Odchlípení sítnice

Přidat zkušenost

Odchlípení sítnice léčí Oftalmologie (oční) a patří mezi Onemocnění očí

Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Diagnostika, Léčba, Jak napomoci léčbě, Komplikace

Popis odchlípení sítnice  

Zrak je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů, který nám umožňuje vnímat až 85% vjemů z našeho okolí. Toto vnímání je zprostředkováné složitým smyslovým orgánem – okem.

Samotná část oka, kde se obraz vytváří, se nazývá sítnice, která představuje nejvnitřnější vrstvu oční koule. Zde se nalézají světločivné buňky – tyčinky a čípky, které jsou pro vnímání světla a vidění vůbec nejdůležitější, a nervové buňky, které přenášejí světlem vyvolané podráždění zrakovým nervem do mozku. Další vrstvy stěny oka směrem k povrchu představují cévnatka (ta vyživuje oční tkáně kyslíkem a živinami) a bělima (lidově zvaná bělmo). Vnitřní prostor oka je vyplněn průhledným gelem – sklivcem.

Než se dostaneme k popisu samotného odchlípení sítnice, je nezbytné zde zmínit dvě věci:

Sítnice je vyživována nepřímo – živiny se k ní dostávají zprostředkovaně z cévnatky – proto její oddělení od ostatních vrstev vede k rychlému odumření světločivných elementů.

Sítnice je jako do pohárku vložena do vrstvy buněk, kterým se proto, že obsahují mnoho barviva (pigmentu) říká pigmentové. Tyto dvě vrstvy na sebe pevně naléhají, ale vlastní spojení mezi nimi není, což velmi usnadňuje odchlipování sítnice.

Odchlípení sítnice je závažné oční onemocnění. Může vzniknout kdykoliv během života, nejčastěji ale postihuje lidi středního a vyššího věku.

K odchlípení sítnice dochází, jestliže jsou zde přítomny malé trhlinky nebo dírky. Jakmile toto vznikne, může tekutina ze sklivcového prostoru pronikat pod sítnici, která se nadzvedává a odlučuje se od pimentového epitelu a ostatních vrstev oční stěny – začíná odchlipování sítnice. Světločivné buňky, které tak mají snížený přívod kyslíku a ostatních živin, rychle degenerují a odumírají. Velmi často jsou trhliny v sítnici umístěny po jejím obvodu – odchlípení tedy začíná na okraji (periferii). Pokud není včas zahájena léčba, odchlipování postupuje k centru, kde je místo nejostřejšího vidění. Dochází k výraznému postižení vidění.

Velký vliv má i svrašťování sklivce. Je přirozeným projevem stárnutí, avšak může ho způsobit i nitrooční zánět, úraz nebo nadměrný růst oka při vysokém stupni krátkozrakosti. Sklivec je normálně spojen se sítnicí jen v několika málo místech. Postupem stárnutí dochází k vzniku drobných degeneračních ložisek na sítnici, kde se mohou vytvářet nové spoje mezi sklivcem a sítnici, které mají při jeho svrašťování za následek vytržení kousku sítnicové tkáně a vznik trhliny či díry.

Rizikové faktory odchlípení sítnice  

Větší pravděpodobnost vzniku odchlípení sítnice máte, pokud

  • jste krátkozrací, hlavně s vyšším stupněm krátkozrakosti
  • se ve vaší rodině toto onemocnění již vyskytlo
  • jste prodělali úraz oka způsobený jak tupým úderem, tak pronikajícím poraněním, které porušilo celistvost oka
  • vzácně může k odchlípení sítnice dojít na základě vrozeného defektu, zde se postižení sítnice projeví již v dětském věku

Prevence odchlípení sítnice  

Pokud patříte do jedné z rizikových skupin, je jistě dobré pravidelně navštěvovat svého očního lékaře, který vám zrak a oční pozadí vyšetří. V případě, že zjistí změny, které by mohly mít za následek odchlípení sítnice, vám může ambulantně provést preventivní laserové ošetření sítnice.

Příznaky odchlípení sítnice  

Existují řada varovných příznaků, které upozorňují na oční změny, ale nemusí ještě nutně být znakem odchlipování sítnice.

Patří se záblesky, jiskry před okem - tzv. fosfény. Jedná se o falešné zrakové vjemy, často na okraji zorného pole, které jsou způsobeny tahem sklivcových úponů za sítnici.

Dále to jsou tzv. mušky, které vidíte jako drobné tečky či vlákna v zorném poli, nejlépe pokud se díváte na bílé pole. Příčinou jejich vzniku jsou strukturální změny sklivce, který se rozvlákňuje a kapalní.

Při vzniku trhliny se do sklivce uvolní menší množství krve, které se nám jeví jako padající saze. V případě, že došlo k většímu krvácení, může být vidění značně zhoršeno.

