Ileus léčí Chirurgie a patří mezi Onemocnění trávicího ústrojí

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci sám, Komplikace

Popis ileu  

Ileus neboli neprůchodnost střevní je velmi vážný, život ohrožující stav, který se může týkat jak tenkého, tak i tlustého střeva. Protože pro pacienta vždy znamená potenciální ohrožení života, je nutno ho bezprostředně řešit na chirurgickém oddělení.

Rizikové faktory ileu  

Dle příčiny vzniku dělíme ileus na tři typy: mechanický, neurogenní a vaskulární. Další dělení popisuje místo kde neprůchodnost vznikla, tedy vysoký (oblast mezi žaludkem a tenkým střevem, nebo v začátku tenkého střeva) a nízký (druhá polovina tenkého střeva a tlusté střevo).

Mechanický ileus vzniká při poruchách ve střevě nebo v jeho bezprostředním okolí, které vedou k zúžení nebo uzávěru jeho průsvitu. Překážku uvnitř střeva může představovat cizí těleso, které člověk náhodně spolknul, žlučníkový kámen, vzácně také pomnožení paraziti, hlavně škrkavky. U starých nebo ležících pacientů s dlouhotrvající zácpou může způsobit neprůchodnost střev stolice ve střevě. Příčinu ileu tvoří také překážky nacházející se přímo ve stěně střevní - nejčastěji se jedná o polypy (výrůstky), nádory, také jizvy vzniklé po zánětech nebo operacích střeva. Překážku zvenčí střeva může představovat nádor, který roste poblíž střeva a svým tlakem uzavírá jeho průsvit, také různé srůsty v břišní dutině, které tam zůstávají jako důsledek zánětů či operací. Právě pooperační srůsty představují absolutně nejčastější důvod ke vzniku ileu.
Když je mechanický ileus spojen také s poruchou krevního zásobení střeva, hovoříme o strangulaci (uškrcení) střeva. Nastává to typicky při uskřinují kličky střeva v kýle, co je vlastně vyklenutí pobřišnice skrz štěrbinu v břišní stěně.

Neurogenní ileus je způsoben poškozením přenosu signálu mezi nervy uloženými ve stěně střevní a svalovinou střeva zabezpečující jeho pohyby (peristaltiku). Většinou dojde k ochabnutí svaloviny střeva (paralytický ileus) který nastává při celkových těžkých stavech organismu - při zánětech v dutině břišní (zánět slinivky břišní, pobřišnice, ledvin, žlučníku), u zlomenin páteře, při ledvinové a žlučníkové kolice, při velkých ztrátách krve.

Velmi vzácný bývá takzvaný spastický ileus, kdy se svalovina střevní stěny dostane do křeče, a není schopna se uvolnit a tím posouvat obsah střevní dále. Může k tomu dojít u otravy olovem, nebo v posledním stadiu neléčené příjice (syfilisu).

Nejméně častou příčinou vzniku neprůchodnosti bývá porucha vaskulární, tedy cévní. V důsledku narušené dodávky krve do střeva (ucpání tepny zásobující střevo krevní sraženinou), nebo jejího nedostatečného odtoku střevní stěna trpí nedostatkem kyslíku a přestane se hýbat a posouvat obsah střevní dále.

Prevence ileu  

Protože nejčastější příčinu vzniku střevní neprůchodnosti představují srůsty vzniklé v okolí střeva po různých operacích, chirurgové neustále zkoušejí nové způsoby operací i pooperační péče o pacienty, které mohou přispět k prevenci vzniku ileu v budoucnu.

U starých a zejména imobilních lidí je nutné sledovat stav jejich hydratace, co se jednoduše zjistí při pohledu do jejich ústní dutiny. Když jsou sliznice a jazyk vlhké, růžové a lesklé, hydratace organismu je v pořádku. Když se ale na jazyku objeví povlak a sliznice jsou viditelně oschlé, je nutné zvýšit přívod tekutin. Při zácpě trvající déle než tři dny je nutné navštívit lékaře.

