Plicní embolie

Přidat zkušenost

Plicní embolii léčí Interna - Kardiologie a patří mezi Akutní, život ohrožující stavy

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis plicní embolie

Plicní embolie (PE) je obecné označení pro obstrukci (překážku) v plicním tepenném (arteriálním) řečišti většinou krevní sraženinou (vzácně jinou hmotou), která je přinesena krevním proudem.

Původem plicní embolie je z 80-90% akutní žilní trombóza dolních končetin. Žilní trombóza dolních končetin je v současné době velmi častým jevem. Jedná se o vytvoření trombu (krevní sraženina – od toho trombóza) v cévách, které mají oslabenou cévní stěnu.

K tomuto oslabení dochází s postupným věkem, rodinnou dispozicí, ale také zaměstnáním ve stoje, kouřením atd. Cévní stěna žil v dolních končetinách natolik povolí, že žíly ztrácejí svojí elasticitu (pružnost), tvoří se v nich „zatáčky“, kterými je snížen průtok krve a v nich se začínají usazovat elementy krve (zvláště krevní destičky). Tyto usazeniny – sraženiny se potom náhlým zvýšením tlaku krve (například prudkým pohybem) utrhnou a spolu s krví putují tělem, až se dostanou do plic, kde se má krev znovu okysličit, a ucpou zde některou z plicních tepen.

Plicní embolie je v poslední době velmi častou pooperační komplikací po velkých operacích – břišních, pánevních a dolních končetin (nejčastěji v období 1-2 týdny po operaci), když pacient v tomto období náhle zkolabuje, v první řadě je třeba myslet na plicní embolii.

Plicní embolie je jednou z dalších chorob, která se velmi rychle může vymknout kontrole a nastává smrt pacienta. Embolem v plicní tepně dochází k hypoxemii (nedostatek kyslíku v tkáni), tím se vyvolá tachypnoe (zrychlené dýchání) a tím následuje hypokapnie (snížená hladina oxidu uhličitého v těle – při rychlém dýchání se více vydýchá než vdechne).

Při chronických onemocněních srdce je možným projevem nejen akutní embolie plic, ale i chronická embolizace (ucpání cévy embolem), kdy zejména do řečiště malých a středních plicním cév vnikají malé emboly, častým opakováním tohoto stavu pak vzniká chronické plicní srdce (cor pulmonale chronicum).

Ze zbytku procent může plicní embolie vzniknout jiným druhem materiálu než krevní sraženinou. Z těchto materiálů to mohou být nahromaděné nádorové buňky, dále plodová voda – dříve častá komplikace při těžkém porodu, cizí tělesa – obvykle to bývají kousky z materiálu při podávání infúze, syndrom tukové embolie – velmi nebezpečná komplikace, zvláště při těžkých frakturách velkých kostí nebo ortopedických operacích a vzduchové embolie, jež mohou vzniknout například při úrazu krku s poraněním velkých žil či jako komplikace chirurgických výkonů.

Rizikové faktory plicní embolie

Rizikovými faktory plicní embolie jsou především již prodělaná nebo nynější onemocnění. Patří sem hlavně žilní trombóza dolních končetin (vzácně může být u horních končetin či v dutinách pravého srdce).

S tím souvisí vysoký věk, rodinné dispozice a především kouření. Dále pak nezdravý životní styl s nízkou pohybovou aktivitou, častým a dlouhým stáním.

To vše s sebou nese rizika vysokého tlaku (hypertenze), aterosklerózy (zúžení cév usazováním především tuku), které vedou k žilní trombóze a tím i k plicní embolii.

U žen je velkým rizikovým faktorem užívání hormonální antikoncepce a kouření cigaret zároveň pro žilní trombózu dolních končetin. Mezi rizikové faktory patří i těhotenství.

Prevence plicní embolie

Základní prevencí je udržování zdravého životního stylu – vyvarování se obezity, nekouřit, jíst hodně ovoce a zeleniny, aktivní sport – a vyvarovat se dlouhému stání.

Pokud stát musíte (například v zaměstnání) je dobré se často procházet a cvičit si s nohama a občas si je promasírovat.

Další částí je u již projeveného náznaku žilní trombózy v dolních končetinách dodržovat pokynů lékaře a užívání léků s proti srážlivými účinky (v nemocnici je nejběžnější Heparin, pacienti doma užívají Warfarin – pacienti s těmito léky musejí být pravidelně kontrolováni krevními testy, jelikož při vyšších dávkách by mohlo dojít k vykrvácení).

Těmito základními úkony je možné se vyvarovat utrhnutí trombu, který projde až do plic. Těsně před operací se jako prevence používají elastické stahovací punčochy, které se sundají při prvních krocích po operaci. Dávají se, protože chirurgický výkon je jednou z dalších příčin plicní embolie. Stahovací punčochy se používají i dlouhodobě při rozsáhlé žilní trombóze dolních končetin.

Příznaky a projevy plicní embolie

Plicní embolie se vyznačuje ostrou, řezavou bolestí v hrudníku, která je při ucpaní malým trombem lehce lokalizována – pacient ukáže přesné místo bolesti a tím i místo obstrukce (překážky). Při velkém trombu je bolest spíše rozsáhlá do prostoru.

Pacient cítí velkou úzkost a stres, což vyplývá z jeho obavy o život, jelikož se mu špatně dýchá. Dalšími příznaky jsou dušnost, hemoptýza (vykašlávání krve), hypotenze (nízký tlak krve), tachykardie (zvýšená srdeční frekvence), bledost až cyanóza (promodrání – hlavně u velkého embolu), náhlá ztráta vědomí, zvýšená náplň krčních žil, pocení.

Při masivní plicní embolii dochází k srdeční zástavě nebo šoku.

