Náměsíčnictví a noční můry

Přidat zkušenost

Náměsíčnictví a noční můry léčí Všeobecné lékařství - Praktický lékař a patří mezi Poruchy spánku

DISKUSE, Popis, Náměsíčnictví, Noční můry

Popis náměsíčnictví a poruch spánku  

Náměsíčnictví i noční můry patří mezi tzv. parasomnie, což jsou neorganické poruchy spánku. Pod pojmem neorganická porucha potom rozumíme onemocnění, která nemají konkrétní příčinu v žádném z tělesných systémů a jejich původ je nejasný.

Náměsíčnictví  

Latinské slovo somnambulismus je složeno ze dvou částí, somnus = spánek a ambulo = chodím. Jde o stav narušení vědomí projevující se však ve spánku. U této poruchy se tedy kombinují prvky spánku a bdělosti.

Vyskytuje se nejčastěji u dětí (10% - 30%), a to v první třetině noci, kdy si dítě sedá v posteli, něco si brumlá pro sebe a dokonce může chodit i po místnosti. Je velmi obtížné jej probudit a pokud se tak stane, dítě si nic z předešlého chování nepamatuje. Jsou popisovány i případy, kdy postižený například stěhuje nábytek či si dokonce i dojde na toaletu, aniž by byl probuzen. Tyto epizody se mohou v životě nepravidelně i pravidelně opakovat, ale nejčastěji dochází k odeznění této poruchy s nástupem dospělosti. Pokud se tento stav poprvé objeví v dospělosti, je nutné pomyslet na možnost drogové závislosti nebo nějakou neurologickou poruchu.

Rizikové faktory náměsíčnictví

K náměsíčnictví jsou zvýšeně náchylní převážně lidé citlivý na stres či úzkostní jedinci. Svoji roli zde hrají také genetické faktory a dědičnost. Žádný z těchto faktorů však není stoprocentně potvrzen a příčiny somnambulismu jsou tedy stále ve fázi pozorování a zkoumání.

Léčba náměsíčnictví a jak si mohu pomoci sám

Pokud je vysloveno podezření na náměsíčnost, je zpravidla postižené dítě odesláno do spánkové laboratoře, kde je provedeno tzv. polysomnografické vyšetření. To sestává z několika různých vyšetřeních prováděných na základě snímání elektrických aktivit během spánku. Řadí se mezi ně elektroencefalogram (EEG) – snímání elektrické aktivity mozku, elektromyogram (EMG) – snímání elektrické aktivity svalů brady a elektrookulogram (EOG) – snímání pohybů očních bulbů během spánku. Tato vyšetření jsou ještě doplněna videozáznamem průběhu spánku a záznamem o dechové aktivitě behěm spánku. Velmi přínosná je také tzv. aktinografie, což je vyšetření sledující pohyb pacienta během spánku.

Po potvrzení diagnózy somnambulismu je doporučeno pacientovi a jeho okolí několik opatření. Mezi ně patří například odstranění ostrých a nebezpečných předmětu z okolí pacientovy postele. Dále pak zamykání dveří na noc nebo alespoň znesnadnění jejich průchodu. Krátké spánky během dne mohou být taktéž velice účinné, neboť snižují výskyt hlubokých spánkových stádií během noci, kdy se náměsíčnictví projevuje.

Noční můry – úzkostné sny  

Jde o poruchy, kdy má pacient velice živé sny, které jsou provázeny strachem ze smrti nebo jiným pocitem úzkosti. Sám se z nich dokáže probudit a obsah těchto snů si velice dobře pamatuje a jejich obsah je schopen ihned po probuzení interpretovat. Tato porucha se nejčastěji vyskytuje u dospělých jedinců, převážně žen, a to většinou v druhé polovině noci. Často jsou tyto sny také doprovázeny nejrůznějšími pohyby, které mohou dokonce vést ke zranění spícího.

Dětskou variantou nočních můr jsou noční děsy (pavor nocturnus), které jsou popisovány u 1 – 6% všech dětí. Jde o epizody děsu a paniky doprovázené křikem v průběhu spánku. A to zejména v první polovině noci. Typicky se tato epizoda odehrává tak, že dítě se z nenadání posadí či vstane a s nekontrolova­telným křikem běží například ke dveřím. Po probuzení si na svoje chování nepamatuje a celkově je mírně zmatené. Tato spánková porucha začíná nejčastěji u dětí kolem 4 roku života a postupně spontánně vymizí. Pokud se objeví poprvé v dospělosti, je celkem pravděpodobné, že její další průběh bude chronický a těžce léčitelný.

Rizikové faktory nočních můr

Rizikové faktory u nočních můr a nočních děsů jsou velmi podobné těm u náměsíčnictví. Taktéž jde o určitou kombinaci stresu, úzkosti a genetických predispozic. U mnohých jedinců jsou noční děsy a noční můry pouze znakem vyzrávání centrálního nervového systému a tudiž postupně samovolně odezní.

Léčba nočních můr

Pro potvrzení diagnózy je taktéž využíváno spánkových laboratoří a polysomnografických vyšetření. Samotná léčba pak sestává z preventivních opatřeních (podobných jako u náměsíčniství), které mají zabránit zranění postiženého a dále pak relaxační terapie, kterou se má docílit snížení pocitu napětí a stresu, které mohou noční můry vyvolávat. Další možností je léčba pomocí farmakologických preparátů, jakými jsou například hypnotika (např. diazepam), antiepileptika či anxiolytika a antidepresiva.

Diskuse  

Další názvy: Somnambulismus, Chození ve spánku, úzkostné sny

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Náměsíčnictvím a nočními můrami

Máte zkušenost s Náměsíčnictvím a nočními můrami?

Noční můry Míša D. (21.05.14)

Trápí mě to už od mých 12 let, teď mi je 20. Snad ani jeden den, aby se mi sny obešly bez nočních můr. Probouzím se s brekem a je to dosti nepříjemné, jakmile mě někdo nevzbudí, sama se nedokážu probudit. Nevím, zda mám navštívit psychologickou poradnu nebo tak něco. Každý den je to horší a horší.

Tryptofan při nespavosti a špatných snech Dan111 (01.01.12)

Několik dní jsem měl vnitřní neklid, takový ten nepříjemný pocit v břiše a stres. S tím souvisela i nespavost a špatné sny.

Léčba

Vyzkoušel jsem L-Tryptofan a pomohl mi. Účinek není okamžitý, ale po 10dnech jde poznat rozdíl. Doporučuji užívat s vitamínem B3.

Co mi pomohlo

L-Tryptofan.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.