Zpět na seznam všech nemocí

Ischemická choroba dolních končetin

Ischemickou chorobu dolních končetin léčí Interna - Angiologie a patří mezi Onemocnění tepen a žil

Další názvy: ICHDK, ischemická choroba tepen dolních končetin, chronické uzávěry končetinových tepen, ischemie tepen dolních končetin, studená noha

V textu najdete: Popis, Příčiny, Příznaky, Rizikové faktory, Prevence, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis ischemické choroby dolních končetin

Ischemická choroba dolních končetin, je onemocnění, postihující tepny. Tato choroba se nikdy nevyskytuje v žilách. Její výskyt, je častější v pokročilém věku.

Průsvit tepen se zužuje a může dojít, až k jejich postupnému uzávěru. Následkem tohoto procesu, je ischemie neboli nedokrevnost, což znamená, že končetina, která se nachází pod tepenným uzávěrem, přestává být zásobována dostatečným množstvím krve a tím tedy i důležitými živinami a kyslíkem.

Příčiny ischemické choroby dolních končetin

Příčin tohoto onemocnění a tedy uzávěru či zúžení tepen, je několik. Jsou jimi ateroskleróza, trombus (krevní sraženina), Bürgerova choroba či vasokonstrikce (zúžení) tepen, na základě poruch nervů, které postiženou cévu ovlivňují.

V dnešní době, je nejčastější příčinou ateroskleróza, dříve označována, jako kornatění tepen. Ateroskleróza, je dlouhodobě probíhající onemocnění, které je způsobené především ukládáním látek tukové povahy (aterogennů), ve stěně tepny. V místě, kde se tukové látky ukládají, vzniká zúžení průsvitu tepny a krev tedy nemůže dostatečně proudit, do další její části.

Bürgerova choroba je, zánětlivé onemocnění cév, které se projevuje chronickými uzávěry končetinových tepen. Výskyt této příčiny, je ale dnes již prudce na ústupu.

Příznaky a projevy ischemické choroby dolních končetin

Toto onemocnění, má různé projevy, v závislosti na jejím stadiu a lokalizaci zúžení (stenózy) či uzávěru (obliterace).

Nejznámější rozdělení, je podle pokročilosti onemocnění a to do čtyř fází. První fáze se nazývá stadiem latence, nemocný nepociťuje žádné obtíže, ale postižená končetina a zvláště její okrajová část bývá chladná, zejména pokud je i okolní teplota prostředí nízká. Jestliže by bylo provedeno vyšetření cév dolní končetiny, odhalilo by se i v této fázi počínající zúžení.

Později, ve druhé fázi onemocnění se objeví typický příznak a tím je intermitentní klaudikace-přerušované kulhání. Při námaze dolní končetiny, nejčastěji při chůzi, vzniká prudká bolest postižené končetiny, která nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Pokud se nemocný zastaví a odpočine si, bolest odezní a on může pokračovat v chůzi.

Bolest se v návaznosti na námahu objevuje proto, že svaly při aktivitě potřebují větší množství kyslíku, který jim přináší krev, ale v důsledku tepenného zúžení, k nim nemůže krev proudit v dostatečném množství a uspokojit tak svalovou potřebu.

Jestliže se onemocnění dále zhoršuje, bolest se objevuje při ujití kratších vzdáleností (již po 200–300 metrech) a nemocnému výrazně zhoršuje kvalitu života. Je možné říci, že čím kratší je vzdálenost, kterou je postižený člověk schopen ujít, aniž by při tom pociťoval bolest, tím horší je stav tepen.

V tomto stadiu se již mohou objevovat trofické změny (suchost kůže, ztráta ochlupení, ochablost svalstva, pomalý růst a lomivost nehtů).

třetí fázi je bolest končetiny trvalá, objevuje se přes den, ale mnohdy nemocnému působí největší problémy v noci, kdy jej budí ze spánku. Úleva se pak dostaví při svisu končetiny. Není tedy neobvyklé, když nemocný spí s nohou spuštěnou z postele nebo dokonce raději přenocuje v křesle.

V poslední, čtvrté fázi, je stav prokrvení končetiny již kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), která se nejprve projeví na okrajových částech, tedy prstech.

Každá, byť drobná, ranka na postižené noze je vážným ohrožením, díky špatnému prokrvení se totiž rány nehojí a vznikají tak rozsáhlé defekty. Bohužel, tato fáze může často končit amputací.

Dále lze projevy dělit, podle toho, v jaké části tepny, se nachází zúžení či uzávěr. Pociťuje-li nemocný bolest chodidla, jsou pravděpodobně postiženy tepny bérce. Objevuje-li se bolest v lýtku, jde zřejmě o porušení průtoku v kolenní nebo stehenní oblasti tepen. Stehenní bolesti ukazují na postižení hluboké stehenní tepny. Bolest v hýždích je způsobena postižením velké tepny v kyčelní oblasti.

