Omrzliny léčí Chirurgie a patří mezi Onemocnění kůže

DISKUSE, Popis, Rizika, Příznaky, Léčba

Popis omrzlin

Omrzliny řadíme mezi dermatózy způsobené tepelnými vlivy. Jedná se o poškození kůže, na kterou působí nízká teplota po delší dobu. Základním rozdílem mezi omrzlinou a popáleninou je vyjma teploty, která na organismus působí, je skutečnost, že vznik a průběh omrzlin je značně závislý na odolnosti organismu.

Rizikové faktory omrzlin

Jednoznačné riziko je porucha prokrvení končetin, která může být vrozená nebo může být způsobena léky či cukrovkou ( diabetes mellitus). Dalším a častým rizikovým faktorem je kouření. Omrzliny nejčastěji postihují prsty u nohou, rukou, ušní boltce, špičku nosu.

Působení chladu na organizmus můžeme rozdělit na celkové ( vznik podchlazení organismu) a lokální ( vznik omrzlin). Pro vysvětlení vzniku omrzlin se musíme podrobněji seznámit s účinky chladu na organismus, a také s tím, jak se organismus dokáže proti chladu bránit.

Chlad působí na tělo člověka jako významný stresor. Stresor definujeme jako faktor, který vyvolává u organizmu stav vnitřního napětí – stres. Organismus má na stres vytvořenou odpověď, které se říká všeobecný adaptační syndrom, jehož součástí je uniformní neurohumorální odpověď ( aktivita mozku a hormonů).

Chlad vyvolá u organizmu odpověď, která spočívá ve zvýšení tonu sympatického vegetativního systému, což má za následek vazokonstrikci cév v kůži ( vazokonstrikce= zúžení příčného průřezu cévy, kterou se dostává do tkáně méně krve).

Za normálních okolností se krev vrací k srdci žilami, které vytváří na končetinách dva systémy : jeden povrchový, který vidíme na svých končetinách, a dále systém hluboký, který běží podél tepen mezi svaly. Vazokonstrikce přesměrovává krev do hlubokých žil, kde se krev, která je relativně chladnější ( vrací se z končetin směrem k srdci), ohřívá od krve tepen, které jsou vedle.

To je první adaptační mechanismus na chlad. Tělo má v tomto případě jediný záměr, a to udržet teplotu tělesného jádra, kde jsou uloženy klíčové orgány pro život. Končetiny v tomto ohledu nejsou pro tělo prioritní.

Pokud se člověk v chladu pohybuje déle, fouká na něj vítr, a roste vlhkost okolního vzduchu, dojde k situaci, že samotná vazokonstrikce cév nebude dostatečná a teplota tělesného jádra bude klesat. Tělo se zatím bránilo řekněme pasivně, tedy tak, že bránilo úniku tepla. Tělo však může teplo navíc vytvořit. Děje se to tak, že v chladu se člověk snaží co nejvíce hýbat, a dále dochází ke vzniku svalového třesu. Oba tyto procesy jsou velmi náročné na energii, ale mohou zvýšit produkci tepla několikanásobně během několika minut.

Pokud selže i tento mechanismus, dochází k tzv. hypotermii – pokles teploty tělesného jádra pod 35°C. Při poklesu teploty tělesného jádra pod 34°C dochází k poruchám vědomí, o dva stupně méně vzniká bezvědomí. Člověk umírá při poklesu teploty tělesného jádra na 24°C z důvodu selhání dýchání nebo selhání srdce.

Pro komplexní informaci o problému je třeba zmínit, že novorozenci mají odlišnou strategii, jak se vypořádat s chladem. Dítě není schopno do konce 1. měsíce života vytvářet teplo třesem. K tomu, aby teplo vytvořilo, má speciální tukovou tkáň, které se říká hnědá tuková tkáň. Metabolismus této tkáně nevytváří primárně energii pro člověka ( jako normální tuková tkáň dospělého), ale teplo.

I přes tento důmyslný mechanismus na vytváření tepla, je malé dítě velmi náchylné k prochladnutí. Důvody jsou dva, za prvé dítě nemá správně vyvinuté termoregulační mechanismy, a za druhé je hmotnost novorozence malá oproti jeho relativně velkému tělesnému povrchu, takže snadno prochladne.

Příznaky a projevy omrzlin

Omrzliny neboli congelationes vznikají při lokálním působení chladu nejčastěji na periferní oblasti lidského těla, které jsou na úkor životně důležitých orgánů méně zásobované teplou krví z tělesného jádra.

