Zpět na seznam všech nemocí

Otoskleróza

Otosklerózu léčí ORL (ušní - nosní - krční) a patří mezi Onemocnění uší

V textu najdete: Popis, Rizikové faktory, Příznaky, Prevence, Léčba, Komplikace

Popis otosklerózy  

Otoskleróza je degenerativní onemocnění postihující kostěný labyrint vnitřního ucha. Dochází k přestavbě kostní části vnitřního ucha a tím i k jeho poškození a ztrátě sluchu.

Abychom pochopili podstatu onemocnění, musíme nejdříve vysvětlit anatomii ucha. Lidské ucho jakožto orgán má tři části. Část vnější, kterou všichni dobře známe je vnější ucho. Je tvořeno ušním boltcem, zevním zvukovodem a bubínkem, který je na konci zvukovodu a přenáší zvuk do středního ucha, jež se nachází za ním. Druhou částí je tedy střední ucho, které je tvořeno dutinou, uvnitř které se nachází převodní systém tří miniaturních středoušních kůstek, jejichž úkol je přenášet zvuk tím, že se rozkmitají. Třetí částí lidského ucha je vnitřní ucho, což je orgán, který zastává dvě hlavní funkce. První funkcí vnitřního ucha je sluch (v části zvané hlemýžď) a druhá je vnímání pohybů a rovnováhy (to se děje ve váčcích a polokruhovitých kanálcích). Celé vnitřní ucho je tvořeno částí kostěnou (kostěný labyrint) a blanitou (blanitý labyrint), přičemž blanitá se nachází uvnitř kostěné. Od středního ucha je vnitřní ucho oddělené otvorem v kostěné části nazývaným „oválné okénko“. Na toto oválné okénko nasedá poslední ze tří středoušních kůstek třmínek (stapes). Zvuk, který dorazí k vnějšímu uchu je zachycen boltcem a dále veden zevním zvukovodem k bubínku. Ten se rozechvěje a rozkmitá tak i systém středoušních kůstek, které přenáší vibrace až k oválnému okénku. Díky oválnému okénku se rozkmitá i tekutina uvnitř vnitřního ucha (endolymfa) a tyto vibrace jsou již detekovány skutečným sluchovým orgánem uvnitř hlemýždě (tzv. „cortiho orgán“). Takto tedy dochází k vnímání zvuku v našem sluchovém orgánu a my se nyní pojďme podívat, co se děje při otoskleróze.

Při otoskleróze dochází k přestavbě a změně struktury určitých okrsků kostěné části vnitřního ucha, probíhající novotvorba kosti může poškodit správnou funkci vnitřního a potažmo i středního ucha. Jestli chorobný proces ovlivní sluch či ne, záleží hlavně na tom, v jaké části kostěného labyrintu začnou probíhat kostěné změny. Nejčastěji je postiženo oválné okénko, kdy dochází k jeho zkostnatění, třmínek je postupně víc a víc fixován a jak přirůstá k oválnému okénku, tak se postupně omezuje jeho pohyblivost a on nemůže správně přenášet zvukové vibrace. Dojde až k jeho úplnému kostěnému srůstu se zkostnatěným oválným okénkem a přenos zvuku převodním systémem je znemožněn. Je třeba říct, že sluchový orgán (cortiho orgán) je schopen vnímat zvuk dvěma způsoby. Jednak je možné tzv. „převodní vedení“, které bylo popsané výše a které je hlavním způsobem slyšení, ale druhou možností je i tzv. „kostěné vedení“, kdy zvuk rozechvívá kosti lebky a tak se vibrace kostmi přenesou až do vnitřního ucha a tam také rozechvějí endolymfu i v případě, že převodní systém středního ucha (sluchové kůstky) nefunguje. Když tedy dojde k úplnému znehybnění třmínku, nazýváme tento stav při oboustranném postižení tzv. „převodní hluchota“, kdy pacient je sice téměř hluchý, ale jisté zvuky je přeci jen schopen slabě slyšet právě díky kostnímu vedení.

S postupem doby však u nemocných může docházet i k postižení ostatních částí kostěného labyrintu a poškození samotného sluchového (cortiho orgánu) a pacient může ohluchnout na postižené ucho úplně (tzv. „percepční hluchota“).

Nedoslýchavost bývá často oboustranná, i když asymetrická (nestejně vyjádřená na obou stranách). Rozvíjí se pomalu a postupně, někdy se může dojít k situaci, že postižený lépe rozumí v šumu (tzv. paracusis Willisi).