Rizikové faktory ischemické choroby dolních končetin

Jelikož tato choroba vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy, jsou i rizikové faktory v podstatě totožné. Hlavním rizikem je kouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnost vzniku 100:1.

Další rizika představují nedostatek pohybu, vyšší věk, psychické stresy, obezita a hypertenze neboli vysoký krevní tlak, (nad 140/90 mmHg a u diabetiků nad 130/80 mmHg).

Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu tuků a cukrů. Toto onemocnění, se často objevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).

Většina vyjmenovaných faktorů, se podílí na poškozování stěny tepny a způsobuje tak tvorbu zúžení či uzávěru.

Prevence ischemické choroby dolních končetin

Prevence nemoci, spočívá v odstranění rizikových faktorů.

Důležité je tedy dodržovat správnou životosprávu. To tedy znamená nekouřit, jíst zdravou a vyváženou stravu, vyhnout se zejména jídlům s vysokým obsahem živočišných tuků.

Dále je důležitá fyzická aktivita.

Trpíte-li cukrovkou (diabetem) či vysokým krevním tlakem dodržujte léčbu, kterou stanoví lékař.

Léčba ischemické choroby dolních končetin

Zásadním, pro správné zvolení terapie, je určení diagnózy a stádia, ve kterém se nemocný nachází. Lékař musí od pacienta zjistit velký rozsah informací.

Důležité pro něj bude, kdy se prvně objevila bolest končetiny, v jaké části končetiny je lokalizována, jak dlouho pacienta obtěžuje, vyskytuje-li se pouze při námaze nebo je-li přítomna i v klidu a případně jakou vzdálenost je pacient schopen ujít, aniž by se objevily obtíže.

Dále bude pro lékaře nezbytné vědět, jestli pacient netrpí nějakou z chorob, jako je hypertenze či cukrovka nebo zdali se u něj nevyskytují, některé z jiných rizikových faktorů.

Po důkladné anamnéze, je třeba provést řadu zprvu jednodušších vyšetření. Lékař si prohlédne obě končetiny. Všímá si, barvy a teploty, zjistí, zdali nejsou patrny trofické změny (viz. výše), pohmatem a poslechem zkontroluje pulz na tepnách nohy.

Mezi základní, ale již náročnější vyšetření, která může lékař požadovat, jsou: ultrazvukový Dopplerův test, duplexní barevná sonografie nebo arteriografie.

Jestliže lékař určí, že se nejedná, o kritický stav, zahájí spolu s dalšími odborníky komplexní léčbu. Cílem této léčby je odstranění tepenného uzávěru nebo zúžení.

První krok, je polochirurgické řešení tzv. perkutánní transluminální angioplastika (PTCA).

Další postup je farmakologický, což představuje podávání vasodilatační léčby (vasodilatancia – léky rozšiřující tepny) většinou ve formě infuzí.

Na rozšiřování cév má také příznivý vliv svalová práce, proto je vhodné přiměřené cvičení dolních končetin.

Třetí metodou, je provedení endoprotézy.

V následující léčbě je důležitá úprava životosprávy a eliminace rizikových faktorů.

Dojde-li, vzácně, onemocnění do kritického stádia, pacientovi hrozí amputace postižené končetiny.

V úvodu byly popsány vzácnější příčiny tohoto onemocnění, jako je např.: vasokonstrikce cév. Tato příčina se řeší odstraněním určité skupiny nervů, které zásobují končetinu.

Je-li problém vázán na krevní trombus, provádí se jeho odstranění (embolektomie) a na něj navazující antikoagulační léčba (léčba bránící srážení krve).

Jak si mohu pomoci sám

Bylo-li Vám diagnostikováno toto onemocnění nebo trpíte-li některými jeho příznaky, pak je nezbytné, aby léčbu vedl odborník.

Je ale několik věcí, kterými pacient může k léčbě přispět sám. V prvé řadě je, důležité nekouřit. Pokud jste silný kuřák a nemůžete s tímto zlozvykem přestat, alespoň se jej snažte co nejvíce omezit.

V kuchyni se doporučuje, místo živočišných tuků, používat rostlinné.

Pokud to je alespoň trochu možné, vyvarujte se stresovým situacím a naučte se relaxovat, nejlépe při nějaké fyzické aktivitě. Ideální je dostatek pohybu v podobě plavání, jízdy na kole či svižné procházky nejméně 4× týdně po dobu 30 minut. Váš index tělesné hmotnosti – BMI – by se měl pohybovat v rozmezí 18,5–25,0.