Méně vyznačené příznaky obvykle znamenají menší procentuální postižení plic, a tím i větší naději k vyléčení.

Lékaři diagnostikují chorobu zobrazovacími metodami jako je – elektrokardiogram (EKG), rentgenové vyšetření (RTG), počítačová tomografii (CT) – nebo rozborem krevních plynů. Na zobrazovacích metodách je prospěšné, že se přesně určí poloha embolu či se vyloučí tato diagnóza. Při nepomáhání farmakologické léčby pak slouží k přesné lokalizaci při operaci.

Léčba plicní embolie

První léčba většinou začíná při příjezdu rychlé záchranné služby, kdy se urychleně začíná s umělou plicní ventilací (napojení pacienta na kyslík po zavedení intubace – rourka do dýchacích cest) a léčbou farmakologickou a rychlým transportem do nemocnice. Léčba je vždy v rukou lékařů v nemocnici. V domácím prostředí obvykle sami těžko můžeme rozpoznat plicní embolii a už vůbec ne ji sami vyléčit.

V léčbě má nepochybně zásadní význam aplikace tlumivých dávek silných analgetik (léky proti bolesti), protišoková léčba, inhalace kyslíku, fibrinolytická léčba (rozrušení embolu léky ředícími struktury embolu) v poslední řadě se přichází s chirurgickou léčbou, kterou je embolektomie (odstranění embolu vyříznutím).

Jak si mohu pomoci sám

Pokud člověk sám rozpozná na sobě nebo na osobě v jeho okolí příznaky plicní embolie, musí neprodleně zavolat rychlou záchrannou pomoc, zabezpečit protišoková opatření a tlumit bolest.

Při velkých operacích se na vzduchovou plicní embolii vždy pamatuje. První pomocí na sále může být správné polohování pacienta. Důležité u vzduchové embolie je polohovat pacienta do polohy na levém boku a hlavou dolů, aby se vzduch hromadil v pravé síni srdce, odkud ji pak může lékař nejlépe odstranit odsátím.

Předcházet lze po operacích rychlou rekonvalescencí, cvičením, používám antiagregancií v léčbě (anopyrin, warfarin – protisrážlivé účinky).

Komplikace plicní embolie

Onemocnění těžkou neboli masivní embolií zvyšuje pravděpodobnost úmrtí až na 30%.

Komplikací mohou také být krvácivé stavy při antikoagulační léčbě (antiagregancia – viz výše), která mohou rozředit krev a vést k nezastavitelnému krvácení. Poté i malá ranka, běžně neohrožující život, může být příčinou vykrvácení.

Některá chronická onemocnění srdce a cév vedou k chronickému nebezpečí a opakované plicní embolii.

Diskuse

Další názvy: embolie, PE, akutn plicní embolie, chronická plicní embolie, embolie plicnice

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s plicní embolií

Máte zkušenost s plicní embolií?

Embolie z dlouhého letu? Ivankka (06.06.14)

Dobrý den, také jsem si prošla touto nemocí a podělím se o zkušenosti. Asi dva dny po dlouhém zaoceánském letu jsem dostala bolesti do lýtka, noha však nebyla nijak oteklá a bolest byla spíše při zvednutí nohy po došlapu než vyloženě při došlapu a taky při stání. Noha bolela i při sezení, nejméně bolela v leže. Vzhledem k tomu, že jsem neměla ani tušení o nějaké tromboze, chodila jsem dva dny s bolestmi a říkala si, že pokud to do víkendu nepřejde, tak půjdu k lékařce. Za další dva jsem letěla zpět a po cestě mi začalo bolet v zádech a jakoby na průduškách, říkala jsem si, že to je asi z toho letu, nějaký zkřípnutý nerv, že mě prostě bolí záda. Vzala jsem si prášek od bolesti, ale nepomáhalo to. Cesta domů mi trvala celkove cca 20 hodin a bolest se zhoršovala a začínalo se mi špatně dýchat, vše jsem přičítala bolesti zad. Mezitím se bolest rozšířila ze zad a hrudníku i níže k žebrům a dýchání mi dělalo stále větší potíže. Najít při cestování polohu, při které by to bylo aspoň trochu lepší, se mi podařilo až ve vlaku. Když jsem v noci dojela domů, bylo mi jasné, že musím hned ráno k lékaři, celou noc jsem nespala, bodavá bolest při dýchání se stále zvyšovala.
Ráno jsem navštívila lékařku s tím, že mám skříplé záda a potřebuji nutně něco od bolesti a že mimochodem mě už skoro týden bolí lýtko, ale to teď není tak akutní. Lékařka ihned poznala spojitost lýtka s bolestmi na hrudi a nechala mi udělat odběr krve, zda nemám trombozu, přestože na noze nebyl vzhledově vůbec žádný viditelný problém (pak jsem se dozvěděla, že při hluboké žilní tromboze nemusí vždy noha změnit barvu či otékat). Během čekání na výsledky krve se mi už tak špatně dýchalo, že jsem nakonec dostala injekci od bolesti, která mi trochu pomohla, i když ne úplně, ale aspoň trochu.
O plicní embolii se nejdříve mluvilo spíš jako o možnosti, ale spíše ne. Když se mi ale stále hůře dýchalo a nebyla jsem schopna ani v klidu podstoupit vleže EKG, protože jsem se vleže dusila, odeslali mě ihned na angio CT plic, kde se PE potvrdila. V nemocnici si mě už nechali, dali mi injekci do břicha a léky od bolesti.

Co mi pomohlo

Novalgin, morfinová náplast, dlouhodobě Xarelto

Plicní embolie - minimální příznaky Jizerka70 (29.05.14)

Jsem sportovec, nekuřák, přesto jsem před měsícem skončila v nemocnici s rozsáhlou oboustrannou embolií plic. Diagnóza mě velmi zaskočila, protože jsem neměla typické příznaky ani akutní náhlý stav.

