Hemoragické horečky

Přidat zkušenost

Hemoragické horečky léčí Infekční lékařství a patří mezi Infekční onemocnění

Popis, Rizikové faktory, Příznaky, Příčiny, Prevence, Léčba, Jak si pomoci sám, Komplikace

Popis hemoragických horeček  

Hemoragické (krvácivé) horečky jsou skupina infekčních onemocnění způsobených viry. Jsou to onemocnění v našich zemích většinou exotická, veřejnosti až na výjimky nepříliš známá. Vyznačují se obvykle horečnatým průběhem s krvácením a velkým procentem úmrtnosti. Jedná se o velmi závažná onemocnění, která jsou vysoce nakažlivá a při nákaze je proto nutné dodržovat přísná bezpečnostní opatření.

Virů, které způsobují hemoragické horečky, známe již velké množství (řadí se do čtyř různých čeledí) a čas od času dojde k výskytu nového, do té doby neznámého viru, který většinou dostává jméno podle oblasti svého výskytu. Pro hemoragické horečky je totiž typické, že se vyskytnou jako sporadické onemocnění (ojedinělé případy) či propukají v podobě malých lokálních epidemií postihující určitou oblast. Až na výjimky se oblasti výskytu nacházejí v tropických oblastech a proto je velmi důležitá znalost této problematiky hlavně pro turisty směřující do rizikových oblastí. Ale nejen pro ně. Se současným obrovským nárůstem migrace obyvatelstva, turistického ruchu a dovozu zvířat existuje reálné nebezpečí zavlečení těchto chorob i do naší oblasti.

Vzhledem k nebezpečnosti těchto nákaz a jejich vysoké nakažlivosti existují opodstatněné obavy ze zneužití původců některých z nich, zvláště virů horeček Marburg či Ebola, jako bojových biologických zbraní či prostředku k teroristickým útokům.

Viry hemoragických horeček jsou přenosné na člověka většinou různými vnějšími parazity, popřípadě kontaktem s nakaženým zvířetem nebo jeho exkrementy. Mluví se o takzvaných „přírodních rezervoárech“, což jsou živočichové, kteří v sobě viry obsahují a tím udržují jejich existenci. Z nich se mohou dále rozšiřovat do okolí například prostřednictvím klíšťat či komárů, což jsou zase tzv. „vektory“, které chorobu přenášejí. Je ale možné se nakazit přímo od infikovaného zvířete, přímým kontaktem s jeho exkrementy či vdechnutí kontaminovaného aerosolu. U některých však může docházet k tzv. „interhumánnímu přenosu“ (z člověka na člověka), nejčastěji kontaktem s tělesnými tekutinami infikovaných osob. Ohroženi jsou pak především zdravotničtí pracovníci při ošetřování pacientů a dále také rodinní příslušníci při rituálním omývání zemřelých, jež je tradičně prováděno africkými domorodci.

Původce onemocnění jsou tedy viry, které řadíme do čtyř čeledí:

Bunyaviridae

Do čeledi bunyaviridae patří původci způsobující tyto onemocnění: Krymsko-konžská hemoragická horečka a hemoragická horečka s renálním syndromem, které se mohou vyskytnout i v jihovýchodní Evropě. Rezervoárem mohou být různí savci a ptáci a vektorem (přenašečem) bývá klíště nebo komár.

Flaviviridae

Viry čeledi Flaviviridae obsahuje několik typů hemoragických horeček, z nichž nejznámější je žlutá zimnice a horečka dengue. Dále sem patří Omská hemoragická horečka a horečka Kyasanurského lesa. Rezervoárem jsou hlodavci, netopýři, primáti, ale i člověk a nemoc je přenášena komáry a klíšťaty.

Arenaviridae

Zástupci čeledi Arenaviridae jsou odpovědní za tyto nemoci: Horečka Lassa, Bolivijská hemoragická horečka (virus Machupo), Argentinská hemoragická horečka (virus Junin), Venezuelská hemoragická horečka (Guanarito), Brazilská hemoragická horečka (virus Sabia). Rezervoárem všech těchto virů jsou hlodavci a vektor je neznámý.

Filoviridae

Poslední je čeleď Filoviridae, do které náleží virus Eboly a virus Marburg.
Horečka Ebola a Marburgská nemoc jsou nejzávažnější ze všech hemoragických horeček a mají také nejhorší prognózu – z nemocných nakažených Ebolou umírá až 90% a u Marburgské nemoci je to 80%. U ostatních hemoragických horeček se smrtnost pohybuje kolem 10-40%, ale samozřejmě velmi záleží na kvalitě lékařské péče a možnostech lékařského pracoviště, kdy jen zajištění dostatečné hydratace, základní ošetření a případně včasná léčba může úmrtnost radikálně snížit.

