Nedostatek vitamínu C a skupiny B

Přidat zkušenost

Nedostatek vitamínu C a skupiny B léčí Dietologie a patří mezi Metabolická onemocnění

Popis, Vitamín C, Vitamín B1, Vitamín B2, Vitamín B3, Vitamín B4, Vitamín B5, Vitamín B6, Vitamín B7, Vitamín B8, Vitamín B9, Vitamín B12, Vitamín B13, Vatimín B15

Popis nedostatku vitamínu C a skupiny B  

Vitamíny C a B jsou řazeny do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě, takzvaných hydrofilních.

Společným rysem hydrofilních vitamínů je takřka nemožnost předávkování, protože se v organismu neusazují a případný nadbytek je vyloučen močí.

Existují dva druhy nedostatku vitamínů - avitaminóza a hypovitaminóza. Avitaminóza znamená totální nedostatek daného vitamínu a v naší oblasti se téměř nevyskytuje. Hypovitaminóza je u nás naopak celkem častá a jedná se o částečný nedostatek nějakého vitamínu.

Vitamin C (kyselina askorbová)  

Těžko by se hledal někdo, kdo by o „céčku“ nikdy neslyšel. Je to určitě nejznámější a nejrozmanitější vitamín. Kyselinu L-askorbovou nalezneme v celém lidské těle a plní celou řadu významných funkcí.

Vitamín C patří mezi významné antioxidanty - spolu s dalšími antioxidanty jako jsou vitamín A, vitamín E, zinek, měď, železo, selen či mangan, pomáhá odstraňovat volné radikály z těla.

Asi nejznámější roli hraje v imunitním systému. Kdo nebaštil pomeranče a grepy během nachlazení, aby pomohl svému tělu v boji proti zákeřnému nepříteli? Pomáhá totiž zmírnit projevy nachlazení a zvyšuje odolnost organismu vůči infekci i chladu.

Účastní se tvorby kolagenu, čímž pomáhá tvorbě pojivových tkáních. Působí také preventivně proti onemocnění srdce, cév. Železo může být přijímáno z potravy jen za přítomnosti vitamínu C. Tento vitamín pomáhá vylučovat z těla těžké kovy jako je rtuť, kadmium či olovo.

Nedostatek vitamínu C se projevuje mnoha nebezpečnými příznaky, zejména při zvýšené námaze a při těžkých zdravotních stavech. Dochází ke krvácení do kůže, kloubů i pod kostici, jelikož dochází ke ztrátě pružnosti cév. Absence tohoto vitamínu má za následek viklání a následné vypadávání zubů.

Při mírné hypovitaminóze se zpomaluje růst, více se kazí zuby, vytvářejí se modřiny, organismus není odolný proti infekci, objevují se hemeroidy, vznikají deprese, člověk je celkově vyčerpaný a trpí žaludečními problémy.

Při výrazné hypovitaminóze až avitaminóze dochází k onemocnění zvané kurděje. Určitě víte, že touto nemocí trpěli piráti a námořníci, protože jedli jenom konzervy a maso. Po odhalení kurdějí začali s sebou vozit ovoce nebo alespoň citrónovou šťávu. Kurděje neboli skorbut se projevují chudokrevností (anemie), křehkými kostmi, atrofovanými svaly, opakovanými infekcemi, vypadáváním zubů, častým krvácením, sterilitou a otokem kloubů. U malých dětí se projevuje neprospíváním a poruchami osifikace.

Nejvíce vitamínu C najdeme v ovoci (grepy, citrony, pomeranče, jahody, černý rybíz, jeřabiny, kiwi…) a v zelenině (paprika, brambory, rajčata, květák, brokolice, křen, špenát…). Tak například šípek obsahuje asi 2000 mg na 100 g plodu, kiwi 90 mg, pomeranč 50 mg a citron 40 mg.

Lidské tělo si nedokáže tento vitamín vyrobit sám, proto je nutný pravidelný přísun ovoce a zeleniny. Doporučená denní dávka se udává v rozmezí 60 až 100 mg. Lze ji v případě potřeby zvýšit až desetkrát. Zvyšte příjem céčka zejména v období nachlazení, zvýšené námahy nebo stresu. Kuřáci by měli zvýšit dávku vitamínu asi o 60–100%. Při ztrátách krve během operace nebo silné menstruaci je také doporučeno zvýšit dávku vitamínu C, protože pomáhá vstřebávat železo ze stravy.