Asi 2 měsíce jsem se cítila velmi unavená, psychicky stísněná. Pak jsem začala být trochu dušná, cítila tlak na hrudníku (ale ne bolest), to vše však pouze při zvýšené námaze (chůze do kopce či schodů). Vše jsem přičítala jarní únavě a stresu. Snažila jsem se poslouchat své tělo a hodně jsem odpočívala, nesportovala. Pak jsem se však rozhodla s únavou skoncovat, zmobilizovat síly a šla si zaplavat (vyzkoušený a zaručený lék na všechny neduhy těla i ducha). K mému nemilému překvapení jsem však po 3 bazénech nemohla popadnout dech, ruce a nohy mi vypověděly poslušnost. Ještě stále jsem byla přesvědčená o své psychické labilitě, projevu deprese. Po dalších 3 dnech jsem se rozhodla navštívit svou obvodní lékařku, aby mi předepsala něco na psychické uvolnění či doporučila nějakého odborníka - psychiatra. Poslechla si mě, natočila EKG, ale nic neshledala. Přesto se jí něco nezdálo (zná mě jako sportovce), přeptala se i na hormonální antikoncepci (ano, užívala jsem) a rodinnou anamnézu (tromboza u sestry i otce) a „pro jistotu“ mi proti mé vůli zavolala sanitu, že chce nejprve vyloučit možnost plicní embolie. Následovala vyšetření - RTG plic, plicní scintigrafie, ECHO srdce a hospitalizace. Druhý den i CT, které jen potvrdilo rozsah embolie a ultrazvuk žil dolních končetin, kde mi objevili trombozu (přestože mě nic nebolelo, žádný otok, žádná zvýšená teplota).

Léčba

Okamžitý absolutní klid na lůžku, první 3 dny Clexan (Heparin) injekčně do břicha, potom přechod na lék Warfarin. Další 2-3 týdny klidový režim a pravidelné kontroly účinnosti nastavení Warfarinu u obvodní lékařky. Po 2 měsících kontrola na cévním oddělení a výsledky krevních testů na genetiku.

Co mi pomohlo

Pravidelně užívám léky a nosím elastické punčochy, okamžitě jsem vysadila hormonální antikoncepci. Dýchání se postupně zlepšilo, únava ustoupila, s tím přišla i psychická pohoda. Doporučená životospráva je pro mě stejná jako doposud, nemám co upravovat. Jenom „šetřit se“ je tochu obtížné, když mě nic nebolí a cítím se naprosto zdravá. :-) Snad díky sportu (vyšší kapacita plic a silnější trénované srdce) proběhlo vše tak hladce.

Plicní embolie příznaky KamilN (24.04.14)

Dobrý den,
je mi 37 let a taky bych se podělil o svoji čerstvou zkušenost s plicní embolií.
Večer jsem se vrátil po 12hodinové pracovní jízdě autem konečně domů, kde jsem na sobě začal pociťovat počátky mírného nachlazení (začala mi rýma, prskání atd). Pro jistotu jsem si vzal paralen a ibalgin, jelikož mne mírně začalo bodat mezi lopatkama a šel jsem spát. Kolem 4 hodiny raní mě probudila bolest v zádech a vysoká horečka 39,2°C, pálení v krku. Opět jsem si ihned vzal paralen, brufen a udělal čaj a šel znovu spát s tím, že si to vyléčím sám.
Po obědě jsem se již nemohl skoro nadechnout. Vždy když jsem se pokusil více nadechnout (více jak o třetinu), tak mě bodlo mezi lopatkama a silně pálilo v krku. Oblékl jsem se a mazal na pohotovost do nemocnice v domnění, že mi nasadí antibiotika na chřipku a půjdu zas dom. Na pohotovost jsem došel velmi pomalu, jelikož se mi špatně dýchalo. Čekárna byla úplně plná, naštěstí otevřela sestra a uviděla mě, jak tam sedím a lapám po dechu, a ihned mne vzala do ordinace. Tam mi prozatím nasadili kyslíkovou masku a lékařka se mnou začala komunikovat co, jak a kde bolí. No a už mne posílala na EKG, RTG. Sestra odebrala krev, změřila tlak a poté se lékařka rozhodla i pro CT. Výsledky jsem věděl cca za 2 hodiny, diagnóza „Plicní embolie“.
Dneska musím říct, že mám velké štěstí, že jsem se rozhodl jít na pohotovost do vinohradské nemocnice, můžu děkovat personálu ambulance, asi bych tu jinak nebyl.

Embolie po císařském řezu rimonek (29.06.13)

Vse zacalo pet tydnu po cisarskem rezu. Doma jsem se starala o male miminko a jeste druhou dceru (5 let). Mela jsem ostre pichani v levem boku, pri nadechu, vydechu, jako-by vas bodily nozem, a take jsem omdlela kdyz jsem vysla schody nahoru na toaletu. Zavolala jsem si zachranku a bylo mi receno, ze je to zanet na pruduskach a doktori by mi jen dali prasek od bolesti a tak mi doporuciijit k obvodnimu druhy den.

