Zpět na seznam všech nemocí

Intoxikace

Intoxikaci léčí Emergentní medicína- JIP a patří mezi Akutní, život ohrožující stavy

Další názvy: otrava, předávkování

V textu najdete: Popis, Jedy, Příznaky, Léčba, Typy otrav, Pomoc

Popis intoxikace

Intoxikace neboli otravy jsou akutní stavy, provázené znepokojivými příznaky, které se objevují náhle nebo se v krátkém časovém období postupně rozvíjejí. Mohou zanechat trvalé zdravotní následky a nezřídka ohrozit život.

Obrovské množství látek, které se mohou pro člověka stát jedy, a rozdílná chemická a fyzikální povaha těchto jedů, odpovídají značné rozdílnosti příznaků, kterými se otravy projevují. V následujícím textu můžeme s výhodou využít termínu „jed“ k označení všech látek, které mohou vyvolat příznaky otravy.

Musíme však mít na paměti, že takové definici za jistých okolností vyhovují i látky, které člověka dlouhodobě obklopují, vstupují do něj a bez poškození jej opouštějí, a proto na ně jako na jedy obvykle nepomýšlíme. Tak například inhalace koncentrovaného kyslíku, plynu jinak zcela nezbytného pro život člověka, může při delším trvání působit toxicky. Z toho vyplývá, že doba, po kterou jed působí, a jeho množství (či koncentrace jedu), patří mezi faktory, které spolurozhodují o míře poškození organismu.

Podobně záleží na cestě, kterou škodlivá látka do těla vnikne, a na míře a kvalitě odpovědi eliminačních mechanismů, které proti přítomnosti jedu v těle bojují.

Z důvodu nedostatku prostoru budou na tomto místě uvedeny nejprve obecné informace o všech otravách, v druhé půli textu nalezne čtenář konkrétnější informace o otravách nejběžnějších. Jsou doplněny o postupy první pomoci.

Nepříznivé působení jedů na člověka

Jak již bylo řečeno, působení jedu (ať už je jím specificky působící látka nebo např. leptající chemikálie) začíná jeho vstupem do těla. To se děje nejčastěji cestou trávicího ústrojí (snědením, či vypitím jedu). Jedná se obvykle o záměnu lahví, záměnu rostlin či hub nebo snědení potraviny obsahující bakterií vytvořený toxin.

Méně často vniká jed do organismu inhalací (nadýchání se jedovatých plynů, kouření drog), nitrožilní aplikací (u drogově závislých nebo v případě chyby v podání léků), případně přes kůži.

Je nutné rozlišovat náhodné otravy a otravy záměrné (drogy, sebevražedné pokusy).

Vstoupivší jed může ihned vyvolat tzv. nespecifický účinek. K jeho projevu není zapotřebí specifická interakce organismu s jedem, protože poškození tkání působí již samotná fyzikálně-chemická povaha jedu (např. poleptání sliznic vypitím louhu).

Naopak specifické účinky nastávají zásahem jedu do metabolismu člověka a/nebo do nervového či hormonálního řízení orgánů. Proto jsou nakonec přítomny specifické příznaky (např. slinění, poruchy vědomí, poruchy srdeční činnosti a mnohé jiné). Tyto účinky mohou nastat ihned, ale je možná i určitá doba latence, tedy odkladu projevu otravy. Tato doba může činit i několik hodin (např. po otravě muchomůrkou zelenou).

Lidské tělo samo je schopno některé jedy z těla odstranit, k čemuž slouží především játra a ledviny. To, jakou rychlostí je likvidace a vylučování prováděno, určuje, po jakou dobu bude jed na organismus působit. Jed se může z těla vyloučit, aniž by zanechal trvalé následky. Jiné jedy jsou schopné vyvolat nenapravitelná poškození (především na již zmíněných játrech a ledvinách), vedoucí ke ztrátě orgánových funkcí.

U některých jedů je třeba k vyvolání nevratného poškození jejich opakované podání. Jako příklad může sloužit alkoholická cirhóza jater.

Možné příznaky otrav (obecná část)

Byl-li jed požit cestou trávicí soustavy, lze očekávat zvracení, bolesti břicha a průjem. Toto jsou typické a mnohdy i jediné příznaky otravy rostlinami. Ubedené obtíže jsou doplněny o další příznaky u otrav průmyslovými látkami, houbami atd. Šokující bolest se objevuje při destruktivním působení leptavých látek na sliznice trávicího a dýchacího ústrojí.