Vitamín B1 (thiamin)  

Vitamín B1 je prvním z řady vitamínů spadajících do B-komplexu. Hraje nezbytnou roli při přenosu nerovových vzruchů do svalů, a proto je nazýván nervový nebo duševní vitamín.

Důležitým úkolem vitamínu B1 je štěpení cukrů na glukózu, jenž dodává energii pro životní procesy a je nezbytným zdrojem pro mozek. Látky obsahující hodně sacharidů obsahují většinou zároveň velké množství thiaminu. Výjimkou je však bílá mouka a rafinovaný cukr - obsahují hodně sacharidů, ale téměř žádný thiamin a tělo musí používat vlastní zásoby thiaminu pro rozložení těchto látek.
Thiamin pomáhá překonávat stres, duševní zatížení, problémy s netrpělivostí a zmateností. Využívá se i při léčbě otrav nikotinem, olovem, arsenem. Dále posiluje paměť a chuť k jídlu.

Nedostatek thiaminu se projevuje jako nemoc beri-beri. Projevuje se depresí, podrážděností, nervozitou, poruchami koncentrace, ztrátou chuti k jídlu, zhoršením pamětí, celkovou vyčerpaností, otupělostí, bolestmi hlavy a srdečními obtížemi. Chronické alkoholiky trápí nedostatek B1 pod názvem Wernickeova encelopathie.

Vitamín B1 nalezneme v pivních kvasinkách, vepřovém a drůbežím mase a v celozrnných obilných produktech. Významné množství se nachází i v medu, ořechách, slunečnici, bramborách, hrášku, fazolích. Při vaření piva je thiamin zachován, proto je vhodné si občas jedno pivo dát. Vitamíny řady B se nevyskytují v přírodě osamoceně, proto i potravinové doplňky najdeme pod názvem B-komplex.

Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 1,5 mg. Thiamin se více odbourává při požití kávy a čaje. Pozor by si měli na dostatečný příjem také měli dávat lidé stravujících se ve fast foodech, alkoholici, diabetici, těhotné a kojící ženy.

Vitamín B2 (riboflavin)  

Vitamín B2 hraje v lidském organismu mnoho nezastupitelných rolí. Stejně jako vitamín B2 zasahuje do metabolismu cukrů, bílkovin a tuků, čímž ovlivňuje energii pro životní procesy. Je nezbytný pro zdravou pokožku (a její případnou rekonvalescenci), vlasy i nehty. Dále ovlivňuje vidění za šera, účastní se tvorby krevních elementů, posiluje srdce a pomáhá produkci hormonů v nadledvinkách. Riboflavin taktéž působí na nervovou soustavu a mozek. Při zvýšené fyzické námaze pomáhá svalovým buňkám v přenosu kyslíku.

Větší nedostatek vitamínu B2 je opravdu velmi ojedinělý, protože se nachází skoro ve všech potravinách. Při chudé stravě se nejčastěji objeví rozpraskané koutky rtů. Závažnější je potom zánět spojivek, zánět sliznice dutiny ústní a jazyka, šupinatění kůže, světloplachost a špatné hojení kožních poranění.

Nejvíce vitamínu B2 nalezneme v pivních kvasinkách, játrech, houbách, špenátu, brokolici, vepřovém mase a tvarohu. Kromě ovoce se riboflavin nachází v malém množství skoro ve všech potravinách. I zde lze doporučit pro doplnění zásob tohoto vitamínu čas od času jedno malé pivo.

Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 1,6 mg. Zvýšit příjem riboflavinu by měli lidé léčení antibiotiky, těhotné a kojící ženy. Dále osoby trpící celiakií, cirhózou jater, cukrovkou a pásovým oparem. Na dostatečný příjem by si měli dát také pozor vegetariáni.

Vitamín B3 (niacin, nikotinamid, vitamín PP)  

Vitamín B3 významně ovlivňuje nervovou soustavu, kde pomáhá odstraňovat bolesti hlavy a mírnit deprese. Jeho další důležitou rolí je snižování vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Velkou oblibu si našel mezi očními lékaři, kde ho využívají například při onemocnění očního pozadí. Terapeuti a sportovci ho používají k vazodilataci (= rozšíření) cév, čím dokáží výborně prokrvit svaly.

