Jaterní selhání

Přidat zkušenost

Jaterní selhání léčí Interna - Gastroenterologie a hepatologie a patří mezi Onemocnění jater

DISKUSE, Popis, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci, Komplikace

Popis jaterního selhání  

Játra jsou největší a nejtěžší žlázou s vnější lidském těle, váží v průměru kolem 1,5 kilogramu. Řadí se mezi tkáně s vnější sekrecí se vztahem k trávicímu traktu, ale jejich funkce jsou daleko mnohočetnější a nesmírně důležité. Nachází se v pravé polovině dutiny břišní, jsou chráněna žebry a za normálních okolností a v plném zdraví nepřesahují linii dvanáctého, tedy posledního žebra. Skládají se z pravého a levého laloku, mají tmavě červenohnědou barvu, jsou měkká, na pohmat poddajná, avšak poměrně křehká, při otřesech nebo nárazech snadno dochází k natržení a člověk je ohrožen masivním krvácením, neboť játra jsou velmi dobře zásobena krví a rovněž žilní odtok je bohatý. Na povrchu jsou pokryty nepohyblivým vazivovým pouzdrem. V dutině břišní jsou zčásti přirostlé k bránici, zčásti zavěšeny na dolní duté žíle a zčásti je jejich poloha udržována pomocí podpěry ostatních břišních orgánů. Játra jsou rovněž jedinečná svojí regenerační schopností. Plnohodnotně svoji funkci dokáže plnit i 1/5 jater. Rovněž mají játra schopnost po částečném odstranění znovu dorůst do své původní velikosti. Základní funkcí je detoxikace cizorodých látek pomocí specializovaných buněčných struktur v jaterních buňkách. Další důležitou funkcí je střádací úloha jater – skladuje se zde cukr glukóza ve forma glykogenu, aby mohla být v případě hladovění použita jako první rezervní látka, než se začnou štěpit tuky. Skladuje se zde i vitamin A, železo, vitamin B12, měď. Játra produkují žlučové kyseliny, hlavní složku žluči a pomocí žlučovodů ji transportují do žlučníku, kde se skladuje a po najedení se vyplavuje do tenkého střeva a zde pomáhá trávení tuků.

Díky zde probíhajícímu intenzivnímu metabolismu jsou játra nejteplejším orgánem v těle, spotřebovávají až 12% kyslíku z každého srdečního objemu vypuzeného za minutu a krev z nich odtékající má teplotu asi 40 stupňů Celsia. Vrátnicovou žílou, která sbírá krev obohacenou o živiny z potravy ze žaludku a střeva, přivádí do jater na zpracování a přeměnu v podstatě vše, co sníme. Do svých metabolických cyklů zde vstupují cukry, tuky, odbourává se zde cholesterol, syntetizují se zde bílkoviny, žlučové kyseliny, vitamin K, některé látky ovlivňující krevní srážlivost, jeden z kroků do funkčího stavu zde prodělá vitamin D a některé steroidní hormony z nadledvinek.

Detoxikační funkce jater je zcela nezastupitelná. Odbourávají se zde všechny cizorodé látky, které do organismu jsou vpraveny jakýmkoli způsobem, tedy léky, alkohol, drogy, jedy, ale i látky vytvořené v organismu – odbourává se zde hem z rozpadlých červených krvinek, přeměňují se zde bílkoviny a z rozpadlých bílkovin se tvoří močovina, která je poté vylučována ledvinami, likviduje se zde čpavek, odbourávají se zde hormony. Jedině jaterní buňky mají z celého těla výbavu pro odbourávání a přeměnu cizorodých sloučenin. Jejich hlavním úkolem je přeměnit látky na méně toxické a více rozpustné ve vodě a usnadnit tak jejich vyloučení žlučí, stolicí a hlavně močí.

Jaterní selhání je tedy stav, kdy játra nejsou schopna plnit svoje funkce a dochází tak k narušení životních funkcí celého organismu v důsledku působení škodlivých látek na rozličné orgány.

