Pneumotorax

Přidat zkušenost

Pneumotorax léčí Emergentní medicína- JIP a patří mezi Akutní, život ohrožující stavy

DISKUSE, Popis, Příčina, Rizikové faktory, Příznaky, Léčba, První pomoc, Komplikace

Popis pneumotoraxu  

Pojem pneumotorax znamená vniknutí vzduchu do hrudníku, do prostoru mezi poplicnici a pohrudnici. Tento prostor, odborně nazývaný pleurální (pohrudniční) dutina, je za normálního stavu uzavřený a najdeme v něm podtlak. V případě porušení celistvosti se vyrovnává podtlak v hrudní dutiny s tlakem atmosférickým, plíce se smrští a přestává se podílet na dýchání.

Příčina pneumotoraxu  

Většina lidí si pod slovem pneumotorax představí díky akčním filmům poraněného muže s dírou v hrudníku (nejlépe po kulce). Jejich představa je však částečná - existuje totiž pneumotorax otevřený, uzavřený a záklopkový. Uzavřený je definován jako jednorázové proniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny, otvor se poté ihned uzavřel a další komunikace s vnějším prostředím neprobíhá. Pro otevřený pneumotorax je typická stálá komunikace mezi pohrudniční dutinou a vnějším prostředím. Záklopkový neboli ventilový pneumotorax je takový, kdy se rána při nádechu pootevírá a při výdechu uzavírá. Kus natržené tkáně brání výstupu vzduchu, který se v pohrudniční dutině hromadí a stále přetlačuje mediastinum ke zdravé straně. Je mnohem nebezpečnější než pneumotorax otevřený.

Zajímavostí je, že se dříve záměrně způsobený pneumotorax využíval k léčbě tuberkulózy a dalších plicních infekcí.

Rizikové faktory pneumotoraxu  

Pneumotorax dále rozlišujeme spontánní, úrazový (traumatický) a iatrogenní. Spontánní vzniká nejčastěji jako následek plicních chorob jako je chronická obstrukční plicní nemoc nebo cystická fibróza. Může se také vyskytnout u mladých vysokých chlapců, kteří mají výskyt pneumotoraxu v rodinně. Úrazový pneumotorax vzniká proražením hrudníku, poraněním jícnu a průdušek nebo díky zlomeninám žeber. K iatrogennímu pneumotoraxu dochází při invazivních vyšetřeních, mezi které patří například akupunktura, opichy páteře, katetrizace podklíčkové žíly, hrudní punkce či transparietální aspirační biopsie.

Pacienti s Marfanovým syndromem mají zvýšené riziko opakujícího spontánního pneumotoraxu.

Příznaky pneumotoraxu  

U postiženého se nejčastěji objevuje bolest na hrudi, kašel a respirační potíže. Můžeme sledovat také jasně vytékající zpěněnou krev z rány. Jedním z dalších příznaků je zvuk unikajícího vzduchu.

Při záklopkovém pneumotoraxu je přítomná bledost, cyanóza, tachykardie (zvýšená tepová frekvence) a hypotenze (snížení krevního tlaku).

U pneumotoraxu na levé straně může dojít k podobným příznakům jako u koronární příhody.

Léčba pneumotoraxu  

Otevřený pneumotorax si žádá rychlou první pomoc. Vzniká proražením hrudní stěny bodnutím, střelnou ranou nebo jinými tupými poraněními. Situace bývá většinou taková: zraněný dýchá pouze jednou plící a dochází k zevnímu nebo hrudnímu krvácení.

První pomoc  

  • Snažíme se postiženého uklidnit, aby dýchal co nejpravidelněji. Usadíme ho do Fowlerovy polohy v polosedě s podloženými zády (jenom pokud zde není podezření na jiná poranění - například břicha).
  • Nejdůležitějším krokem ošetření je zhotovení poloprodyšného obvazu ze dvou vrstev.

    Ránu překryjeme sterilním krytím v podobě čtverečku obvazu. První vrstvu přelepíme neprodyšnou vrstvou igelitu. Čtverec igelitu přilepíme pruhem náplasti jen ze tří stran. Spodní strana se nezalepuje proto, aby mohla volně odtékat krev a unikat vzduch z pohrudniční dutiny.

    Pro nezkušeného člověka není lehké vytvořit funkční poloprodyšný obvaz, proto se doporučuje zhotovit plně neprodyšný obvaz, kdy se zalepí všechny čtyři strany.

