Mezoteliom

Přidat zkušenost

Mezoteliom léčí Vnitřní lékařství (Interna) a patří mezi Onemocnění dolních cest dýchacích

Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Diagnostika, Léčba, Jak mohu napomoci léčbě, Komplikace

Popis mezoteliomu  

Je velmi vzácný primární nádor pleury (pohrudnice), avšak zřídka může vzniknout z buněk peritonea (pobřišnice) či perikardu (osrdečníku). Rozvoj tohoto typu rakoviny je silně vázán na styk s azbestem. Ve většině případu se tedy jedná o pacienty, kteří přišli opakovaně do styku s azbestovými vlákny. Výzkumy zjistily, že mezoteliomem onemocněli i rodinní příslušníci dělníků, kteří přinesli azbestová vlákna domů na svém oblečení k vyprání. Mezi expozicí azbestem a vznikem choroby často uplynou desítky let. Jak už jsme se zmínili, mezoteliom je nádor zejména pohrudnice (pleury). Pleura je blána, která pokrývá povrch plíce a také vystýlá pohrudniční dutinu.

Mezoteliom můžeme obecně rozdělit na benigní (nezhoubný) a maligní (zhoubný). Nezhoubný typ nemá vztah k expozici azbestu a jedná se pouze o ztluštění pohrudnice, které velmi často nemá žádné příznaky. Proto budu dále popisovat pouze maligní formu. Pro tento nádor je typický místní růst. Postupem času prorůstá hrudní dutinu a zasahuje i okolní orgány (plíce, srdce, bránice), ale ani v pozdních stádiích nemá tendence k metastázování. Metastázy jsou vzdálené dceřiné nádory vznikající v mízních uzlinách či jiných orgánech rozsevem nádorových buněk z dřívějších rakovinových ložisek.

Rizikové faktory mezoteliomu  

Zásadní rizikový faktor je styk s azbestovými vlákny. Existují dva základní typy azbestových vláken. První typem je chrysolit. Jedná se o měkké spirálovité vlákno, které se častěji uchytí v horních cestách dýchacích. Na druhé straně je amfibol, což jsou tuhé azbestové jehličky, které se dostanou do plicních sklípků nebo až k pohrudnici. Tento druh vláken je tedy mnohem nebezpečnější a způsobuje většinu mezoteliomů. Výzkumy zjistily, že mezoteliomem onemocněli i rodinní příslušníci dělníků, kteří se dostali do styku s azbestem například při praní pracovního oblečení.

Důvod vzniku nádoru je následující. Vdechnuté azbestové vlákno se dostane do plicních sklípků, zde ho pozře makrofág (buňka imunitního systému, která odstraňuje cizí částice). Ten ho ovšem není schopen zničit a postupem času se vlákno dostane ven z buňky a „propíchne“ pohrudnici a dostane se do hrudní dutiny, kde dále škodí a dráždí. Postupným drážděním vzniká chronický zánět, na jehož podkladě může vzniknout nádorové bujení.

Prevence mezoteliomu  

Zásadní prevencí je vyhnout se styku s azbestovými vlákny. Nulový styk s azbestem však zatím není možný, protože azbest je velmi rozšířený v průmyslové výrobě a byl donedávna používán jako nehořlavý stavební materiál, takže o jeho přítomnosti v našem okolí nemusíme ani vědět. Naštěstí je riziko vzniku tohoto nádoru velmi malé.

Příznaky a projevy mezoteliomu  

Příznaky se začínají objevovat přibližně za 20 až 50 let po expozici azbestu. Mezi základní příznaky patří suchý dráždivý kašel, dušnost a bolest na hrudi, která se mění s dýcháním. Dále pacient hubne, ztrácí chuť k jídlu, může mít zvýšené teploty. Často bývá přítomna tekutina v hrudní dutině (fluidothorax) a plicní edém (tekutina v plicích). Pacienti mohou vykašlávat krev (hemoptýza) a mohou trpět anémií (chudokrevnost) a těžkým nočním pocením. Pokud je vzácně mezoteliom přítomen v břišní dutině, pacient pociťuje bolest břicha, může mít střevní problémy a velmi často se objevuje tekutina v břišní dutině (ascites).

