Porucha zraku

Přidat zkušenost

Poruchu zraku léčí Oftalmologie (oční) a patří mezi Onemocnění očí

DISKUSE, Popis, Rohovka, Bělima, Cévnatka, Řasnaté těleso, Duhovka, Sítnice, Čočka, Krátkozrakost, Dalekozrakost, Riziko, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak napomoci léčbě, Komplikace

Popis poruch zraku  

Oko je pro člověka nejdůležitějším smyslovým orgánem. Je ale také velice citlivé a může mít nejrůznější vady a onemocnění, které mohou vyústit až ve slepotu.

Naše oko (bulbus oculi) má kulovitý tvar a je umístěno v očnicích (orbity) v lebce. Je v ní přidržováno očními svaly, které navíc okem pohybují ve směru, kam se chceme podívat. Je chráněno očními víčky a zvlhčováno slznými žlázkami. Samotné oko se pak skládá ze tří vrstev – fibrózní, cévnaté a nervové. Fibrózní vrstva (tunika fibrosa) se nachází na samém povrchu oka a je tvořena rohovkou (cornea) a bělimou (skléra).

Rohovka  

Nachází se na nejpřednější části oka a je bezbarvá a dokonale průhledná. Nad okem se mírně vyklenuje. Má ochrannou funkci - při jejím podráždění dojde k mrknutí. Protože rohovkou prochází všechny světelné paprsky, které posléze dopadají na sítnici, je nutné, aby byla hladká a neporušená. Pokud je ale například pozměněná různými záněty, světlo, které jí prochází se láme v jiném směru než by mělo a člověk vidí neostře. Tato vada se nazývá jako astigmatismus a je v naší populaci poměrně hojně zastoupena.

Další vadou rohovky může být tzv. Arcus cornae senilis, který se vyskytuje u starších lidí nebo u lidí s nadměrným příjmem tuků. U této vady je rohovka ohraničená šedavým prstence po svém obvodu.

Bělima  

Další část oka, kterou při běžném pohledu můžeme vidět. Má bílou barvu a upínají se na ní okohybné svaly, které svými stahy hýbou okem všemi směry.

Druhou vrstvou našeho oka je vrstva cévnatá. Patří do ní cévnatka (choroidea), řasnaté těleso (corpus ciliare) a duhovka (iris).

Cévnatka  

Jak již název vypovídá – obsahuje množství cév, které mají vyživovací funkci. Krev, která je přiváděna tepénkami (arteriemi) obsahuje kyslík a živiny, které jsou buňkám oka předány a vyměněny za oxid ohličitý a zplodiny metabolismu. Tato krev zbavená důležitých látek pak odchází žílami (veny) do plic. Přívod živin je pro oči - stejně jako pro kterýkoli jiný orgán v těle - životně nutný. Proto může být oko po různých zraněních, při kterých je porušeno cévní zásobování, nevratně poškozeno sníženým viděnímslepotou. Podobná situace může vzniknout při zeleném zákalu (glaukom), kdy je zvýšený nitrooční tlak a nahromaděná tekutina nemůže odtékat. Tím je poškozeno nejenom zásobování, ale hlavně buňky sítnice, které jsou utiskovány a postupně jejich funkce upadá.

Řasnaté těleso  

Řasnaté těleso je další součástí oka a jeho funkce spočívá v zavěšení čočky. Kdybychom ho neměli, čočka by nebyla fixovaná na jednom místě. Dále má také možnost se smršťovat a uvolňovat a tím vyklenovat čočku. Díky tomu je možné zaostřovat na blízké předměty. Řasnaté těleso je inervováno speciálními vlákny, kvůli kterým není možné zaostřit při únavě nablízko. To se také může stát při blokování převodu těchto látek různými léky.

Duhovka  

Duhovka je barevná část oka, která je při pohledu do obličeje vidět na první pohled. Jsou v ní uloženy svaly, které mění průsvit otvoru – zornice – kterým prochází světlo do oka. Jsou opět inervovány speciálními vlákny, které je možné léky nebo různými jinými chemickými látkami blokovat.

Sítnice  

Sítnice je nejhlubší vrstvou oční koule. Je tvořena několika vrstvami buněk - tyčinkami a čípky. Právě čípky určují, jakou barvu vidíme. Pro normální barevné vidění potřebujeme tři druhy čípků pro základní barvy světelného spektra. Pokud ale některý druh čípků chybí, trpí člověk takzvanou barvoslepostí. Buňky, které tvoří sítnici se přes různá další buněčná spojení postupně sbíhají do zrakového nervu, který prochází do lebky a do mozku. V mozku zrakové vjemy neprobíhají už jako nerv, ale jako takzvaná dráha – je součástí mozkové hmoty a je tvořena nervovou buňkou (neuronem). Takto dojde až do oblasti mozku, kde se zrakové podněty vybaví jako vjem. Pokud je ale tato dráha přerušena (třeba zánětem nebo porušením buněk sítnice zraněním), může dojít ke slepotě buď na jedno nebo na obě oči. Slepotu ale mohou způsobit i vady jako šedý a zelený zákal, které jsou příčinou více než poloviny oslepnutí. V chudých zemích je důvodem i nedostatečná výživa. Slepota může být i vrozená. Tyto případy tvoří asi 3% všech oslepnutí a jsou způsobeny zpomaleným nebo chybným vývojem jednotlivých součástí oka.