OL mi nasadil antibiotika, ale bolest neustavala a az jsem citila pychani pri kazdem nadechu a vydechu sla jsem na pohotovost. Udelali mi CT a EKG a RTG a zjistili mi PE na obou stranach plic. Okamzity nastup d nemocnice, warfarin, injekce a morfin od bolesti. Po propusteni sest mesicu warfarin a kontrola krve. Ted je tomu tri roky a zacalo me pichat na leve strane, jen obcas, ale stejna bolest jako predtim a tak jsem zrovna sla na pohotovost, kde mi vzal krev, udelali RTG a diagnose opet PE a znovu lecba v nemocnici a injekce a warfarin…lidi verte sami sobe a nepodcenujte se

Léčba

Podle doktoru budu muset zustat na warfarinu jelikoz mam vysoke riziko srazlivosti krve

Natrhlý sval a plicní embolie Dolejsi (05.06.13)

Dobrý den,

můj manžel 48let, sportovec, nekuřák, štíhlý chlap, bez zdravotních komplikací měl náhlé bolesti lýtka, bolest nepřestávala a sám cítil, že je ta bolest „jiná“, tak navštívil pohotovost, tam ho poslali domů s doporučením ledovat, následný den navštívit cévaře, který mu diagnostikoval prasklý sval, manžel se ještě ptal pana doktora jestli si je jistý, že už prasklý sval měl a tohle je jiná bolest, pan doktor si byl svou diagnózou jistý. Manžel poctivě ležel celý víkend bolest nepřestávala, noha netýkala, k tomu se mu přidala bolest hrudníku, mysleli jsme si, že je to skřípnutý nerv z toho ležení. Naštěstí jsme se nedali odbít a vyžadovali jsme pořádné vyšetření, manžel měl trombózu v obou lýtkách a embolii plíce.

Přišli jsme jak se říká, za pět minut dvanáct. Dělím se o tuto zkušenost ne proto abych si stěžovala na doktory, doktor je také jen člověk, spíš proto, abyste nepodceňovali svůj vnitřní hlas, když už byl manžel z nejhoršího venku řekl:já to věděl, já to cítil, že to je něco vážnějšího. Doktor neví, co cítíte, proto se nenechte odbít.

Úspěšná léčba plicní embolie Ansjr (02.06.13)

V loňském roce jsem začal mít problémy s dýcháním a začala mi bolet levá noha. Začal jsem na oddělení ortopedie, kde mi byla následně doporučena konzultace se specialistou na žilní choroby. Praktický lékař, který mi měl dát doporučení, konstatoval, že stačí mast Ibalgin duo afekt a s kašlem mne doporučil na plicní oddělení polikliniky v Litvínově. Tam jsem docházel na kontroly jednou za měsíc, kdy čekací doba v čekárně byla vždy nejméně tři hodiny (i když jsem byl objednán). Na lékařské zprávě bylo vždy napsáno kontrola za měsíc a při zhoršení stavu kontrola okamžitě. Zhruba v polovině dubna se stav zhoršil a tak jsem chtěl navštívit ošetřující lékařku, ale sestra mi sdělila, že pokud nejsem objednán, tak mne nevezmou a ať navštívím obvodního lékaře. Ten shodou okolností zemřel a tak mě dcera odvezla do nemocnice.

Umístěn jsem byl na plicním oddělení, kde jsem byl ještě celý týden léčen na bronchitidu. Po týdnu jsem byl propuštěn domů údajně ve stabilizovaném stavu. Za ten týden jsem dostal tolik různých léků včetně codeinu 30 mg. třikrát denně, který mi utlumil dráždění ke kašli, že to vypadalo tak, že bronchitida le vyléčena. Po dvou dnech mi otekla levá noha a dcera mi opět odvezla do nemocnice, tentokrát na internu. Tam mi okamžitě začali píchat injekce do břicha a podávat warfarin.

Na CT se zjistilo, že mám oboustrannou plicní embolii a tak jsem dalších deset dnů strávil v nemocnici. Nyní chodím každý týden na kontrolu krve a beru stále warfarin podle pokynu obvodní lékařky. Léčba bude údajně zdlouhavá a warfarin budu možná užívat do konce života. Doufám, že dlouhého. Hlavně to chce se nevzdávat.

Léčba

Příznaky - dráždivý kašel, s tím spojené stavy nevolnosti někdy až s krátkodobou ztráto vědomí. Úleva pouze při poloze v leže na zádech.

Co mi pomohlo

Nyní varfarin podle pokynu lékaře.

Úmrtí na plicní embolii KubikCv (01.04.13)

Mamince bylo nedožitých 55 let, před několika lety prodělala řezný úraz dolní končetiny. Po nedlouhé době po tomto úrazu (cca 3 roky zpět) byla léčena antibiotiky na zánět průdušek. Otékaly jí nohy a měla problémy s dýcháním. Po dobrání antibiotik to bylo stále stejné. Domluvila se s obvodním lékařem na domácí návštěvě, ten po prohlídce zavolal převoz do nemocnice. Když si maminka sedala na křeslo k převozu, na chvíli omdlela. Byla okamžitě převezena na JIP v nemocnici,kde jí zachránili.

Před třemi týdny odjela k příbuzným do východních čech, kde pomáhala svojí tetě, o kterou se v bytě stará pečovatelská služba. Již před cestou ji začaly otékat nohy, ale nedávala tomu velkou váhu, občas se jí to stávalo. Byla silná kuřačka a díky problémům s kolenem už se jí nechodilo dobře, takže neměla tolik pohybu a při výšce 183 cm měla nadváhu. Po příjezdu začaly problémy s dýcháním, které její známý - praktický lékař vyhodnotil jako zánět průdušek a léčil antibiotiky. Dobrala antibiotika a 26.3. ráno byla ještě na odběru krve. Večer předtím měla zvýšenou teplotu a k ní se přidala bolest v chodidle a nártu a píchnutí u srdce když pomáhala tetě vstát.