Příznaky ileu  

Ileus se může v závislosti na příčině jeho vzniku projevovat různě. Typickými varovnými příznaky rozvoje onemocnění jsou ale: zástava odchodů plynů a stolice, či už v důsledku překážky nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě tak dochází k jejich hromadění, co způsobí roztáhnutí střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož potrava se kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne a znovu se zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná - tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U nejvíce nebezpečného strangulačního ileu se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku - tedy neklid, nebo naopak, výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.

Léčba ileu  

Pokud se tyto příznaky, nebo alespoň některé z nich objeví, je nezbytné se co nejdříve dostavit do nemocnice na chirurgické oddělení. Lékař odebere od pacienta nebo jeho doprovodu anamnézu, vyšetří břicho pacienta. Následně se užívá některé ze zobrazovacích metod - nejčastěji se dělá snímek břicha ve stoji, také ale ultrazvuk břicha, nebo CT vyšetření.

Léčba ileu je ve většině případů chirurgická, okamžitá operace může pacientovi zachránit život. Jenom ve výjimečných případech se zvolí takzvaná konzervativní, tedy nechirurgická terapie. Tehdy se přes nos zavede do žaludku pacienta sonda, kterou bude krmen, musí mít také zavedenou infuzi v žíle a močovou cévku, kterou se vyvádí moč do sběrného pytlíku a tím se kontroluje jeho výdej tekutin. Lékař také předepíše šetrné projímadlo, které dostane stagnující obsah střevní z organismu ven.

Jak si mohu pomoci sám  

Jediná pomoc při rozvíjejících se příznacích střevní neprůchodnosti je okamžité přivolání lékařské pomoci.

Komplikace ileu  

Neřešená nebo pozdě řešená střevní obstrukce může vést ke smrti pacienta. Rozšířené kličky střevní, které jsou vyplněny stolicí a plynem, bývají velmi křehké a mohou se snadno proděravit. Jejich obsah se pak vylije do dutiny břišní a způsobí peritonitidu - tedy zánět pobřišnice. Jde o velmi vážný stav, který se jen obtížně dá léčit a až v polovině případů může vést k úmrtí.

S hromaděním se tekutiny ve střevech, se její nedostatek v jiných částech organismu začne projevovat selháváním krevního oběhu. To vede k následnému selhání mnoha orgánů (jater, ledvin), bez kterých činnosti člověk není schopen přežít. Na zhoršení stavu mají také podíl bakterie množící se ve střevech a produkující toxiny. Ty totiž snadno pronikají přes střevní stěnu oslabenou jednak roztažením a jednak poruchou krevního zásobení. Vyvolávají tak celkovou těžkou reakci organismu, která končí ve většině případů smrtí.

Diskuse  

Další názvy: Střevní neprůchodnost

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Illeem

Máte zkušenost s Illeem?

Ileus sa-rinka (30.10.14)

Večer jsem se navečeřela, docela mi chutnalo. Pak to kolem 20:00 začalo - strašné bolesti, křeče do břicha, silné zvracení a průjem. Celou dobu jsem byla na čtyřech, protože ta bolest byla nesnesitelná. Zprvu jsem nechtěla jet do nemocnice hned, pač mám z nich hrůzu. Snažila jsem vše vyzvracet a rozchodit to, jenže ta bolest neustupovala, ba naopak.

Ráno ve 3:00 jsme jeli s mamkou do nemocnice na Emergency. Kde jsem čekali cca 2 hodiny, než si vůbec někdo všiml, že tam jsme. Pak mě přijmula mladá doktorka, byla velice příjemná, dala mi injekci proti bolesti a poslala mě znovu do čekárny. Pak se zjistilo, že mám neprůchodnost střev - ileus. V předoperační místnosti jsem vypila litry baria, což bylo nepříjemné pro moje břicho, které bylo už tak nafouklé. Nejvíc jsem bojovala s únavou, protože jsem nespala více jak 24 hodin. Později přišel pán doktor, že je to na operaci a ihned. Jelikož jsem neměla dobré zkušenosti s touto nemocnicí, chtěla jsem zavést do Prahy, ale pán doktor namítl, že už tam taky nemusím dojet, tak mi nezbylo nic jiného než jít na operaci tady. Až kolem 14:00 jsem se dostala na sál.

