Lepru léčí Infekční lékařství a patří mezi Infekční onemocnění

Popis lepry, Rizikové faktory, Prevence lepry, Příznaky lepry, Léčba lepry, Jak si mohu pomoci sám, Komplikace lepry

 

Popis lepry

Lepra (malomocenství) je chronické infekční onemocnění postihující kůži, sliznice a nervy, hlavně na končetinách a v obličeji.

Nazývá se také Hansenova choroba, na počest norského lékaře Hansena, který v roce 1873 izoloval původce onemocnění- bakterii Mycobacterium leprae (také nazývanou Hansenovým bacilem). Je to bakterie žijící a množící se uvnitř buněk (intracelulárně) postiženého organismu. Lepra se stala jedním z prvních onemocnění, u kterých byl prokázán původce.

Nemoc je známa už odedávna, popsána byla ve starověku v Egyptě a v Indii. Do Evropy se dostala začátkem našeho letopočtu, a nejvíce byla rozšířena za křižáckých válek. Později byla Španěly zavlečena také do Ameriky. Ve středověku bylo církví nařízeno povinné označování malomocných- museli nosit speciální oděvy s kapuci a chrastítkem, aby na svůj příchod upozorňovali. Museli také nosit rukavice a měli zakázáno oslovovat zdravé obyvatelstvo.

V současnosti je leprou nakažených kolem 1,2 milionů lidí na celém světe. Ročně přibývá kolem 700 000 až 790 000 nových případů. Z nich většinu tvoří malomocní v Indii, dále se onemocnění často vyskytuje v Brazílii, Bangladéši, Myanmaru, Nigérii, a také je mnoho postižených v rozvojových krajinách.

U nás je sporadicky prokázáno onemocnění u cizinců, nebo lidí kteří dlouhodobě žili v oblastech s výskytem lepry a byli v blízkém kontaktu s nemocnými.

 

Rizikové faktory lepry

Mycobacterium leprae se nejlépe množí při teplotě kolem 33˚C, proto napadá především okrajové části těla, zejména prsty na rukou i nohou, obličej, a také oči a kůži celého těla.

Navzdory faktu, že lepra se zkoumá již více než sto let, cesta přenosu onemocnění není pořád zcela objasněna. Ví se, že její výskyt je výrazně vyšší v oblastech se špatnými hygienickými podmínkami a špinavou pitnou vodou. Trpí jí více lidé podvyživení a žijící ve stísněných podmínkách, dle současných výzkumů existuje dokonce jistá genetická predispozice pro onemocnění leprou.

Nemoc je velmi málo infekční, přenáší se pouze při dlouhodobém blízkém kontaktu s nemocným, přenos je nejpravděpodobnější kapénkovou infekcí (přenos vzduchem miniaturními kapkami, které se uvolňují při kašlání a kýchání) z nosního sekretu malomocného, který obsahuje velké množství mykobakterií. K přenosu může také dojít skrz oděrku na těle při přímém kontaktu s kůží nemocného, nebo při poranění nakaženým zvířetem (opice).

Je také možné nakazit dítě od matky při krmení mateřským mlékem, proto je kojení u malomocných matek přísně zakázáno!

Je možný i jiný, zatím neprokázaný přenos infekce, uvažuje se hodně o přenosu pomocí hmyzu.

 

Prevence lepry

Většina lidí (95%) má přirozenou imunitu vůči vzniku onemocnění. Onemocnění mohou přenášet pouze lidi u kterých nemoc vypukla naplno, a pouze na lidí s velmi špatnou imunitou.

Nákaza leprou je i při pobytu v oblasti, kde se lepra vyskytuje endemicky (rozšířená na celém území), velmi nepravděpodobná. Proto u zdravých lidí nejsou prakticky žádná omezení sloužící k minimalizaci rizika nákazy.

Očkování proti lepře zatím neexistuje, a v blízké době pravděpodobně ani nebude. Důvodem je nemožnost vykultivovat mykobakterium, které ji způsobuje, v laboratoři. V některých krajinách se ale jeví jako do určité míry ochranné očkování proti tuberkulóze takzvanou BCG vakcínou. Je to dané příbuzností původce tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis), s původcem lepry.

V oblastech s výskytem lepry se u obyvatelstva v rámci prevence uplatňují programy na školách zaměřené na rozpoznávání raných příznaků nemoci.

S včasným podchycením nemoci a zahájením léčby stoupá úspěšnost terapie a nemoc se nerozvine do pozdních, devastujících stadií.

