Zpět na seznam všech nemocí

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom léčí Onkologie a patří mezi Onemocnění lymfatického systému

Další názvy: nádor z výstelky cév

V textu najdete: Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky a projevy, Diagnóza, Léčba, Komplikace

Popis Kaposiho sarkomu

Kaposiho sarkom je nádorové onemocnění působené takzvaným virem Kaposiho sarkomu, což je herpesvirus 8. Patří do rodiny herpesvirů a je podobný například viru Epstein Barrové, který způsobuje mononukleózu. Tento virus napadá buňky výstelky lymfatických nebo krevních cév a způsobuje jejich abnormálně rychlé množení a prorůstání do okolních tkání. Tyto soubory abnormální buněk poté tvoří purpurové až fialové či hnědé nádory na kůži, které často mohou být poměrně nenápadné. Jindy působí nádory značně bolestivé otoky především v oblasti nohou, třísel a kolem očí. Sarkom se může rozšířit i na plíce, játra či zažívací trakt, a v tom případě může být dokonce život ohrožující.

V zažívacím traktu totiž může docházet ke krvácení, postižení plic poté může působit problémy s dýcháním.

Je důležité, že infekce tímto virem neznamená, že se nutně musí rozvinout Kaposiho sarkom; naopak, naprostá většina infikovaných nikdy tento sarkom mít nebude, udává se, že onemocní pouze asi 5 procent nakažených.

Rizikové faktory Kaposiho sarkomu

Rizikovým faktorem je samozřejmě především infekce herpesvirem Kaposiho sarkomu, bez této infekce se sarkom nikdy neprojeví. Samozřejmým rizikem je oslabení imunitního systému, ať už po transplantacích, kvůli vrozenému deficitu nebo, a to především u pacientů s AIDS. Které skupiny lidí jsou také u sarkomu preferovány- klasický sarkom se více vyskytuje u starších mužů, africký postihuje naopak spíš mladší.

Prevence Kaposiho sarkomu

Kaposiho sarkom je způsoben herpesvirem Kaposiho sarkomu, zkráceně označovaným jako KSHV. V současné době, co se týče prevence, neexistuje účinné očkování proti tomuto druhu viru, proto v současné době se prevence zaměřuje na zabránění rozvoje klinického obrazu Kaposiho sarkomu u již infikovaných. Většina případů Kaposiho sarkomu je v současné době nakažena virem HIV, respektive u nich již probíhá rozvinuté onemocnění AIDS. Proto je prevence spojena s prevencí nákazy tímto virem. Zahrnujeme sem známá preventivní opatření jako je bezpečný sex s řádnou ochranou (to znamená s kondomem) s lidmi, které člověk dostatečně době nezná či nepoužívat použité injekční stříkačky a jehly.

U všech lidí je pak třeba pracovat na posílení imunitního systému, který především u lidí již infikovaných může zabránit viru, aby začal poškozovat cílové buňky.

Příznaky a projevy Kaposiho sarkomu

Existuje několik typů Kaposiho sarkomu, které svými projevy liší. Liší se i v mnoha dalších věcech, proto je popíšeme jednotlivě.

Epidemický Kaposiho sarkom

Tento druh se vyskytuje v souvislosti s onemocněním AIDS. V současné době je nejčastějším typem. Při onemocnění dochází k poškození imunitního systému a v takovémto stavu je u pacienta, který je zároveň infikován herpesvirem Kaposiho sarkomu, pravděpodobnější rozvinutí Kaposiho sarkomu, protože organismus nedokáže s virem dostatečně kvalitně bojovat. Tento druh sarkomu se označuje jako „AIDS definující“ onemocnění, to znamená, že pokud se u HIV pozitivního pacienta vyskytne, pacient má oficiálně AIDS (pacienti totiž mohou být pouze HIV pozitivní, až po určité době u nich dochází k plnému rozvinutí AIDS).

Klasický Kaposiho sarkom (Středomořský)

Postihuje hlavně starší muže v oblasti středomořského, středněvýchodního a východoevropského původu. Typicky se projevuje jako jedna nebo víc lézí na nohou, kotníkách nebo ploskách nohou. Léze nerostou příliš rychle a nepříliš často se objevují nové. Imunitní systém postižených je většinou normálně funkční, někdy může být mírně oslabený, často hlavně věkem.