I když si lidský organismus dokáže vitamín B3 sám syntetizovat z tryptofanu, nepostačuje to k pokrytí potřeb, a tak je důležitá i zde pestrá strava. Nedostatek se projevuje nechutenstvím, nespavostí, bolestmi hlavy, potížemi s trávením a schizofrenií.

Při závažné absenci niacinu vzniká onemocnění pelagra. Mezi příznaky patří kožní vyrážky, demence, páchnoucí průjem, apatie, vyčerpaností organismu, vyhublost a nervozita.

I vitamín B3 nalezneme ve většině potravy. Nejvíce se nachází v pivovarském droždí, játrech, rýži, tuňákovi, hrachu, brokolici, fazolích, mrkvi, slunečnici, mléku, vejcích a v listové zelenině. Malé pivo je ideálním zdrojem pro dočerpání zásob niacinu.

Vitamín B4 (Adenin)  

Hlavním význam vitamínu B4 je účast na významných biochemických procesech v lidském těle. Adenin je základem notoricky známé látky ATP (adenosintrifos­fát), nutné pro energetické pochody organismu. Je také nezbytný pro růst, opravu a náhradu všech našich buněk.

Tento vitamín hraje důležitou roli ve vytváření hormonu štěstí. Díky ní prožíváme euforii při překonání stresových stavů a jsme plni elánu.

Vitamín B4 je nenahraditelný ve vytváření červených krvinek, napomáhá vstřebávat železo, snižuje riziko srdečního onemocnění, udržuje svěží pleť a také pomáhá při hyperaktivitě dětí. Dále se využívá v prevenci proti rakovině plic, tlustého střeva a prsu. Vědci zkoumají jeho vliv na Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc.

Nedostatek tohoto vitamínu během těhotenství může přispět k vrozeným vývojovým vadám jako je otevřená páteř. Lékaři se přiklánějí k názoru, že je účinnou prevencí rakoviny děložního krčku.

Dostatek vitamínu B4 lze najít v celozrnném pečivu, mléce, mase, vejcích, pivovarských kvasnicích a arašídech.

Doporučená denní dávka není stanovena.

Vitamín B5 (kyselina pantothenová)  

Vitamín B5 se nachází ve všech tkáních lidského těla. Odtud pochází i jeho název, protože „pantos“ znamená vše.

Tento vitamín hraje opět obrovskou roli v metabolismu. Jako součást koenzymu A je důležitý při přeměně cukru, tuků a aminokyselin. Reakcí zvanou acetylace vzniká látka acetylcholin nutná pro přenášení nervových impulsů. Zabraňuje také usazování LDL cholesterolu v cévách.

Pro jeho rozmanitost je označování za skutečnou křižovatku metabolických cest.
Vitamínu B5 se také říká antistresový hormon, jelikož zvyšuje tvorbu antistresových hormonů v nadledvinkách. Dále podporuje plodnost, dlouhověkost a tvorbu protilátek. Užívá se při zácpě, průjmu, plynatosti a zvracení. Má blahodárný vliv na pokožku, proto se jím léčí popáleniny, popraskaná kůže i stárnutí kůže. Lékaři ho často používají před operací, aby se pooperační rány rychleji zahojily. Určitě každý využil jeho léčebné účinky při popálení kůže od slunce pod názvem panthenol.

Sportovci ho využívají kvůli jeho vlastnosti zvýšit odolnost proti chladu.

Nedostatek kyseliny pantothenové má za následek snížení hladiny cukru, následný vznik únavy a sníženou odolnost vůči infekci. Snížená hladina cukru má za následek zvýšenou potřebu spánku během dne. Samozřejmě dochází k poruchám metabolismu. Také vznikají dermatologické obtíže jako je akné nebo vyrážky. Později se objevuje nechutenství, zácpa, žaludeční potíže, pálení nohou i podrážděnost.

I vitamín B5 se nachází ve většině druhů potravin, proto nedochází k jeho absenci často. Nalezneme ho v masu, vnitřnostech, celozrnném pečivu, luštěninách, zelenině, droždí, vejci, mléku, slunečnici, ořechách a sóje. Je ničen při tepelných úpravách, konzervaci, kofeinem a alkoholem.

Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 7 mg.

Vitamín B6 (pyridoxin)  

Vitamín B6 je nesmírně důležitý pro syntézu nukleonových kyselin DNA a RNA, čímž pomáhá buňkám správně růst a rozmnožovat se. Účastní se metabolismu v mozku, což má za následek tvorbu neurotransmiterů (dopaminu, noradrenalinu, serotoninu) nutných pro přenos nervových vzruchů.

