Porucha sexuální preference

Přidat zkušenost

Poruchu sexuální preference léčí Sexuologie a patří mezi Psychiatrická onemocnění

Popis, Rizikové faktory, Projevy, Léčba, Komplikace

Popis poruch sexuální preference  

Poruchy sexuální preference se vyznačují dlouhodobějším abnormálním sexuálním zaměřením, které většinou vede k uspokojení jedince. Může se jednat o nejrůznější předměty, situace a aktivity.

Lidská sexualita může být dělena na tři základní skupiny, a to na sexuální identifikaci, sexuální orientaci a sexuální chování jedince. Podle těchto oblastí potom dělíme i sexuální deviace vyskytující se u lidí. K pochopení nám pomůže následující tabulka:

Oblast lidské sexuality a její porucha sexuální deviace
Deviace sexuální identifikace Transsexualismus
Deviace sexuálního chování Exhibicionismus, sadismus, masochismus
Deviace sexuální orientace Homosexualita, pedofilie
Deviace kombinované Pedofilní sadismus, sadomasochismus, homosexuální pedofilie, apod.

Homosexuální orientace již však mnoho let není považována za duševní poruchu a mezi tzv. čisté poruchy sexuální preference (parafilie) patří pouze fetišismus, fetišistický transvestitismus, exhibicionismus, voyerství, pedofilie a sadomasochismus.

Není přesně známo jaké množství jedinců je postiženo některou z výše zmiňovaných odchylek. Nicméně se odhaduje, že je to několik málo procent populace a mnohem častěji jsou postiženi muži než ženy.

Rizikové faktory a příčiny vzniku onemocnění  

Na vzniku těchto odchylek se bezesporu podílejí jak faktory genetické, tak i faktory psychosociální. Z genetických faktorů je to obzvláště fakt, že je-li některou z deviací postiženo jedno z jednovaječných dvojčat, riziko postižení druhého je velice vysoké. Z psychosociálních faktorů jsou pak popisovány některá kritická období v životě jedince, která se mohou vysoce podepisovat na rozvoji některé z deviací. Mezi tato období patří například puberta, kdy jisté zážitky mohou významně formovat sexuální vývoj jedince.

Projevy poruch sexuální preference  

Fetišismus

Podnětem pro sexuální vzrušení a uspokojení fetišisty je nějaký předmět či pouze symbol. Nejčastěji jde o spodní prádlo, kožešiny, gumové předměty apod. Velmi vzácně je objektem zájmu fetišisty věc nevábná. Jako například moč(urofilie), stolice(exkre­mentofilie), odpadky ( myzofilie). Mezi rarity patří fetišistická fixace na mrtvá těla (nekrofilie). Ve většině případů má tato deviace povahu pouze jakési něškodné libůstky, realizované především v autoerotických představách. Jen zřídkakdy mají fetišisté se svoji poruchou nějaké problémy (například krádeže spodního prádla a podobně).

Fetišistický transvestitismus

Nejčastěji se jedná o muže, kteří se k vyvolání erotického vzrušení převlékají do ženského prádla a šatů. Toto počínání není však spojeno s touho změny vlastního pohlaví, jako je tomu u transsexuálů.

Exhibicionismus

Postižený má trvalou tendenci odhalovat svůj genitál před cizími lidmi (většinou před opačným pohlavím). Exhibicionista se nesnaží o verbální ani fyzický kontakt se svým objektem uspokojení. Tato sexuální odchylka je jednou z nejrozšířenějších deviací a mnohem častěji jsou postiženi muži než-li ženy.

Voyerismus (skoptofilie)

Jde o nutkavou tendenci pozorovat jiné lidi při erotických i mimoerotických aktivitách (například převlékání, močení atd). Stejně tak jako u exhibicionismu, postižený nemá touhu navazovat s objektem svého zájmu kontakt.

Pedofilie

Jde o sexuální orientaci na prepubertální dětské objekty. Toto zaměření může mít povahu jak heterosexuální, tak i homosexuální. Většina pedofilů je však schopna erotické reakce i na objekty zralé. Způsob vyrovnání se s touto deviací je u různých lidí odlišný. Někteří jedinci tuto svoji odchylku zcela popřou a potlačí (to se pak může projevit v uměleckých dílech nebo vynikajících výsledcích při práci s dětmi). Jindy se pedofilní odchylku nepodaří potlačit a pedofil tak ke svému uspokojení dospívá nejčastěji pomocí masturbace nebo nekoitálními praktikami s nedospělým objektem. Ke genitálnímu spojení dochází velice zřídkakdy.

