Parkinsonova choroba

Přidat zkušenost

Parkinsonovu chorobu léčí Neurologie a patří mezi Onemocnění nervového systému

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky a projevy, Diagnostika, Léčba, Jak si pomoci, Komplikace, Výskyt

Popis Parkinsonové choroby

Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá.

Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle jejího objevitele. Při tomto onemocnění, dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony).

Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby.

Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50-60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.

Rizikové faktory Parkinsonové choroby

Většinou nelze dopředu předvídat, koho toto onemocnění postihne, protože stále ještě není vědecky prokázáno, co je vlastně jeho příčinou. Jedna z teorií poukazuje na možnost genetických predispozic a nepříznivého vlivu vnějšího prostředí. Dokonce byly prokázány dědičné formy tohoto onemocnění, ale je jich podstatná menšina. Rizikové se uvádí i užívání heroinu a jiných toxických látek, vniknutí virové mozkové infekce a opakované zhmoždění hlavy. Další faktory nejsou doposud známy.

Prevence Parkinsonové choroby

Žádná účinná prevence tohoto onemocnění bohužel neexistuje. Jsou však dostupné látky, které jsou schopny zvýšit produkci dopaminu a působí blahodárně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Významným producentem dopaminu je vitamín B6, který je obsažen především v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži.

Pozitivně ovlivňují funkci mozku i byliny jako ploštičník, ženšen, mučenka, kozlík lékařský a česnek.

Příznaky a projevy Parkinsonové choroby

Průběh a příznaky jsou u každého člověka individuální a mohou se tedy projevit odlišně.

První symptomy bývají vcelku nenápadné, patří mezi ně rychlejší únava, pocity tuhosti a** těžkosti končetin**, křeče, zpomalení chůze a zvýšená sekrece slin, slz a potu. Většina nemocných jim ale nepřisuzuje větší význam, dokud se onemocnění nepřehoupne do druhé fáze.

V úzké souvislosti s nedostatkem dopaminu se objevuje nejtypičtější příznak, a to třes (tremor). Dopamin totiž působí na pohyb tlumivě (inhibičně), a pokud je dopaminu nedostatek, je nahrazen jiným přenašečem (acetylcholinem), jehož vliv je vzrušivý (excitační). Třes se nejdříve objevuje na jedné z horních končetin, později na obou horních končetinách, dolní čelisti, očních víčkách, čele i dolních končetinách. Většinou se projevuje jen v klidu, při aktivním pohybu náhle mizí.

Mezi další projevy patří pomalé nekoordinované pohyby, obličej s minimální mimikou (tzv. maska) a šouravá chůze v předklonu.

S postupem času jsou příznačné i poruchy rovnováhy, pády, vegetativní obtíže (zácpa) a inkontinence moči (porucha močení).

Časté jsou i problémy s komunikací, obtížná artikulace (tichý, monotónní projev), těžkosti s psaním (zmenšování písma) a zahájením jakéhokoli pohybu.

Úzkost, demence, deprese, ztráta pozornosti až zmatenost a ztráta paměti nejsou podmínkou, ale jejich výskyt je poměrně častý.

Svalová ztuhlost (rigidita) je také jedním z hlavních symptomů. Z počátku se projeví pouze na jedné straně těla zvýšeným svalovým napětím, v jehož důsledku musí postižený sval pracovat přes zvýšený odpor. Pacienti mají obtíže při snaze dovést pohyb do krajní polohy a častěji trpí na bolesti ramen a zad. Někdy se také dostavuje zcela náhlé přerušení pohybu (tzv. freezing) a člověk pak není po krátký časový úsek schopen dokončení pohybu

Diagnostika Parkinsonové choroby

Parkinsonova choroba není zcela jasně prokazatelná žádným vyšetřením a její příznaky jsou specifické i pro jiná onemocnění. Diagnostikována může být až po vyloučení jiných příčin onemocnění a po zjištění jejího průběhu a příznaků.

Mezi praktikovaná vyšetření patří odběr krve, CT vyšetření mozku (počítačová tomografie), EEG vyšetření (elektroencefa­lografe), SONO krčních tepen (ultrazvuk) a NMR (nukleární magnetická resonance).