Při odběru krve řekla lékaři jen o píchnutí u srdce,o bolesti v chodidle se bohužel nezmínila (nechtěla zdržovat plnou čekárnu).Na to konto jí pan doktor sdělil, že to může být skřípnutý nerv když tetu zvedala. Po příchodu domů se jí hůř dýchalo, ale to přikládala tomu, že musela do patra po schodech. Večer v šest hodin si lehla na gauč k televizi, usnula a zřejmě upadla do šoku nebo omdlela a z gauče spadla. Po přivolání RZS a lékařky ji ještě 50 minut oživovali, ale marně.

Léčba

v prvním případě převezení na JIP,heparin a dlouhodobé užívání warfarinu

Úmrtí na plicní embolii Olinka52 (13.12.12)

Mamince bylo šedesát let a byla rok v důchodu. Moc si ho užívala, jezdila na výlety, bavil ji geocaching, netrpěla žádnými nemocemi. Před deseti lety měla zlomenou nohu a dostala do holenní kosti na měsíc šroub. Ten se potom těžko a s komplikacemi dostával ven. Od té doby měla v levé nože občas bolesti a udělali se jí křečové žily. K lékařům ale chodila nerada a jen v nevyhnutelných případech, takže se už nikdy na žádné vyšetření nedostala. Asi před půl rokem začala mít velké bolesti v levém lýtku, ale připisovala to té staré zlomenině a aby se vyhnula doktorům, léčila to ibuprofenem. Opravdu to do tři týdnu přešlo a zmizela i ta její křečová žila. Byla pyšná, jak to zvládla bez lékaře a odjela na dovolenou.

Minulý měsíc maminku začala bolet žádá pod lopatkou, posílali jsme ji k lékaři, ale byla přesvědčena, že je to z přelezení, bolest připomínala skřípnutý nerv. Asi tři noci nemohla spát a budila se bolesti. Takže opět brufen a k tomu elektrická deka. Ale asi ty bolesti nebyly tak silné, jak někdo píše nahoře, protože se s nimi vydala na celodenní výlet. Byla večer unavenější než jindy, kašlala, ale jako kuřačka to u ní nebylo tak neobvyklé. V tu noc spala dobře a nebudila se. Ráno šel taťka do práce ani ji nebudil a když se ve tři vrátil z práce, byla po smrti. Očividně ráno vstala, oblékla se, uvařila oběd a ještě si dala kávu. Sice nevíme, jak prožila poslední chvilky, ale nikomu nevolala a zdálo se to náhle.

Později se prokázala rozsáhlá trombóza hlubokých žil v levém lýtku a plicní embolie levé plíce. Samozřejmě si všichni vyčítáme, že jsme ji k tomu lékaři nedotlačili. Moc se trápíme navíc když se dočítám, že následná léčba je tak jednoduchá.

Plicní embolie a plicní infarkt novakova.klara (30.10.12)

S touto chorobou mám bohužel také zkušenost. Začalo to celkem nevinně, asi jako běžné nachlazení, pak to vypadalo spíše na zánět průdušek, když se po týdnu dostavila nepředstavitelná bolest levého ramene a zad, věděla jsem, že něco není v pořádku. Hned ráno jsem se s bolestí doplazila k obvodní lékařce, ta mi dala antibiotika na průdušky a s tím, že s ramenem mi nepomůže, ať si vezmu něco na bolest, mě poslala domu.

Ležela jsem tedy s příšernými bolestmi doma, ale jak se blížil večer, nemohla jsem už pomalu dýchat, bylo to příšerné, nejhorší bylo, že tím, jak mi nešlo nadechnout, mě chytala větší a větší panika a zrychloval se mi dech, celé se to tím zhoršovalo. Jela jsem tedy na pohotovost, tam mi dali injekci na bolest a poslali mě domů, že mi ještě antibiotika nemohla zabrat, takže mam být trpělivá.

Ráno opět příšerné bolesti, vydržela jsem do odpoledne a jela na příjem, pro injekci na bolest. Tam mě chtěli sestry poslat domu, opět to stejné, že mi jen ještě nezabrala antibiotika a u zánětu průdušek přece bolí na prsou, tak co jančím. Jenže v tu chvíli už mi bylo z bolesti a nedostatku kyslíku tak zle, že jsem málem omdlela, s nelibostí mě tedy poslaly na plicní.

Ujala se mě paní primářka, okamžitě na lůžko a už jely testy, do večera jsem věděla, že mám plicní embolii obou plic a že bohužel v levé plíci navíc proběhl plicní infarkt, po kterém kus plíce odumřelo a vytvořil se tam zánět. Jsem jim opravdu vděčná, protože nebýt laskavé paní primářky, možná bych už nebyla na světě. Popsané příznaky v článku sedí do puntíku.

Léčba

Nasadili mi silná antibiotika s dlouhodobým účinkem, injekce proti bolesti, injekce do břicha na ředění krve, codein na kašel a nakonec i warfarin, který budu brát dlouhodobě. Celé to je zřejmě z braní antikoncepce.

Co mi pomohlo

Plicní oddělení, warfarin, codein, léky na bolest

Přežila jsem plicní embolii Monika55 (09.07.12)

Dobrý den,

i já bych se chtěla podělit o mé zkušenosti s embolií. V roce 2011 jsem byla letecky 2× na dovolené. Je mi 42 let a před 10-ti lety mi po pár povrchních zánětech žil udělali vyšetření krve. Diagnoza Leidenská mutace genu. Dle tohoto zjištění jsem měla před každým letem, dlouhou cestou, při úraze atd. zahájit preventivní léčbu (např.injekce fraxiparinu). Bohužel jsem to nedodržela, protože jsem po celou dobu těch 10-ti let neměla žádný problém.