Endemický Kaposiho sarkom (Africký)

Vyskytuje se hlavně u lidí žijích v oblasti rovníkové Afriky, proto se mu často říká Africký typ. Infekce herpesvirem Kaposiho sarkomu je v Africe mnohem rozšířenějších než v jiných oblastech světa, což zvyšuje riziko rozvoje onemocnění. Onemocnění postihuje mladší lidi než předchozí typ, infekce je již u dětí, nemoc se pak projevuje zpravidla ve věku nižším čtyřiceti let. Často jsou jeho klasické příznaky doplněny napadnutím i lymfatických uzlin a dalších orgánů a může vést k poměrně rychlé smrti.

Iatrogenní Kaposiho sarkom

Iatrogenní znamená způsobený lékařem, tento typ se tedy nejčastěji vyskytuje v souvislosti s transplanta­cemi, při kterých je imunitní systém nemocného cíleně oslaben, aby byl transplantát dobře přijat. Tímto oslabením imunitního systému je u infikovaného jedince vyšší šance propuknutí nemoci.

Často po snížení dávek imunosupresiv se léze zmenší nebo dokonce vymizí.

Diagnóza Kaposiho sarkomu

Lékař nejprve odebere anamnézu a provede základní fyzikální vyšetření. V anamnéze se ptá na pacientův sexuální život, a to jak z důvodu možné nákazy virem HIV, tak i proto, že virus se více šíří mezi homosexuálními muži. Lékař prohlédne léze pouhým pohledem, často je nutné vyšetření rekta, jelikož sarkom se může vyskytovat i na vnitřní straně této oblasti. Z tohoto důvodu někdy může doktor hledat i stopy krve ve stolici.

Pro správné určení diagnózy doktor odebere za použití místního znecitlivění kus léze, postižené tkáně, tedy provede biopsii. Za použití mikroskopu se potom v laboratoři hodnotí vzhled a uspořádání buněk, které může potvrdit nebo vyvrátit sarkom.

V časnějších fázích onemocnění ještě nemusí být změny dostatečně charakteristické a pacient musí biopsii podstoupit za nějaký čas znovu.

Lékař může přistoupit i k vyšetření plic, kdy udělá jejich rentgenový snímek, podle kterého se potom postupuje dále. Doktor se do plic také může podívat pomocí bronchoskopie za uspání pacienta. Do bronchů (průdušek) zavede tenkou osvícenou rourku a prohlíží terén plic, někdy odtud pomocí bronchoskopu může i odebrat biopsii.

Podobné vyšetření se může udělat i u zažívacího traktu, kde takzvanou horní endoskopií může prohlédnout jícen, žaludek, dvanáctník, a nebo kolonoskopií prohlédne tlusté střevo.

Léčba Kaposiho sarkomu

Léčba Kaposiho sarkomu je v současné době mnohem efektivnější než tomu bylo před několika desetiletími, jelikož výzkum stále pokračuje a dnes již lépe známe příčiny vzniku tohoto onemocnění. Existuje několik možností léčby a je na lékaři, aby zvážil, která bude pro konkrétního pacienta nejprospěšnější. Je nutné brát v úvahu především stav pacientova imunitního systému, vzhled, velikost a rozsah lézí a další jiná současně probíhající onemocnění.

Nejdůležitější pro léčbu je zajistit lepší chod imunitního systému, to znamená, že u pacientů s AIDS musíme současně podávat léky proti HIV, takzvanou vysoce aktivní antiretrovirovou terapii (HIV je retrovirus). Často je u takovýchto pacientů jediným způsobem léčby. U imunosuprimo­vaných pomáhá snížení dávek nebo úplné vysazení léků. Aby se předcházelo vytvoření nových a nových lézí, je vhodné nasadit léky ze skupiny antivirotik jako je například ganciklovir; ty ale nenapomáhají hojení již existujících lézí, „pouze“ brání vytvoření nových. Jelikož se pacientův stav zhoršuje s nasedající bakteriální infekcí, je třeba na ni dávat pozor a dostatečně proti ní pacienta, třeba i farmakologicky, chránit.