Léčba Parkinsonové choroby

Parkinsonova nemoc je zatím neléčitelné onemocnění, avšak existuje mnoho způsobů jak zpomalit její průběh a zajistit nemocným takřka plnohodnotný život.

Léčba je většinou zahájena různými léky, které se liší dle intenzity příznaků a přidružených nemocí. Na počátku se většinou používají přípravky jako amantadin nebo selegilin, které poskytují ochranu postiženým částem mozku a usnadňují vedení signálů.

Ve fázi, kdy se u nemocných objevuje již výrazný třes, pokračuje léčba např. biperidinem a v poslední etapě onemocnění se většinou předepisuje preparát levodopa. Tento lék je považován za jeden z nejúčinnějších. Je vstřebáván z tenkého střeva do krve a odtud do mozku, kde se přeměňuje na dopamin. Tím se jeho množství v černé substanci stabilizuje a dojde ke zmírnění příznaků a zlepšení psychiky. Po delší době se však snižuje účinnost léku a nepříjemné projevy nemoci se začnou znovu objevit.

Další možností léčby je chirurgický zákrok. K tomu se přistupuje ale až v případy, kdy se stav pacienta velice rychle zhoršuje, nebo ve fázi, kdy již žádná jiná léčba nepomáhá. V úvahu přicházejí 2 operační varianty. První, tzv. pallidotomie, se snaží docílit zlepšení stavu pomocí zničení části mozkové tkáně, konkrétně bledého jádra (globus pallidus). A druhou možností je stimulace mozku pomocí implantované elektrody.

V současnosti se vědci domnívají, že důležitou roli v léčbě parkinsonovy choroby by mohla hrát implantace kmenových buněk. Tato metoda je ale stále ještě ve fázi výzkumu.

Součástí léčby by měla být také spolupráce s fyzioterape­utem. Aby se zachovala svalová síla a tonus, je nutný každodenní pohyb, především chůze. Aktivní cvičení by však nemělo vést k únavě, která by pro organismus byla spíše stresovou záležitostí a mohla by příznaky ještě zhoršit. Pozitivní působení zaznamenala také masáž, jóga a tai-chi.

Dále se také doporučuje trénování mozku procvičováním paměti, vědomostí a orientovanosti. Vhodné je věnovat se novým zájmům a plnění různorodých úkolů.

Zpomalit vývoj příznaků mohou i různé potravinové doplňky. Léčebný efekt se přisuzuje vitamínu B6, E, C, koenzymu Q10, výtažkům z ginko biloby a rybímu tuku. O užívání se však vždy nejdříve poraďte se svým lékařem!

Lidé s parkinsonovou chorobou sice nemají určená žádná dietní opatření, ale někteří odborníci se domnívají, že pro zdraví prospěšnější je strava bohatá na uhlovodany (např. obiloviny, zelenina, rýže, těstoviny) než na bílkoviny (maso, mléčné produkty). Bylo totiž prokázáno, že bílkoviny (proteiny) zpomalují tvorbu levodopy.

Jak si mohu pomoci sám

Na základě výše uvedených informací je samoléčba založena na pravidelné konzumaci léků, dostatku fyzických i psychických aktivit, popř. užívání potravinových doplňků.

Také je vhodné provést v obytných prostorech zvláštní bezpečnostní opatření a dbát na pořádek. Doporučuje se umístění protiskluzových podložek na dlaždice a do vany, pořízení stabilních křesel a židlí s opěrkami pro ruce a dbát na úklid drobných předmětů především z podlahy (boty, nářadí, oblečení,… ), aby se zamezilo nebezpečí pádu.

Od nepříjemných depresí může pomoci připojení se k terapeutické skupině osob se stejnými obtížemi.

Komplikace Parkinsonové choroby

Samotná parkinsonova nemoc je sice onemocněním neléčitelným, ale ne smrtelným. Příčinou úmrtí parkinsoniků většinou bývají doprovodná onemocnění, nejčastěji pneumonie.

Dále je přisuzováno předčasné úmrtí depresím a demenci, které se začínají u postižených osob objevovat v posledních fázích onemocnění.