Sadismus

Předmětem erotického zájmu je u sadisty agresivita k sexuálnímu objektu. Sadismus lze rozlišovat na sadismus fetišistický, kdy je deviace spíše povahy fantazijní; dále pak sadismus pseudopedagogický, kdy je kladen hlavní důraz na poslušnost a disciplinu. Sadista v tomto případě drezúruje objekt svého sexuálního zájmu a vyžaduje od něj absolutní poslušnost. Posledním typem sadismu je pak agresivní sadismus, kdy obět je brutálně napadena a je donucena k pohlavnímu styku. K agresivním sadistům patří většina sériových sexuálních vrahů.

Masochismus

Masochisté jsou sexuálně vzrušeni agresivitou vyvíjenou vůči jejich osobě. Může jít o agresivitu jak fyzickou, tak i psychickou. Jde vlastně o opak sadistů.

Léčba poruch sexuální preference  

Terapie jedinců s parafílií spočívá především v psychoterapii. Postižený jedinec je poučen o své sexuální odchylce a terapeut se převážně snaží o to, aby se parafilik naučil se svojí deviací žít a nedocházelo z jeho strany ke konfliktům s veřejností. Cílem je naučit pacienta náhradním formám sexuálního ukojení, které nejsou konfliktní.

Někdy je však nutno přistoupit k opatřením, která mají za úkol utlumit sexuální pud jedince. Toho se v dnešní době dosahuje podáváním preparátů obsahujícím antiandrogeny a gestageny. Taktéž je prokázán účinek lithia. U obzvláště nebezpečných případů je doporučeno provedení chirurgické kastrace. O tu však pacient musí požádat sám.

Komplikace poruch sexuální preference  

Ve většině případů, žijí jedinci postiženi některou ze sexuálních deviací poklidným životem. Jejich abnormální sexuální preference jsou uspokojovány převážně ve fantazijích a nebo se jedná o malé, neškodné „libůstky“. Problém však vzniká ve chvíli, kdy deviant svoje potřeby již nedokáže potlačovat a jedná se o preference přesahující meze zákona. Poté dochází ke konfliktům s okolím a je nutný zásah policie a psychiatrů.

Další názvy: Sexuální deviace, Parafile, sexuální úchylky

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s Poruchou sexuální preference

Máte zkušenost s Poruchou sexuální preference?

Porucha pohlavní identity Minaoki (02.01.16)

Jsem homosexuální transsexuál, ačkoli ne podle vaší tabulky… Upřímně mi vadí, jak lidé často označují FtM kluky jako „transsexuální ženy“ (a u MtF naopak), protože tak to není. Když se narodím jako biologická žena, ale vím, že ve skutečnosti jsem muž, dělá to ze mě transsexuálního muže, nikoliv ženu. Naštěstí jsem ještě nepotkal odborníka, který by to nechápal.

A co se týká transsexuality u mě? Od malička jsem si hrál raději s kluky než s holkami, nerad jsem nosil sukně a šaty, ale ještě to nebylo nic nepřežitelného. To nejhorší přišlo až s pubertou, kdy se tělo začalo tvarovat úplně jinak, než by se mi líbilo. Začal jsem se od ostatních izolovat, protože s dívkami jsem si nerozuměl a kluci mě mezi sebe nepočítali. Nenáviděl jsem sám sebe a zkoušel být „normální“.

Bylo to bez pochyby nejhorší období mého života. Každý den jsem přemýšlel nad sebevraždou a začal se sebepoškozovat, což bylo sice velmi hloupé, ale pomáhalo to. Když mi bylo čtrnáct, stahoval jsem si tajně prsa obvazem pro lepší psychický pocit. Tou dobou, když jsme byli u moře, jsem se odmítl převléct do dívčích plavek a mojí mamce došlo, že je zřejmě něco špatně.

Netrvalo to dlouho a já jí vše řekl. Vzala to velice dobře, stejně jako časem i táta a zbytek rodiny. Za což jsem opravdu vděčný, protože vím, že všichni takové štěstí nemají. O pár měsíců později jsem začal docházet k sexuoložce Hance Fifkové a konečně začal žít, ne jen přežívat. Je to osm měsíců od doby, co jsem s hormony začal a jsem teď jen čím dál spokojenější.

Našel jsem si přítele (orientovaného na muže), chodím do školy, kde mě všichni znají jen pod mým mužským jménem a žiju prostě jako každý normální kluk. :)

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.