jejich příznaky se odvíjí od polohy ohniska, epileptického ložiska.

Přítomnost ohniska v části mozku, která má na starosti zrakové vjemy, podmíní záchvatovité vize záblesků, či poruchy periferního vidění, výpadky zrakového pole až slepotu.

Lokalizace ohniska v jiném místě může vést k sluchovým nebo čichovým halucinacím, chuťovým vjemům, závratím, pocitům rotace, záchvatům silně emotivního nebo až psychotického chování.

Psychické projevy mohou vést k různým stavům derealizace a depersonalizace, například iluze již prožitého, viděného, slyšného nebo naopak pocity prvního prožitku těchto vjemů.

Parciálnímu typu záchvatu většinou předchází tzv. aura. Aura bývá prožívána s individuálními rozdíly, ale na jejím základě nemocný pozná blížící se záchvat. Často se prjevuje jako složité psychické vjemy, nervozita, záblesky před očima nebo poruchy vidění.

Parciální záchvaty doprovázené poruchou vědomí se nazývají komplexní. Mohou navazovat na parciální záchvat jednoduchý, v tom případě k poruše vědomí dochází pozvolna, častěji je však porucha vědomí vyjádřena již na počátku záchvatu. Pacienti mají vždy na proběhlý záchvat amnezii, nepamatují si jej. Většinou se jedná jen o sekundy až minuty, málokdy se objevuje delší trvání. V průběhu záchvatu nereagují adekvátně na podněty z okolí.

Opět se objevuje závislost průběhu záchvatu na lokalizaci epileptického ohniska. Typickými projevy jsou automatické pohyby jako mlaskání, polykání i složitější úkony. Tělesné projevy mohou být doprovázeny i emocemi, smíchem, strachemagresivním chováním.

Jindy se objevují nezvyklé až bizarní pohybové úkony jež připomínají například plavání nebo jízdu na kole.

Generalizované epileptické záchvaty jsou již od počátku provázeny poruchou vědomí a oboustrannými pohybovými projevy. Dle pohybových projevů se dělí na: 1. tonické, 2. klonické, 3. tonicko – klonické, 4. atonické, 5. absence.

Tonické záchvaty jsou charakterizovány rozlehlou svalovou kontrakcí, křečí. K primárně postiženým skupinám svalů patří svalstvo trupu, stehen a paží. Křeče mohou být doprovázeny i dechovými pauzami. Vše zpravidla odeznívá během desítek vteřin.

Klonické záchvaty se přesněji nazývají myoklonické, kde myoklonus znamená svalový záškub. Tyto záškuby jsou mimovolní. Původ záškubu může být epileptický, jindy nemusí mít s epilepsií nic společného, k jejich odlišení nám slouží vyšetření EEG.

Nejčastější formou generalizovaných epileptických záchvatů jsou tonicko – klonické. Období několika hodin až dnů před vznikem záchvatu se nazývá prodromální stadium. Jedná se o bolesti hlavy, změny nálady, nervozitu, přecitlivělost, vznětlivost apod. Dále může následovat aura. Vlastní záchvat se projevuje nejdříve náhlou ztrátou vědomí a pádem, změnou postavení očních bulbů a ztrátou reakce zornice na osvit. Následuje tonická křeč veškerého svalstva. Jelikož v těle převažují extenzorové (natahovače, napínače) skupiny nad flexory (ohýbače), tak má nemocný natažené končetiny a hlavu s páteří v záklonu, této poloze se říká opsitotonus.

Postiženo je také dechové svalstvo, kde v počáteční fázi může křeč vyvolat silný výdech doprovázený charakteristickým výkřikem. Následuje zástava dýchaní a zmodrání obličeje. Křečí bývají postiženy i žvýkací svaly, to vede k poranění rtů a jazyka.

Postupně se rozvíjí fáze klonická. Při ní se objevují záškuby, postiženy jsou svalové skupiny na obou stranách těla ve stejnou chvíli. Intenzita záškubů se zvětšuje, jejich frekvence se snižuje. Při uvolnění svěračů močového měchýře a konečníku dochází k pomočení a pokálení.