Buďte opatrní a vyvarujte se zraněním na postižené končetině. Nechoďte na boso. Noste pohodlnou, vzdušnou obuv, která netlačí, nejlépe s krytou patou i špičkou. Vybírejte si ponožky světlé barvy, s gumičkou, která neškrtí. Svým nohám věnujte dostatečnou a šetrnou hygienickou péči, po koupeli je pečlivě osušte, aby nedošlo k jejich zapaření.

Zvláště opatrní buďte při stříhání nehtů. Půjdete-li na pedikůru k odborníkům, raději vždy předem nahlaste, že trpíte tímto onemocněním. O každém, byť malém, poranění na noze, informujte lékaře.

Končetinu nenechávejte nikdy prochladnout.

Komplikace ischemické choroby dolních končetin

Komplikace nemoci spočívají hlavně ve vzniku poranění na postižené končetině. Vznikají tak totiž defekty, které se v důsledku špatného prokrvení nohy nemohou správně hojit a stávají se z nich rozsáhlé rány. Může tak dojít, k rozpadu tkáně a druhotně i sepsi (otravě organismu) z infikovaného defektu.

Další názvy: ICHDK, ischemická choroba tepen dolních končetin, chronické uzávěry končetinových tepen, ischemie tepen dolních končetin, studená noha

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s ischemickou chorobou dolních končetin

Máte zkušenost s ischemickou chorobou dolních končetin?

Bolest chodidel a lýtek - heldon (30.08.13)

Příznaky

Třetí fáze (viz.článek) jen s tím rozdílem, že se nebudím bolestí, ale než usnu, trvá to min. 2 hod. Za tyto dvě hodiny, kdy se zabírám do spánku, se musím co chvíli posadit, nebo i projít po ložnici. Běžně třeba 10× než konečně usnu. Přes den někdy bolesti nemám vůbec, někdy naopak úporné bolesti lýtek a chodidel. Chlesterol mám výborný, ale mám alergie, chr. bronchitidu s astmatem a angínu pectoris.

Léčba

Beru tedy na cévy, tepny, cholesterol asi 7 druhů léků.

Co mi pomohlo

Ischemická choroba dolních končetin a amputace - Jana Martinkova (16.03.11)

Příznaky

V roce 2007 mi byly amputovány obě dolní končetiny pro ischemickou chorobu dolních
končetin.

V roce 2004 jsem měla zánět žil, byla jsem hospitalizována v nemocnici. Po propuštění jsem co tři měsíce chodila na kontroly průchodnosti žilní pumpy. Výsledky byly vždy uspokojivé až výborné. V srpnu 2007 jsem byla hospitalizována pro nesnesitelnou bolest levé nohy, hlavně v lýtku. V nemocnici mi udělali sono. Doktorka mi sdělila, že je vše v pořádku, že žíly jsou průchodné. Bolesti se však stupňovaly a byly nesnesitelné. Nakonec mi doktorka sdělila, že mám asi zánět nervu, poslali mě na odborné vyšetření, ale doktor zánět nervu vyloučil. Po měsíci mně v bolestech propustili domů, že léčba zánětu nervu je dlouhodobá záležitost a není nutná další hospitalizace.

Doma mě asi po dvou dnech začala bolet i druhá noha a tak jsem opět byla hospitalizována. Ležela jsem tam 10 dní bez jakéhokoliv vyšetření s tím, že mi nasadili stejné léky jak u první hospitalizace. Když jsem upozorňovala lékaře, že mám úplně studené nohy, ten aniž se mi na ně podíval mi řekl, ať řeknu mamce, ať mi donese hrubé ponožky. Oni prostě nebyli schopni určit správnou diagnózu, mamce dokonce doktorka řekla, že mi nic není, že to na ně hraji.

Když u ranní vizity zjistili, že mi začínají černat prsty, ihned mě převezli na cévní oddělení do nemocnice. Ti mě poslali na CT vyšetření a výsledek zněl, že je nutná okamžitá amputace kvůli začínající otravě krve. Bez amputace mi dávali dva dny života. Primář cévního oddělení mi řekl, že mě z nemocnice, kde jsem byla hospitalizována, měli poslat ihned, když si nebyli jistí, co mi vlastně je. Poslali mě pozdě.

Na nemocnici jsem podala trestní oznámení pro zanedbání zdravotní péče. K amputaci došlo, když mi bylo 47 let.

Léčba

Co mi pomohlo

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Inzerce:

Jak se vyhnout podzimní depresi?

Podzim se nezadržitelně blíží a s ním na velkou spoustu lidí padá splín, špatná nálada a nechuť cokoli dělat. Není divu. Nejraději bychom ještě relaxovali na koupališti nebo grilovali na chatě... (číst dále)