Podvýživa

Přidat zkušenost

Podvýživu léčí Vnitřní lékařství (Interna) a patří mezi Metabolická onemocnění

DISKUSE, Popis, Bazální metabolismus, Dodatkový metabolismus, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci sám, Komplikace

Popis podvýživy  

Malnutrice je stav, kdy má jedinec nedostatek živin nutných pro funkci organismu. Může se jednat o nedostatek základních živin (cukry, tuky, bílkoviny) nebo o nedostatek některých částí potravy (například vitaminů, stopových prvků, nepostradatelných mastných kyselin apod.).

Příjem potravy je řízen centrem v mozku (takzvaná hypothalamická centra hladu a sytosti), které je aktivováno nejrůznějšími podněty – třeba pokud intenzivně myslíme na nějaké jídlo, dostaneme na něj za chvíli chuť. Dalším podnětem pak může být třeba hlad nebo prázdný žaludek. Tyto podněty dojdou do hypotalamického centra, kde jsou zpracovány, vyhodnoceny a podle výsledku jsou pak aktivována buď centra hladu a člověk má potřebu něco sníst nebo centra sytosti, kdy se naopak dostaví pocit plnosti. Stejně je řízeno i přijímání tekutin.

Protože v našem těle probíhá obrovské množství nejrůznějších procesů, je nutný dostatečný přísun energie, která tyto procesy umožňuje vykonávat. Bez energie by nefungovala téměř žádná buňka – všechny potřebují energii na udržování vlastní integrity, přestavbu, opravu defektů, výměnu signálů a mnoho dalších pochodů a bez nich by nebylo možné, aby tělo pracovalo, protože by postupně buňku umíraly. Energetickým přeměnám v těle říkáme metabolismus a dělíme ho na bazální a dodatkový.

Bazální metabolismus  

Jako bazální metabolismus označujeme základní energetické přeměny, které jsou nutné pro udržení všech životně důležitých funkcí jako je třeba srdeční činnost a dýchání. Tuto energii náš organismus každý den spálí, ať ležíme doma nebo třeba běháme maraton. Jaký má kdo přibližně bazální metabolismus je zaznamenáno v Benediktových tabulkách. Je možné nechat si ho na doporučení lékaře změřit. Těmto metodám měření se říká přímá a nepřímá kalorimetrie. Muži mají obvykle vyšší bazální metabolismus přibližně o 5 – 10%, protože mají více svalové hmoty.

Dodatkový metabolismus  

Dodatkový metabolismus je pak přeměna energie, kterou potřebujeme na aktivity, které konáme. Každá naše činnost (ať už vědomá nebo nevědomá) zvyšuje energetické nároky. Každá činnost má přibližně spočítáno, kolik při ní spálíme energie. Tuto energii je nutné doplňovat formou potravy. Pokud přijímáme potravu v přibližné energetické hodnotě, kterou posléze nejrůznějšími činnosti spálíme, je energetický stav vyrovnán. Pokud ale dlouhodobě přijímáme více energie než vydáme, dochází k ukládání této energie v podobě tuku do podkoží. Naopak při dlouhodobém nedostatečném kalorickém pokrytí se váha snižuje. Jaké množství energie bychom měli denně přijmout je uváděno podle věku, pohlaví, pracovní zátěže a mnoha dalších kritérií v příslušných tabulkách. Zároveň je možné si energetický příjem kontrolovat, protože existují i tabulky, které k jednotlivým potravinám přiřazují počet kalorií (kcal nebo kJ). Pokud máme dlouhodobě zvýšený příjem energi při nižší tělesné aktivitě, projeví se to na nás obvykle obezitou. Zda jí trpíme nebo ne určuje tzv. Body mass index (BMI). Ideální hodnoty jsou v rozmezí 20 – 25, při hodnotách nad 30 se již jedná o obezitu. Je možné si ho vypočítat z vlastních hodnot výšky a váhy.

