Mužská neplodnost

Přidat zkušenost

Mužskou neplodnost léčí Urologie a patří mezi Onemocnění mužského pohlavního ústrojí

Popis, Faktory, Prevence, Příčiny, Léčba

Příznaky mužské neplodnosti

Popis mužské neplodnosti

Plodnost je termín, který se definuje jako schopnost počít dítě. U žen se k schopnosti počít dítě přidává také schopnost jej porodit. Plodnost u mužů se během celého 20 i 21. století snižuje. Přesné příčiny zatím nejsou známy, ale uvažuje se především o vlivu celé palety nejrůznějších chemických látek, které se dostávají do potravy, vody apod.

Další definicí mužské neplodnosti je neschopnost muže oplodnit ženu v jejích nejplodnějších dnech menstruačního cyklu, která trvá déle než rok.

Rizikové faktory mužské neplodnosti

Rizikových faktorů byla determinována celá řada. Jak už bylo řečeno výše, za neplodnost může celá řada chemických látek. Příkladem mohou být chlorované bifenyly, dále je to alkohol (zvláště v nadměrném množství) prvek olovo. V podezření jsou i některé léky ( na potenci apod.).

Další skupinou faktorů tvoří vlivy, které vedou k zahřívání varlat. Pro správný vývin a růst spermií je totiž důležitá teplota poněkud menší než teplota lidského těla (optimální je teplota okolo 32°C namísto 36,5° C v těle). Muži, kteří nosí těsné spodní prádlo, které varlata zahřívá, jsou prokazatelně méně plodní. Muži, kteří pracují na klíně s přenosnými počítači, a také muži, kteří mají sedavé zaměstnání (velice jsou ohroženi řidici).

Neplodnost mohou způsobit také záněty varlat (např. virem příušnic) apod. Všechny faktory, které mohou způsobit neplodnost, jsou rozděleny na tři základní skupiny.

Prevence mužské neplodnosti

Zásadní je dodržování celkového zdravého životního stylu: vyhýbat se kouření, alkoholu, drogám, dodržovat zásady bezpečného sexu. Strava bohatá na vitamíny (vitamin C, kyselinu listovou, B12) a prvky jako zinek apod. Dostatek pohybu, vhodné spodní prádlo apod.

Příčiny neplodnosti u mužů

Příčiny neplodnosti u mužů můžeme rozdělit podle místa lokalizace příčiny neplodnosti na tři typy

Pretestikulární příčiny

To jsou takové, kdy první příčina je nedostatečný vývoj mužských pohlavních žláz- varlat – hypogonadismus. Ten může být způsoben celou řadou důvodů – genetické odchylky – např. Klinefelterův syndrom, který je způsoben nadbytečným X chomonozomem ( pohlavní gen) v karyotypu buněk muže. Za fyziologického stavu má muž jeden X chromozom a jeden Y chromozom , pokud má X chromozomů víc, způsobuje to neplodnost.

Dalšími příčinami mohou být, jak už bylo řečeno, chemikálie, těsný oděv, jízda na kole, na koni apod.

Testikulární příčiny

zásadní příčina je nekvalitní ejakulát z hlediska počtu životaschopných a pohyblivých spermií. Spermie mohou mít špatný tvar, složení apod., pak hovoříme o teratospermii. Nedostatek spermií pak označujeme jako oligospermie. Úplná absence spermií v ejakulátu je nazývána azoospermie.

Dalších příčin můžeme jmenovat celou řadu: maligní nádory ( např. seminomy), varikokéla, hydrokéla, infekce spalničkami, malarií, selhání z nejasné příčiny.

Posttestikulární příčiny

V těchto případech je funkce varlat normální, ovšem spermie se nedostanou ven z těla –např. neprůchodnost chámovodů apod.

K těmto příčinám řadíme obstrukci chámovodů, jejich úplnou absenci, záněty prostaty, chybné vyústění močové trubice, impotence apod.

Kvalita ejakulátu

Ejakulát či semeno je tekutina, která se při ejakulaci uvolňuje do pochvy sexuální partnerky. Tato tekutina je složena ze spermií, dále z tekutiny, která je tvořena v semenných váčcích, v prostatě, Cowperových žlázách a také v žlázkách močové trubice.

Množství ejakulátu se po několika dnech sexuální abstinence pohybuje okolo 2,5- 3,5 ml. Ejakulát obsahuje celou řadu složek, jsou to: cukr fruktóza ( 1,5-6,5 mg/ml), dále fosforylcholin, ergothionein, kyselinu askorbovou, flaviny, prostaglandiny, zinek, kyselou fosfatázu, fibrinolyzin, atd.