  • Pokud musíme postiženého uložit do stabilizované polohy, pokládáme ho vždy poraněnou stranou dolů. V případě, že bychom ho uložili tak, že by ležel na neporaněné straně, došlo by ke zhoršení dýchání zdravou plící. V případě, že pacient upadá do šoku, uložíme ho do protišokové polohy (na zádech, dolní končetiny zvednuté asi o 30 cm).
  • Samozřejmostí je zavolání odborné pomoci v co nejkratší době.
  • Při nedostatečném nebo žádném dýchání musíme zahájit dýchání z úst do úst a masáž srdce dle zásad první pomoci.
  • Cizí těleso z rány nikdy nevytahujeme, případně ho můžeme v ráně fixovat.

Prostý spontánní pneumotorax není třeba léčit, během několika dní se vzduch vstřebá a tím se rozvine i líce. K urychlení rozvinutí plíce lze použít oxyhenoterapii nebo odsátím vzduchu hrudní punkcí. Spontánní pneumotorax většího rozsahu je nutné drenovat, což znamená postupně odsávat vzduch za nízkého tlaku. Život nejvíce ohrožuje tenzní pneumotorax a podle toho je třeba jednat. Nejprve se sníží tlak mezi pohrudnicí a poplicnicí odsátím vzduchu punkční jehlou ve 2.mezižebří a poté se provede drenáž hrudníku.

Záklopkový pneumotorax se odborně převádí na otevřený silnou punkční jehlou.

Komplikace pneumotoraxu  

Mezi okamžité komplikace patří kompresivní pneumotorax, bilaterální pneumotorax, hemotorax a pnemo-mediastinum.

Kompresivní pneumotorax je velmi závažný problém, kdy vzduch nemůže během výdechu unikat jako obvykle, protože se zde vytvoří mechanismus zpětného ventilu. Zvyšující se tlak utlačuje plíci a srdce.

Na obou plicích dochází k bilaterálnímu pneumotoraxu. Je nutná hrudní drenáž a odsátí vzduchu z obou pleurálních dutin.

Pokud k sobě přilne pohrudnice a poplicnice a jedna z nich se při pneumotoraxu přetrhne vzniká hemotorax. V pleurální dutině dochází ke krvácení.

V případě, že vzduch pneumotoraxu naruší tkáň mezihrudí, jedná se o pneumo-mediastinum.

Diskuse  

Další názvy: PNO, Pnx

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Pneumotoraxem

Máte zkušenost s Pneumotoraxem?

Spontánní pneumotorax Rinne (23.03.16)

Když jsme se jednou vrátili z lyžování, večer mě začalo píchat na hrudníku a bolest vystřelovala do zad. Rozhodla jsem se, že počkám do rána, protože to bude nejspíš jen skřípnutý nerv po lyžování. Ráno se vše značně zhoršilo. Šli jsme tedy k lékařce, která potvrdila, že to bude skříplý nerv, protože poslech byl v pořádku. Problém byl, že jsem dostala chřipku. Týden jsem zůstala doma, dokud chřipka neodezněla a normálně jsem další tři týdny chodila do školy. Celou tu dobu jsem ale měla bolesti na hrudi, nemohla jsem se pořádně nadechnout a byla jsem pořád unavená. Jednou mě ráno neuvěřitelně bolela hlava a tak jsem si vzala lék. Po tom jsem se ale osypala a celá jsem natekla. Byla jsem hospitalizována na 3 dny, dokud neodezní alergie a nebudu stabilizována.

Bolest hrudi skoro úplně odezněla, ale po návratu domů to bylo horší než předtím. Tedy už po měsíci od doby kdy bolest na hrudi začala jsme tedy opět navštívili lékařku. Poslech byl opět v pořádku, ale máma podala žádost o rentgen, na kterém objevili, že mi levá plíce v podstatě nefunguje a že se nejspíš jedná o pneumotorax. V Motole jsem byla okamžitě hospitalizována a musela jsem mít neustále kyslíkovou masku. Bez ní jsem nemohla ani na EKG (což je vcelku ironické, když už jsem ten pneumotorax měla měsíc a „přežila“ jsem). Po čtyřech dnech v nemocnici nám doktor oznámil, že se pneumotorax skoro zacelil a nebude nutné jít na operaci. Ještě ten den jsem mohla jít domů, ale musela jsem dva týdny dodržovat klidový režim (žádná škola). Po ukončení klidového režimu doma, jsem mohla chodit do školy, ale bez jakékoliv fyzické námahy navíc. Několik týdnů bylo vše v pořádku a i kontrola u lékaře a rentgen proběhli skvěle. Teď mě ale opět bolí na hrudi, levé plíci, bolest opět vystřeluje do zad a tentokrát mě píchá i v boku. Nechci si zkazit Velikonoce, tak půjdu na kontrolu až v úterý.