V poslední fázi odeznívají veškeré projevy křečí a záškubů a normalizuje se dýchání. Porucha vědomí přechází v hluboký spánek. Po probuzení přetrvává zmatenost, nemocný prožívá úpornou bolest hlavy a rozlehlou nelokalizovatelnou bolest svalů.

Atonické záchvaty jsou provázeny ztrátou svalového napětí, ochabnutím svalů. Může jít jen o určitou skupinu svalů, například ochabnutí svalstva šíje se projeví poklesem hlavy, nebo je postižení celkové a v tom případě dochází k náhlým pádům. Vzhledem k okamžité ztrátě vědomí a velmi rychlému začátku záchvatu hrozí velké nebezpečí úrazů. Navíc tento typ záchvatu se nejčastěji vyskytuje u dětí.

Absence je též typem epileptického záchvatu charakteristická pro dětský věk. Trvá jen 5 až 10 vteřin. Dítě se strnule zahledí, přeruší činnost (hru, psaní, čtení…), ve které po odeznění záchvatu, aniž by si tento výpadek uvědomilo, pokračuje. V průběhu záchvatu jedinec nereaguje na oslovení. Může být přítomna změna barvy v obličeji, pokles hlavy, stočení očí směrem vzhůru. Předměty držené v ruce vypadávají na zem.

Za neklasifikovatelné epileptické záchvaty jsou považovány takové záchvaty, u kterých není možné zařazení do některé ze skupin dle daných kriterií a nebo o nich nemáme k dipozici dostatek údajů.

Velmi závažným stavem je tzv. status epilepticus. Tímto pojmem je označováno nakupení epileptických záchvatů. Jednotlivé záchvaty trvají 2 až 3 minuty, navzájem na sebe navazují bez přechodného návratu vědomí. To celé trvá déle než 30 minut. Jde o velmi závažný život ohrožující stav. Vyžaduje okamžitou léčbu a hospitalizaci. Status epilepticus může vzniknout jako první projev epileptického onemocnění, častěji se však objevuje až v jeho průběhu, kdy nejvýznamnějším vyvolávajícím činitelem je vynechání léčby.

Léčba epilepsie

Léčba epilepsie musí být ordinována uvážlivě. Ojedinělý epileptický záchvat ještě neznamená, že jedinec trpí epilepsií. Může být odezvou organismu na mimořádné podmínky (nedostatek spánku, alkohol, fyzická vyčerpanost). Před nasazením léčby je nutné zvážit za jakých okolností k záchvatu došlo a posoudit nález na EEG záznamu.

Současné trendy nedoporučují nasazovat léčbu jako prevenci. Pravděpodobnost opakování prvního záchvatu je 40 % , u druhého záchvatu až 90 %. Proto převažuje názor, že antiepileptická léčba by měla být nasazována až v případě opakujících se záchvatů.

Při užívání léků musí být dodrženo několik zásad. Ze strany pacienta jsou to: spolupráce, pravidelné užívání léků dle rady lékaře a absolutní vynechání alkoholu. Pacient musí dodržovat pravidelný spánkový režim a vyvarovat se spánku během dne. Dále nesmí pracovat na směnný provoz, to znamená zákaz nočních služeb.

Lékař nejprve nasadí lék první volby, nejúčinnější, osvědčený. Pokud nezabere, přichází na řadu lék druhé volby. Selže – li i ten, zvolí se kombinace různých léků, s přihlédnutím na nežádoucí účinky. Důležitou součástí léčby je stanovení hladin léků proti epilepsii v krvi. Toho se užívá zejména jako prevence předávkování těmito léky.

Při neúčinnosti léků je v určitých případech doporučována chirurgická léčba. Selháním lékové terapie se rozumí dva roky přetrvávající nezlepšující se opakované záchvaty i přes vyzkoušení veškeré dostupné odpovídající medikamentózní léč­by.

Komplikace epilepsie

Mezi komplikace onemocnění patří již dříve zmíněné úrazy a status epilepticus.

Další komplikací může být předávkování léky, které se projevuje útlumem, poruchami stoje a chůze, nerovnováhou, poškozením tvorby krve a nepříznivými účinky na játra. Postižena je zejména kvalita života pacientů trpících epilepsií.