Diagnostika mezoteliomu  

Velmi důležitá je anamnéza pacienta, ve které můžeme zjistit expozici rizikových faktorů. Fyzikální vyšetření nám odhalí abnormální zvuky během dýchání, suchý dráždivý kašel a někdy neurčité změny plic a pohrudnice. Dalším vyšetřením běžně bývá rentgen hrudníku. Při podezření se vyšetřovací schéma rozšiřuje o CT (počítačová tomografie) či magnetickou rezonanci. Pokud je přítomna tekutina v hrudní dutině (fluidothorax), může se odebrat její vzorek a poslat na histologické vyšetření. V hrudní tekutině mohou být totiž přítomné nádorové buňky. Pokud je toto vyšetření negativní, přistupuje se k odebrání vzorku z vlastního nádoru (biopsie nádoru). Biopsie se provádí pomocí thorakoskopie. Lékař provede malý řez hrudní stěnou a zavede mezi žebry thorakoskop, což je úzký osvětlený nástroj, pomocí něhož chirurg nalezne nádor a odebere vzorek. Pokud je nádor v břišní dutině, diagnostika je velmi obdobná, provádí se rentgen, CT a magnetická rezonance břicha. K odebrání vzorku se použije laparoskop. V budoucnu se zřejmě bude také využívat PET scan (pozitronová emisní tomografie).

Během diagnostiky je velmi důležité objevit nádor, ale také určit jeho rozšíření (staging). Používají se různé klasifikace, tou nejmodernější je Brighamův systém. První stádium je chirurgicky odstranitelné bez postižení lymfatických uzlin. Ve druhém stádiu již jsou postižení lymfatické uzliny. Stádium tři zahrnuje chirurgicky neodstranitelný nádor, který se rozšířil do hrudní stěny, srdce, bránice nebo lymfatických uzlin mimo hrudník. Čtvrté stádium zahrnuje vzdálené metastázy či vzdálené prorůstání nádoru. Dle stagingu se potom volí léčba.

Léčba mezoteliomu  

Konvenční terapie zahrnuje kombinaci chirurgického výkonu, chemoterapie a ozařování (radioterapie = aktinoterapie). Konkrétní léčba záleží na stádiu choroby a stavu pacienta. Během chirurgického výkonu se odstraňuje nádor a přilehlá část zdravé tkáně. Pokud je možné úplné odstranění, má pacient šanci na úplné vyléčení. Bohužel to již často možné není.

Po operaci často následuje ozařování či chemoterapie nebo jejich kombinace, která má za úkol zničit zbytkové nádorové buňky. Samotné ozařování však nemá přílišný účinek, proto se používá po operaci či kombinaci s chemoterapií.

Pokud již není možné operovat, bývá pacientovi nabídnuta chemoterapie, která je účinná i sama o sobě. Používají se různé kombinace chemoterapeutik. Bohužel jsou často přítomny mnohé nežádoucí účinky této léčby. Spíše jako experimentální se zatím používá imunologická léčba pomocí interleukinů a interferonů.

I přes intenzivní a velmi nákladnou terapii není její výsledek optimistický. Asi 75 procent pacientů v prvním nebo druhém stádiu choroby se dožijí 5 let od objevení rakoviny. Pokud se ale jedná o vyšší stádia, pacienti se dožívají průměrně jednoho roku od stanovení diagnózy. Velmi ovšem záleží na konkrétním pacientovi.

Jak mohu napomoci léčbě?  

Nádorová onemocnění jsou natolik závažná, že musejí být léčena lékařským týmem. Důležité je dodržovat rady a doporučení lékaře. Základem je podpora rodiny.

Komplikace mezoteliomu  

Nejčastější komplikací mezoteliomu je výpotek v hrudní dutině a útlak plicní tkáně. Výsledkem bývají potíže s dýcháním a zhoršení stavu pacienta. Později může docházet i k útlaku srdce a hrudních cév a s tím souvisejícím oběhovým problémům.

Další názvy: Mesothelioma, Rakovina pohrudnice, nádor pohrudnice, nádor peritonea, nádor pobřišnice, nádor osrdečníku, nádor serózních blan

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Mezoteliomem?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.