Velice záleží na množství živých a pohyblivých spermií. Množství kvalitních spermií se neustále zmenšuje. Uvádí se, že průměrný ejakulát obsahuje 100 000 000 spermií, přičemž je zde méně než 20% abnormálních forem.50% mužů, kteří mají 20-40 000 000 spermií v ejakulátu, jsou neplodní. Pokud množství spermií klesne pod 20 000 000 , pak jsou neplodní prakticky všichni.

Pro zajímavost lze říci, že se spermie pohybují v ženském pohlavním traktu rychlostí 3mm/ min. Za půl až hodinu dosahují vejcovodů, kde normálně dochází k oplodnění.

Genetika

Určitá skupina mužů je neplodná z důvodů chromozomálních abnormalit. Pro jejich osvětlení je nutné se zmínit o základních genetických aspektech pohlaví.

Člověk disponuje 23 páry chromozómů, z nichž 22 párů jsou tzv. autozomy a 1 pár je tvořen gonozómy ( pohlavní chromozómy). U člověka jsou pohlavní hormony označovány jako X a Y. Určovaní pohlaví se může dít cestou genovou (např. kvasinky), chromozomální (člověk, ptáci, motýli) a negenetickými vlivy (teplota, při které zrají vajíčka), jak to vidíme např. u krokodýlů. Přítomnost dvou pohlavních chromozómů X značí, že se bude jednat geneticky o ženu. Kombinace pohlavních chromozómů XY svědčí pro genetické pohlaví mužské.

Člověk pak tvoří gamety (pohlavní buňky, které mají přesnou polovinu chromozómů, mají tedy 23 chromozómů, z nichž jeden tvoří X nebo Y chromozom). Žena je homogametické pohlaví, tzn. že tvoří stejný typ gamet (žena tvoří pohlavní buňky pouze s přítomností pohlavního chromozómu X, neboť chromozóm Y nemá). Muž je pak hetegogametické pohlaví, neboť produkuje gamety jak s X, tak s Y chromozómem.

Při splynutí gamet vzniká diploidní zygota (už má 46 chromozómů). Pokud má kombinaci XX, pak je to žena, pokud XY, pak se jedná o muže. Jeden X chromozóm je zcela nezbytný pro život (obsahuje důležité geny), ovšem u ženy by se tvořilo dvakrát více genových produktů (dvojnásobná genová dóze), což by způsobovalo značné problémy pro chod buněk.

Proto dochází u žen k tzv. lyonizaci, tedy inaktivaci jednoho X pohlavního chromozómu. Tento inaktivovaný chromozóm pak můžeme nalézt jako Barrovo tělísko, kondenzovaný útvar, obvykle v blízkosti jádra.

Na základě pohlavních genů a jejich produktů se začíná diferencovat pohlaví i morfologicky. Obecně lze říci, že do 6 týdne prenatálního života jsou zárodky pohlavních žláz, které se vytvářejí v tzv. genitální rýze v blízkosti ledvin ( jejich zárodku samozřejmě), naprosto identické a nedají se navzájem od sebe odlišit. Zárodek budoucí pohlavní žlázy má svou kůru a dřeň.

U genetického muže se v 7. a 8. týdnu vytváří z dřeně varle, kůra se pomalu ztrácí. Pro další vývoj je důležitý vznik dvou typů buněčných populací: buňky Sertoliho a buňky Leydigovy. Sertoliho buňky začínají produkovat Müllerovu inhibiční látku ( zkratka MIS), která je důležitá pro odstraňovaní Müllerova vývodu ( zárodek ženských pohlavních cest). Leydigovy buňky produkují testosteron, mužský pohlavní hormon.

Celá skupina příčin neplodnosti je způsobena chromozomálními abnormalitami, které buď skončí smrtí jedince či ho poškozují ve smyslu jeho morfologie a funkce tělesných orgánů, ale také může produkovat vadné pohlavní buňky, které nejsou životaschopné či oplodnění schopné.

Jedním z mechanismů chromozomálních abnormalit je proces non-disjunkce. Tento jev značí nerovnoměrné rozložení genetické informace při buněčném dělení. Předtím, že se buňka rozdělí na dvě buňky dceřiné ( jev zvaný cytokinéze), musí dojít ke vzniku dvou jader, aby došlo k rovnoměrnému rozdělení genetické informace. Běžně se jádro dělí v procesu zvaném mitóza ( má několik fází, v jedné z nich dojde k zdvojení genetické informace, takže má buňka v určitém okamžiku namísto 2n 4n - místo dvou sad chromozómů 4 sady chromozómů).