Po druhé dovolené (3h letu) po příletu do ČR jsem se druhý den kolem půlnoci probudila s ostrým bodáním do pravé poloviny plíce. Spíš mi to připadalo jako natlouklé žebro. Vzala jsem si brufen v domnění, že jde o skříplý nerv a usnula jsem. Ráno jsem sotva vstala a šla k lékaři. Diagnóza od něj zablokovaná páteř + injekce na bolest a tablety Novalginu. Večer opět bolesti, tak jsem jela na pohotovost, kde už jsem se i špatně nadechovala. Paní doktorka z pohotovosti mi opět dala injeci a poslala domů.

Třetí den jsem s bolestmi šla do práce, že si skočím na masáž. Kolem 15-té hodiny odpoledne mě dcera vezla do nemocnice. Nemohla jsem sedět, obrovské bodání pod pravým žebrem, nádechy byla vteřinové až skoro žádné. Při každém nádechu mi vystříkly slzy od bolesti. Bohu dík jsem se dostala do péče lékařů na neurologii v nemocnici. Po pětihodinovém vyšetřování/ren­tgeny, CT atd. a po třech kapačkách mi sdělili, že mám plicní embolii.

Léčba

Po přemístění na pokoj jsem dostávala injekce do břicha a občas i kyslík . Kašlala jsem krev. Abych pravdu řekla, tak si nejsem jistá, zda-li šlo o injekce Fraxiparinu nebo jiné. Taky jsem byla vyšetřena kardioložkou, která mi řekla, že mi to vzalo i srdce a že mám část té plíce pomačkané. Nemohla jsem sama chodit, musela jsem ležet, což se mi dařilo jen na tom pravém boku, ale s vypodloženou levou rukou. Takto jsem byla 3 dny.

Pak to začalo odeznívat a po 8 dnech jsem byla domů puštěna na propustku s tím, že jsem si sama píchala injekce a denně docházela na odběry.

V současné době beru warfarin 0,5mg 1,5tabl až 2tablety denně. Quick mi teda dost skáče, tak nevím, co bude dál. Kontroly jsou 1× měsíčně. Na kardiu mi řekli, že mám zvětšenou pravou komoru a že to není dobré.

Akutní embolie BullBeCa (24.05.12)

Přesně,jak je tu psáno, tak mě to také dostalo. Nejdříve jsem si myslela, že jde o obyčejnou chřipku, pak snad o průdušky, nakonec suchý kašel odešel a bolest v zádech z údajného přeležení se zvýšila na neuvěřitelně bolavý. Mnou domnívaný žlučníkový záchvat. Po téměř týdnu a naléhání a vybíhání oddělení v nemocnici jsem zakončila s neuvěřitelnou bolestí v oblasti lopatek a bodáním na prsou na gatrologii, kde pan doktor řekl, že to určitě žlučník není a poslal mě na plicní a kardio s tím, že to mohou být jen zablokovaná záda.

Po pěti hodinách lítání po vyšetřeních nakonec ortel po RTG plic je to tam. Okamžitě na vozík a nemoci si ani dojít na WC. Další tři dni jsem pouze seděla, neexistovalo, že bych se mohla jen drobet položit, dýchat. To jsem neznala, pouze s hadičkami kyslíku v nose a i tak to byla bolest a nakonec ještě k tomu oboustranný zápal plic s vodou v levé plíci, ale přežila jsem na JIP 3 dni, kde jsem měla opravdu kontrolu a pak jsem byla přeložena na normální pokoj, kde jsem ještě pobyt prodloužila o 12 dní.

Léčba

injekce fraxiparin a pak warfarin tbl.

Co mi pomohlo

Klid,to je asi to nejdůležitější­.Určitě nekouřit a dbát o správnou životosprávu.

Plicní embolie v 8. měsíci Adeelinka (06.05.12)

Dobrý den,

i já jsem před 3 roky prodělala plicní embolii. Byla jsem zrovna v 8 měsíci těhotenství. Celé moje těhu bylo do té doby skvělé, prostě nádherných 8 měsíců bez jakýkoliv problémů. Potom jsem asi nastydla a začaly teploty. Přes týden jsem doma ležela, teploty stále trvaly. Moje lékařka mi žádné léky nedávala, že se v těhotenství nic nesmí. Takže jsem doma ležela a pila čaj.

Jeden večer mi vyskočila horečka nad 40°C. Tak jsme jeli na pohotovost, tam doktor, který vypadal, že si odskočil z hospody. Dal mi jen nějaké kapky rostliné či co, že nic nesmím opět. Ještě musím říci,že jsem měla už od začátku kašel, kvůli kterému jsem nemohla spát skoro 14 dní. Musela jsem spát v sedě. Lékaři to vůbec nebylo divné. Po skoro 14 dnech mě poslala na rtg a tam mi zjistili zápal plic. Takže odjezd do nemocnice. Tam si mě po půl dni prosezení v čekárně nechali. Lékař měl podezření na plicní embolii, proto mě poslal na vyšetření, které těhotné nesmí podstupovat, ale jelikož jsem byla už v posledním měsíci těhotenství, tak riziko ve vývoji miminka bylo prý nulové. Plicní embolie se potvrdila. Takže na jedné straně zápal plic a na druhé plicní embolie.

Ihned mi začali ředit krev, píchali mi injekce do ruky. Já se pak musela naučit píchat do nohy, abych mohla jít domu. Po 14 dnech mě propustili domů, s tím že jsem měla nastoupit hned do porodnice na rizikovku. I přes to jsem byla doma týden, píchala si 2× denně injekce do nohou. Kašel už jsem neměla, takže jsem se mohla konečně vyspat. Dá se říct, že v té nemocnici jsem se skoro úplně vyléčila. Bylo mi skvěle. Co se týče mého těhotenství, moje miminko to zvládlo skvěle, vůbec se to na něm neprojevilo. Nebýt té embolie, tak až do konce to bylo nádherných 9 měsíců.