Projevy nemoci se rozdělují do tří skupin, odtud je pak označení omrzlina 1.,2. a 3. stupně.

Omrzliny prvního stupně

První stupeň se projeví konstrikcí cév v kůži ( viz výše), což má za následek zbělání postižené kůže. Následné rozevření cév, kdy se do oblasti dostává víc krve, znamená charakteristické začervenání- dermatitis acuta erythematosa: bolestivé a ohraničené zarudnutí kůže, které je doprovázeno otokem.

Omrzliny druhého stupně

Druhé stadium, označované jako dermatitis acuta bullosa, se vyznačuje tím, že se na postižené kůži vytváří puchýře s krvavým obsahem.

Omrzliny třetího stupně

Třetí a zároveň nejtěžší stupeň je označován jako dermatitis acuta necrotica. Tento stupeň se vyznačuje tvorbou nekróz. Postižená tkáň zasáhla hlubší oblasti podkoží, poškodila přívodné cévy. Kůže je necitlivá, a dochází k jejímu zčernání.

Oznobeniny (perniones)

Perniones jsou definovány jako kožní změny, které jsou způsobené chladem u predisponovaných osob s periferními cévními poruchami. Perniones vznikají hlavně na kůži rukou po opakovaném dlouhodobém vystavení chladu ( teplota je však nad bodem mrazu).

Predisponujícími faktory jsou poruchy prokrvení, zvýšené pocení apod. Častěji jsou postiženy ženy.

Klinickým nálezem jsou vyzdvižené skvrny či pupínky, které jsou v chladu červenomodré a v teple světle červené. Perniones najdeme na kůži rukou, ale i na nohou, bércích, nose. Pacienta můžou projevy svědět, pálet. Příznaky se zhorší v teple či při rychlých výkyvech teplot.

Léčba spočívá v podávání vazodilatačních preparatů ( pentoxiphylin) a navádění, aby pacient pobývál spíše v teplejším prostředí.

Léčba omrzlin

U léčby omrzlin je důležitá vlastní první pomoc, která pomůže vzniku omrzlin zabránit či snížit jejich dopad. Nejlepší je prevence tedy nepohybovat se v horách, a když, tak pouze po vyznačených trasách, dbát ohled na počasí a rovněž na vlastní fyzické schopnosti.

Lehké omrzliny lze poměrně snadno léčit, a to dostat končetinu do teplejšího prostředí (nad 15 °C), v žádném případě ji však nevystavovat sálavému teplu (oheň) či v danou chvíli extrémním teplotám (topení, fén). Je nutné si totiž uvědomit, že omrzlina, i když lehká, znamená zásadní poškození kůže, která se tak stává citlivá k dalšímu poškození (a to teplem, chladem, infekcí).

Těžší případy se léčí jako u popálenin, aplikuje se na ránu fyziologický roztok, který je ohřán na správnou teplotu. Musí se rovněž zabránit průniku bakterií do kůže.

U nekrotických ploch se mohou provádět nářezy, které uvolní tlak, který by způsobil ischémii. Po určité době se nekrotická kůže odstraňuje a kryje se transplantátem. U kompletně odumřelých prstů či jiných periferních tkání se provádí amputace.

Celkově jsou pacientovi podávány tekutiny (infúze), léky proti bolesti.

Diskuse

Další názvy: congelatio, pernio, congelationes, dermatitis acuta erythematosa, omrzliny prvního stupně, omrzliny druhého stupně, omrzliny třetího stupně, dermatitis acuta bullosa, dermatitis acuta necrotica, oznobeniny, perniones

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s omrzlinami

Máte zkušenost s omrzlinami?

Propanbutan jozífek555 (15.02.15)

V dětství se mi stala nepříjemná věc. Byl jsem malý a občas jsem čichal plyn z bomby, kterou měli rodiče schovanou v dílně. Na půl hodiny jsem upadl do komatu, potom jsem zjistil, že mám omrzlinu 2. stupně na levém stehně v zadní části. Doktorům jsem lhal a oni mi to léčili jako opařeninu. Když mi sundavali kůži, tak to byla ohromná bolest. Myslel jsem , že mi někdo vyndavá mozek z těla. Už je to 20 let a nemám tu kůži ještě zacelenou, jinak jsem zdraví jako řípa.

Léčba

Neléčím to - nezhoršuje se to.

Co mi pomohlo

Mořská voda.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.