Popáleniny

Přidat zkušenost

Popáleniny léčí Chirurgie a patří mezi Onemocnění kůže

DISKUSE, Popis, Rozsah popálení, Příznaky, Léčba, Komplikace

Popis popálenin

Popáleniny vznikají na podkladě styku kůže s nepřiměřenými tepelnými podněty. Popáleniny neboli combustiones představují poměrně závažné poškození kůže. Teploty nad 45°C jsou organizmem vnímány jako bolest. Převážná většina změn v kůži je lokalizována do pokožky a horní části škáry. Samotná závažnost popáleniny je dána především jejím rozsahem, hloubkou, příčinnou úrazu, věkem a celkovým stavem pacienta.

Rozsah popálení

Rozsah popálení můžeme určit jako procentuální část kůže, která je postižena, z celého povrchu kůže. Orientačně může lékař určit rozsah popálení podle tzv. pravidla devíti. Toto pravidlo přiřazuje každé části těla 9 nebo 18% tělesného povrchu.

Pravidlo takto platí pouze u dospělých, u popálených dětí je toto pravidlo nutné poopravit tak, že kůže na hlavě má víc procent, zatímco kůže nohou procent méně. Takže např. paže představuje 9% tělesného povrchu, zatímco záda 18% apod.

Definitivně se určí rozsah popálení až v nemocnici, kde se používají tabulky dle Lunda a Browdera.

V zásadě platí, že je-li popáleno více než 10% povrchu těla u dětí a více než 15% povrchu těla u dospělých, tak se jedná o popáleninu, která ohrožuje pacienta vznikem popáleninového šoku, což je život ohrožující stav. Tito pacienti vyžadují protišoková opatření, hospitalizaci a monitorování.

Příčiny a mechanismy vzniku popáleniny

Způsobů, jak se popálit, je celá řada. Rozeznáváme proto opařeniny, popáleniny plamenem, popáleny, které vznikají třením či dotykem, poleptání, radiační změny a úrazy elektrickým proudem.

Příznaky a projevy popálenin

Podle charakteru popáleniny, hloubky a klinických znaků rozlišujeme popáleniny prvního, druhého a třetího stupně. ( Někteří autoři ještě rozlišují čtvrtý typ popáleniny.)

a) První stupeň – dermatitis acuta erythematosa : po krátkou dobu působící zdroj tepla, často se jedná o lehčí opaření. Místo poškození je zarudlé, oteklé a s různou intenzitou bolestivé.

b) Druhý stupeň - dermatitis acuta bullosa: na oteklé a zarudlé kůži dochází ke vzniku puchýřů, které mohou splývat do větších formací. Pokud je popálenina správně ošetřena, hojí se bez jizev během několika týdnů

c) Třetí stupeň – dermatitis acuta necrotica: popálenina zasahuje do hlubších struktur kůže, některé okrsky kůže jsou zcela zničené a odumřelé – podlehly nekróze. Kůže má hnědočernou nebo žlutobílou barvu, objeví se na ní tvrdé a suché struktury – příškvary – combustiones escharotica. Kůže je zničená v celé tloušťce, včetně všech kožních adnex ( chloupky, žlázky apod. ). Jakákoliv možnost její regenerace je vyloučena.

d) Čtvrtý stupeň – je přídatné označení pro stav, kdy popálenina devastuje podkožní tuk, svalovou fascii, svaly a kosti.

Léčba popálenin

Záleží na stavu pacienta, rozsahu a hloubky popálení atd. V zásadě platí, že pouze malé popáleniny mohou být ošetřeny ambulantně. Velice účinnou léčbou, kterou může pacient sám ihned započít, je chladit místo poškození čistou vodu či fyziologickým roztokem. Důležité je, aby pacient takto chladil poškozenou oblast alespoň 3-4 hodiny. Pak se ošetří antiseptickými prostředky apod.

U těžších popálenin přichází na řadu hospitalizace, podávání analgetik ( opioidy do žíly), infúze ( prevence šoku). 3-5 den po přijetí se provádí nářezy příškvarů atd. Léčba spadá pod speciální obor popáleninové chirurgie.

Komplikace popálenin

Popáleniny se hojí se vznikem trvalých kožních poškození a defektů, které mohu (zvláště u poškození obličeje) způsobovat kosmetické a psychosociální ško­dy.

Nejzávažnější komplikací je šokový stav v důsledku značných ztrát tekutin, který může vést k oběhovému selhání a smrti.

Erythema ab igne: Patří rovněž mezi dermatózy, které jsou vyvolány teplem. Doslovný překlad označení této nemoci je ( zarudnutí kůže od ohně). Skutečně nejčastěji erythema ab igne vzniká při kontaktu s nadměrným množstvím sálavého tepla. Touto nemocí trpí lidé, kteří užívají elektrické zahřívací deky, sezením u krbu či kamen, vzácně také jako profesní nemoc u slévačů a jiných pracovníků.

Nemoc se projevuje vznikem relativně dobře ohraničeného síťovitého erytému v lokalizaci, ve které dochází ke chronickému kontaktu s teplem ( přesněji řečeno s infračerveným zářením). Po určité době se ve stejné lokalizaci tvoří hnědé zabarvení kůže ( dochází ke vzniku tzv. tepelné melanózy).

Léčba nemoci spočívá ve dvou aspektech: zaprvé je nutné informovat pacienta o tom, že se musí vyvarovat dalšímu styku se sálavým teplem (aby se nález dál nezhoršoval). Druhým aspektem léčby je pravidelná kontrola pacienta ( dispenzarizace), neboť erythema ab igne je považována za prekancerózu ( léze, ze které může vzniknout karcinom), a tak se pravidelnými kontrolami snažíme případný vznik karcinomu co nejdříve detekovat.

Závěrem můžeme dodat, že poškození kůže, které je vyvoláno teplem či jinými tepelnými vlivy, může nastat i při poleptání. Poleptání se označuje odborně jako cauterisatio, a může k němu dojít při kontaktu kůže s kyselinou či louhem.

Mnohem nebezpečnější je požití kyseliny či louhu. Tato látka vyvolává v kůži nekrózy.

Diskuse

Další názvy: combustiones, první stupeň popálenin, druhý stupeň popálenin, třetí stupeň popálenin, čtvrtý stupeň popálenin, dermatitis acuta erythematosa, dermatitis acuta bullosa, dermatitis acuta necrotica

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s popáleniny?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.