Onemocnění očí

Onemocnění očí jsou velice častá onemocnění která se dělí do několika skupin.

První a nejčastější skupinou jsou refrakční oční vady, což jsou onemocnění postihující části oka, zodpovědné za zrakovou ostrost. Tato onemocnění vznikají při nedokonalostech oční čočky, která je buď kratší nebo delší v předozadním rozměru a nedokonalostech rohovky. Potom dochází k tomu, že paprsky procházející čočkou se nespojují na sítnici, ale za ní, nebo před ní, případně jsou rohovkou lámány chybně a nedochází tak ke koncentraci paprsku do jediného bodu.

Vzniká tak buď dalekozrakost (hypermetropie), nebo krátkozrakost (myopie). Při nepravidelném zakřivení rohovky vzniká onemocnění zvané astigmatismus. K těmto poruchám se řadí také presbyopie, která je způsobena přirozeným stárnutím. Ve vyšším věku ztrácí čočka svojí schopnost akomodace do blízka a vzniká potřeba nošení brýlí na blízko.

Tyto vady mohou být vrozené nebo získané, významnou roli při jejich vzniku hrají dědičné dispozice.

Další skupinou onemocnění je šilhání (strabismus). Jeho příčinou mohou být buď neurologická onemocnění (v případě náhle vzniklého šilhání se jedná o velice závažný příznak postižení centrálního nervového systému) nebo nedostatečnost některých okohybných svalů. Šilhání může být konvergentní (zornice směřují ke střední čáře) nebo divergentní (zornice směřují od sebe). Toto onemocnění bývá časté v dětském věku, kdy by mělo být (společně s refrakterními vadami) co nejdříve rozpoznáno a léčeno, neboť pokud je v útlém věku jedno z očí funkčně horší, děti mají tendenci jej nepoužívat, což následně vede k tomu, že mozek s okem přestane počítat a dochází ke vzniku tupozrakosti (amblyopie), která je nevratná.

Mezi další, závažná oční onemocnění patří slepota. Ta může být způsobena genetickými vlivy (dědičné onemocnění) jako vrozená slepota, nebo vlivy získanými. K tomuto stavu mohou vést mnohá jiná základní onemocnění, z nejčastějších jsou to traumata, nekorigovaná hypertenze a cukrovka (dochází k postižení cév vyživujících sítnici a k jejímu následnému nedokrvení a odumření) a mrtvice (v tomto případě se pak jedná o tzv. korovou slepotu - pokud jsou zasažena zraková centra nutná pro vidění).

Mezi poměrně častá oční onemocnění patří zelený (glaukom) a šedý (katarakta) zákal.

Na očích se také mohou projevovat některá systémová autoimunitní onemocnění a onemocnění centrálního nervového systému.