Výsledkem mitózy je pak vznik dvou jader, z nichž každé má dvě sady- 2n, což je naprosto fyziologický děj. To platí pro tělesné buňky. K produkci pohlavních buněk- gamet je však potřeba systém složitější, neboť zde platí, že každá gameta má pouze jednu sadu chromozómů. Spermie má 23 chromozómů, vajíčko má také 23 chromozómů, takže při jejich spojení vzniká zygota, která má 46 chromozomů – opět fyziologický stav.

Takže je zapotřebí, aby z 2n buňky vznikly buňky n ( haploidní buňky), to se děje pomocí děje zvaného meióza. V podstatě můžeme říci, že meióza představuje dvě mitotická dělení za sebou. Takže z 2n buňky vznikají 2×2n dceřiné buňky ( první mitóza), a z těch 2×2n pak 4×n ( spermie). Vajíčko část sad vylučuje jako tzv. pólová tělíska, takže vajíčko vzniká jen jedno, ale u muže vznikají 4 spermie.

Konečně se můžeme dostat k problému non-disjunkce, která značí, že chromozómy se špatně rozdělí do dceřiných buněk, takže se mohou tvořit buňky, kde je pohlavních chromozómů více, a u některých buněk nebude žádný. Oba tyto mechanismy mohou způsobit neplodnost.

U muže se popisuje tzv. dysgeneze semenotvorných kanálků – Klinefelterův syndrom. Tento syndrom vzniká u mužů, kteří mají o jeden pohlavní chromozóm více, než je potřeba: mají XXY. To se projevuje jednak mentální retardací, odlišnou morfologií těla, a také vadnou stavbou semenotvorných kanálků, takže je muž neplodný.

Ale existuje celá řada syndromů, kdy dochází k abnormalitám, a to nejen pohlavních chromozómů. Příkladem je známý syndrom trisomie 21 ( Downův syndrom), kdy u postiženého člověka nacházíme tři chromozómy 21 namísto dvou, jak je obvyklé. Muži s Downovým syndromem, kromě charakteristických znaků jako mentální retardace, opičí rýha na prstech rukou, epikanty na očních víčkách, malformace srdce, velké riziko Alzheimerovy choroby atd. jsou neplodní.

Dalším syndromem je syndrom ciliární dysgeneze, který se označuje také jako Kartagenerův syndrom. Tento syndrom se vyznačuje vadnou stavbou bičíku spermie, kde chybí charakteristický protein – dynein, který umožňuje spermii potřebný pohyb.

Prolaktinom

Prolaktinom je jednou z možných příčin vzniku neplodnosti jak u muže, tak u ženy. Neplodnost zde vzniká jako důsledek hormonální nerovnováhy, která vznikne při přítomnosti prolaktinomu.

Prolaktinom můžeme charakterizovat jako adenom hypofýzy ( adenom je v zásadě benigní nádor, který vzniká v hypofýze- podvěsek mozkový, který produkuje a skladuje velmi důležité řídící hormony, které ovlivňují tvorbu hormonů na periferii ( žlázy s vnitřní sekrecí). Hypofýza je druhé nejvyšší centrum, co se týče hormonální regulace. Nejvyšší postavení má hypotalamus.

Nádor je hormonálně aktivní, tzn. že produkuje velké množství hormonu prolaktinu. Tato produkce jde mimo zpětnovazebný regulační mechanismus, který je jinak velmi dobře schopný zamezit výkyvu ve smyslu změny koncentrací hormonů. Velmi důležitým příznakem, avšak zdaleka ne konstantním, je tzv. galaktorea – což je produkce mléka prsní žlázou u žen mimo období kojení nebo produkce u mužů, což je ale vzácné.

Prolaktin snižuje hladinu gonadoliberinu, což je jeden z řídících hormonů. Výsledkem je hypogonadismus ( viz výše), který se u žen projevuje poruchami menstruačního cyklu až jeho vymizením. U mužů se projevuje sníženým libidem, poruchami erekce až impotencí, a hlavně neplodností.

Dále hovoříme o tzv. pseudoprolakti­nomu, kdy vzniká adenom hypofýzy, ale ten neprodukuje prolaktin, avšak produkuje jiný hormon, který opět naruší hormonální nerovnováhu, například nedostatkem dopaminu, který přirozeně tlumí sekreci prolaktinomu.

Léčba mužské neplodnosti

Je poněkud svízelná, záleží na správné diagnóze příčiny vzniku neplodnosti. V případě posttestikulárních stavů může být chirurgická korekce.

V případě nekvalitního ejakulátu je léčba velice obtížná. Nepřítomnost spermií může být léčena aplikací hormonů (HCG, FSH).

Pro neplodné páry se nabízí možnost umělého oplodnění.

Další názvy: sterilita, sterilita u mužů, azoospermie, oligospermie, hypogonadismus

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s mužskou neplodností?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.