Poporodní psychóza

Přidat zkušenost

Poporodní psychózu léčí Psychiatrie a patří mezi Psychiatrická onemocnění

DISKUSE, Popis, Poporodní blues, Pozdní poporodní deprese, Poporodní psychóza, Rizikové faktory, Příčiny, Prevence, Léčba, Jak si pomoci sama, Komplikace

Popis poporodní psychózy  

Duševním poruchám po porodu byly věnovány již mnohé studie psychiatrů, gynekologů, ale i endokrinologů světa. Poporodní psychické změny popisoval už ve starověku Hippokrates, Galén a postupně v každém století se až do současnosti touto problematikou lékařská věda zabývala. Je známo, že poruchami netrpí jen ženy již dříve psychiatricky léčené (i když jsou k tomu náchylnější), ale stejně tak i zcela psychicky zdravé ženy, které nikdy předtím neměly duševní problémy.

Poporodní stav je pro ženy doba velkých změn životních i změn v jejím organismu a pro ženu je to psychicky asi nejnáročnější období v jejím životě. Podílí se na tom jednak nepříjemný prožitek z porodu, sociální situace rodiny, vztahy s partnerem a příbuznými, ale také zásadní změna života ženy, která musí od té chvíle vše podřídit svému dítěti. Matka bývá často po porodu velmi fyzicky vyčerpaná a v jejím těle nastávají dramatické hormonální změny. Účinek kolísání hladiny hormonů je známý i v běžném životě ženy jako premenstruační syndrom, kdy také dochází k psychickým změnám několik dní před nástupem menstruace. Tyto změny hormonálních hladin jsou ale jen malé ve srovnání s tím, co se děje po porodu, kdy obsah hormonů v krvi klesne opravdu drasticky.

V minulosti se všechny psychické změny v období po porodu shrnovaly pod název laktační psychóza. Podle nových poznatků však příčina těchto poruch netkví v kojení a tento název se již přestává používat. Někteří odborníci však tvrdí, že přerušení kojení změní hormonální stav v organismu a potíže mohou ustoupit. Dnes poporodní psychické poruchy rozdělujeme do několika skupin podle závažnosti, nejčastěji do tří: Poporodní blues, poporodní deprese a poporodní psychóza.

Poporodní blues  

Poporodní blues se považuje za spíše normální stav a vyskytuje se asi u 80% matek. Jedná se o krátkou a přechodnou záležitost, která netrvá déle než dva týdny. Většinou začíná přibližně třetí den po porodu, místo radostného naladění je matka skleslá a smutná. Někdy začne být plačtivá, přecitlivělá, může mít i pocity zlosti či osamělosti. Situace se však obvykle velmi brzy urovná i bez léčebného zásahu, důležitá je podpora okolí, která urychlí uzdravení.

Pozdní poporodní deprese  

Pozdní poporodní deprese je daleko závažnější stav než poporodní blues, může nastat i delší dobu po porodu. Postihuje přibližně 10% matek. Matka je obvykle vyčerpaná, dlouhodobě unavená, pesimistická a zažívá pocity úzkosti z různých důvodů. Někdy začne neustále přemýšlet, jak zabezpečí své dítě, zda bude dobrá matka a všechny její myšlenky mohou být orientovány na to, že se nedokáže o dítě správně postarat. Může trpět výčitkami svědomí a poruchami spánku. V tomto případě je již nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc, je zde totiž určité riziko sebevražedných tendencí.