Příznaky hemoragických horeček  

Průběh onemocnění začíná podobně jako u jiných akutních virových onemocnění. Jakmile se virus dostane do těla, začne se množit a krví je roznesen po celém těle. Doba od průniku viru do organismu se nazývá „inkubační doba“ a je různá podle konkrétního onemocnění (kolísá od několika dní až po tři týdny). Počáteční příznaky jsou způsobeny právě výskytem virových částic v krvi (tzv. „virémie“) a jsou obdobné i jiným těžším virovým onemocněním. Toto tzv. „prodromální období“ je charakterizováno vysokou teplotou, která je často provázena bolestí hlavy, bolestmi ve svalech, nevolností, závratěmi, pocity vyčerpání. Po tomto počátečním stadiu se klinický obraz dále zhoršuje, další příznaky se vyvíjí již odlišně podle původce onemocnění, tedy podle toho jaké orgány či struktury virus preferenčně napadá a jak je devastující.

U některých horeček dochází k postižení centrálního nervového systému, to se projevuje se jako zánět mozkových blan a mozku (tzv. „meningoencefa­litida“). K postižení trávicího traktu způsobuje gastrointestinální příznaky jako nevolnost, zvracení a průjem. Pro některé nemoci je typické postižení jater, kdy vzniká žloutenka, postiženo může být v některých případech i srdce.

Závažnost jednotlivých nemocí se liší, nejzávažnější krvácivé projevy jsou přítomny u horeček Ebola a Marburg.

Obecně dochází po prvotních příznacích k rozvoji více či méně závažným krvácivým komplikacím, které mohou vyústit ve vážné poškození vnitřních orgánů, především jater a ledvin. Často virus napadá současně i výstelku cév (endotel) a tím přispívá k rozvoji poruchy srážení krve, kterou nazýváme „disseminovaná intravaskulární koagulopatie“. Krev se začne v krevních cévách a kapilárách nekontrolovaně srážet (koagulovat) a vzniklé sraženiny (tromby) ucpávají a zastavují cirkulaci. Současně dochází vyčerpáním srážecích krevních faktorů k jejich nedostatku a krev začne z cév naopak unikat. Rozvíjí se krvácení a šokový stav, které dále zhoršují stav nemocného. Pokud onemocnění dospěje do tohoto stádia, je již jen malá pravděpodobnost, že se pacienta podaří zachránit, dochází k selhávání důležitých orgánů a smrti.

Další projevy se pak u konkrétních typů liší od tohoto základního schématu onemocnění.

Rizikové faktory hemoragických horeček  

Rizikem je zejména pobyt v prostředí, kde se tyto nákazy vyskytují a styk s nakaženými zvířaty či lidmi.

Příčiny hemoragických horeček  

Příčinou je infekce zákeřnými viry hemoragických horeček, většinou se jedná o zvířecí nemoci, které jsou přenášeny na člověka, tzv. zoonózy.

Prevence hemoragických horeček  

Prevencí je důležitá hlavně v případě cestovatelů, kteří míří do tropických oblastí. Je potřeba vědět, kde jsou místa výskytu těchto nemocí a pokud možno se jim vyhýbat. Je potřeba rovněž používat ochranné pomůcky proti komárům, klíšťatům a jiným možným přenašečům. Účinné a spolehlivé očkování je jen proti žluté zimnici, proti ostatním bohužel účinnou profylaxi zatím nemáme.

V našich podmínkách zatím nepředstavují hemoragické horečky příliš vysoké riziko, ale pravděpodobnost jejich zavlečení se neustále zvyšuje díky narůstajícímu cestovnímu ruchu a s jejich výskytem je tedy potřeba počítat. Proto by nemělo být podceňováno žádné horečnaté onemocnění, které vzniklo po návratu ze zahraničí, tím spíše z rizikových oblastí.

Léčba hemoragických horeček  

Možnosti účinné léčby jsou u hemoragických horeček velmi omezené. U některých nemocí je účinný antivirový lék ribavirin (u Arenavirových a Bunyavirových infekcí – viz výše). Na viry čeledi Flaviviridae a Filoviridae však neúčinkuje.
V některých případech byl zaznamenán pozitivní efekt podávání imunoglobulinu (protilátek).

Základem léčby všech hemoragických horeček je ale jen podpůrná terapie, která se snaží udržet a podpořit základní životní funkce. Spočívá v udržování parametrů vnitřního prostředí, dostatečné hydrataci, udržování objemu krve a dodávání potřebných iontů. S tím souvisí protišoková opatření a někdy je dokonce nutná i umělá ventilace (dýchací přístroj). Invazivní zákroky musí být používány velmi opatrně, protože je zde možnost krvácení.

Jak si pomoci sám  

Obecně je nutné dodržovat dostatečný příjem tekutin. Při vysokých horečkách je možné snížit teplotu přikládáním studených obkladů do oblasti podpaží a třísel. Jakékoliv zhoršení stavu je nutné konzultovat se svým lékařem, protože hemoragické horečky mohou mít vážné následky.

Komplikace hemoragických horeček  

Nejčastější komplikací je krvácení a vznik disseminované intravaskulární koagulace (nekontrolované srážení krve uvnitř cév). Rozvíjí se šokový stav a selhávají životně důležité orgány (tzv. multiorgánové selhání). Při vzniku těchto komplikací již pacient velmi často nepřežívá.

Další názvy: Krvácivé horečky

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Hemoragickými horečkami?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.