Z hlediska pacientů jsou nejzávažnějšími problémy omezení výběru povolání, zákaz řidičského průkazu, ztížení výběru partnera, omezení společenského uplatnění a u žen strach z těhotenství. Téměř polovina nemocných je více unavena a stěžuje si na sníženou pozornost následkem vedlejších účinků léčby.

Diskuse

Další názvy: padoucnice, padoucí nemoc, parciální epilepsie, generalizovaný epileptický záchvat, absence, status epilepticus, grand mal, petit mal,

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s epilepsií

Máte zkušenost s epilepsií?

Epilepsie - poprvé a doufám naposled! Margheri (15.03.16)

Stalo se to v pátek večer, když přišel, zaplať pánbůh, manžel z práce. Byla jsem sama doma se synem 6 let a bydlím v Itálii. Přišel, povídali jsme si chvíli a najednou bum. Ležela jsem na zemí v silné křeči celá fialová a nedýchala jsem. Manžel zavolal ihned záchranku, kde mu radili, jak postupovat. V nemocnici jsem byla hospitalizovaná, museli mi zavádět sondu přes aortu, protože nemohli v mých záškubech najít žílu. V nemocnici jsem prodělala ještě další 2. Teď beru prášky Keppra 500 mg 3× denně Tachipirina 1000 mg na bolest svalů a výplachy úst 3× denně, protože jsem si v záchvatu poškodila jazyk a ústní dutinu. Je mi 40 let - první záchvat. Spouštěč může být stres a alkohol. Přeji všem silné nervy a stop dalším záchvatům!!!

Epilepsie od narození Nikola Stiburkova (01.03.16)

Tuto nemoc mám už od narození. Když jsem byla malá, modrala jsem zničeho nic a byla jsem bez kyslíku a zapadl mi jazyk. Tenkrát mi ho rodiče museli vytahovat pomocí vařečky, když mi narostly zuby. Jinak bych ukousla prsty. To trvalo do šesti let.

V sedmnácti letech se mi objevily epileptické záchvaty silnější. Epi záchvat se mi objeví zničeho nic a upadám do bezvědomí, zapadne mi jazyk, zatínám svaly i zuby a mám i záškuby svalů celého těla. Po probuzení jsem zmatená a nevzpomínám si vůbec na nic, jenom na to, co jsem dělala pár minut před záchvatem.

Teď je mi 21 let a epi záchvaty mám stejné, pokaždé při menstruaci. Jezdím každého čtvrt roku na kontrolu do Ústí nad Orlicí k panu doktorovi. Je to dětský neurolog Radomír Chaloupka. Je báječný a záchvaty mi omezil na minimum.

Celý život beru antiepileptika Lamictal 100 mg každé ráno a večer hned po probuzení a těsně před spaním. Jinak po epi záchvatu mi vždycky přítel vnutí prášek Rivotril a musí mě uložit do postele. Potom spím a když je záchvat silný, tak jsem schopna spát i dva dny v kuse. Jednou se mi stalo, že jsem měla minimálně 4 záchvaty za sebou, než přijela rychlá a píchla mi injekci. To mi pak příitel okamžitě volal sanitku. Nevím, co bych bez přítele dělala.

Snažím se chodit alespoň na brigádu, protože už mě to doma nebaví a mám invalidní důchod 1. stupně. Dělá to 4000 Kč měsíčně a neplatím sociální a zdravotní pojištění a nemusím chodit na úřad práce. Normální práci nemůžu sehnat, protože v každé firmě v okolí mého bydliště mi řekli, ze kvůli této nemoci mě nemohou přijmout. A tak jsem spokojená, ale bojím se otěhotnět a mít miminko, tak mam místo něj pejska. Jsem hodně unavená a na únavu mi pomáhá hořčík Magne B6, stačí jeden prášek po ránu. :-)

Epilepsie po úrazu hlavy Venca666 (05.08.15)

Epilepsii mám asi 35 let. Nemoc způsobil nešťastný pád na hlavu. Nejprve byly „malé“ záchvaty, které jsem pomalu cítil, tak jsem spěchal, abych byl co nejblíže u země, když jsem byl doma, tak jsem spěchal a lehl jsem si do postele.