Poporodní psychóza  

Nejzávažnější stav je však poporodní psychóza, kdy žena zažívá pocity silného rozrušení, extrémní výkyvy nálad, výpadky paměti, poruchy soustředění (neschopnost číst, sledovat film), změněné vnímání času. Matka ztrácí kontakt s realitou (někdy ani neví, jak se jmenuje, jaký je den), často trpí bludy, zrakovými a sluchovými halucinacemi a ztrácí schopnost pečovat o dítě. Ne vzácně bývá přítomen tzv. „Capgrasův příznak“, kdy je matka přesvědčená, že vlastní dítě jí bylo vyměněno, ke kojení jí bylo doneseno cizí dítě, podobné vlastnímu. Psychóza se často se vyskytuje hned po porodu, ale může se objevit i do dvou měsíců po porodu. Tento nejtěžší stav již vyžaduje hospitalizaci matky a její léčbu, jinak hrozí riziko, že ublíží sobě a svému dítěti. Je známo mnoho případů, kdy matka odešla z neznámých příčin s dítětem z domu a provedla nějakou neočekávanou věc, často se sebevražednými úmysly (k vraždě novorozence dochází ve 4 % případů, k sebevraždě matky pak v 5 %). Důležité však je, že matka často dělá věci automaticky a hlavně svůj stav si neuvědomuje! Poporodní psychóza se vyvine asi jen u 0.1% žen, což je naštěstí relativně vzácně.

Rizikové faktory poporodní psychózy  

Nejvyšší riziko onemocnění poporodní psychózou je první měsíc po porodu a je vyšší u pětatřiceti­letých a starších prvorodiček.

Vyšší pravděpodobnost, že onemocnění propukne, je u žen, které již dříve trpěly nějakým psychiatrickým onemocněním, například depresí.

Také pokud již žena prodělala podobný stav u předešlého dítěte, hrozí, že se situace u dalšího dítěte bude opakovat. Je proto potřeba, aby na to rodina byla připravená a byla schopná při příznacích včas pomoci, či vyhledat lékařskou pomoc.

Příčiny poporodní psychózy  

Podle nejnovějších výzkumů téměř polovina prvorodiček, u kterých se vyvinula poporodní psychóza, nikdy předtím netrpěla psychickou nemocí, kvůli které by musely být v minulosti hospitalizovány na psychiatrii. Onemocnění tedy vzniká i u duševně zcela zdravých žen.

Jako hlavní příčiny se uvádí hormonální změny způsobené porodem, fyzické vyčerpání a velice silné neznámé emoce, která žena po porodu prožívá.

Prevence poporodní psychózy  

Matka by měla dostatečně spát. Když dítě usne, měla by všeho nechat a jít si lehnout s ním. Dodržování tříhodinového intervalu kojení je v tomto případě otázkou, někdo naopak preferuje nenarušovat dítěti buzením spánkový cyklus, a proto pokud se matka cítí unavená a nevyspalá a dítě jinak dostatečně často pije, není nutné tento interval vždy přesně dodržovat a radši se více vyspat.

Samozřejmě že je nutné opatření zavedená z vlastní iniciativy vždy konzultovat se svým lékařem.

Není nutné mít domácnost pořád v perfektním stavu. Návštěvy je možno odmítnout nebo je případně zaúkolovat, ať s něčím pomohou. Pokud začne mít matka pocit, že péči o dítě a o domácnost nezvládá, raději by se měla svěřit partnerovi nebo nejbližší rodině, aby měl někdo její stav pod kontrolou. A případně ji včas odvedl za odborníkem.

Léčba poporodní psychózy  

V případě lehčích forem poporodní psychózy ženy docházejí do specializovaných psychoterapeu­tických programů. Při tom užívají léky, většinou hormonální léky či antidepresiva. V případě, že psychóza pokročí do těžšího stádia, léčí se hospitalizací v psychiatrické léčebně.

Jak si pomoci sama  

Důležité je nepodceňovat vážnost situace a včas, třeba i za pomoci okolí, vyhledat odbornou pomoc. Podpora okolí je pro uzdravení zásadní a partner by měl postižené poskytnout základní oporu a být jí v nejtěžších chvílích nápomocen.

Komplikace poporodní psychózy  

Komplikace rozvinuté psychózy mohou mít tragické následky, kdy matka v nejhorším případě může ublížit sobě nebo i dítěti. Sebevražedné sklony nejsou ojedinělé a je proto třeba včas zasáhnout a vyhledat lékařskou pomoc. Hospitalizace matky může těmto komplikacím pomoci předejít.

Diskuse o poporodní psychóze  

Další názvy: Laktační psychóza, Postnatální psychóza

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Poporodní psychózou?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.