Z dalších příznaků otrav jmenujme poruchy srdečního rytmu ve smyslu jeho zrychlení, zpomalení a/nebo nepravidelnosti, snížení či zvýšení krevního tlaku a horečku. Je také možné pozorovat zpomalení nebo zrychlení dechové aktivity, její nepravidelnost, prohloubení dechu nebo mělký dech. U některých otrav (zejména některými plyny) se objevuje změna barvy kůže.

Nápadné jsou poruchy vědomí, od malátnosti až do bezvědomí nebo naopak zvýšená bdělost a hyperaktivní stav. Především u otrav drogami mohou být přítomny rozličné poruchy psychiky, na jedné straně ztráta zábran a euforie, na straně druhé deprese vedoucí až ke snaze o sebepoškození či k agresivitě.

Léčba otrav

Léčba je často započata záchrannou službou podle příznaků, které pacient jeví (vodítkem pro diagnózu otravy jsou také dopisy na rozloučenou, obaly od léčiv či chemikálií, zbylé bobule, houbové pokrmy apod.).

Po transportu do nemocnice je cílem lékařů zabránit dalšímu vstřebávání látky z trávicí soustavy do krve, vstoupila-li do organismu požitím. To lze zajistit několika způsoby podle toho, jaké je látka povahy a je-li pacient při vědomí.

Možnými způsoby jsou: podpoření zvracení, výplach žaludku, celkový výplach střeva, klyzma (klystýr) a aplikace velkého množství živočišného uhlí. U pacientů v bezvědomí musejí být dýchací cesty nejprve zajištěny intubací, teprve poté se do žaludku zavádí sonda, kterou je výplach prováděn.

Dalším prvkem léčby je podání tzv. antidota, protijedu, tedy látky, která působí proti účinkům jedu. Jed musí být samozřejmě přesně určen a ne proti všem jedům antidotum existuje. Je-li jed neznámý, probíhá již během prvních kroků léčby pacienta soubor diagnostických úkonů k jeho zjištění (toxikologický rozbor zvratků, krve, určení houby mykologem, rostliny botanikem apod.), aby mohlo být antidotum vybráno. Jeho podání je nutné co nejdříve, s ubíhajícím časem ztrácí význam.

V některých případech je nutné pokusit se eliminovat jed kolující v krvi. Užívá se k tomu např. technika forsírované diurézy: pacientovi je nitrožilně podáno velké množství tekutin, které je poté pomocí diuretik (léčiv zvyšujících tvorbu moči) cestou močového traktu vypuzeno, čímž se močí odstraní i velký podíl jedu.

Jinou účinnou technikou je hemoperfúze, při níž se krev pacienta „čistí“ průtokem přes živočišné uhlí (uhlí má velkou absorpční schopnost a jed, ale i jiné složky krve, na sebe váže).

V jiných případech může být k odstranění jedu z krve použito nejnáročnější přístrojové techniky – hemodialýzy, která jed z krve „vymývá“ v mimotělním krevním oběhu. Posledně jmenované techniky jsou dostupné pouze na specializovaných pracovištích

Nejčastější typy otrav a první pomoc

Otravy rostlinami Otrava muchomůrkou zelenou Otrava alkoholem Otrava oxidem uhelnatým

Otravy rostlinami

Většina rostlin v našich podmínkách vyvolává pouze podráždění trávicího traktu s bolestmi břicha, průjmy nebo zvracením. Látky obsažené v některých druzích mají vliv na nervovou soustavu (Rulík zlomocný, Durman obecný, Lýkovec, Tis červený aj.). U dětí je poměrně častá záměna bobule Vraního oka za borůvky. Bobule chutnají odporně, dítě pozře obvykle velmi malé množství, i když i to stačí k vyvolání otravy. Otravy končí smrtelně zřídka, obvykle při nedostupnosti lékařské péče. K dlouhodobému poškození orgánů nedochází.

První pomoc zahrnuje vyvolání zvracení (pokud je postižený při vědomí a spolupracuje), podání velkého množství živočišného uhlí (možno i několik balení), tablety rozpouštíme ve vodě. Uschováme vzorek rostliny, jejíž část pacient požil, nebo ji lépe předáme lékaři celou. Urychleně transportujeme do nemocnice, při těžším průběhu otravy voláme záchrannou službu.

Otrava muchomůrkou zelenou

Jedná se o velmi závažnou otravu, záludnou pro dlouhou dobu latence (rozvoj příznaků za 8 hodin od požití nebo i déle). Projevuje se zprvu zvracením, průjmem a bolestmi břicha.