V té době se o epilepsii moc nevědělo, tak se nevědělo, o jaké příznaky jde, aby se začlo s léčbou. Časem se ale záchvaty změnily na „velké“ křeče, které přišly bez varování, a začla léčba, když jsem měl 5 velkých záchvatů, tak mi doktor píchnul injekci.

A začal jsem užívat léky Biston, Maisolin, Diazepan, Magnesium, Depakine… Tyto léky moc nezabíraly, až byla vynalezena novinka - lék Lamictal, ten mi docela změnil život, a drží mě bez záchvatů. Záchvaty mám pouze v noci, tak 2 - 3 do roka, ve dne žádné záchvaty nemám. Pokud si je nevyvolám sám svojí blbostí, když dělám to, co nesmím.

Asi epilepsie ve spánku Miluji špenát (12.07.15)

Nevím co to je, ale bojuji s tím již 12 let. Nemoc se projevuje vždy při usínání a po dvou hodinách spánku, tedy ve fázi prvního REM spánku. Při usínání se projevuje prudkým výdechem a následným probuzením nebo nesnesitelným nucením na pohyb a následným probuzením. Pokud usnu, tak po dvou hodinách mě zase vzbudí nucení na pohyb s tím nesnesitelným pocitem. Musím vstát a rozchodit to. Někdy pak usnu a po dvou hodinách se to zase opakuje. Pak již většinou neusnu. Každý druhý den neusnu ani po těch prvních dvou hodinách. Jsem hrozně unavená a nejsem schopná chodit do práce, takže mě deset let živí manžel, ani moc nežiju.

Léčba

Navštívila jsem 20 lékařů, z toho 3 spánkové laboratoře. V jedné mě odmítli, že to bude psychické, v druhé změřili poruchu REM spánku a předepsali Rivotril. Ve třetí mi řekli, že se to neléčí Rivotrilem, ale antidepresivy. Každý říká: „Nevím, asi to bude psychické“. S tím ale nesouhlasím, to bych si musela taky všimnout, takže antidepresiva jsem nezačala brát. Začalo mi to po prodělané infekci později na dovolené, kde bylo velmi horko. Objevily se mi časem po letech i příznaky, které by mohly patřit k roztroušené skleróze, rozmazané vidění co zmizelo, poruchy artikulace co zmizely, vlastně kromě zakopávání z asi pěti možných čtyři. Protože odmítám léčbu antidepresivy, nemám ale bohužel ani nárok na nemocenskou, když je mi zle. Platit pojistné musím. :)

Co mi pomohlo

Během let jsem zjistila, že mi pomáhá železo, ale jen nějaké (například Superželezo, ale jen Forte, brané na noc). Téměř jsem se zbavila nucení na pohyb, ale vždy dva dni před periodou se to zase objeví, takže to týden musím brát. Po dvou letech, kdy jsem měla pocit, že se vše zlepšuje, dostala jsem se do hádky a vrátilo se to zpět, o hodně silnější a železo již nepomáhalo. Pak mi došlo, že to Forte mi narozdíl od dvou tabletek normálního Superželeza zabírá možná proto, že je tam víc kyseliny listové. Shodou okolností jsem dostala v tu dobu řetězový mail s kontaktem na lékaře, MUDr. Erbena, který léčí i epilepsii snižováním hladiny homocysteinu, který je prý neurotoxický, kyselinou listovou. Tak se mi to pospojovalo a zkusila jsem to. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že by to mohlo pomáhat. Beru to zatím dva měsíce, je to na míru nadávkovaná kupa B-vitaminů. Nucení na pohyb jsem se zbavila po dvou dnech. Možná mě více začaly brát křeče, ale při těch mohu spát, takže to neřeším. Zástavy dechu sice zůstaly, objevují se nejčastěji po námaze předchozí den jako předtím (brusle, kolo), ale zvýšila se hranice námahy, co ještě snesu. Stoprocentně se zástavy dechu objeví jako dřív vždy druhý den po Stilnoxu, který občas beru, když se potřebuji někam doastavit. Způsobuje relaxaci dechového centra a to mi nedělá dobře. Pořád doufám, že se z toho časem dostanu a nebudu ho muset brát vůbec. Zhoršení nucení na pohyb se mi dříve objevovalo také po experimentech s melatoninem, rovněž i proto jsem odmítla antidepresiva. Pokud jsem nervózní, což se mi už stává už vždy, když mě někdo vzbudí, jsem na to už hrozně háklivá, tak je lepší Lexaurin, stačí jen čtvrtinka. Rivotril rovněž způsobuje relaxaci nejenom dechového centra, takže se nejen dusím, ale i jsem unavená i když pak spím, ten jsem tedy také vyřadila. Snad tím někomu také pomůžu, jsem velmi vděčná všem, co zde píšete, protože bez vás bych se nevyléčila a doktoři mi bohužel nejen nepomohli, ale mě i uráželi a křičeli na mě.

