Hemofilie

Přidat zkušenost

Hemofilii léčí Interna - Hematologie a patří mezi Onemocnění krve a kostní dřeně

DISKUSE, Popis, Faktory, Příznaky, Léčba, Komplikace

Popis hemofilie

Genetická souvislost, přenašečství hemofilie Vliv defektního genu na srážení krve Získaná hemofilie

Hemofilie patří mezi poruchy srážení krve (tzv. koagulopatie), projevující se zvýšenou krvácivostí. Jedná se o nemoc vrozenou (hereditární) a její genetická podstata je důvodem toho, že choroba se plně projevuje pouze u mužů (viz. níže).

Podstatou onemocnění je přítomnost defektního genu na chromozomu X. Ta vede k nedostatečné tvorbě (nebo k nefunkčnosti) jednoho z proteinů krevní plazmy, zapojeného do procesu srážení krve (hemokoagulace). Míra nedostatku je pak vyjádřena závažností příznaků samotné choroby.

Pojednání o příznacích hemofilie a spekulace o její dědičnosti se objevují v lékařských spisech už od 11. století, její dnešní název však pochází až z roku 1828. Přesná podstata nemoci byla odhalena teprve nedávno, především pro značnou složitost celého souboru chemických reakcí a reakcí krevních buněk, kterými je srážení krve (a tedy zástava krvácení) umožněno.

Výskyt onemocnění u některých vládnoucích rodů (např. v Anglii, Španělsku či Rusku) a s ním spjaté historicko-politické souvislosti jsou zřejmě příčinou dobrého povědomí veřejnosti o hemofilii, ačkoliv se jinak jedná o onemocnění poměrně vzácné.

Genetická souvislost, přenašečství hemofilie

Zdravý člověk má v každé buňce těla 23 párů chromozomů, svinutých molekul DNA, ve kterých jsou uloženy veškeré informace nutné pro existenci lidského organizmu. Jeden z uvedených párů zodpovídá kromě určitých tělesných funkcí, mezi které patří i syntéza krevních srážecích faktorů, také za určení pohlaví (jedná se o pohlavní chromozomy neboli gonozomy).

U mužů se tento pár skládá z chromozomů X a Y, u žen ze dvou chromozomů X. Zralé pohlavní buňky (spermie a vajíčka) obsahují pouze jeden z páru gonozomů: vajíčko ženy obsahuje některé ze dvou X, mužova spermie obsahuje buď X nebo Y. Jejich spojením při oplození vznikne kombinace určující pohlaví dítěte.

Defekt genetické informace způsobující hemofili se nachází na chromozomu X. Žena má dva tyto chromozomy, z nichž (v případě nosičství hemofilie) bude jeden vadný, ale přítomnost druhého „zdravého“ chromozomu bude tuto chybu kompenzovat.

U ženy se tedy nemoc neprojeví. Oplodní-li však spermie, nesoucí chromozom Y, vajíčko, které nese vadný chromozom X, pak porozené dítě bude mužského pohlaví a v jeho buňkách se nebude nacházet druhé „zdravé“ X, který by chybu kompenzovalo. U muže se tedy nemoc projeví.

Vajíčko s chybným X může být též oplozeno spermií obsahující mužovo zdravé X. Narodí se pak dcera, která má obdobnou genetickou výbavu, jako její matka, a bude tedy další přenašečkou hemofilie. Při zbávajících dvou možných kombinacích (zdravé ženino X s kterýmkoliv pohlavním chromozomem od otce) bude dítě zcela zdravé, nebude přenašečem a přenos hemofilie v rodině se tak zastaví.

Ačkoliv je to velmi vzácné, z výše uvedeného je patrné, že i žena může hemofilií onemocnět, a to pokud spolu hemofilik a přenašečka hemofilie zplodí dceru, která zdědí vadné X po matce i po otci. Pro úplnost je nutno uvést, že lehké příznaky hemofilie se mohou objevovat i u přenašeček.

Odkud se vzalo „vadné“ X? Chyba vznikla mutací v genu, která byla vyvolána např. zářením nebo viry, a to buď dávno před několika generacemi, nebo se jedná o nově vzniklou mutaci u matky nemocného chlapce, bez předchozího výskytu hemofilie v rodině. Nové mutace jsou příčinou asi v 30% případů.