Působí preventivně proti srdečním onemosněním a aterosklerose. Dále působí proti epileptickým křečím.

Nedostatek pyridoxinu se projevuje zapomnětlivostí, únavou, podrážděností, častými infekcemi, mravenčení končetin, přecitlivělostí na slunce, alergiemi a zvýšenou hladinou cholesterolu. Ve výjimečných případech může vzniknout zánět rtu, jazyka a nervů. Typickým příznakem jsou podélné rýhy na nehtech.

Vitamín B6 se hojně nachází v mase (ledviny, tuňák, vepřové maso), ovoci (banány, melouny, ořechy) a v zelenině (zelí, špenát, brambory, kukuřice, mrkev, květák). Dále ve vejcích, mléce či pivních kvasnicích. I pro doplnění tohoto vitamínu B6 je vhodné jednou za čas malé pivo.

Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 2 mg. Zvýšit příjem vitamínu B6 by měli aktivní sportovci, těhotné ženy, ženy užívající hormonální antikoncepci, lidé trpící celiakií a lidé ve vysokém věku.

Nevýhodou vitamínu B6 je jeho tepelná nestabilita. Varem velké množství vitamínu B6 klesá. Část vitamínu se také vyluhuje do vody. Je proto vhodné zpracovat i vývar vzniklý z připravování pokrmů bohatých na tento vitamín.

Vitamín B7 (Vitamín H, Biotin)  

Vitamín B7 je nezbytný pro tvorbu tuků, enzymů rozklad cukrů. Říká se mu také vitamín H, z německého „haut“ = kůže, protože jeho nedostatek se projeví nejvíce právě na kůži. Pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, a právě proto je hojně užíván při léčbě diabetes mellitus 2. typu (neboli cukrovky).

Nedostatek vitamínu H se nejčastěji projeví slabostí, ospalostí, vyrážkou v obličeji, nechutenstvím, nutkáním na zvracení, mravenčením končetin a depresí. Jedním z prvních příznaků může být třepení konečků vlasů a lámání nehtů. K absenci tohoto vitamínu může dojít po dlouhodobé léčbě antibiotiky, nadměrné konzumaci alkoholu a při poruchách trávení. U nás k nedostatku vlivem špatné potravy nedochází, jen pokud by někdo nadměrně konzumoval vejce. Vaječné bílky obsahují látku avidin, která na sebe tento vitamín váže.

Pozor by si měly dávat těhotné ženy, protože výrazná absence vitamínu B7 na počátku těhotenství může zavinit vývojové vady embrya.

Biotin se hojně vyskytuje v játrech, ořechách, bobech, vaječném žloutku, kvasnicích, ovesných vločkách a v kaštanu. Je také produkován střevními bakteriemi, ale není v této formě příliš pro organismus využitelný.

Doporučená dávka je asi 0,15 mg.

Vitamín B8 (Cholin)  

Vitamín B8 je základem neurotransmiteru acetylcholinu, nezbytného pro přenášení nervových vzruchů. Má vliv na dobrou paměť, jelikož spolu s mastnými kyselinami a fosforem vytváří látku zvanou lecitin. Lecitin jistě všichni dobře znají z reklam a ví, že je důležitou součásti nervových buněk. Vitamín B8 je zajímavý tím, že jako jeden z mála pronikne tzv. hemoencefalickou bariérou (bariéra mezi krví a mozkem) přímo do mozkových buněk a zde vytváří látky podporující paměť.

Cholin zpracovává v těle cholesterol a tuky, čímž zabraňuje jejich ukládání. Proto působí preventivně proti rozvoji aterosklerózy, kardiovaskulárních a cévních onemocnění.

Nedostatek cholinu při běžné stravě není pravděpodobný. Projevil by se poruchami paměti, špatnou svalovou koordinací, nervozitou, bolestmi hlavy a špatným soustředěním. Absence vitamínu B8 je spojena s neurodegene­rativními onemocněními jako je Alzheimerova choroba.

Nejvíce vitamínu B8 naleznete v rybách, plodech moře, játrech, vnitřnostech, kvasnicích, mléku, vaječném bílku, luštěninách, zelí, květáku, jablkách, červené řepě a otrubách.