Příznakem počínajícího se odchlipování sítnice je tzv. clona. Jedná se o tmavý nebo šedavý stín, který postižený zpočátku vnímá na okraji svého zorného pole, často jakoby dole od nosu. Ten se, jak odchlipování během hodin a dnů pokračuje, zvětšuje, až se nakonec rozšíří i do centra zorného pole. Znamená to, že byla odchlípením postiženo i místo nejostřejšího vidění tzv. žlutá skvrna (macula). Postupně schopnost vidění klesá na nejisté vnímání světla, až nemocný přestává na postižené oko vidět. Jestliže nemocný vyhledá očního lékaře až v tomto stádiu onemocnění, je léčba svízelná a může se stát, že k návratu vidění na postiženém oku nedojde.

Někdy může dojít k rozvoji celého výše popsaného stavu náhle.

Diagnostika odchlípení sítnice  

Jestliže existuje podezření na to, že došlo k odchlípení sítnice, následuje řada vyšetření, pomáhajících odhalit příčinu onemocnění. Oční lékař oko vyšetří speciálním přístrojem zvaným oftalmoskop. Pomocí něj se “podívá” do oka – na sítnici. Prohlídkou očního pozadí vyhledá sítnicové díry a trhliny, určí rozsah a výšku odchlípení a podle jeho vzhledu stanoví přibližnou délku jeho trvání.

Pro podrobnější a důkladnější vyšetření u takto závažné diagnózy oční lékař prakticky vždy přistupuje k vyšetření na tzv. štěrbinové lampě. Jedná se vlastně o speciální mikroskop, kterým lze dokonale prohlédnout oční pozad (sítnici). Před tímto vyšetřením jsou pacientovi do oka nakapány speciální kapky, které pomohou rozšířit zorničku tak, aby lékař mohl prohlédnout celé oční pozadí. Poté si před oko nastaví speciální lupu (Volkova čočka), která obraz zvětší, že jsou vidět i malé detaily. Pro úplnou přehlednost celé sítnice – i s jejími okraji - může lékař ještě přisoupit k vyšetření pomocí speciální čočky (Goldmanova čočka), která se po znecitlivění přiloží přímo na oko.

Pro zjištění postižení zorného pole se používá vyšetření pomocí perimetru.

Pokud není možné oční pozadí z nějakého důvodu prohlédnout (zakalená rohovka, hustý šedý zákal, silné prokrvácení sklivce), využívá se ultrazvukového vyšetření oka.

Léčba odchlípení sítnice  

Sítnicové díry a trhliny zjištěné ještě před rozvojem odchlípení sítnice se léčí ambulantně pomocí preventivní laserové koagulace. Cílem je “připojení” sítnice k ostatním vrstvám oční stěny a tudíž zamezení rozvoje odchlípení sítnice.

Jestliže je odchlípení sítnice prokázano, jedinou možnou léčbou, která může zabránit ztrátě zraku, je operace. Od stanovení diagnózy po provedení operace je nemocný hospitalizovám, obvykle se obvazem kryjí obě oči a tento obvaz mívá ještě po operaci.

V naprosté většině případů se operace provádí v celkovém znecitlivění. Pokud stav nemocného toto nedovoluje, lze opervovat i v místním znecitlivění.

Existují dvě možnosti operační léčby:

Promrazení

Při méně rozsáhlém odchlípení sítnice se okolí trhlin a děr promrazí. Nízké teploty v místě působení vyvolají tvorbu jemných jizévek, jejichž pomocí sítnice přiroste k ostatním vrstvám oční stěny. Ze zevní strany se v místě trhliny k oční stěně přišije tzv. plomba (je vyrobená z měkké pórovité biologicky neškodné silikonové pryže). Ta působí mírné vtlačování bělimy a cévnatky směrem do nitra oka. Jde o tzv. zevní tamponádu. Cílem operace je usnadnění přihojení sítnice, ale také snížení tahu případných budoucích sklivcových spojů se sítnicí.

Vitrektomie

U komplikovanějších případů je potřeba zvolit jiný operační postup. Operační výkon se provádí uvnitř oka. Nazývá se vitrektomie. Při tomto typu operace se odstraní sklivcové pruhy svrašťující sítnici a výrazně změněný sklivec se odsává pryč. Sítnice se přihojí pomocí laserového ošetření. Místo odstraněného sklivce se oko vyplní plynem nebo silikonovým olejem, který sítnici přitlačuje zevnitř – tzv. vnitřní tamponáda.

U nekomplikovaných odchlípení může pacient vstávat prakticky od prvního dne po operaci. V komplikovaných případech – po vitrektomii a vnitřní tamponádě – je třeba zachovat po několik dní stabilní polohu hlavy.