Po týdnu na rizikovém mi lékař vyvolal porod, nejdřív se řešilo jak budu rodit. Jednou to bylo normálně, pak zas císařem. Nakonec jsem šla na normální porod, ale po půl dni na hekárně jsme stejně musela na sál na císařský řez. Miminko už nemělo kyslík. Narodila se nám krásná holčička, sice trošku menší, ale teď už je z ní velká krásná slečna. Ihned po porodu mě převedli z injekcí na Warfarin, který jsem brala skoro rok. Od té doby jsem bez jakýkoliv prášků. Jen docházím na kontroly do trombotického centra.

Léčba

Injekce
Warfarín

Co mi pomohlo

píchání injekcí po zjištění plicní embolie, po porodu přechod na Warfarín

Tromby a masivní plicní embolie Žandule100 (11.04.12)

Plicní embolie se vyznačuje tím, že se nemužete nadechnout opakovatě a píchá vaás od hrudní kostí. Je to týden co jsem ji měla, přivezli mě rovnou na JIP a tam mi dali kyslík a týden antibiotika. Bohužel ucpávání cév a tepen má i můj otec takže je to u nás dědičné. Ale v první řadě za to mohla antikoncepce, brala jsem ji půl roku( občas jsem i kouřila a teď od té doby nemám vůbec chuť). Už bych ji nevzala! Antikoncepce se hlavně nesmí užívat, když se kouří, protože to podporuje srážení krve na místech, které jsou v cévách poškozené látkami z cigaret. Holky, dobře si rozmyslete užívání pilulek. Může to být pro kuřačky nebezpečné. Teď mě drží na Warfarinu, kterého se jen tak nezbavím a jsem pod dohledem skoro pořád. A to je mi teprve devatenáct! Žanetka

Co mi pomohlo

Můj přítel, který mě neustále podporuje a věříme, že se z toho brzy dostanu a bude líp.

Smrt dcery na plicní embolii šarátko (05.04.12)

Dobrý den,

8.4.2011 nám zemřela dcerka 24let na plicní embolii. Šárka byla od dvou let léčena na hematologii. Lékaři diagnostikovali hematologické onemocnění ITP. Pokaždé, když nemoc znovu uhodila, projevy byly skoro pokaždé téměř totožné. Snížené trombocyty, leukocyty, čevené i bílé krvinky, snížená imunita. Léčena byla kortikoidy. Někdy léčba nezabírala.

Po vyzkoušení všeho možného jsme přišli na to, že pokud se Šárka stravuje převážně živou stravou, zeleninovými šťávami, klíčeným obilím, rybami, bez cukru, málo tuku atd. Léčba lépe zabrala a z malé vyrostla krásná žena.

Koncem února 2011 se Šárce začalo špatně dýchat. Hematolog jí poslal na kardiologii, kde ji diagnostikovali oboustrannou plicní embolii. Hospitalizovali ji - ptali se jí, jestli měla nějaký úraz,pobyt v nemocnici, letěla letadlem, či jinak cestovala, dále se informovali - zda někdy brala antikoncepci a jestli kouří nebo kouřila. Odpovědi na všechny otázky byly NE. Vyšetřením bylo zjištěno, že má trombus v levé noze - také prý bylo zjištěno, že nevznikl od uhození. Začali ji ředit krev. Po týdnu byla propuštěna do domácího ošetřování, píchala si injekce na ředění krve a týdně jsme absolvovaly kontroly na hematologii a kardiologii.
Všichni jsme se divili, že byla propuštěna brzy, i když byla tak rizikový pacient.
Po třech týdnech doma (každý týden kontroly, lékaři tvrdili, jak je dobře naředěná), zemřela.

1.4.2011 v pátek jsme se s dcerkou chystaly na kontrolu. Ráno jsem ji našla v posteli dušnou, okamžitě jsem zavolala rychlou - nejeli - zavolala jsem znovu a naše holčička vyslovila svá poslední slova. Lékař ze záchranky se snažil o resuscitaci, ale nepodařilo se, pokračovali v sanitě. Než nastoupili do sanity, lékař mě upozornil, že už zřejmě Šárku nedovezou. Jeli jsme jak šílenci za
sanitou. Na ARU, kde zřejmě pokračovali s resuscitací nám sdělili, že je to hodně špatné, že dcerka umírá. Poslali nás domů. Odpoledne jsme do nemocnice opět jeli, doma jsme byli úplně neschopní vydržet. Bylo nám řečeno, že se pokusí Šárce vyoperovat tromby, ale naděje že není skoro žádná.

Ležela ještě po operaci týden na mimotělním oběhu, zčernaly jí nožky a bylo nám řečeno, že pokud to přežije, funkce mozku je již na 20% a končetiny se musí amputovat. Do týdne nám Šárunka zemřela, byla odpojena z přístrojů. Je to rok a stále nerozumím tomu, proč musel přijít o život mladý, nadějný člověk, který pro svoji zemi mohl vykonat ještě tolik dobrého, zvlášť takový, jakým byla naše Šárka - vystudovala, byla velmi pracovitá,chtěla mít děti. I když byla u naší dcerky zjištěna tato těžká diagnóza, domnívala jsem se, že když byla tato diagnóza odhalena včas a dostala se do rukou odborníků - asi nikdy nepochopím, proč byl takto rizikový pacient propuštěn po týdnu do domácího ošetřování, skoro vůbec nemohla dýchat.

Ztratili jsme dcerušku, která lékařům důvěřovala, že nyní už to bude dobré, že je správně ředěna.

Plícní embolie po vymknutí kotníku dusanjonas (02.10.11)

Dušnost, pocit neúplného nádechu, bolest plic, vystřelující bolest jakoby spod lopatky do celých zad.