Po probuzení jsem byla vděčná, že vše dobře dopadlo, i když jsem se probudila na JIPu, kde jsem trávila 3 týdny. A stejně se mi po dvou dnech neprůchodnost vrátila zpět, takže mě čekala reoperace. Celkově jsem byla v nemocnici 5 týdnů.

Moje zkušenost aamirka (11.09.14)

To, co jsem se tady dočetla, snad ani není skutečnost. I já jsem byla touto nemocí postižena, ale bolest kterou jsem zažila - mohu přirovnat k posledním bolestem porodním a bez přestávky - nepřeji ani největšímu nepříteli.

V pracovní den odpoledne mě přepadla ukrutná bolest břicha s tím, že jsem ještě normálně dokončila pracovní směnu. Domů jsem dojela hrozně bledá a vyčerpaná, v předklonu jsem si šla lehnout, po chvíli mě manžel zavezl ke kamarádovi lékaři se „žlučníkovým zánětem“. Nepomohla utišující injekce, a tak jsme se vydali hned do nemocnice. Tam mě nechali po různých vyšetřeních, uklidňujících lécích a kapačkách trápit do rána. Ráno se přidalo ukrutné zvracení a po celkem čtyřech rentgenech (sono, CT a klasický RTG 2×) a dalších vyšetřeních okamžitá příprava na operaci a operace. Zotavila jsem se velmi rychle a snad mě nic takového znovu nepotká. Mohu jen děkovat lékařům nemocnice Šumperk za záchranu.

Léčba

Operace.

Ileus, hrůza MViktorinova (26.04.14)

Ileus jsem prodělala dvakrát. Až na podruhé mě dali lékaři dohromady a žiju. Zauzleníní střev většinou končí špatně. Já jsem to díky lékařům přežila. Nikomu takový zážitek ale nepřeji. Bolest je hrozná, neskutečná, nedá se to snad ani popsat. Je to, jako by vám někdo do bžicha vrážel nůž. Prostě bolestí šplháte po zdi a zvracíte a už nemáte co. Zachrání vás jedině operace, nic jiného.

Co mi pomohlo

operace

Ileus - neprůchodnost střev zdenagal (30.03.13)

Jednoho dne jsem zčista jasna začala zvracet. Silně a úporně. To se občas může stát, nepanikařila jsem a trpělivě zvracela. Jenže zvracení dostávalo dávivý charakter, svíjela jsem se na záchodě jak červíček, bylo mi zle, nemohla jsem jíst. Za dva dny jsem okamžitě vyzvrátila i trošku vody, kterou jsem na sílu vypila.

Tak jsem to zopakovala a znova jsem okamžitě vodu vyzvrátila. Pak jsem si uvědomila, že jsem celou tu dobu nebyla na záchodě a došlo mi, že asi ani žádný odchod plynů ze střev nebyl - to jsem se začala bát. Jsem totiž ze zdravotnické rodiny, a tak člověk ať chce nebo nechce, něco pochytí. Třetí den jsem tedy zavolala lékaře, bylo šest ráno, bylo mi strašně zle. Řekl mi, ať si dojdu sama, že on končí a středisko otevírá za hodinku. Zavolala jsem dceři, ta sedla do auta a přijela. V autě jsem začala zvracet obsah střev naštěstí jsem sebou měla kyblík, tak jsem jí auto nezaneřádila - páchlo to strašně.

Na pohotovosti se na de mnou internistka málem rozplakala, co se mi to strašného stalo a jak mě lituje, tedy naprosto otřesné neprofesionální chování. Pak jsem dostala sondu, šla na RTG a snímky ukázaly obrovská nafouklá střeva. Přesto mě neposlali na operaci. Prý napřed se to pokusí rozehnat. Za dva dny na oddělení mi bylo ještě hůř, celou dobu jsem byla napojená na odsávací pumpu a bylo mi pořád zle, jen jsem nezvracela. Prosila jsem dceru (lékařku - gynekoložku) ať je donutí mě operovat, jinak že vím, že umřu. Dcera se tedy postavila primáři gastro-oddělení a začal se shánět volný střevní chirurg. Sehnali mladou dívčinu, ale neměla asistenta. Tak se nabídla dcera jako asistent. Bylo povoleno. Tak mě odoperovala dívenka po škole spolu s mojí dcerou gynekoložkou. Měla jsem po operaci dělohy srůsty a ty obemkly střevo a úplně uzavřely. Kdybych neprotestovala a dcera se nezasazovala o mou operaci, bylo by to nakonec prasklo a já bych vám tyto řádky dneska nepsala. Je to už patnáct let a zatím dobré.