Jak napomoci léčbě odchlípení sítnice  

Pokud již k odchlípení došlo, v žádném případě si sami nepomůžete. Je potřeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Komplikace odchlípení sítnice

Trvalé postižení zraku po prodělání odchlípení sítnice je do značné míry ovlivněno rozsahem odchlípení, délkou jeho trvání, včasnou diagnózou a přiléhavou léčbou.

Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím lépe se léčí a následky jsou menší. Asi u 40% úspěšně operovných je vidění velmi dobré, u zbytku je uspokojivé alespoň pro běžný život, nicméně někdy ani opakované operace odchlípení nezabrání a postižené oko nakonec oslepne.

Další názvy: Odtržení sítnice, Amoce sítnice, amotio retinae

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Odchlípením sítnice

Máte zkušenost s Odchlípením sítnice?

Nejasné příznaky odchlípení sítnice Marcela Řezníková (14.09.16)

Jsem dva týdny po operaci odchlípnuté sítnice. Bohužel, vůbec jsem netušila, co se s mým okem děje a jak závažné onemocnění začíná. Nejprve pár zlatavých záblesků, pak den, dva nic. Každé ráno po probuzení jsem byla zvykla oči procvičovat - nahoru, dolů, do stran, šikmo do všech koutků a dokola.

A tak jsem jedno ráno, asi dva dny po záblescích, při cvičení zjistila, že se mi od vnitřního koutku oka objevuje jakýsi stín. Pohybem oka vpravo a nahoru se stín zvětšoval. Jinak jsem ale viděla dobře, před několika měsíci jsem absolvovala preventivní vyšetření u očního lékaře a moje oči byly v naprostém pořádku. Nicméně další den se mi zdálo, že stín se při pohybu oka doprava zvětšuje. Teprve potom jsem přes internet zjistila, o jaké onemocnění se může jednat.

Léčba

A další den - bohužel, až čtvrtý či pátý od prvních příznaků, jsem již byla po operaci na oční klinice v Hradci Králové. Nejspíš pozdě nato, aby se mi zrak navrátil do původního stavu, ale neměla jsem vůbec tušení....... Je mi 68 let, pravidelně absolvuji všechny preventivní prohlídky - před necelým rokem jsem byla i u očního lékaře - oči byly v naprostém pořádku. Přesto se mi toto přihodilo. A příčina? Snad namáhavá práce na zahradě? Snad věk?
Doporučovala bych, aby oční lékaři, při lékařských prohlídkách, upozorňovali na příznaky odchlípnuté sítnice / vhodný by mohl být letáček/. Vždyť se jedná o možnou ztrátu zraku! Obávám se velice, co bude dál. Celý život jezdím autem… co když to nebude možné? Nikdo z mých známých neví nic o tomto vážném onemocnění...... co je šedý či zelený zákal, to ano. Ale odchlípnutí sítnice?
Naprosto neznámý pojem. Tak je upozorňuji na vlastní zkušenost…
Operace trvala asi hodinu,bez komplikaci, při celkovém znecitlivění /injekce vedle oka/ , druhy den po kontrole jsem byla propuštěna domů. Oko jsem měla zalepené jen v den operace. Několik dní dva druhy kapek do oka /antibiotika a zklidnující kapky/, po dvou týdnech kapky s kortikoidy /pro celkové zklidnění - oko stále jakoby tlačilo, bylo velmi citlivé/, nyní naprosto v klidu, jen nepříjemný kmitavý pohyb uvolňující se plynové bubliny v oku - vstřebávání může trvat až 4 měsíce/. Občas mi je z toho nepříjemně, a tak oko raději zavírám, nosím sluneční brýle a někdy si stranu brýlí u operovaného oka zalepím - pocitově je to příjemnější, jsem si jistější v chůzi, nebolí mě hlava a celkově jsem klidnější.
Dva týdny po operaci jsem zjistila, že na oko vidím, i když zatím velice omezeně. Velmi špatně spím, protože doporučený spánek na břiše je pro mě utrpením. Nicméně hlavně první týden po operaci jsem dbala rad mého očního lékaře: hlavu dolů, co největší klid, žádná činnost...... další týden totéž, ale přece jen nějaký ten pohyb, ležení na pravém boku........ po druhé kontrolní prohlídce mám dovoleno „začít žít“ - ale opatrně: stále co nejvíce ležet na bříše, nic nezvedat, nenamáhat se, odpočívat, zatím vynechat jakýkoliv rychlejší a namáhavěější pohyb /cvičení, jízda na kole, práce na zahradě…/ Kontrola na oční klince za 3 měsíce po operaci. A tak mi nezbývá než čekat a věřit… Samozřejmě stále vykapávám operované oko, obstarala jsem si Colostrum a Vita Aktiv - vše na podporu imunity..

Co mi pomohlo

Popsala jsem v předchozím odstavci - jinak mi je dobře doma, na zahradě, v přírodě,kterou mám kolem sebe /místní říkají naší zahradě "Průhonický park/, se svou rodinou.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.