Jedy obsažené v muchomůrce zelené působí odúmrť buněk jater a ledvin, na nezvratné poškození těchto dvou orgánů pacient umírá i přes intenzívní terapii v nemocnici. Muchomůrka zelená tvoří naprostou většinu otrav houbami v České republice a je smrtelná ve čtyřech z pěti případů.

první pomoci vyvoláváme zvracení, podáváme největší možné množství živočišného uhlí, jaké je pacient schopen pozřít. Zásadní je včas pojmout podezření na otravu houbami, zajistit odpad z hub nebo zbytky pokrmu pro mykologické vyšetření.

Otrava alkoholem

Je rozeznána i laikem dle charakteristického zápachu z úst intoxikovaného, a nazývá se opilost (ebrietas alcoholica). Její progrese s přibývajícím množstvím etanolu v krvi se dá charakterizovat čtyřmi stádii.

Ve stádiu prvním alkohol odstraňuje zábrany v komunikaci a jiné sociální interakci, zvedá náladu (působí až euforii), zvyšuje sebevědomí k provedení úkonů, na které by si konzument alkoholu jinak netroufl. Schopnost včas a přesně reagovat na náhlé podněty je však snížena.

Druhé stádium tyto schopnosti dále snižuje. Chyby jsou znatelné už i při provádění stereotypních pohybových vzorců, jako je chůze. Slábne orientace v prostoru, odhad vzdálenosti a celkově se snižuje kvalita vnímání.

Třetí stadium znamená totální úpadek všech funkcí nervového systému, opilec upadá do bezvědomí, ze kterého ho lze jen obtížně probudit, komunikuje neartikulovanou řečí a existuje u něj akutní nebezpečí vdechnutí zvratků.

Čtvrté stádium hrozí zástavou dechu a srdeční činnosti, které bez adekvátní pomoci vedou ke smrti. Smrtelná hladina v alkoholu je dána tělesnou konstitucí, enzymatickou výbavou a mírou alkoholismu.

První pomoc se zaměřuje především na zachování průchodnosti dýchacích cest a kontrolu životních funkcí. Postiženého uložte do stabilizované polohy. Jsou-li známky poruchy dýchání (nepravidelnost) nebo pokud pacient úporně zvrací, přivolejte záchrannou službu. Zvracením se z těla ztrácejí tekutiny, opilost navozuje nízkou koncentraci glukózy (cukru) v krvi. V případě bezvědomí jsou oba problémy řešitelné jen odborným zásahem.

Otrava oxidem uhelnatým

Oxid uhelnatý vzniká nedokonalým spalováním paliv v motorech, kamnech a průtokových ohřívačích vody (karmách). Je bezbarvý a bez zápachu, proto zamořené prostředí nelze rozeznat a jeho účinky postižená osoba pocítí jako malátnost krátce před upadnutím do bezvědomí.

Oxid uhelnatý se váže na červené krevní barvivo, které po těle distribuuje kyslík. Distribuce kyslíku do tkání je proto značně omezena, navíc oxid uhelnatý se s barvivem váže mnohem silněji (kyslík dýchaný v obvyklé koncentraci nemá šanci tuto vazbu „přebít“).

Příznaky otravy jsou bezvědomí, jasně červená kůže a pravděpodobné jsou poruchy dýchání a oběhu. Při včasném nálezu postiženého a dostupnosti odborné pomoci (terapie koncentrovaným kyslíkem) je možné plné uzdravení.

První pomoc spočívá ve vynesení postiženého na čerstvý vzduch, přivolání záchranné služby a přípravě na nutnost laické resuscitace (umělé dýchání a masáž hrudníku) v případě zástavy dechu. V případě dostupnosti kyslíkové láhve (např. u potápěčů nebo v dobře vybavených závodních lékárničkách) pacientovi dáváme dýchat kyslík.

Jak si mohu pomoci sám

V oblasti otrav je vždy nejdůležitější prevence. Chemikálie uchováváme vždy v původních obalech, v případě jejich přelití např. do PET lahví od nápojů je nutné tyto láhve důsledně označit.

Léčiva ukládáme mimo dosah dětí a výrazně senilních osob, při jejich užívání se včas seznámíme s doporučeným dávkováním.

Dětem dovolujeme sbírat lesní plody pouze za kontroly dospělou osobou. Sbíráme vždy jen takové houby, se kterými máme zkušenosti a bezpečně je poznáme. Vždy, máme-li sebemenší pochybnosti o druhu, houbu raději nekonzumujeme.

Další názvy: otrava, předávkování

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s intoxikací?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Inzerce:

Pečujete správně o svou pokožku?

Krásná a zdravá pokožka vyžaduje pravidelnou a hlavně správnou péči. Dvojnásob to platí zejména u atopické pokožky a to nejen v chladném či větrném počasí. (číst dále)