Příznaky jaterního selhání  

Jaterní selhání je poslední fází, jakýmsi vyvrcholením nebo nejtěžším stupněm jaterní nedostatatečnosti, kdy jsou v různé míře porušeny jednotlivé jaterní funkce a kdy je současně s tím snížena i jaterní funkční rezerva. Celá problematika selhání je velmi složitá a komplexní, proto zde budou vyjmenovány jen některé příznaky, aniž by byly více rozebrány. Selhání se dělí podle rychlosti nástupu na akutní a chronické.

Akutní selhání bývá způsobeno těžce probíhajím zánětem jater, hepatititdou, lidově zvanou žloutenkou, otravou látkami toxickými pro játra, typicky muchomůrkou zelenou, závažnými poruchami krevního oběhu (srdeční selhávání), rozsáhlým nádorovým poškozením nebo závažným ztukovatěním jater (steatózou).

chronickému selhání stojí nejčastěji cirhóza, neboli uzlovitá přestavba jater, kdy funkční tkáň je oddělována vazivovými pruhy a dochází k uzlovité přestavbě jater a porušení cévního řečiště. Cirhóza (tvrdnutí jater) je většinou následkem dlouhodobých jaterních onemocnění, je to vlastně nedokonalé zhojení jaterních buněk, kdy namísto funkční tkáně přijde vazivová „jizva“. Při vzniku příznaků a důsledků selhání se uplatňují dva faktory – zhoršení funkce jaterních buněk v důsledku jejich úbytku a zhoršování funkce zbývajících buněk a vysoký tlak v portální žíle s vytvořením kolaterálního oběhu. Za normálního stavu přivádí portální žíla ke zpracování spoustu látek z trávicího traktu a „očištěnou“ krev z jater odvádí jaterní žíly do dolní duté žíly a ta poté do srdce k okysličení. Pokud je zhoršený průtok žilou, problém v játrech nebo porucha v odtoku jaterními žilami, krev se hromadí a snaží se přetlačit do dolní duté žíly žilními spojkami, které jsou za normálních okolností uzavřeny. Problém je, že se do spojek dostává krev, jež neprošla detoxikačními procesy a tedy do oběhu pak je pumpována „znečištěná“ krev. Přetlak v portální žíle vede ke zhoršenému odtoku z orgánů trávicí soustavy a to vede k překrvení jeich stěny, zhoršení vstřebávání živin, sliznice je náchylnější ke krvácení a tvorbě vředů.

Nejzávažnějším příznakem jaterního selhání, ať již z příčiny z poruchy portální žíly nebo z neschopnosti jaterních buněk, je jaterní encefalopatie a kóma. Jedná se o poruchu funkce mozku v důsledku působení nezmetabolizovaných látek, které přímo působí na mozkovou tkáň. Rozlišuje se forma akutní, spojená s náhlým jaterním selháním, a forma chronická, za jejímž vznikem stojí několik příčin, především výrazný kolaterální oběh podporovaný nevhodnou stravou, nebo krvácením do trávicího traktu. V obou případech se do mozku dostávají aromatické aminokyseliny a amoniak, který je pro nervové buňky silně toxický a způsobí chaos v přenosu informací v mozku. Mozek ztrácí svoji řídící schopnost, dostavuje se otok mozku, křečové stavy a kóma, a stav bez lékařského zásahu končí smrtí. Akutní a chronická forma se rozlišuje podle času mezi objevením žloutenky a vznikem encefalopatie. U akutní formy se jedná o dny až tři týdny, u chronické formy se jedná o několik týdnů. Zařazení nemocného do určité skupiny má především prognostický význam. U selhání v důsledku chronických onemocnění převládají zpočátku nespecifické příznaky jako únava a nevolnost. Později se dostavuje žluté zabarvení kůže, zmenšují se játra, rozvíjí se krvácení ze sliznic, zvyšuje se teplota a stoupá počet tepů za současného poklesu krevního tlaku. Vážným důsledkem je překrvení sliznic trávicího ústrojí, snadnější vznik krvácení a možný přetup bakterií přes střevní stěnu. U jaterního selhání často nacházíme přítomnost tekutiny v dutině břišní, označovanou jako ascites. Příčinou jsou změněné odtokové poměry krve, zvýšené zadržování sodíku a vody a snížené prokrvení ledvin. Pacienti s jaterním selháním jsou chudokrevní, trpí tedy anémií, mají sklony ke krvácení v důsledku porušené syntézy faktorů podílejících se na normální krevní srážlivosti, objevuje se u nich komplex poruch z nedostatečného odbourávání hormonů (cukrovka – necitlivost na inzulin, zvětšení prsou a problémy s potencí u můžů – špatné odbourávání estrogenů, obě pohlaví si stěžují na pokles libida), dochází k poklesu krevních bílkovin, nejsou v dostatečném množství tvořeny v jaterních buňkách, naručení metabolismu tuků vede ke ztukovatění jater, nedostatečná produkce žluči nebo její porušený odtok vede ke zhoršenému rozkladu tuků ve střevě.