Dalším příznakem jsou ušní šelesty, odborně nazývané „tinnitus“, které mají nejčastěji charakter hučení, někdy i takzvaného pulzního šelestu, kdy se intenzita rytmicky mění. Pacient slyší tento zvuk neustále, i v naprostém tichu, kdy se většinou intenzita ještě zvyšuje, protože není přehlušen okolními zvuky. Bývá velmi nepříjemný a často postiženého velmi hendikepuje. Tinnitem trpí asi dvě třetiny pacientů s otosklerózou.

Někdy se mohou objevit i závratě v důsledku postižení rovnovážného ústrojí vnitřního ucha.

Otoskleróza postihuje dvakrát častěji ženy než muže, obvykle se objevuje okolo 20. roku věku, vzácně v pubertě. U dětí se onemocnění nevyskytuje. Je prokázáno, že čím dříve se onemocnění projeví, tím rychlejší bude jeho postup a větší bude i percepční složka (poškození samotného sluchového orgánu).

U žen se onemocnění projevuje nejčastěji v době velkých hormonálních změn, to je během těhotenství, kojení a v době klimakteria (přechodu do menopausy).
Je zajímavé, že otoskleróza je čistě onemocněním bílé rasy, například černoši touto nemocí vůbec netrpí. Pokud by se tak stalo, je velmi pravděpodobné, že má pacient tmavé pleti ve svém rodokmenu předka bílé rasy. Tento fakt nenechává pochyby o tom, že onemocnění má genetický podklad, který způsobuje jeho vznik.

Rizikové faktory otosklerózy  

Rizikovým faktorem je příslušnost k bílé rase.

Příčiny otosklerózy  

Příčiny vzniku otosklerózy jsou neznámé. Jisté však je, že roli hraje genetická predispozice (vrozené předpoklady), které zdědíme po rodičích. To je doloženo faktem, že otoskleróza se vyskytuje jen u jedinců bílé rasy nebo u jedinců, kteří alespoň mají předky příslušející k bílé rase.

Svou úlohu také hrají hormonální vlivy, první projevy onemocnění se u žen často objeví v době těhotenství, laktace (kojení) a klimakteria (přechodu).

Dále je pravděpodobný vliv infekce spalničkami, přičemž virus spalniček nejspíše aktivuje odpovědné geny a dojde ke spuštění onemocnění. Dlužno podotknout, že frekvence onemocnění je v dnešní době nižší v souvislosti se zavedením očkování proti spalničkám.

Prevence otosklerózy  

Není známá účinná prevence otosklerózy.

Léčba otosklerózy  

Léčba se provádí operačně, chirurg se dostane do dutiny středního ucha a místo nefunkčního třmínku se použije jeho náhrada. Je to takzvaný pistony, které jsou vyrobené nejčastěji ze zlata, titanu nebo z teflonu. Piston je miniaturní protéza, která supluje funkci třmínku a přenáší zvukové vibrace do vnitřního ucha. Postižený tak může znovu získat zpět svůj ztracený sluch. Operace bývá ve velkém procentu případů úspěšná.

Konzervativním způsobem léčby nedoslýchavosti může být používání sluchadel, či jiných pomůcek pro sluchově postižené.

Poruchy rovnováhy a závratě lze ovlivnit léky proti závratím (antivertiginóza).

Komplikace otosklerózy  

Komplikovaný průběh onemocnění může vyústit v hluchotu, poruchy rovnováhy, velmi problematické jsou ušní šelesty (tinnitus).

Diskuse o otoskleróze

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Otosklerózou

Máte zkušenost s Otosklerózou?

Otoskleróza se nedá vydržet - hluchoun (26.06.12)

Příznaky

S tímto problémem se peru již pět let. Přestala jsem používat hormonální prášky a začal se horšit sluch. Nejhorší je, že nerozumím co lidé říkají, ale vím , že hovoří. Zatím jsem s tím u lékaře nebyla, ale je to čím dál horší. Ráda bych šla na operaci, ale nevím, kam se obrátit.

Léčba

strašný šelest v uších, nerozumím co se říká.

Co mi pomohlo

bez léčby

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Inzerce:

Jak velký vliv má to, co jíme, na naše zdraví

Náš životní styl má velký vliv nejen na to, jak vypadáme a jak se cítíme, ale i na náš zdravotní stav. Někdy i malé úpravy v jídelníčku způsobí jeho výrazné zlepšení. (číst dále)