Poruchy spánku

Občasné poruchy spánku jsou velice časté, mohou postihovat osoby kteréhokoli věku a většinou úzce souvisí s současným psychickým stavem jedince.

Existují však závažnější stavy, kdy je proces spánku narušován soustavně, nebo dochází dlouhodobě ke zvýšené spavosti.

Spánek slouží k regeneraci organismu, jeho duševních i fyzických funkcí. Potřeba spánku je velice individuální, jsou lidé, kterým stačí denně 5 hodin spánku a lidé, pro které ani 8 hodin není dostatečná doba.

Spánek má několik fází, dělí se na základní dvě. První je nonREM spánek, při kterém dochází k hlubokému uvolnění organismu a druhou REM spánek, kdy je organismus „aktivní“. V REM fázi se lidem zdají sny (REM pochází ze zkratky anglického termínu, popisujícího rychlé oční pohyby v této fázi - rapid eye movement).

Poruchy spánku se dělí na 3 skupiny. První z nich byla zmíněna v úvodu. Jsou to poruchy spánku související s aktuálním psychickým (stres a jiné zátěžové situace) a fyzickým stavem jedince (akutní a chronická onemocnění, bolest).

Druhou skupinou jsou tzv. dyssomnie. Dyssomnie jsou definovány jako prouchy množství, kvality nebo načasování spánku. Patří sem 4 základní jednotky. Těmi jsou obstrukční spánkový apnoický syndrom (syndrom spánkové apnoe), narkolepsie (denní ospalost s častým usínáním), protodyssomnie (porucha usínání a kontinuity spánku, především u dětí) a porucha cirkadiálního spánkového rytmu (porucha střídání spánku a bdění, neschopnost večer usnout a ráno se vzbudit, dospávání přes víkendy).

Třetí skupinou jsou parasomnie. Parasomnie jsou poruchy spánku doprovázené aktivací centrálního nervového systému, při kterých během spánku dochází k motorickým nebo orgánovým projevům. Do této skupiny se řadí noční děsy, somnambulismus (náměsíčnost), poruchy přechodu spánek - bdění (běžně se vyskytující, většinou nezávažné - mluvení ze spaní, rytmické pohyby) a REM parasomnie (noční můry - na rozdíl od nočního děsu, který probíhá v nonREM fázi, si na noční můry dotyčný pamatuje).

Poruchy spánku jsou častá onemocnění, většinou nezávažného rázu, která je možno řešit úpravou životního stylu a životosprávy. Užívání léku na spaní by mělo předcházet neurologické a psychiatrické vyšetření, aby nedocházelo ke zbytečnému užívání hypnotik, která mohou být při dlouhodobějším užívání návyková.