Pro zachování a udržení zdraví každého člověka je nutné, aby byl náš organismus ve vyrovnaném stavu. To zajistíme nejenom správným energetickým příjmem, ale i volbou jednotlivých složek potravy. Ze základních potravin by měl člověk konzumovat 50 – 55% sacharidů (cukrů), 25 – 30% lipidů (tuků) a 15 - 20% proteinů (bílkovin). Současně je potřeba přijímat i minerály, stopové prvky a vitaminy.

Při malnutrických jsou tato pravidla porušena a člověk má nízký energetický příjem nebo jiné procentuální rozložení jednotlivých složek potravy. Nízký energetický příjem může být důsledkem onemocnění – například nádoru v trávicí trubici, který znesnadňuje polykání a pacienti pak přijímají méně potravy, protože pro ně není lehké cokoli spolknout. Anorexie (nechuteství, které má mnoho příčin – mohou být mentální nebo způsobeny léky), mentální bulimie (neovladatelné přejídání s následnou snahou o netloustnutí – pacienti po jídle zvrací, užívaí projímadla…), poruchy vstřebávání živin apod. Další příčinou nízkého energetického příjmu jsou ekonomické faktory – například ve velmi chudých státech. Při chybném procentuálním rozložení složek potravy můžeme hovořit třeba o kwashiorkoru, který je poměrně běžný zejména v chudých afrických státech, a při kterém chybí v potravě bílkoviny – tzv. proteinová malnutrice. Jedná se o velice vážný stav, protože při dlouho trvajícím chybění bílkovin v potravě se postupně spotřebovávají bílkoviny těla a pak v něm chybí na mnoha důležitých místech (například krevní bílkoviny, které transportují důležité látky po těle nebo protilátky). Postižení pak velmi často umírají na nejrůznější příčiny selhání organismu.

Pokud není malnutrice léčena, může dojít až k úplnému rozvratu metabolismu (marasmus)

Malnutrice je v našich podmínkách rozšířena hlavně mezi hospitalizovanými pacienty. Při příjmu do nemocnice má asi 20% pacientů podvýživu a jejich počet se v průběhu hospitalizace zdvojnásobuje. Příčin může být hned několik. Pacient může být po různých výkonech bez chuti k jídlu, kterou mu mohou ještě snižovat některé léky, které užívá. Může mít také jiné stravovací návyky nebo mu jídlo nechutná. Proto se obvykle v nemocnicích při příjmu počítá pacientům BMI, aby ošetřující personál věděl, jak na tom daný pacient je. Při odchylkách od normálního stavu pak kontaktuje nutričního terapeuta (nutriční sestru), která pro pacienta sestaví vhodný jídelníček, prokonzultuje s ním jeho stav a stravovací návyky, popřípadně zajistí další péči (například konzultace s psychologem).

Rizikové faktory podvýživy  

Rizikovým faktorem v případě malnutrice jsou v naší populaci nejčastěji snahy o redukci hmotnosti, kdy pacient buď sníží svůj energetický příjem a nebo vynechává některé složky potravy (například tuky). Rizikem také mohou být onemocnění, při kterých pacienta v důsledku zdravotního stavu opustí chuť k jídlu, nebo ji ztratí jako důsledek užívání některých léků. Negativně může také působit dlouhodobá hospitalizace.