Léčba

Kyslíková maska (4dny)
Klidový režim (2týdny) + měsíc, bez jakékoliv nadbytečné fyzické námahy

Místo zápalu plic jsem měla pneumotorax TerezaaaŠ (02.10.15)

Jednou v pondělí večer mě píchlo ze strany v hrudníku a lehce to pobolívalo. Další den ráno už to nebolelo, ale když jsem rychleji šla a chtěla se pořádně nadechnout, tak jsem cítila bolest. Začala jsem pokašlávat, hlavně při námaze. Bolest mi při pohybu vystřelovala pod klíční kostí. V pátek jsem si došla k obvodní doktorce, která nic nepoznala, s tím, ať přijdu v úterý znova. Do té doby se můj stav o dost zhoršil, při jakémkoliv pohybu jsem prakticky nemohla popadnout dech. V úterý, když se na moje přání konečně začala věnovat mému problému a poslechla mě, byl prý úplně jiný nález než v pátek. Levá strana mi prakticky nedýchala. Tak mě doktorka poslala s doporučením na RTG pro podezření na zápal plic s výpotekem.

Na Vinohradech mě po vyšetření poslali na RTG, jak zjistili výsledek - totální kolaps levé plíce - zařídili mi odvoz sanitkou do Thomayerovi nemocnice na JIRP. Tam během cca půl hodiny drenáž a 6 dní na JIRP. Poté přesun na oddělení. Bez žádných větších komplikací.

V den odchodu domů jsem se ohnula a píchlo mě v zádech, špatně se mi dýchalo, bolelo mě na hrudi. Poslech a RTG - recidiva.
Zavedli mi drén a naplánovali VTS. Resekce kusu plíce v apexu s abrazí pleury. A jiný drén.

Teď jsem doma se zbytkovým pneumotoraxem v hrotu, když jsem před 3 dny odcházela, bylo to 12 mm, snad je to na dobrý cestě.

Léčba

3× drén
1× videotorakoskopie

Co mi pomohlo

resekce a abraze

Spontánní pneumothorax AbcMichal (16.05.14)

V 2013 se mi stal spontánní pneumothorax. Náhle bolest na hrudi, dušnost. Přičetl jsem to bolavým zádům a myslel, že to do rána odezní. K lékaři na interní pohotovost jsem šel až 3. den. Šel jsem na JIP, kde mi dali drenáž, která nepomohla. Za 2 dny mi provedli operaci, pleurální abrazi a odstřihnutí kusů plíce s bulou. Nyní po půl roce jsem na stáží v Německu, kde mě potkalo to samé vpravo. Jsem teď na lůžkovém na chíře s drenáží a po druhé operaci.

Opakovaný pneumotorax sonapo (27.04.14)

V roce 2011 jsem měla poprvé spontánní pneumotorax pravé plíce. V roce 2014 se mi to zopakovalo. Hodně jsem kašlala, nemohla jsem spát, špatně se mi dýchalo. Obvodní lékař mě poslechl a poslal na rentgen plic, kam jsem v pátek ráno dorazila. Na rentgenu museli vidět hned výsledek, ale nic mi neřekli s tím, že tam právě nemají lékaře. Když jsem si v pondělí přišla pro výsledky, tak na můj dotaz, co je to, co s tím mám dělat, když tam mám napsanou takovou diagnosu, mi řekli, že mám jít na plicní, ale možná raději nejprve na obvod pro doporučení. Bylo mi to divné, tak jsem raději hned zašla na plicní, kde mi zjistili, že to už ani srdce nezvládá a nechali mě rovnou odvést sanitkou do Motola. Tam mi pod lokální narkózou udělali drenáž. Je to dost bolestivá nepříjemná věc, ale po čtyřech dnech mi dren vyndali a po týdnu jsem šla domů.