Místní, lokální terapie se nedá použít v každém případě, je účinná pouze na určité typy lézí. Tato terapie se používá především k vylepšení vzhledu pacienta a používá se většinou hlavně na velice dobře viditelná poškození, například v oblasti obličeje. Tato terapie ale samozřejmě nebrání vniku nových defektů.K lokální terapii se používají hlavně retinoidy, deriváty vitamínů A, které se nanáší přímo na léze několikrát denně. Dále se může použít kryoterapie, kdy se defekty mrazí tekutým dusíkem s poměrně velkou úspěšností.

Další možností místního léčení je vstříknutí velmi malého množství léku přímo do lézí, čímž je velmi nízká spotřeba a celkově do organismu se látky dostane jen minimum.

Pacienti také mohou být ozařováni. Záření o velmi vysoké energii se používá k zabití nádorových buněk, používá se místně hlavně na defekty v obličeji a redukují bolest a otoky. Radiace se používá i na léze v ústní dutině či krku. Ozařování má samozřejmě řadu nepříznivých vedlejších účinků jako je nevolnost, zvracení, změny na kůži, únava, může dojít k chudokrevnosti (anémii) a snížení počtu bílých krvinek, což ohrožuje pacienta v případě infekce. V ústech po ozáření může dojít k bolestivosti a vzniku bolestivých vředů.

Malé a nečetné defekty se mohou chirurgicky odstranit, vyříznout.

Hojně se pro léčbu sarkomu využívá chemoterapie podávaná systémově, tedy dostává se do oběhu a hodí se především pro pokročilá stádia sarkomu. Většinou je tato léčba úspěšná, nicméně všechny příznaky většinou zcela nezmizí, ale i tak je možné léčbu ukončit a vrátit se k ní pouze, pokud se příznaky začnou opět zhoršovat nebo dochází k objevení dalších a nových defektů. Chemoterapie zabíjí jak nádorové, tak bohužel i zdravé buňky, proto je třeba léčbu dobře zvážit a snažit se minimalizovat vedlejší účinky. Ty jsou podobné jako u ozařování, jde o nevolnost, zvracení, ztrátu vlasů, změny v krevním obraze a bolestivé boláky v ústech. Kvůli poklesu počtu krvinek může dojít k rozvoji anémie, náchylnosti k infekcím a prodloužené krvácení při drobných poraněních (z důvodu chybění krevních destiček). Některá chemoterapeutika mohou poškodit nervy a způsobit tak necitlivost částí těla, hlavně prstů na rukou i nohou. Často vedlejší příznaky vymizí po několika dnech léčby, ale některé zůstávají po dlouhou dobu.

Biologická léčba je podávání chemických látek normálně produkovaných tělem za účelem pomoci organismu s bojem s nádorovými buňkami. Tyto látky jsou například interferony, které se podávají injekčně do svalu nebo do podkoží. Pro asi polovinu pacientů je tato léčba velmi účinná, především u těch bez dalších infekcí a s dobrým imunitním systémem. Léčba je to dlouhodobá, často trvá nejméně šest měsíců. Vedlejší účinky jsou mírnější, většinou v podobě chřipkových příznaků, někdy ale může dojít i k poškození jater.

Komplikace Kaposiho sarkomu

Vzhledem k vážnosti tohoto nádorového onemocnění je komplikací velká řada a mohou být poměrně vážné. Kvůli poškození výstelky cév jsou tyto samozřejmě ohroženy prasknutím nebo jiným poškozením, které může vést k nebezpečnému vnitřnímu krvácení. To může být v řadě vnitřních orgánů a také v zažívacím ústrojí, kde ho nejčastěji pozorujeme jako krev ve stolici. Velice častou komplikací je také chudokrevnost, anémie, tedy nedostatek červených krvinek. Při poškození plic dochází k problémům s dýcháním, pocitům dušnosti, pacient může kašlat. Při těchto příznacích je nebytné co nejdříve udělat CT plic, protože především u pacientů s AIDS může tato komplikace být až smrtelná.

Všechny tyto komplikace samozřejmě mohou bez léčení vést až ke smrti, je tedy třeba se kvalitně léčit a účinně jim tak předcházet.

Další názvy: nádor z výstelky cév

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Kaposiho sarkomem?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Inzerce:

Jak se vyhnout podzimní depresi?

Podzim se nezadržitelně blíží a s ním na velkou spoustu lidí padá splín, špatná nálada a nechuť cokoli dělat. Není divu. Nejraději bychom ještě relaxovali na koupališti nebo grilovali na chatě... (číst dále)