Čočka  

Dalším orgánem je čočka, která je umístěná v přední části oka a její funkcí je lom světla, které prošlo rohovkou, mezerou v duhovce (to znamená zornicí) až na její přední plochu. Čočka světlo láme do určitých míst na sítnici, kde se pak obraz vytváří. Protože je nutný průchod světla skrze ni, je důležité stejně jako u rohovky, aby byla průhledná. To je ale porušeno při šedém zákalu, při kterém je čočka zakalená, paprsky světla skrze ni nemohou řádně procházet a člověk může až oslepnout. Každá čočka má také svoji lomivost, při které je obraz ostrý. Pokud je ale tato hodnota vychýlena, trpí člověk krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Krátkozrakost  

Krátkozrakost (myopie) může mít dva důvody. Buď má čočka zvýšenou lomivost a paprsky světla, které skrz ní projdou, dopadají na jiná místa sítnice (vlastně se před ní překříží). Nebo nemá oko úplně kulovitý tvar – je delší - a tím je dráha paprsků zkrácena. Nedopadají proto do jednoho bodu na sítnici (tento bod by byl až za ní). Člověk trpící krátkozrakostí ale může mít I kombinaci obou příčin.

Dalekozrakost  

Dalekozrakost (hypermetropie) je vlastně úplným opakem krátkozrakosti. U této oční vady je lomivost čočky nižší (paprsky světla se kříží pomyslně až za sítnicí). Dalším důvodem může být opět nepravidelnost kulovitého tvaru – v tomto případě je oční bulva ve směru procházejících paprsků zkrácena.

Rizikové faktory poruch zraku  

Abychom si svůj zrak ochránili co nejdéle, je vhodné vyvarovat se rizikových faktorů. Těmi jsou v celosvětovém měřítku nedostatečná výživa nebo jednostranná výživa s nedostatkem některých vitaminů (avitaminózy). Oční vady může způsobit i práce v nedostatečně osvětleném prostředí, kdy jsou oči více namáhány. Dalším rizikem je pak dlouhodobá práce na počítači nebo sledování televize. Není také třeba připomínat, že jakýkoli zánět oka se může rozvinout a některé jeho části nevratně poškodit.

Prevence poruch zraku  

Abychom se vyvarovali očních vad, je vhodné konzumovat pestrou stravu bohatou na všechny vitamíny (pro zrak je vhodný zvláště vitamin A, C, E a prvky jako zinek a selen) a důležité složky potravy. Dále by měla být všechna činnost, kterou děláme, vhodně osvětlena, aby bylo zamezeno zbytečnému namáhání očí. Při dlouhém sledování televize nebo monitoru počítače bychom si měli dělat pauzu nebo alespoň na chvíli zavřít oči. Málokdo si také uvědomuje, že nošením brýlí nebo čoček, které nemají úplně vyhovující počet dioptrií si oči velice namáháme, a proto je nezbytně nutné nosit tyto pomůcky pouze tehdy, kdy plně vyhovují.

Při nošení kontaktních čoček je důležité sledovat trvanlivost a před každým použitím se řídit návodem výrobce.

Hlavní prevencí je ale navštěvovat očního lékaře a konzultovat s ním věketé problémy, které s očima máme. Při zjištění zeleného zákalu je důležité brát pravidelně předepsané léky a docházet na měření nitroočního tlaku.

Příznaky poruch zraku  

Všechny oční vady mají příznak téměř shodný. Je jím postupné zhoršování zraku, které se projevuje horším viděním buď na blízko nebo na dálku. Dalším příznakem může být postupné šednutí nebo ztemňování obrazu, kteří pacienti popisují jakoby byl obraz v mlze nebo se dívali přes igelitový pytlík. U některých onemocnění vidí postižení celý den dobře, ale při šeru nejsou schopni zaostřit nebo rozlišit obrysy vzdálenějších předmětů, které jsou jinak zdravému oku viditělné dobře.

Léčba poruch zraku  

Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus jsou léčeny brýlemi nebo čočkami. V případě krátkozrakosti se jedná o rozptylky (skla nebo čočky, které lom světla zmenší), u dalekozrakosti pak o spojky (lom světla zmenšují). Lidé postižení astigmatismem dostávají torické čočky, které zakřivení rohovky vyrovnávají. Ve všech těchto případech je také možná laserová operace.

Šedý zákal je v dnešní době snadno řešitelný operativně, kdy je vadná čočka z oka vyjmuta a nahrazena umělou. Tato operace je dnes už prováděna téměř rutinně a je to nejčastější zákrok na očních odděleních. Pacient má oko znecitlivěné kapkami, takže je při vědomí a s lékaři může spolupracovat.

Zelený zákal zatím bohužel není možné léčit. Je ale možné jeho postup zpomalit a tím I oddálit postupné slepnutí. Je proto důležité, aby pacient pravidelně docházel na měření nitroočního tlaku, a tím bylo možné sledovat, jaký má glaukom postup.

Jak napomoci léčbě poruch zraku  

Napomoci léčbě je možné vhodnou stravou, která obsahuje dostatečné množství vitaminů a dalších důležitých látek. Je proto vhodné konzumovat dostatečné množství ovoce, zeleniny a ořechů.

Komplikace poruch zraku  

Oční vady jsou v dnešní době – až na glaukom – poměrně snadno řešitelné. V některých případech ale není možné přistoupit k invazivnějším metodám (například u některých pacientů k operaci při šedém zákalu) a tito pacienti jsou odsouzeni k postupnému oslepnutí. U používání čoček nebo při pooperační péči je také možné zanícení oka, které může poškodit rohovku nebo jiné struktury oka, a vidění ještě více zhoršit.

Diskuse o poruchách zraku  

Další názvy: Slepota, Ametropie, hypermetropie, dalekozrakost, myopie, krátkozrakost, astigmatismus, barvoslepost, zelený zákal, glaukom, šedý zákal, postižení zrakového nervu, postižení n. opticus, šeroslepost, hemeralopie

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Poruchou zraku?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.