Prevence podvýživy  

Jak již z názvu vyplývá, je malnutrice vlastně nedostačující výživa. Preventivním opatřením je proto v každém případě vyvážená, pestrá a energiticky dostačující strava, která splňuje pravidla racionální výživy. Ze základních potravin by měl člověk konzumovat 50–55% sacharidů (cukrů). Nejedná se ale třeba o kostkový cukr (přestože mezi cukry také patří), ale hlavně o škroby, které se nalézají v ovoci a zelenině, o vlákninu, která podporuje střevní činnost a další. Dále jsou nezbytnou částí potravy lipidy (tuky), které by měly tvořit 25–30% energetického příjmu. Tuky tvoří v těle mechanickou a tepelnou ochranu, protože jsou špatnými vodiči tepla a to pak z těla hůř uniká. Z tuků je nezbytný příjem nepostradatelných (esenciálních) mastných kyselin – kyseliny linolové a kyseliny linolenové, které si tělo nedokáže vytvořit samo, a které potřebuje pro různé metabolické pochody. Další živinou, která nesmí v našem jídelníčku chybět jsou proteiny (bílkoviny), které by měly být zastoupeny 15–20%. Bílkoviny jsou makromolekuly, které jsou vlastně tvořeny aminokyselinami, které jsou různě pospojovány až vytvoří strukturu, kterou označujeme jako protein. Některé aminokyseliny si člověk tvoří sám, jiné je nutné dodávat potravou (leucin, isoleucin, valin…). Současně je potřeba přijímat i minerály, stopové prvky a vitaminy.

Příznaky podvýživy  

U podvýživy způsobené nízkým energetickým přijmem je hlavním příznakem vyhublost, mnohdy až extrémní (kachexie), která je ověřitelná výpočtem BMI, který je při hodnátách pod 18,5 dalším příznakem. Pacienti jsou v prvních fázích podvýživy více citliví na chlad, mají zácpu a pocit nevolnosti. Při delším trvání trpí chudokrevností (jejími příznaky jsou bledost, malátnost, ospalost, zadýchání se už při malé zátěži), nespavostí, osteoporózou (zde je prvním příznakem zvýšená křehkost kostí a jejich lámavost), poruchami jater. Postiženým se více kazí zuby, mají zhoršenou pleť, lámou se jim vlasy a nehty. U podvyživených dětí se zpomaluje růst, prospívání, duševní vývoj a opožďuje se nástup puberty. U žen často vymizí mestruace.

Léčba podvýživy  

Léčba závisí hlavně na tom, co malnutrici zavinilo. Pokud se jedná například o podvýživu způsobenou nějakým onemocněním, je hlavní onemocnění vyléčit a současně pacientovi zajistit nejoptimálnější přísun živin (například různými nutričními nápoji nebo výživou aplikovanou nitrožilně). U hospitalizo­vaných, kteří začínají ubývat na váze, je důležité konzultovat stav s nutričním terapeutem daného nemocničního zařízení, který pacientovi zajistí vhodné podmínky pro kvalitní výživu. Největší problém s léčbou je ovšem u pacientů (a zejména pacientek), kteří trpí psychickou poruchou a jídlo vědomě odmítají. Zda je na místě péče psychologa (psychiatra), který spolu s nutričním terapeutem pracuje na zvýšení váhy postiženého, jeho odpovídající výživě a také na vyléčení onemocnění. V těžších případech jsou tito pacienti hospitalizování na příslušných klinikách, kde mají zajištěn trvalý dohled nad příjmem potravy a zároveň docházejí na konzultace s psychologem, skupinové terapie a podobně.

Jak si mohu pomoci sám?  

V lehčích případech stačí, když začneme jíst normální, vyvářenou a energicky dostatečnou stravu. Pokud je ale BMI na hranici s podvýživou (BMI 18,5), je nejlepší možnou pomocí vyhledání odborníka, který stanoví příčinu onemocnění a pomůže tento problém vyřešit.

Komplikace podvýživy  

Množství komplikací je přímo úměrné malnutrici, která je přítomna. Pacienti jsou náchylnější k infekčním nemocem, které se mohou zkomplikovat do té míry, že mohou přivodit trvalé poškození organismu nebo až smrt. Nedostatek bílkovin v krvi pak může znamenat zhoršené srážení krve.

Diskuse o podvýživě  

Další názvy: Malnutrice, Energetická malnutrice, marantická malnutrice, proteinová malnutrice, kwashiorkor

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Podvýživou?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.