Léčba

V lednu 2014 se mi to zopakovalo. Začala jsem trochu pokašlávat, ale jen když jsem si večer lehla a hůř se mi dýchalo. Nebylo to tak nápadné, ale raději jsem si došla na plicní. Tam mi nevyšla dobře spirometrie, ale jinak vše vypadalo dobře. Rentgen ukázal, že pravá plíce znovu zkolabovala.

Po příjezdu do Motola, kam mě tentokrát odvezl manžel, mi udělali drenáž během dvou hodin. Změní takto tenzní pneumotorax na otevřený, který není tak nebezpečný a připojili mě na odsávací přístroj. Za dva dny mi udělali pod úplnou narkozou pleurektomii. Uvnitř plíci přišli cca 4×5cm. Úplně laicky řečeno plíci z venku poškrábali a potom se čekalo, až plíce přiroste. Mám dvě jizvy po laparoskopii a dvě po drenech.

Po čtyřech dnech mě chtěli už odpojit, ale z rentgenu se zjistilo, že se plíce po operaci odchlípla a mohla bych proto zkolabovat znovu. Zůstala jsem tedy připojená na přístroj 11 dnů. Celých 11 dnů jsem se mohla pohybovat jen v dosahu hadiček, což bylo asi metr od postele. Říkali mi, že nemají delší hadičky. Po 11 dnech mě od přístroje odpojili a dreny vyndali. To se dělá přímo na lůžku, jen se hadičky vyndají a předem připravené stehy se zatáhnou. Druhý den mě propustili z nemocnice.

Co mi pomohlo

Jizvy po drenech se mi hojily poměrně dlouho, podebíraly se a bolely. Po vyndání stehů se to o něco zlepšilo. Nejlepší je na jizvy používat obyčejné sádlo, i s Bepanthenem mám dobré zkušenosti. Když se rány zanítily, dostala jsem od lékaře antibiotikovou mastičku. Jizvy je dobré sprchovat vlažnou vodou, je to taková masáž, a jemně masírovat zvlášť okolo. Po zahojení je vhodná tlaková masáž jizev.

Myslela jsem, že se už to nemůže zopakovat, ale mám znovu zákaz potápění se ve vodě a létání letadlem na nějaký čas. Plicní lékařka mi říkala, že příště už to mohu lépe poznat, kdyby se to zopakovalo, tak teď nevím.

Spontánní pneumothorax beatmasterv (09.11.13)

Po nepříliš (fyzicky) náročném discgolfovém turnaji jsem večer usedl do křesla a díval se na zprávy. Zhruba kolem osmé jsem začal cítit bolest na hrudi, podobnou pálení záhy, která se stupňovala. Po cca 20 minutách jsem nebyl schopen nalézt polohu, ve které by to nebolelo. Byl jsem navíc celkem vyděšen, že se jedna o infarkt. Zpětně jsem zjistil zásadní rozdíl - kromě toho, že bolest nevystřeluje do ramene (to ani u infarktu ale nutně nemusí), mění se její místo vzhledem k poloze. Vleže na zádech intenzívní bolest na hrudní kosti, v poloze na břiše, bolest u páteře, v poloze na pravém boku bolest v levé části hrudního koše. Dispozice mám jen takové, že jsem hubený. V rodině jsme nic takového nikdo neměl, měřím 175 cm.

Léčba

Převoz „rychlou“ do nemocnice, drenáž, 3 dny na JIP s připojeným vysavačem, následně přesun na lůžkovou část chirurgie, stále na vysavači. Zatím 6 dní, prý to vypadá nadějně (že nebudu muset na operaci). Pravidelně inhalace kyslíku + něčeho od b na roztažení plic (astmatici budou vědět), Mukosolvan a Ambrobene.

PNO spontánní lukas 25 (07.05.13)

Bohužel jsem taky prodělal spontánní pneumotorax. Jsem 25letý sportující muž, který nikdy nebyl nijak nemocný. Žádné příznaky nenasvědčují, že by se i mě tohle mohlo někdy stát. Nejsem ani vysoký ani nijak hubený. Nicméně stalo se mi to ve fitness centru při zvedání činky. Najednou jsem ucítil hroznou bolest na levé straně zad. Z ničeho nic jsem se nemohl pořádně nadechnout a docela to bolelo. Nicméně jsem se nějak dobelhal domů a do rána přečkal. Zprvu jsem to přisuzoval zablokovaným zádům, a tudíž jsem navštívil neurologa. Zde jsem dostal obstřik a bez dalšího vyšetření jsem byl poslán domů. Vydržel jsem ještě do večera, ale potom se mi přitížilo a navštívil jsem nemocnici. Zde šlo vše už vcelku rychle, následoval RTG, tam mi přišli na totální pneumotorax levé plíce, ihned lokální anestezie a zavedení drenáže cca po týdnu jsem byl v pořádku.