Léčba

I já mám zkušenost s touto civilizační chorobou. V létě 2006 jsem byl s rodinou na výletě v Beskydech, bylo po dešti a já si vymkl levý kotník. Na dovršení mé smůly jsme sjížděli lanovkou z Pusteven k autu a při vystupování jsem nešetrně došlápl na levou nohu. Po ošetření na chirurgii byl asi týden klid. Po týdnu se mi začalo špatně dýchat (pocit neúplného nadechnutí). Přítelkyně mě hodila na pohotovost, od tamtud do nemocnice.

Kdo si tím prošel ví, o čem píši. CT,kolonoskopie, různé rentgeny. Ležel jsem asi týden na koronárce, kde mi rozpouštěli trombus v plících a krev mi rozředili na INR 8,65. Jednoduše řečeno ležel jsem tam asi měsíc, mezitím se lékařům podařilo mě dát do kupy, za co jsem jim neskonale vděčen.

Léčbu warfarinem jsem ukončil v roce 2009 a od té doby jsem v pořádku. Jediné mé přáni je už nikdy nepotřebovat lékaře. Všem, kteří zrovna procházejí touto nemocí přeji brzké uzdravení. Věřte naším lékařům, jsou to odborníci na slovo vzatí.

Co mi pomohlo

Heparin, Warfarin, ale hlavně chuť žít.

Léčba plicní embolie jindrah (29.03.11)

Dobrý den,

absolvoval jsem 6,5 hod dlouhý let. Po návratu mi otekla obě lýtka a cítil jsem v nich poměrně silnou bolest. 12.3.jsem pocítil celkovou slabost a teplota vystoupala na 38,1°C. Jelikož teploty neustupovaly, navštívil jsem 16.3. praktickou lékařku. Mezitím se přidaly stupňující se bolesti v zádech pod lopatkou a v oblasti okolo břicha.

Praktická lékařka z rozboru krve zjistila zánět a nasadila antibiotika. Po dvou dnech jsem přišel na kontrolu. Test krve ukazoval o málo lepší hodnoty. Lékařka doporučila pokračovat v léčbě antibiotiky. Přes víkend 19.3. se bolesti stupňovaly. Spát jsem mohl jen v sedě, teploty byly o něco nižší, dušnost se zvyšovala. V pondělí 21.3. jsem se cítil opravdu zle a navštívil praktickou lékařku. Krevní test indikující zánět se opět zhoršil, rentgen plic nic neukázal. Lékařka zavolala záchrannou službu kvůli podezření na plicní embolii.

Na CT se prokázala masivní oboustranná plicní embolie. Příčinou byla trombóza dolních končetin způsobená letem. 29.3. jsem byl propuštěn z nemocnice a bude následovat klasická léčba. Domnívám se, že kdybych s návštěvou lékařky váhal ještě dva dny, asi bych nepřežil.

Plicní embolie - zkušenost Zdenka2112 (26.09.10)

Dobrý den,

je to neuvěřitelné, ale přesto, že mě sanita po náhlé prudké bolesti pod levou lopatkou a dýchavičnosti odvezla do nemocnice, lékař mi předepsal Paralen, že jsem přetažená a propustil mě v bolestech domů. Toto se stalo v pátek 05.12.2008 v Chebu.

Bylo mi čím dál hůře, celá rodina mě opatrovala a protože jsem vypadala jako bílá křída, bez hnutí jsem jen seděla v křesle, jakýkoliv drobný pohyb mě zcela vysiloval. Ležet jsem bolestí také nemohla.

V neděli 07.12.2008 mě rodina opět odvezla do nemocnice v Chebu, kde byl bohužel stejný lékař a prý mám asi slabý zápal plic, v nemocnici prý s touto nemocí přijímají jen děti a starší spoluobčany. Opět mě poslal domů!

08.12.2008 v pon­dělí jsem z posledních sil volala svému lékaři do Sokolova, ihned jsem měla přijet. Ovšem já jsem si už připadala jako simulant a odmítala jsem jít opět do nemocnice. Nakonec jsem se nechala po dlouhém přemlouvání odvézt do nemocnice v Sokolově. Ihned poznali v příznacích plicní embolii, ačkoliv mi ještě nic neřekli a ihned mě hospitalizovali.

Na JIP v Sokolově jsem si týden poležela s heparinem a hned poté mi lékař předepsal Warfarin, který beru pod dohledem dodnes.

Moc tímto děkuji sestrám lékařům a ostatnímu personálu v nemocnici za jejich ochotu, vstřícnost a péči.

Léčba

Ostrá vystřelující bolest od levé lopatky do levého boku a levé ruky. Svírající pocit celého hrudníku a nemožnost se normálně nadechnout. Slabost a těžká se pohyblivost.

Co mi pomohlo

Heparin v nemocnici, nyní Warfarin 0,5

Embolie plic Kateřina Cekotová (11.08.10)

Chci se také podělit o zkušenosti s embolií ,kterou teď léčím a čeká mě ještě půl roku léčení. Začalo to nevinným kašlem, který se po 14 dnech vystupňoval v šílený záchvat kašle, dýchat jsem nemohla, kašlala jsem každou vteřinu a trvalo to celou noc. Nakonec jsem zavolala záchranku, která mě odvezla do nemocnice a už jsem tam 13 dní zůstala.

Poslali mě na vyšetření nukleárku, krční, rentgen, ultrazvuk a denně brali krev a jednou moč.

Léčba

Nasadili mi spoustu léků - nejdůležitější je Warfarin na rozředění krve a píchali ho i injekcemi do břicha. Poté mi vznikla bronchitida, takže nasadili kapačky a dávali další injekce a antibiotika.

Co mi pomohlo

Pomohl mi Codein na ten kašel a Warfarin.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.