Toto se stalo v univerzitní nemocnici v Gentu (Belgie) která má asi deset operačních sálů a operuje se denně od rána do večera a kde pracují údajně jen ti nejlepší lékaři.

Preileózní stav Al2008 (08.07.11)

Bratr měl roztroušenou sklerózu a léta trpěl obtížným vyprazdňováním, užíval kapky Guttalax (projímadlo). Na stolici chodil asi jednou za 5 dní. Někdy hladce, někdy s obtížemi. Jednou v pátek po obědě ho bolely nohy, vzal si čtvrt Acylpyrinu a říkal, že mu neudělal nějak dobře. Večer si vzal projímadlo jako vždy, když už byl čas jít opět na stolici. Od odpoledne mu ale nebylo dobře a zvracel. Další den stále. Břicho měl nafouklejší, ale nebolelo ho, měl i trochu zvýšenou teplotu 37,6°C. Vypadalo to jako nějaké podráždění žlučníku. Dávala jsem mu Torecan. Volala jsem praktického lékaře, zrovna měl službu v nemocnici. Protože bratr zvracel, dostal plazmatický roztok do žíly a injekci spasmolytika.

Protože zvracení neustávalo, volala jsem ZZS, ukázala i vzorky zvracení. Lékař říkal, že je to atonický obsah. Bratra prohlédl, tlak měl 140/80, břicho vzedmuté (to někdy míval). Puls 140. Celkově, kromě stálého zvracení a té zvýšené teploty nevypadal však nijak hrozivě. Lékař při prohlídce břicha říkal, že neslyší peristaltiku, má tam vzduch a vyslovil názor, že by to mohl být preileosní stav. Říkal, ať mu dám nějaké klyzma a kdyby se to zhoršilo ať zavolám. Významně se to nezhoršilo, jen stále zvracel, zvratky byly tmavé. Volala jsem to opět lékaři. Informovala jsem o tom, že bratr stále zvrací a také o tom, co říkal lékař ZSS o preileosním stavu. Říkal, že zvratky mohou být až tmavé od žluči (to byla sobota odpoledne 16.00 hodiny).

Bratr ale stále zvracel, ale bolesti břicha žádné neměl. Ještě v 21.30 jsem volala lékaři, jestli nemáme dát nějaká antibiotika a přidat plazmatický roztok. Říkal, že měl ji 2 l, tak to stačí, že rychle expanduje, ať mu dám něco na zklidnění (Diazepam) a na spaní, přidám projímadlo a ráno se dohodneme podle toho, jak to bude vypadat. Před spaním už tolik nezvracel. V noci jsem mu dávala minerální vodu a protože ho bolela kolena, také obklady. Ráno, v 5.30 mě vzbudil, že je nějaký zpocený. Opravdu byl. Měřila jsem ho, teplotu už neměl, 36,7°C. Převlékla jsem ho, jak byl mokrý, vyvlékla se mu kanyla. Říkala jsem mu, že raději zavolám záchranku, že má bledé okoralé rty.

Volám ji, dispečerka se mě ptá, jestli může mluvit, bratr říká, že ano. Náhle se zvrátí na polštář a hned začínám s masáží srdce. Dispečerka se mě stále ptá a ptá, já říkám, ať rychle jedou. Volám dvakrát. Při masáži mu žbluňká na hrudi a z pusy při stlačení vytéká tmavá tekutina. Když ZSS přijela, odsávají tekutinu s tím, že byla i na plících.

Píchli snad i Adrenalin, jednou jim prý naskočil. Bratr zemřel.

Léčba

Plazmatický roztok 2 l k doplnění tekutin a minerálů. Injekce spazmalitika.
Torecan na zvracení.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.