Doufám, že první a poslední Dájouš (25.08.14)

V loni před vánocemi jsem chytla jakousi chřipku či virózu a doufala jsem, že se přes svátky vyléčím. Jenže přišel denm kdy jít do prácem a já se stále cítilam jak v cizí kůži (měla jsem odpolední směnu). Přišla jsem domů okolo půl jedenácté večer a zkoušela jsem na internetu najít nějaké babské rady na chřipajznu. Už jsem se cítila unavená, ale furt jsem surfovala po internetum pak jsem našla studené obklady na krk. A to byla chyba! Dle mého jsem si šálu utáhla až moc, že jsem neměla přísun kyslíku. Šla jsem si udělat čaj, jenže čaj jsem si nedodělala - šlehlo to se mnou ve spíži v podstatě na beton. Díky bohu bydlím ještě s rodiči a ložnici mají hned vedle spíže. Mamka slyšela jakousi ránu, tak se zvedla a uviděla mě na zemi. V první chvíli si myslela, že jsem pouze zakopla a spadla, ale pak když zjistila, že neodpovídám, začala budit tátu a bylo to. Snažili se mě vytáhnou z mikro prostoru spíže doprostřed místnosti, samozřejmě váha člověka je dvojnásobná. Dle vyprávění jsem měla křeče v celém těle, panty zatnutý tak, že by člověk snad dokázal rozdrtit i kámen, pěnu u pusy, oči v podstatě kdo ví kdesi, bělmo jak vyšitý. Po pár minutách jsem prý nabila vědomí, ale se slovy „Kdo jako jste?“ Samozřejmě si nic takového nepamatuju. Neváhali a zavolali mi záchranku. Taťka mě dostal na gauč a snažili se mě budit i s lékaři. Musím říct, že když jsem se probudila, první, co bylo jsem se ptala, kde je můj přítel. Opravdu jsem o sobě nevěděla a abych byla upřímná, připadala jsem si jako po pěkně blbý opici. Neuvěřitelně hnusnej pocit. Doufám, že už žádný mít nebudu nikdy, opravdu se toho občas sama bojím, ale stresovat se taky nesmím, abych si ho nevyvolala.

Léčba

Lamictal 50mg

Co mi pomohlo

V celku dodržování rad od doktora, ale jsme jen lidi a vážně nedokážu chodit spát v 20:00, nekoukat na TV večer/v noci nebo občas si nezajít na drink. Ale zarazil mě tu příběh o těch čarodejnicích, že po epileptickém záchvatu všichni pili alkohol vesele dál. :D

Mé epileptické záchvaty Petra,Tereza,David,Michal (23.07.13)

Jeden z mých nejhorších záchvatů byl při oslavě čarodějnic, když jsme pili s kamarády. Byla jsem hodně opilá, takový ten pocit gumových nohou. Najednou by začalo být zle, ale ne na zvracení, spíš jsem cítila menší křeče v břiše a nevnímavost. Seděla jsem si na okraj pískoviště a jako bych nevnímala realitu, kamarádka se se mnou chtěla jít projít, ale bylo to vcelku těžší, obě jsme se motaly a já přestávala ještě víc vnímat a chvílemi jsem ani neviděla. Obešly jsme skoro půlku parčíku a najednou jsem sebou pěkně švihla na zem a začala jsem se klepat, kamarádka nechápala, a říkala že se musím uklidnit, že to přejde (také je epileptička), začala jsem se klepat ještě víc, snažila se mě držet při zemi, ale měla jsem větší sílu než ona. Tak zavolala ostatní dva kamarády, že potřebuje pomoc a řekla jednomu, co už má zkušenosti s jejími záchvaty, že mám to samé.