Vliv defektního genu na srážení krve

Srážení krve je umožněno velmi složitou vzájemnou reakcí některých bílkovin krevní plazmy (srážecích faktorů), iontů a také krevních destiček. Tyto reakce probíhající v kaskádách, kdy jeden faktor ovlivňuje faktor jiný. Proto jakákoliv chyba v řetězci vede k významné poruše celého systému.

Hemofilie A je způsobena nedostatečnou syntézou nebo poruchou stavby bílkoviny označované jako faktor VIII (dříve nazývaného jako antihemofilický faktor A), hemofilie B deficitem faktoru IX. Dříve se popisovala ještě hemofilie C (nedostatek faktoru XI), ale dnes se tento název již nepoužívá, neboť se nejedná o typickou hemofilii.

Získaná hemofilie

Vzácně může hemofilie vzniknout i bez genetického podkladu, a to vlivem autoimunitní reakce, tedy v momentu, kdy tělo začne z nějakého důvodu produkovat protilátky proti vlastním molekulám těla. V tomto případě jsou protilátky namířeny proti již zmíněným srážecím faktorům, jejichž deficit pak vyvolá stejné příznaky, jako u geneticky podmíněné hemofilie.

Rizikové faktory hemofilie

Rizikovým faktorem je předchozí výskyt hemofilie v rodině a dále pohlaví (muži). Nově vzniklým mutacím v odpovědném genu (viz. výše) zabránit nelze, neboť na člověka neustále působí chemické, fyzikální a biologické faktory podezřelé z navození vzniku mutací. Toto působení nelze eliminovat v čisté přírodě, natož pak v dnešní civilizaci.

Získaná hemofilie může vzniknout u osob s autoimunitním onemocněním, tedy s již dříve diagnostikovanou chorobou vyznačující se agresivitou imunitních složek vůči částem vlastního těla. Dále může ke vzniku protilátek dojít ve stáří a po porodu.


Prevence hemofilie

Onemocnění je geneticky podmíněno a jako takovému mu nelze předcházet. Pokud se hemofilie již dříve v rodině vyskytla, měla by žena pomýšlet na možnost bezpříznakového přenašečství a na nebezpečí předání defektního chromozomu X svému budoucímu synovi.

Jak bude vysvětleno dále, závažnost nemoci je dána mírou nedostatku tvorby či funkce srážecího faktoru. Prenatální (předporodní) diagnostikou u těhotných matek podezřelých z nosičství hemofilie může být zjištěno, zda je syn zdravý, bude trpět lehkou formou hemofilie nebo těžkou hemofilií výrazně snižující kvalitu života. Při posledně jmenované variantě je dáváno matce ke zvážení umělé přerušení těhotenství.

Prenatální diagnostika se provádí od 10. týdne těhotenství odběrem buněk choriových klků a genetickou analýzou jejich DNA. Svědčí-li nález pro to, že syn bude trpět hemofilií, odebírá se o cca 8 týdnů později pupečníková krev ke zjištění aktivity srážecího faktoru a stanovení závažnosti hemofilie.

Prevence vzniku získané hemofilie není možná.

Příznaky a projevy hemofilie

Závažnost nemoci a její příznaky závisejí na aktivitě (kvalitě a dostatku) srážecí faktorů v krvi. Podle aktivity se rozlišují tři formy, tedy lehká, středně těžká a těžká forma hemofilie.

Lehká forma se může projevit pouze při závažnějších úrazech nebo při operačním výkonu, kde dochází k výraznému zásahu do krevního řečiště. Během života onemocnění nemusí být vůbec diagnostikováno.

středně těžké formy je tolerance ke zraněním a chirurgickým výkonům snížena ještě více. Mohou se navíc objevit epizody tzv. spontánního (samovolného) krvácení, kdy výron krve nemá příčinu v porušení tkání. Jsou-li poraněny velké klouby, hemofilie jim nedovolí zhojení a naopak způsobuje zhoršení poúrazového stavu s trvalými následky ve stavbě a funkčnosti kloubu.

Těžká forma hemofilie je rozpoznána v dětství, obvykle již po porodu z důvodu obtížně zastavitelného krvácení z přestřiženého pupečníku. V dalším životě jsou spontánní krvácení častá, může jít o krvácení ze sliznic, do měkkých tkání (např. do svalů) a do tělních dutin.

Krevní výrony dále vznikají jako reakce na naprosto banální poranění nebo např. na vpich injekce.