V případě, že lidský organismus postrádá tento vitamín, je schopen si ho sám vytvořit z kysliny listově, methinoninu, vitamínu B12 a lecitinu. Užívání lecitinu jako potravinového doplňku podporuje tudíž i tvorbu cholinu. Lecitin si našel velkou oblibu mezi studenty a dalšími aktivními osobami, které touží po lepší paměti.

Doporučená denní dávka je asi 0,5 až 3 gramů. Zvýšit dávku by měli alkoholici a osoby užívající antibiotika.

Vitamín B9 (kyselina listová)  

Vitamín B9 je nepostradatelný pro buněčné dělení. Nemohl by se bez něj správně vyvíjet plod, fungovat krvetvorba, tvořit nukleonové kyseliny DNA a RNA (nositelé genetické informace) a pořádně pracovat nervová soustava. Pomáhá hojit rány a především u starších lidí mírnit deprese.

Preventivní užívání kyseliny listové v první třetině těhotenství snižuje pravděpodobnost výskytu vrozených vad jako je rozštěp patra a páteře. Dále snižuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Využívá se v prevenci proti rakovině plic, děložního hrdla, konečníku a tlustého střeva.

Nedostatek vitamínu B9 je u nás také velmi vzácný. Projevuje se únavou, poruchou trávení, slabostí, zapomnětlivostí, náladovostí, poruchami krvetvorby a růstu. Akutní absence tohoto vitamínu způsobuje megaloblastickou anémii - onemocnění červených krvinek, které jsou zvětšené, zdeformované a mají omezenou schopnost přenosu kyslíku. Mezi hlavní příznaky patří průjem a rudý bolestivý jazyk.
Velmi závažný nedostatek kyseliny listové během těhotenství může poškodit růst plodu a nervový systém. Výrazně hroženi nedostatkem vitamínu B9 jsou lidé s Crohnovou chorobou, celiakií, alkoholici a lidé užívající léky proti epilepsii, poruchám vstřebávání a rakovině.

Vhodným zdrojem kyseliny listové je listová zelenina jako špenát a brokolice, maso, játra, kvasnice, pomeranče. Preventivně lze doporučit čas od času jedno malé pivo.

Doporučená denní dávka pro dospělého je asi 200 mikrogramů. Zvýšit příjem tohoto vitamínu by měli ženy těhotné a ty, které se pokoušejí otěhotnět asi na dvojnásobek.

Vitamín B12 (kobalamin)  

Vitamín B12 je naprosto nezbytný pro správnou funkci nervového systému, krvetvorby a syntézu DNA a RNA. Ze samotného názvu lze vytušit, že tento vitamín obsahuje kobalt.

Vitamín B12 hraje důležitou roli v produkci červených krvinek a hemoglobinu. Bez něj a vitamínu B9 se erytrocyty nadměrně zvětšují a nedozrávají, což má za důsledek onemocnění megaloblastická anémie. Je to onemocnění červených krvinek, které jsou zvětšené, zdeformované a mají omezenou schopnost přenosu kyslíku. Mezi hlavní příznaky patří průjem a rudý bolestivý jazyk.

Pro nervový systém je důležitý díky tvorbě fosfolipidů buněčné membrány, což je nutné pro správný přenos nervových vzruchů a tvorbě myelinových pouzder. Ty pokrývají nervové buňky a urychlují vedeních nervových vzruchů. Vitamín B12 urychluje výrobu neurotransmiterů nutných pro přenos nervového vzruchu.
I v metabolismu je nezastupitelný - při zpracování tuků, bílkovin a cukrů.

Dále pomáhá preventivně proti cévním a srdečním onemocněním. Má příznivý vliv na mentální a emoční zdraví.

Nedostatku kobalaminu způsobuje depresi, únavu, brnění končetin, dezorientaci, poruchy paměti. Tento problém není našich zeměpisných šířkách častý. Více postihuje vegetariány, vegany, alkoholiky, stresově vypjaté lidi, lidi nemocné a ve vyšším věku.

V důsledku absence tohoto vitamínu může propuknout projevy Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy a megaloblastická anémie. Neurologické poškození může být nezvratné.

Vitamín B 12 je bohatě obsažen hlavně v živočišných produktech. Mezi zásobárny B12 patří především vejce, mléko, sýry, maso, zvířecí vnitřnosti (ledvinky, játra a srdce) a některé mořské řasy. Jako vegetarián můžete vitamín B12 získávat ze zakvašených potravin.