Mezi časté poruchy u parkinsoniků se řadí úzkost, apatie, ztráta paměti, narušení zrakových funkcí (poškození zrakové citlivosti, prostorové orientace, neschopnost rozlišení barev nebo dvojité vidění), poruchy spánku, závratě, bolesti kloubů a svalů, zácpa, močová inkontinence a dysfunkce pohlavních orgánů.

Výskyt Parkinsonové choroby

Parkinsonova nemoc se vyskytuje na celém světě, u všech lidských plemen, národností, nezávisle na ekonomické a sociální situaci, životní úrovni, typu stravy, či druhu zaměstnání. Jediným spolehlivým ukazatelem je věk, neboť z 90% postihuje pouze lidi starší 50 let

Diskuse

Další názvy: Parkinsonova nemoc, parkinsonismus, obrna třaslavá, morbus Parkinson

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Parkinsonovou chorobou

Máte zkušenost s Parkinsonovou chorobou?

vierula (15.02.15)

S touto chorobou mám nepriamu skúsenosť. Trpel ňou môj otecko, ktorému bola diagnostikovaná približne pred 7 rokmi. Bral lieky, ktoré mu pomáhali, veľa sa pohyboval, chodil na prechádzky, pracoval v záhrade. Postupne sa začal hrbiť smerom dopredu. V minulom roku mu jeho neurolog odrazu zmenil liek, ktorý dovtedy užíval na iný. A nastalo postupne zhorčenie oteckovho stavu. Začal sa sťažovať na slabosť, na nechutenstvo., pomaly nám chudol (jeho pôvodná váha na jar bola 103 kíl), veľmi veľa spal, bol unavený.

Trvalo to do augusta, keď som povedala dosť - musíš ísť k svojmu lekárovi, aby ti zmenil liek. Lekár bol prekvapený, vraj ten liek, ktorý práve užíva (Ropinstad) je dobrý. Ale na jeho naliehanie mu ho zmenil. Po začatí užívania lieku PK Merz sa zdalo, že je otecko čulejší, menej spal cez deň, ale nechutenstvo pokračovalo, takisto málo pil.

16.septembra nám doma spadol, potom zasa a zasa, nie síce každý deň, ale raz za týždeň určite. Začal sa báť vstávať z postele, na WC sme s ním chodili dve - mamka ho istila z jednej strany a ja z druhej strany. Začala som spávať u rodičov, aby som mame pomohla aj v noci, na WC sme chodili každé dve hodiny, ináč by sa otecko popišal. Potom raz v noci sme tak tuho od únavy zaspali, že sme sa nezobudili, keď vstal a sám šiel na WC. Zobudili sme sa až na hrozný buchot, spadol a udrel sa do hlavy. Odvtedy do začalo s ním ísť veľmi rýchlo k horšiemu. Z postele už nevstával, hovoril z cesty, dostával zášklby nôh a rúk, mamka pri ňom sedávala celé dni, aby pri tom nespadol z postele. Museli sme dokonca po jedenom takomto záchvate volať pohotovosť, ale otec odmietol do nemocnice ísť. Nakoniec sa mu začali tvoriť dekubity, z ktorých dostal vysoké horúčky, a po 5 dňoch v nemocnici nám zomrel na sepsu a zlyhanie obličiek. Mysleli sme si, že aj keď je táto choroba nevyliečiteľná, dá sa s ňou s pomocou dobre nastavených liekov v pohode žiť aj celé roky.

Bohužiaľ môj otecko mal smolu na neurológa, ktorý jeho problémy podcenil. Preto radím všetkým, ktorým bola táto choroba diagnostikovaná, nájdite si naozaj výborného neurológa, ktorý sa vyzná v liečení Parkinsonovej choroby, ktorý vám nebude dávať kontroly po 3 mesiacoch po podaní nového lieku, ale ktorý sa o váš stav bude zaujímať.

Léčba

Liečil sa niekoľkými liekmi, tie predtým nepoznám, ale odkedy začal užívať Ropinstad (od konca apríla 2014), začal sa jeho stav rapídne zhoršovať. Koncom augusta dostal PK Merz, ale ten Ropinstad narobil v jeho organizme zrejme veľa zlého, čoho následky ho nakoniec zničili.