Zvlášť výrazné jsou změny na velkých kloubech. Jsou oteklé, teplé a patrné na nich mohou být tmavé krevní výrony. Krvácení do kloubní dutiny způsobuje útlak kloubní chrupavky, která je normálně živena pouze prolínáním živin její hmotou. Útlak tomuto prolínání zabraňuje a chrupavka degeneruje. Dále dochází ke změnám kloubní výstelky a ke změnám ve stavbě kostí. Pohyb kloubem je bolestivý, někdy až nemožný, kloub neposkytuje dostatečnou oporu. Poruchy hybnosti kloubu vedou k poruchám poddajnosti svalů a šlach.

Dále mohou krevní výrony způsobovat útlaky cév (a tedy nedokrvení a neokysličení tkání), nervů (důvod bolesti či znecitlivění) a jiných struktur. Smrtelnou komplikací je případné krvácení do mozku.

Léčba hemofilie

Léčba se provádí podáváním srážecích faktorů získaných z krevní plazmy. Plazma se získává od zdravých dárců. Dnešní nároky na dárce, možnosti očišťování plazmy a likvidace v plazmě přítomných virů je na mnohem větší úrovni než dříve, kdy častou komplikací léčby hemofilie bylo zavlečení virů (např. HIV) do krve hemofilika. Pravděpodobnost takové komplikace je dnes malá..

V dnešní době je možná též výroba srážecích faktorů pomocí techniky rekombinace (nikoliv odběrem z živého dárce), ale vzhledem pro vysokou cenu nejsou takto připravené faktory k léčbě používány.

Alternativou může být podání tzv. DDVP, látky, která má analogické účinky s vazopresinem, což je hormon podvěsku mozkového, schopný stimulovat krátkodobý vzestup hladiny faktoru VIII v krvi. DDVP má pouze krátkodobý účinek a nemůže tedy nahradit podávání koncentrovaných srážecích faktorů při těžké hemofilii.

Dále se podávají léky zastavující fibrinolýzu, tedy opětovné rozpouštění již sražené krve.

U lehkých a středně těžkých hemofilií je dávka srážecích faktorů podávána pouze při epizodě krvácivého stavu a aplikuje si ji většinou sám nemocný. Alternativou je samozřejmě aplikace léku v ambulanci lékaře, ale vzhledem k časové prodlevě je preferována první možnost.

Nemocní s těžkou hemofilií mají naordinován speciální režim a srážecí faktor jim musí být dodáván pravidelně. Jsou nutné pravidelné ortopedické kontroly se snímkováním kloubů.

Komplikace hemofilie

Hemofilici jsou ohroženi vykrvácením při poraněních nebo invazivních lékařských výkonech. Výkony, jsou-li nezbytné, u nich musejí být plánovány dlouho dopředu a týká se to i výkonů stomatologických.

Pravděpodobná jsou degenerativní postižení kloubů.

Léčba podáváním srážecích faktorů s sebou nese riziko vzniku alergických reakcí (i akutních) nebo nakažením viry.

Diskuse

Další názvy: vrozená koagulopatie, porucha srážení krve, hemofilie A, hemofilie B

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s hemofilií

Máte zkušenost s hemofilií?

Léčba hemofilie injekčně doma ingrid (20.02.10)

Dobrý den,
mám syna (10let) a má hemofilii A. Prvním příznakem u něj byly modřiny na hrudi v osmi měsících. Já nejsem přenašečka a byla jsem překvapená, když jsem zjistila, ze syn je nemocný. Mám další dva syny a ti jsou zdraví.
Synovi podávám injekci 3*tydne ADVATE 1000 a mohu mu při větších problémech píchnout i 2000 naráz, protože rychleji zaúčinkuje. Jsem velice spokojená, protože nemusím tak často navštěvovat nemocnici.
Jsem dobře informována o léčbě a vím, jak mu můžu pomoci. Vždy je lepší pro takové dítě, když se o léčbu stará matka doma než když musí navštěvovat nemocnici. Dítě je klidnější, smířlivější a důvěřivější protože věří, že maminka mu chce jen pomoci.
I když je to někdy těžké naučit se podávat injekci díteti, vyplatí se to překonat. Moc to pro něj znamená a pomáhá mu to. Já jsem jehlu nemohla ani vidět, ale pro syna jsem přestala i omdlévat.
Zdraví Ingrid

Co mi pomohlo

Faktor8 advate 1000

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.