Zpět na seznam všech nemocí

Perikarditida

Perikarditidu léčí Interna - Kardiologie a patří mezi Onemocnění srdce

Další názvy: zánět osrdečníku, pericarditis, perikarditis, aseptická perikarditida, pericarditis epistenocardiaca, infekční perikarditida, konstriktivní perikarditida, konstrikční perikarditida, pericarditis calcarea, idiopatická perikarditida

V textu najdete: Popis, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis perikarditidy

Úvod do problematiky

Perikard neboli osrdečník je blána, která se skládá ze dvou listů, a která se uzavírá za vzniku kuželovitého vaku, který naléhá na specifickou oblast bránice (centrum tendineum). Uvnitř tohoto vaku se nalézá srdce s malým množstvím vazké tekutiny, která usnadňuje pohyb tohoto orgánu. Tato tekutina má lehce nažloutlou barvu a je jí asi 20ml.

Jak už bylo řečeno výše, osrdečník se skládá ze dvou listů. Viscerální list ( epikard) je přímo přiložen na svalovou vrstvu srdce ( myokard). Druhý list, parietální ( vlastní perikard) dotváří vzniklou dutinu.

U srdce, které váží okolo 300 gramů, má perikard plochu asi 300–340 čtverečných centimetrů. Perikard má mnoho funkcí, zejména to je : udržování srdce v relativně fixované poloze, dále minimalizace tření mezi srdcem a okolními strukturami, ochrana srdce před infekcí, usměrňování gravitační síly, která působí na srdce, usnadnit plnění arterií krví, zamezit nadměrnému roztažení ( dilataci) srdce a působit na tlakově-objemové vztahy srdečních dutin.

Z uvedeného vyplývá, že perikard je poměrně důležitá struktura. Většina nemocí, která postihuje perikard, je sekundárního ( druhotného charakteru). To znamená, že nejdříve ( primárně) je postiženo srdce, okolní orgány nebo je tělo postiženo systémovou chorobou, a perikard je postižen druhotně, tedy v důsledku jiného, primárního onemocnění.

Zásadní je skutečnost, že přes existenci celé řady faktorů, které mohou způsobit nemoc, je patologická odpověď perikardu na tyto faktory velmi uniformní a je v podstatě dvojí. Perikard může reagovat tak, že nahromadí ve svém vaku tekutinu nebo dochází k jeho zánětu. Zánět osrdečníku se nazývá perikarditida. Pro úplnost popíšu oba způsoby reakce osrdečníku na škodlivé faktory.

Nahromadění tekutiny v osrdečníkovém vaku je první možností reakce perikardu na patologické podněty. Jak už bylo řečeno výše, perikard obsahuje 20–30 ml vazké nažloutlé tekutiny. Za patologických stavů může dojít k mnohonásobnému zvětšení množství tekutiny. Tato tekutina může být charakteru nezánětlivé tekutiny, krve nebo zánětlivého exsudátu ( exsudát je kapalina s velkým množstvím krevních bílkovin).

Nejčastěji se jedná o vodnatý ( serózní) výpotek, který vzniká z celé řady příčin.. Často to bývá u tzv. městnavých srdečních selhání nebo při nízké hladině krevních bílkovin – hypoproteinémie. Hypoproteinémie vzniká opět z celé řady příčin : z ledvinových důvodů, jaterních důvodů a z nutričních důvodů. Tekutina se hromadí většinou pomalu. Její objem většinou nepřesahuje množství 500ml.

To jsou důvody, proč hydroperikard ( sérozní výpotek v perikardu) nezpůsobuje většinou žádné klinické obtíže či projevy. Klinické obtíže se mohou projevit, pokud je výpotku mnoho – např. přes jeden litr, to pak může způsobit jev, kterému se říká tamponáda srdeční, kdy se v diastole ( fáze srdeční činnosti, kdy se svalovina uvolní a dochází k plnění srdečních oddílů krví) díky velkému tlaku a kompresi tekutiny stlačí cévy, a ke zmíněnému diastolickému plnění oddílů srdce nedojde. Tento stav je velmi nepříznivý a musí se léčit evakuační punkcí.

Vzácně může být obsah perikardu tvořen mízou – lymfou. K tomu dochází při nádorech v dutině hrudní a při blokaci hlavního mízovodu ( ductus thoracicus). Tento stav se nazývá odborně chyloperikard.

Hemoperikard je stav, který označuje přítomnost čisté krve v dutině osrdečníku. K vniknutí krve může dojít dvěma cestami: ruptura ( prasklina) stěny levé komory, která vznikne v důsledku akutního infarktu myokardu a dále při stavu, který se označuje jako disekce aorty.

Záněty osrdečníku lze rozdělit podle vyvolávající příčiny, nebo podle druhu zánětlivého výpotku, který produkují. Valná většina perikarditid je neinfekčního charakteru- tzv. aseptické perikarditidy. Zánět perikardu často vzniká nad ložiskem infarktu myokardu. Tento infarkt myokardu je tzv. transmurální, tj. proniká celou stěnou levé komory. Tento typ zánětu osrdečníku má svůj specifický název – pericarditis epistenocardiaca.

Záněty osrdečníku mohou vznikat i po operacích na srdci, zejména tehdy, pokud při nich dochází k otevření perikardové dutiny ( perikardotomie).

