Onemocnění imunitního systému

K onemocněním imunitního systému patří čtyři velké skupiny onemocnění. Jsou to imunodeficience, autoimunitní onemocnění, vaskulitidy a alergická onemocnění.

Imunodeficience jsou poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. Obecněji se jedná o jakoukoli poruchu mechanismu imunity. Tyto choroby mohou probíhat skrytě, kdy je porušena pouze určitá složka imunitního systému a zbylé součásti jsou schopny defektní funkci této složky zastat. Častěji ale dochází k manifestním onemocněním se závažnými celkovými projevy.

Imunodeficience se dělí na primární (při vrozeném postižení imunitního systému) a sekundární(imu­nodeficience je důsledkem jiné základní choroby). Dále se dělí podle toho, jaká složka imunitního systému je postižena. Příčiny primárních onemocnění jsou většinou na genové úrovni, v případě sekundárních jsou příčinou nejčastěji leukémie, metabolické choroby (cukrovka), podvýživa, otravy, mnohočetná poranění, nádorová onemocnění, některé léky a stavy po odstranění důležitých lymfatických orgánů (slezina, brzlík).

Druhou skupinu tvoří autoimunitní choroby, při kterých v těle vznikají protilátky proti vlastním buňkám. Některá z těchto onemocnění jsou zaměřena pouze na určité orgány nebo tkáně (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, celiakie, autoimunitní hepatitidy, autoimunitní endokrinopatie - Graves - Basedova choroba, Addisonova choroba, některá neurologická onemocnění - myasthenia gravis, roztroušená skleróza, některé cytopenie, autoimunitní kožní onemocnění - pemphigus, pemphigoid), jiná postihují organismus jako celek (systémová onemocnění pojiva, revmatoidní artritida, sarkoidóza). Příčina jejich vzniku není známa, předpokládá se kombinace vnějších a vnitřních faktorů.

Třetí skupinou jsou vaskulitidy. Je to různorodá skupina onemocnění, jejímž společným znakem je zánětlivé postižení cév, které vede k jejich neprůchodnosti, případně porušení jejich stěny s krvácením. Dělí se podle toho, zda postihují velké, střední nebo malé cévy. K nejznámějším vaskulitidám patří arteritis temporalis, Takayasuova arteritida, polyarteritis nodosa, Kawasakiho choroba, Wegenerova choroba a Henoch - Schönleinova purpura.
Alergická onemocnění jsou čtvrtou skupinou poruch imunitního systému. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, významná je dědičná dispozice, která v kombinaci s vnějšími faktory může vést ke vzniku alergie. Alergie může vznikat téměř na jakékoli cizorodé látky, často se alergie kombinují. Velmi často se alergie vyskytují u lidí trpících asthma bronchiale. Velmi závažné jsou alergie na léky, které mohou mít fatální následky. Nejhorší formou alergií je anafylaktický šok, což je závažný, život ohrožující stav.
Onemocnění imunitního systému jsou většinou závažná onemocnění, vyžadující dlouhodobou, někdy celoživotní léčbu, kombinovanou s režimovými opatřeními, nutnými pro předcházení výskytu komplikací těchto chorob.