Nicméně jsem měl za 14 dnů odlétat na dovolenou do Karibku (10hodinový let). Od lékaře jsem měl cestu letadlem nedoporučenou, ale i přesto jsem to riskl a dovolenou si následně užil bez jakýchkoliv potíží. Po návratu do ČR jsem byl asi týden v pořádku a nyní mě začíná přes den na oné plíci píchat. Je to nepravidelné a není to nějaká extrémní bolest, ale každopádně je to značně nepříjemný. Doufám, že to časem odezní a bude vše jako dříve. Jsem aktivní sportovec, nekuřák, který dbá na životní styl. Chystám se začít pomalu sportovat, tak snad se mi tohle už NIKDY nevrátí.

Všem ostatním s touto nemocí držím palce k uzdravení!
 L.

Pneumothorax při zavádění kardiostimulátoru Sebík (31.01.13)

K tomuto poranění jsem přišla při implantaci kardiostimulátoru lékařem na operačním sále. Byla mi druhý den po implantaci kardiostimulátoru dělaná hrudní drenáž. Zákrok mi prováděl nezkušený (alespoň podle mě) mladý lékař pod dohledem svého zkušeného kolegy. Velmi bolestivě mi provedl hrudní drenáž, porušil pravděpodobně nerv, ihned mě začala nesnesitelně bolet levá lopatka, tělo jsem měla prohnuté a sténala bolestí. Byl mi podávám opiát, aby bolest polevila. Doufám, že to už nebudu muset nikdy zažívat.

Spontánní penumothorax Pavel Schmieder (16.10.12)

Skoro ochrnutí celé pravé části těla přibližně jako u infarktu či mrtvice. Nehyblivost. Dýchací problémy, chrčení, omdlývání

Léčba

Mini zákrok neboli připojení drenáže do horní části pravé plíce. Vše po 3 dnech utrpení. Lékaři si mysleli, že mám bloklý hrudní koš. Po 3 dnech byla plíce už skoro mrtva, proto drenáž byla extra bolestivá. Po týdnu byl drenáž sundán. Problém byl v tom, že po sundání drenáže praskla plíce znovu. Doktoři se shodli na tom, že drenáž byla napíchnuta ve špatném místě, proto jsem byl rychle převezen do nemocnice na plicní oddělení v Ústí nad labem, kde se lékaři dohodli zapustit drenáž znovu do boční strany těla v blízkosti pravé prasklé plíce a vyloučili tedy operaci.

Dostal jsem tedy druhou šanci, kterou nikdo jiný nemá! Málokdo má 2× drenáže, po prvním špatném pokusu jsou už operace! V ústí nad Labem proběhlo vše jak má být. Do dneška mám však problémy s dýcháním + bolesti na pravé plíci. Zákrok se stal v roce 2009. Od té doby zatím musím klepat.

Dne 16.10.2012 proběhl první náznak dalšího prasknutí pravé plíce. Naštěstí vše ukázalo, že nešlo o prasknutí plíce což byla super zpráva. Bolesti jsou však stálé. Co se bude dít však nevím!

Co mi pomohlo

Skoro 13ti měsíční klid. bez stresu a prudkých pohybů. Po 13ti měsících mini sporty, posilování a trénování dýchání. Po roce a půl jsem začal opět kouřil a nevím zda to byla dobrá cesta!

Zkušenost se spontánním pneumotoraxem KlaraO (20.02.12)

Dobrý den,

první spontánní pneumotorax se mi přihodil v 25 letech u pravé plíce a druhý u té samé po pěti měsících. Při tom prvním mě hodně bolelo na hrudi, dýchání bylo velmi obtížné. Při druhém se žádná bolest neobjevila, spíše malý tlak na hrudníku, který jsem připisovala nachlazení a do nemocnice jsem se odhodlala, až když jsem při dýchání slyšela chrčení.

Léčba

Léčba při prvním pneumotoraxu byla pomocí hrudní drenáže na pneumologické klinice, na JIP jsem ležela týden. Při druhém mi udělali na chirurgickém oddělení drenáž a po 4 dnech mě operovali. Při operaci odřízli kousek plíce na histologii, která nic neobjasnila.