Snažili se mě držet, ale nešlo to. Tak mě jeden vzal za nohy a druhý za ruce a odtáhli mě kousek dál na trávu. Jeden mi s těží držel ruce, druhý mi držel nohy. Zhruba po hodině už to ale nebylo žádné silné klepání, celou dobu jsem měla totálně seplé svaly na břiše, rukách i nohách. Když se mi seply i přes záda, tak jsem se tak prohla, že bych si sama snad i zlomila vaz. Tak si mi ten druhý na nohy rovnou sedl. Celé to trvalo zhruba 2-3 hodiny. Přestala jsem se klepat a začínala vnímat, nic jsem si nepamatovala a skoro každých 5 minut jsem se ptala, kde jsem. Chtěli jsem ale ještě pokračovat, tak jsme se domluvili, že půjdeme k jednomu z nich, druhý (co mi držel nohy), mě tak odtáhl a snažil se mě odreagovat. Zhruba hodinu jsem ležela na posteli, protože jsem necítila tělo dolů od pasu. Po hodině jsem se přidala k nim a pili jsme znovu. Potom menší záchvat dostala i kamarádka, byl malý do rukou, takže jsme po 10ti minutách pili znovu.

Co mi pomohlo

Postupem toho zhruba 3 hodinového záchvatu mi pomáhaly cigarety

Už 55 let mám epilepsii Pehosam (14.07.13)

Na začátku byla neléčená angína a nepřijetí do nemocnice. Po dvou dnech mne odvezla sanitka v bezvědomí s vysokými horečkami do nemocnice, kde jsem se dusil v bezvědomí v kyslíkovém stanu.

Od té doby se objevují tonicko-klonické záchvaty a mění se jejich charakter. Původní záchvaty byly se silnými křečemi jednotlivě, po nasazení Bistonu se charakter změnil způsobem zeslabení křečí ale záchvaty byly sériích po sobě. Aury se objevovaly vlastně vždy ale jejich vývoj se pomalu mění. Nevolnosti jsou neustále horší ale poslední skutečný záchvat jsem měl před dvěma lety.

Co mi pomohlo

Postupně jsem užíval Phenobarbital, Lepsiral, Biston, Epilan užívám pořád, dále užívám Timonil, Rivotril. Devátý rok se léčím na nykturii a hypertenzi a bylo mi doporučeno pravidelně měřit tlak. V důsledku toho vím, že aury se objevují hlavně v době po osmnácté hodině pokud roste krevní tlak. Tlak mi kolísá mezi hodnotami 210/160 až 80/60 mmHg, v poslední době je to nejčastěji 140/100 až 100/60 mmHg.

Epilepsie u mé dcery Alice Bord. (04.05.13)

Moje dcera měla záchvat poprvé v září 2012, to byla při vědomí, přítomná byla její starší sestra (nyní 12 let). Naštěstí ten záchvat nebyl takový jako ty další. Druhý měla u své babičky již nekomunikovala, pěna u pusy. Volána rychlá pomoc, hospitalizace a další - třetí záchvat v nemocnici. Vždy byly po ránu po probuzení - ty první. Dříve trpěla dcera při nemoci a horečkách, zvracením a bolestmi hlavy, bledá. V září se přidaly záchvaty. Já jsem záchvat zažila před týdnem, kdy jej měla dcera ve spánku o půlnoci - zrovna jsem šla spát, byl pohyb v posteli na skluzavce, kterou má u postele, ale nějak nešla a já slyšela divný zvuk a šla se na ni podívat, takže kdo ví jestli tohle byl jediný noční záchvat. Ale nebyl to pro mně nejlepší zážitek.