 

Příznaky lepry

Tuberkulózní forma
Lepromatózní forma
Hraniční forma

Lepra se vyskytuje ve třech formách.

 

Tuberkulózní forma

První se nazývá tuberkuloidní forma. Ta se projevuje skvrnami na kůži, které jsou typicky bílé, někdy červené. Skvrn bývá malé množství, což může způsobit těžkosti s odhalením onemocnění.

Bakteriemi bývají zasaženy nervy, které lze vyhmatat jako zduřelá nebolestivá místa. Postižené nervy záhy odumírají a celá oblast jimi inervována ztrácí citlivost. Díky odumření nervů přestanou fungovat i svaly, které pak začnou ubývat (atrofovat).

S postupujícím onemocněním dochází v postižené oblasti postupně ke vznikům hlubokých vředů, které ale nejsou, díky odumření nervů, bolestivé. Vznikají otevřené rány kloubů, postupně jsou spontánně amputovány části těla (nejčastěji články prstů).

Pacienti s tohle formou lepry nejsou infekční, mykobakterie jsou uzavřeny v postižených nervech, a do okolí se nešíří.

U většiny nemocných dochází ke spontánnímu uzdravení.

 

Lepromatózní forma

Závažnější průběh má lepromatózní forma lepry, kterou bývají postiženi lidé s narušenou buněčnou imunitou. Projevuje se vznikem uzlů a skvrn hnědé nebo hnědofialové barvy, které bývají umístněny po celém těle. Uzly se mohou vstřebat, mohou se ale také rozpadat v devastující vředy a hojit se jizvami (bílá nebo žlutavá zhrubělá místa střídající skvrny). Skvrny vypadají jako u tuberkuloidní formy nemoci.

Typicky bývá zasažen obličej, který se postupně vznikem uzlů, vředů a jizev deformuje. Vzniklé znetvoření se označuje jako lví obličej (facies leontina). Nos se při něm přepadává, vypadá obočí.

Ztrácí se mrkací reflex, oční rohovka proto osýchá a je náchylnější k infekcím, které mohou vést k oslepnutí.

Přítomné bývá také postižení nosní sliznice s rýmou a krvácením z nosu. Nemocný vylučuje v nosním sekretu velké množství mykobakterií, kterými může nakazit vnímavého člověka ve svém bezprostředním o­kolí.

V pozdním stadiu neléčené lepry bývají zasaženy kosti a vnitřní orgány.

Mykobakterie se množí v celém těle, včetně lymfatických uzlin, varlat, sleziny, jater a kostní dřeně.

 

Hraniční forma

Třetí formou onemocnění je takzvaná hraniční forma, která se projevuje příznaky jak tuberkuloidní, tak i lepromatózní for­my.

 

Léčba lepry

Malomocenství se léčí obvykle až dvouletým podáváním kombinace vícerých silných antibiotik: rifampicinu, chlofamizinu (lamprena), a dapsonu (DDS). Kombinace se užívá kvůli vlastnosti mykobakterií rychle si vyvinout odolnost (rezistenci) vůči jednomu léku.

K zabránění paralýzám a atrofiím svalů se také užívá podpůrná pohybová terapie.

Pouze fyzické vyléčení onemocnění ale zdaleka nestačí. Velmi důležitá je následná péče o pacientův psychický a emocionální stav. V rehabilitaci po proběhlém onemocnění hraje důležitou roli rekonstrukční plastická chirurgie. Vykonávají se rekonstrukce obličeje, operují se víčka k obnovení mrkacího reflexu, mohou se transplantovat šlachy k napravení deformací končetin. Když už onemocnění postihlo větší část těla, jsou k dispozici protézy a náhrady chybějících částí těla.

 

Jak si mohu pomoci sám

Důležité u této nemoci bývá hlavně včasné rozpoznání příznaků onemocnění, a zahájení účinné léčby. Včasnost zahájení terapie jednak zvyšuje její účinnost, také ale snižuje infekčnost pacientů, co je důležité z hlediska dalšího šíření malomocenství.

 

Komplikace lepry

Ke smrti dochází po několika desetiletích onemocnění. Lepra samotná nebývá příčinou smrti, ta nastává v důsledku komplikací, nebo jiného, přidruženého onemocnění (lepra postihuje pouze lidí se špatným fungováním imunitního systému, kteří jsou náchylnější i k dalším infekcím, v důsledku kterých umírají).

Další názvy: malomocenství, Hansenova choroba, Hansenova nemoc

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s leprou?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.