Co mi pomohlo

Podle doktorů by se pneumotorax už u pravé plíce objevit neměl, poslední CT vyšetření a spirometrie dopadly na výbornou. Bohužel nikdo nezaručí, že se tyto samé problémy neobjeví u plíce levé, ani nikdo neví, proč se spontánní pneumotorax stane.

Pneumotorax a plicní buly Zdeňka Strašáková (14.10.10)

Dobrý den,
jsem matkou dvouletého chlapečka Adámka. Do roku a půl to byl úplně zdravý a čilý chlapec. V létě - červnu - 2010 onemocněl Adámek náhle virózou - silně kašlal. Pediatr mu nasadil antibiotika. To bylo ve středu, celou noc ze středy na čtvrtek silně prokašlal a ráno jsem mu nemohla podat antibiotika, neboť silně zvracel.

Zavolala jsem pediatrovi a ten mi sdělil, že mám jet do nemocnice k hospitalizaci, neboť mi antibiotika nepozřel. Zavolala jsem záchranku a ve čtvrtek dopoledne jsme byli hospitalizováni. Tam ho řádně nevyšetřili - prý plakal - nepoznali mu zápal plic, neudělali rentgen - jen vzali krev a podávali Paralen. Poslali nás však na ušní oddělení, kde silně křičel při vyšetření. Po příchodu z ušního mu začal silně natékat krk. To bylo stále ve čtvrtek kolem poledne 12 hodiny.

V 13 hodin už měl nateklé i pravé oko a stále nikdo nic neprováděl. Žádný rentgen, nic. Jen naposledy večer v 19 hodin se přišla lékařka podívat a nic neshledala - syn měl silně nateklý krk i oko. Nechali nás tak přes celou noc, syn špatně dýchal. Ráno jsem už byla hysterická, protože začal být apatický. To byl pátek ráno. Poslali nás opět na ušní - propláchnout uši - s oteklým krkem a okem. Po návratu už jsem začala na doktory křičet, ať něco dělají.

Vzali syna v poledne na ultrazvuk krku. Tam začali konečně lítat, že má v oblasti krku vzduch. Následoval rentgen plic, kde zjistili pneumotorax a následně mi syna odebrali na CT. Poté mi primářka sdělila, že měl na plíci dvě buly. Jedna mu praskla. Více mi nebylo sděleno, jen že syna pošlou na vyšší pracoviště. Chtěli ho poslat sanitkou, nato jsme se ohradili, že je nezbytný transport vrtulníkem. Zanedbali podle nás péči a došlo až k pneumotoraxu.

Léčba

V druhé nemocnici mu bylo provedeno odsátí hlenů přes nosní dírku. Měl teploty až 41°C. Naštěstí se ho podařilo zachránit. Tři dny byl na JIP, posléze jsme šli na pokoj na dětské oddělení. Syn má dodnes následky, budí se hystericky v noci, bojím se, když zakašle a v prosinci máme jet znovu na podrobné CT, kde zjistí rozsah a velikost bul. Vůbec nevíme, jak ke vzniku bul došlo - zřejmě geneticky, neboť jsme oba s manželem nekuřáci.

Spontánní pneumotorax llllll (15.09.10)

Bolest na hrudi, bolest části hrudníku, která je postižená pneumothoraxem, zhoršené dýchání, kašel.

Do poraněné plíce se dostane vzduch a vytvoří se na plíci vzduchová bublina. Ta pak může prasknout a plíce zkolabuje.

Léčba

Drenování, dren vysává vzduch z postižené plíce. Když nepomůže, tak chirurgický zákrok - odříznutí kusu plíce s pneumotoraxem a odstranění dalších bublin na plíci. Toto se za život může kdykoliv znovu vrátit.

Můžeme se tomu pokusit vyhnout fyzickým šetřením, potlačovat kýchnutí, nedělat prudké pohyby, předvídat smích, kýchnutí a snažit se to potlačit.

Pneumotorax u mě vznikl z neznámých důvodů. Takže může vzniknout i např. ve spánku jako v mém případě.To je ale malá pravděpodobnost. Spíš je to po úrazech.

Co mi pomohlo

Nepomohlo mi drenovaní. Měla jsem první pneumotorax a nakonec mi museli udělat chirurgický zákrok.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.