Ze začátku jsem propadla panice - chtěla jsme jí vytáhnout a uvolnit pusu, což samozřejmě nešlo. Pak jsem ji položila na bok (dcera byla modrá, zatlé zuby, chrčela a s narovnanýma ztuhlými končetinami) a pak na boku aspoň sliny odtékaly co měla u pusy. A po té jsem aplikovala Desitin 5 mg došlo k uvolnění, dcera lehla na záda zkřížené ruce a najednou byla v hlubokém spánku. Dle lékařky je pak nutné kontrolovat dech, protože diazepam v Desitinu uvolní i dýchací svaly a je nutno tak trochu podpořit, aby se dítě rozdýchalo. Myslím,že má starší dcera nesla situaci líp než já, i když teď o ní máme strach obě, já skoro nespím a kontroluji co dělá ve spánku, pozorujeme, že sebou háže,volá ze spaní,směje se ve spánku, včera i tik končetin - záškuby během spánku krátkodobě, sem tam jen tak z ničeho nic promodrá kolem úst,po chvíli přejde.Moc jsem toho nenaspala poslední dny,takže teď uvažujeme,kde sehnat nějaký monitor spánku a dechu.

Protože během týdne jsem jí po ráno našla s dekou přes hlavu, asi jak sebou mlátí v noci. Spouštěčem posledního záchvatu asi bylo to že je toho ve škole na ni moc, přehřála se - zapomněla doma pití a bylo docela horko v pátek před záchvatem před týdnem a učila se na kole(asi spousta vjemů najednou).

Léčba

depakine 300 mg 50 mg ráno 100 mg večer
při křečích desitin 5mg

Co mi pomohlo

Teď spíše hledáme co zabere ale asi potřebuje naučit zvládat stres z toho, že jí to ve škole tak nejde jak by chtěla a potřebuje cítit oporu v nás, docela se poslední dobou vzteká a myslím, že základem bude dostat ji do pohody, asi to bude na dlouhou dobu,ale je to živel tak to snad zvládne a bude zase jen zdravá a čiperná jak jsme u ní zvyklí ale mění se nám poslední dobou díky nemoci.

Vykloubené rameno po záchvatu r5929 (23.12.12)

Před 3 dny jsem prodělal záchvat, spouštěč byl zřejmě předchozí alkohol
a nevyspání z nočních, dnes mě bolí celé tělo, z křečí mám skoro vykloubené rameno a snažím se to nějak rozhýbat, tak pozor. Radek

Epilepsie a menší záchvaty duplinska.j@seznam.cz (21.11.12)

Já mám epilepsii 3 stupně. Mě se to stává, když se zakoukám na místo, to mi dělá dobře, nevím proč. Potom se mi asi po 5 minutách mi brní celé tělo a hlava a rychlé bušení srdce, bylo to málem až na záchvat, kdy se složím na zem, ale to se nestalo. To byl asi malý záchvat, ale stává se mi, že dostanu ten větší. To si radši sednu a počkám až to přestane.

Léčba

Na Eplisii používám léky Lamictal 50mg a depakine 300mg

Klid při epilepsii Petra H (28.07.12)

Můj první manžel umřel na epileptický záchvat, upadl do komatu z kterého už se neprobral. Nyní mám nového přítele, také epileptika, je to skvělý člověk, na kterého nedám dopustit. Záchvaty má nejčastěji večer, ve spánku nebo brzy z rána v podobě svalových a dychacích křečí, které po několika vteřinách vymizí, někdy se občas vrací, ale to jen, když byl předtím rozrušený, neklidný nebo když se něčeho leknul.
Beru ho s jeho nemocí, takový jaký je. A to je to nejdůležitější.

Léčba

Na jeho léčbu mohu jen poradit jen to, aby byl v klidu, pravidelný denní režim a spánek. Nechodit moc na sluníčko, mít klidné harmonické prostředí, no a hlavně lásku. Každý člověk přece rád miluje a přál by si být milován.