Kupovala som oteckovi rôzne podporné lieky z alternatívnej medicíny, zakúpila som drahý magnetoterapeutický prístroj, bohužiaľ 1 mesiac pred jeho smrťou, takže ho veľmi neužil. Užívame ho teraz s mamkou na liečenie problémov s chrbticou a výborne pomáha, Predpokladala som, že otecko bude imobilný, takže som mu vybavila operáciu očí, ktorú odkladal už 3 roky, aby mohol opäť čítať a pozerať televízor. Žiaľ, 4 dni pred plánovanou operáciou nám zomrel.

Som presvedčená, že veľkú vinu na jeho zhoršenom stave nesie jeho neurológ. (pôvodne to vraj bol rehabilitačný lekár, ako som sa po ockovej smrti dozvedela)
Dajte si preto dobrý pozor na to, kto vás lieči, získajte o danom lekárovi všetky možné informácie, bay ste mu mohli dôverovať.

Bolesti při Parkinsonově chorobě František Hentschel (15.07.13)

Dobrý večer,

s touto nemocí mám různé zkušenosti ze strany přístupu okolím přístupu rodiny. Mojí největší oporou je manželka, která je ZTP, neslyšící. Jinak si okolí myslí, že jsem simulant. Bolí mě dolní i horní končetiny, krční páteř i hlava a o třesu levé ruky vůbec nemluvím. Nejsem schopen jíst příborem, ve společnosti si připadám dost divně. Nikdy jsem si nemyslel, že mě něco podobného potká. Přestávám i vidět. Levou nohu někdy za sebou táhnu a chůze mě dělá potíže. Beru prášky na bolesti Dolmina. Dnes už bývalá paní doktorka roztrhala papír na vyřizování invalidního důchodu. Dnes jsem spokojený, že mám jiného lékaře.

Sedm let s Parkinsonem Hedvika Čonková (06.06.12)

Dobrý den,

jmenuji se Hedvika, je mi 52 let a Parkinsonovu chorobu mám již 7 let. Ze začátku to začalo nenápadným třesem levé ruky. Třes nepřestával a já se ocitla v ordinaci neuroložky. To bylo léků co jsem vyzkoušela, třeba na chvíli zabrali a pak opět třes. V roce 2010 mi navrhli kontrolu v poradně pro abnormální potíže. Po léku Requipu mě hodně otékaly nohy a pan doktor mi mimo jiné navrhl operační řešení tzv.DBS. Další kontrola měla být na konci června.

Jenomže mě začaly další potíže, začaly mi dyskinézy trupu a to bylo nesnesitelné. Od dubna marodím, mezi tím jsem byla na testech a dalším vyšetření. V úterý 3.5. mě operovali na neurochirurgii. Ze začátku se zdálo být vše v pořádku, začali mi nastavovat stimulátor, který mám voperován na levé straně. Moje chůze začala být taková robotická, přestávalo mi být rozumět co říkám a v červenci jsem poprvé spadla a nemohla se dojít ani na záchod vyčurat, musel mi pomoct manžel se synem. Od té doby uběhlo hodně vody a moje potíže prakticky nepřestaly. V nemocnici jsem byla asi desetkrát, pan doktor si s vedlejšími účinky neví rady, já neustále marodím.

Třesu se méne než předtím ale do zaměstnání už se asi nevrátím jsem odkázaná na pomoci druhých. Takže Parkinson ač nenápadný zatím nade mnou vítězí. Nevzdávám se už jsem načerpala tolik informací, že bych mohla předávat dalším. V současnosti jsem se vrátila ze čtrnácti denního pobytu u Sv. Anny a trochu chodím nasadili mi jiné léky a žiju. Zlepšila se mi řeč, celkově se cítím lépe. Zatím jsem nespadla a uvidíme co bude dál. Takže na operaci bych šla znovu, ale kdyby nebylo vedlejších účinků a já mohla jít znovu do práce, byla bych nejštastnější člověk na zemi.

Co mi pomohlo

Na této nemoci je důležitá pomoc druhých členů domácnosti. Hodně mi pomáhá společenství parkinsoniků, kdy si mohu popovídat pomocí klávesníce s ostatními stejně postiženými.

Jinak žádný oficiální lék na tuto nemoc není, třeba se to časem změní.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Diskuse o Parkinsonově chorobě