Léčba jaterního selhání  

Je komplexní a individuální. Každý pacient je hospitalizován na jednotce intenzivní péče a v první řadě je snaha odtsranit všechny vyvolávající příčiny selhání za současné podpory zbývajícíh jaterních funkcí. Je nutné zajistit dostatečný eneregetický přísun se správně zvoleným poměrem živin a vitaminů, musí se upravit i příjem tekutin a acidobazická rovnováha. Je důležité zklidnit sliznice trávicího ústrojí, které mají sklon ke krvácení, podávají se nevstřebatelná antibiotika, která vyčistí střevo od bakterií, podávají se deriváty krevní plazmy k úpravě krevní srážlivosti a bílkovin, podávají se léky zmenšující mozkový otok. Všechny zásahy nám dávají čas připravit pacienta na případnou transplantaci jater, pokud je k ní pacient doporučen.

Jak si mohu pomoci sám  

Spočívá v prevenci před všemi vyvolávajícími příčinami. Především nepít alkohol, chronický alkoholismus vede k cirhóze, sbírat jen houby, které známe, každý rok je hospitalizováno několik lidí s akutním jaterním selháním po požití jedovatých hub. Je dobré nechat se očkovat proti hepatitidě B a vyvarovat se styku s lidmi, kteří jsou ohroženi výskytem hepatitidy C, nechat si kontrolovat jaterní testy při používání některých léků (typicky u léčby tuberkulózy), nenadužívat léky obsahující paracetamol (Paralen), dětem do 12 let nedávat léky obsahující kyselinu acetylsalycilovou (Aspirin), opatrně pracovat s toxickými látkami jako tetrachlormethan, anilin a fosfor, při cestách do exotických zemí dávat pozor na stravu a pití (paraziti). Rovněž některé druhy čajů mají na játra devastující účinek. Jsou ale příčiny jaterního selhání, které prevencí neovlivníme, ale opět můžeme urychlit, aby se na ně přišlo, pokud nebudume ignorovat příznaky. K těmto příčinám patří ucpání portální žíly krevní sraženinou, vrozené malformace žíly, játra napadená nádorem, některé typy leukémií, ucpání jaterních žil krevními sraženinami.

Komplikace jaterního selhání  

Pokud se týče jaterní encefalopatie, k hlavní komplikaci patří stále nízké procento přežití. Horší je u starých lidí a u dětí mladších 10 let. U opakovaných stavů, kdy pacient skončí s diagnózou encefalopatie, jsou pacienti ohroženi demencí. U jaterní cirhózy je hlavní komplikací nenávratná přestavba a ztráta funkce jater. Nemocní si stěžují na svalovou slabost, unavenost, vyčerpanost, zácpu a nechutenství, zvětšování břicha a otoky dolních končetin, na břiše jsou strie z nadměrného rozpínání kůže a viditelné žíly připomínající hlavu bájné Medúzy v důsledku kolaterálního oběhu. Portální hypertenze vede ke vzniku kolaterálního oběhu, zvětšené slezině, selhání ledvin. Jaterní selhání rovněž predisponuje k vyššímu výskytu hepatocelulárního karcinomu, je vyšší riziko vzniku infekcí, hlavně plic. Důležité jsou metabolické komplikace – porucha zpracování tuků, cukrů a bílkovin. V neposlední řadě je potíží zmenšení a přestavba jater.

Diskuse  

Další názvy: Jaterní koma, Jaterní encefalopatie

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Jaterním selháním?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.