Vyváženou stravou si zajistíte správný přísun potřebného množství vitamínu B12 do organismu, což bude mít za následek zlepšení paměti, schopnosti koncentrace a rovnoměrně s tím se sníží riziko kardiovaskulárních chorob.

Kobalamin nalezneme ve zvířecích vnitřnostech, vejcích, mléku, sýru, masu a droždí.

Tento vitamín je vytvářen pouze mikroorganismy. Nadbytek je ukládán v játrech, kde tvoří zásobárnu pro 3-6 let. Právě u vegetariánů může dojít k vyčerpání těchto zásob, proto je nutné dávat pozor na dostatečný příjem.

Doporučená denní dávka představuje 0,003 mikrogramu.

Vitamín B13 (kyselina lipoová)  

Vitamín B13 je sice zařazen do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě, ale ve skutečnosti je velmi dobře rozpustný v tucích.

Má velmi mnoho rozmanitých funkcí a ne zdaleka všechny jsou objeveny nebo potvrzeny. Zúčastňuje se získávání energie tím, že pomáhá buňkám dýchat. Je nezbytný pro správnou činnost nervové soustavy. Vědci je považován za superantioxidant - pomáhá odstraňovat volné radikály z těla. Společně s vitamíny B-komplexu přeměňuje sacharidy, bílkoviny a tuky na využitelnou energii. Lékaři ho využívají při léčbě šedého zákalu, AIDS, roztroušené skleróze, lupence, chronickém únavovém syndromu. Využívají ho diabetici, protože zlepšuje příjem glukózy zvyšováním účinku inzulínu. Preventivně působí proti některým jaterním chorobám.

Získávání kyseliny lipoové z potravy díky její nestabilitě je vcelku komplikované, proto i nedostatek je častý. Většinou nedochází k žádným vážnějším komplikacím. Při větším nedostatku může však docházet k zadržování vody v těle, únavě, slabosti, poruchám vnímání, poškození nervové soustavy a srdce. Častěji hrozí alkoholikům, kuřákům, diabetikům a osobám s jaterními chorobami.

Vitamín B 13 lze najít v játrech, masu, bramborách, kvasnicích, kořenové zelenině, špenátu,

Rozkládá se vlivem denního světla, nepřítelem je také voda.

Doporučená denní dávka se pohybuje v rozmezí 50-150 mg denně.

Vitamín B15 (kyselina pangamová)  

Vitamín B15 patří k nejnověji objeveným vitamínům z řady B-komplexu, proto není zcela prozkoumán a je možné u něho v budoucnu najít překvapivé účinky.
Mezi jeho pozitivní účinky patří obrana proti stresu, stimulace kyslíkového metabolismu, detoxikační efekt v tkáních, zvyšování odolnosti organismu a antioxidační vlastnosti. Preventivně se užívá proti ateroskleróze, vysoké hladině cholesterolu a usazování tuku v játrech. Lékařům pomáhá léčit při cirhóze jater, srdečních onemocněních a astmatu. Údajně podporuje sportovní výkony a prodlužuje život.

Nedostatek kyseliny pangamové se projeví únavou, slabostí, bolestmi hlavy a sníženou imunitou. Vzhledem k tomu, že tento vitamín patři k relativně nově objeveným, nejsou příznaky zcela prozkoumány.

Vitamín B15 nalezneme v mouce, kvasnicích, sezamu, dýni, otrubách a bramborách.

Doporučuje se konzumovat denně asi 50–150 mg.

Diskuse o nedostatku vitaminů

Další názvy: Hypovitaminóza, Avitaminóza

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Nedostatkem vitamínu C a skupině B

Máte zkušenost s Nedostatkem vitamínu C a skupině B?

Jídelníček při avitaminóze B Petr D. (18.10.11)

Držel jsem striknější dietu kvůli dvanáctníku bez luštěnin a pečiva i kvasnic a po snědení řepy nebo kousku pomeranče jsem pociťoval velký stres a návaly energie, které nešly nějak zpracovat, dále pak nespavost.

Léčba

Pátráním jsem zjistil, že je to nedostatek vitamínu B1, který je podstatný ke štěpení sacharidů. Zařadil jsem tedy do zeleninových polévek knedlíčky z droždí a přisypával vločky. Občas jsem si zobnul kuřecího masa nebo jogurtu a stav se výrazně zlepšil. Taky jsem si občas vzal pár oříšků kešu, které obsahují hořčík, který je stejně tak důležitý. Nejen z ducha je totiž člověk živ.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.