Další důvody perikarditid jsou tzv. systémové choroby pojiva a maligní nádory. Ozařování rovněž může způsobit zánět. Celá řada zánětů osrdečníku vzniká bez nám známé příčiny – o takových zánětech hovoříme jako o idiopatických perikarditidách.

Při napadení osrdečníku některým infekčním agens hovoříme o infekčních perikarditidách. Jejich nejčastější příčinnou jsou viry. Tyto viry jsou coxsackieviry A a B, echoviry. Dále jsou to hnisavé mikroby : stafylokok a pneumokok, dále to je Mycobacterium tuberculosis, což je původce tuberkulózy atd.

Podle jiného dělení můžeme perikarditidy rozlišit na suchou ( perikarditis sicca čili fibrinózní) a už zmíněnou exsudační ( produkce zánětlivého exsudátu, což je kapalina s velkým množstvím krevních bílkovin).

Po akutním zánětu osrdečníku se může perikard bez problémů zhojit. V jiných případech se zhojit nedokáže a mohou vznikat srůsty. Při rozsáhlejších srůstech dochází ke konstrikci srdce, a pak hovoříme o tzv. konstrikční perikarditidě. Konstrikční perikarditida se dále může komplikovat tak, že se v těchto srůstech ukládají ionty kalcia ( vápníku), takže může dojít až ke vzniku obrazu pancéřového srdce ( pericarditis calcarea).

Příznaky a projevy perikarditidy

Záněty osrdečníku mají několik hlavních příznaků. Objevuje se bolest na hrudi, teplota. Při poslechu fonendoskopem se objevuje třecí šelest.

Důležité jsou rovněž změny na EKG (konkávní elevace úseků ST, poté normalizace úseku ST, pak inverze vln T atd.). Při echokardiografii může být patrný výpotek a ztluštění stěn.

Léčba perikarditidy

Léčba výpotku či jakékoliv tekutiny se léčí tzv. evakuační punkcí, kdy je nabodnuta stěna perikardu a obsah odsán.

Akutní perikarditidy se léčí antikoagulancii ( tzv. pelentanizace). Obecně lze říci, že léčba zánětu se řídí příčinami onemocnění.
Suché perikarditidy se léčí jen léky proti bolesti, zánětlivý výpotek ( jeho produkce) se tlumí kortikosteroidy.
Konstriktivní perikarditida či nádorové postižení perikardu se léčí chirurgickou léčbu.
U infekcí je nutno podávat příslušné antimikrobiální látky dle citlivosti.

Jak si mohu pomoci sám

U suchých perikarditid léčba paracetamolem, ibuprofenem apod. Klid na lůžku po dobu léčby, striktní dodržování pokynů lékaře.

Komplikace perikarditidy

Nejzávažnější komplikací je vznik srdeční tamponády. Při ní klesá diastolické plnění , a z toho vyplývá, že dochází k dramatickému poklesu srdečního výdeje.

Příznaky, které vyplývají ze sníženého srdečního výdeje, jsou: dušnost (pocit, že člověk nemůže dýchat), úzkost, závratě, pocení, pokles krevního tlaku, šok.
Dále je to zvýšená náplň krčních žil, zvětšení jater, nehmatný úder hrotu, oslabené ozvi srdeční, zvýšení srdečního tepu ( tachykardie) a hypotenze. Na EKG prokazujme sníženou voltáž komorových komplexů.

Další názvy: zánět osrdečníku, pericarditis, perikarditis, aseptická perikarditida, pericarditis epistenocardiaca, infekční perikarditida, konstriktivní perikarditida, konstrikční perikarditida, pericarditis calcarea, idiopatická perikarditida

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s perikarditidou

Máte zkušenost s perikarditidou?

Perikarditida - ciky (30.03.10)

Příznaky

Dobrý den,

ani nevím jak začít. Tato nemoc mě dosti ovlivnila jak fyzicky tak i psychicky. Před 2 lety se mi to objevilo z ničeho nic jsem dostala zachvat, který byl doprovázen velkými tlaky na hrudi, tachykardií, špatným dýcháním. Ale předtím žádné příznaky nebyly – přišlo to tak náhle.

Tak jsem si zavolala první pomoc a ti mě dali vyšetřit, ale nic nenašli. A opět po měsíci nastoupil další záchvat, ale ještě horší. K tomu se přidaly další příznaky – krk mi ztuhnul a zablokovala se mi páteř. Tak jsem opět jela do nemocnice a tam po vyšetření kardiologem mi konstatovali exudativní perikartidis. S touto nemocí se potýkám už 2 roky mám opakované recidivy. Na mé psychice se to také odrazilo.

Léčba

Léčba se zahájila tím, že mi byly nasazeny antibiotika Roxythromicin, neboli Rulid. A na bolesti byl podáván Ibalgin. Tato léčba ze začátku zabírala – hodně mi to pomohlo a velká část výpotku zmizela. Po dokončení léčby antibiotiky to pár dnů bylo dobré, ale pak nastala recidiva a ta se do teď opakuje. Tak mi byl podány kortikoidy, které mi pomohly, tím že výpotku zabraňovaly v růstu. Také je důležitý klidový režim a tělo se nesmí namáhat.

Co mi pomohlo

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Léto… čas pro Arniku!

Ptáte se proč právě pro Arniku? Odpověď je jednoduchá. Homeopatický lék Arnika Montana je skvělým pomocníkem při léčbě úrazů či namožených svalů. No a právě v létě, v čase dovolených, se snažíme sportovat co nejvíce. (číst dále)