První epileptický záchvat vrt (04.04.10)

Tak doufám, že taky poslední.
Jela jsem s kolegyní autem, zaparkovala jsem na parkovišti před obchodem, šly jsme dovnitř a tam jsem už u prvního regálu měla pocit, že mi dobíhá obraz před očima. Občas mám mžitky nebo nevidím čistě, ale bývá to příčina špinavé kontaktní čočky v oku. Tentokrát, to bylo ale jiné. Šly jsme ale dál, nabíraly zboží do vozíku a už jsem neviděla, kam pokládám víno, zase se to srovnalo, šly jsme ještě dál a už jsem cítila, jak mi těkají oči, nemohla jsem nic říct, hlava mi začala těkat do strany a padala jsem k zemi.
Díky bohu byla se mnou kolegyně, zachytila mě, položila na zem a ihned volala sanitku. Prý jsem byla 4 min. v bezvědomí a probrala jsem se ještě na zemi. To si ale nepamatuji, pamatuji si až nemocnici. Různá vyšetření nic neukázaly, a ZATÍM je vše jako před tím.

Na světě je krásně Juliet (21.11.09)

Měla jsem ji od mala. Snad ve 3letech si mamka začala všimat, že občas zustanu kamsi koukat. Když to říkala doktorce.. tenkrát se o tom hold tolik nevědělo jak dnes. Až jsem v 10letech přijela z tábora dostala jsem klasický velký záchvat. A pak se to s věkem začalo zvětšovat.Nejdřív jen jednou do roka.. to jsem byla na základce i pak na učilišti. Když jsem se málo vyspala nebo opravdu větší námaha, ale hlavně psychika..ta dělala nejvíc ze všeho! No já jsem naštěstí byla už zvyklá s tím žít takže ty „menší“ záchvaty prostě už patřily do mého života běžně, když jsem jen chvilku jako přemýšlela a vůbec nevnímala okolí. Byla jsem vždy dost živá a nikdy mě naši nijak moc nebrzdili. Ale přece jen jsem začala méně zvládat fyzicky. Postupem času se začala měnit i psychika, ale dost neuvěřitelným způsobem. I výběr partnera jsem začala brát hlavně podle toho aby se o mě případně postaral..to už jsem časově o asi 20let dál.
A teď se dostávám k tomu, že vám vlastně píšu. V 2006 jsem byla na operaci u sv. Anny v Brně! V této nemocnici se specializují na toto onemocnění!!! Já měla při tom všem jedno štěstí, že jsem měla přímo jedno ložisko. Pan docent mě přemlouval už 4roky ať jdu do toho,že jsem pro to vhodná. Ale já si pořád říkala, že na tom nejsem až tak zle. člověk se přece jen bojí. Zkoušela jsem to na 3× než jsem se do toho vážně pustila.
A teď…UŽASNÉÉ. Léky sice beru pořád,ale už naštěstí nevím co je záchvat, ani ten malý. Takže se pořád vznáším někde v oblacích a mám dojem, že teď už člověk všechno zvládne. Změnilo to život nejen mě, ale i mím rodičum. Mamka se přestala bát, že když zvoní tel. že volám někde z nemocnice atd. Před nedávnem jsem si udělala řidičák. Sice pracně, ale problémy s učením jsem měla už ve škole, že jsem to nezvládala přímo z knihy a musela se se mnou učit mamka. A bohužel i pravopis mě pořád provází- jak si mnozí všimnou. Ale už od mala jsem nadaná na obě ruce a mám hodně sluchovou paměť.. Takže se věnuji zpěvu s kapelou. Je zvláštní, že na place se mi nikdy „špatně“ neudělalo. Hudba je opravdu moc fajn.
Přeji vám hlavně milé lidi kolem sebe a být rád za každé zlepšení. To je hlavní.

Léčba

Nikdy jsem se nenaučila pít!! Protože jsem nikdy nezačala tak mi alkohol ani nezachutnal. Sice jsem nikdy nebyla opilá, ale myslím, že stavy tomu „podobné“ jsem měla a to mi stačilo. Nepiju ani teď!

Co mi pomohlo

Typ povahy a hlavně koníčky… Zpěv, tanec, společnost.
Ale to nefunguje na každého.. Hlavně umět si najít to co je na člověku výjimečné.
Nebrat to všechno až moc příliž vážně.. to je spíš pro rodiče.Protože nějak se žít musí.
A dnes, ať žije technický a medicínský pokrok!
V to co mám jsem nedoufala.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Diskuse o epilepsii