Puerperální infekce

Přidat zkušenost

Puerperální infekci léčí Gynekologie a patří mezi Onemocnění ženského pohlavního ústrojí

Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si pomoc sama, Komplikace

Popis puerperální infekce  

Puerperium (šestinedělí) je období, které začíná po porodu a končí čtyřicátým druhým dnem po něm. V tomto období dochází k návratu změn, které vznikly těhotenstvím a porodem. Čerstvá maminka se učí kojit a starat se o miminko. Kromě fyziologických změn však toto období přináší i některá nebezpečí. Jedním z nich je infekce.

Infekce v šestinedělí je jednou z příčin mateřské nemocnosti a ve vzácných případech může ohrozit ženu na životě. Toto riziko hrozí více při porodu císařským řezem. Před objevením zásad asepse a antisepse (tzn. důkladná dezinfekce rukou porodníka, sterilní rukavice, sterilní nástroje…) však těchto komplikací bylo daleko více a nezřídka ženy po porodu umíraly.

Teprve Ignác Filip Semmelweis, lékař maďarského původu působící v Rakousku na začátku 19. století učinil doslova revoluční objev. Pochopil a odborně vysvětlil, že horečka omladnic vzniká zanesením „jedovatých látek" do rodidel. Jak to však s velkými objevy bývá, Semmelweis se ve své dob setkal spíše s posměchem. Paradoxně zemřel neuznán na sepsi z rozšíření infekce poraněného prstu. Jeho zákony a pravidla byly po dlouhých debatách přijaty až o celé čtvrtstoletí později.

Puerperální sepse byla již ve středověku považována za následek zbytků očistků nebo částí placenty v děloze. Po porodu zbývá v děloze po odloučení placenty ranná plocha. Ta je podobně jako poranění vzniklá při porodu snadnou branou vstupu infekce. Po porodu se v děloze tvoří tzv. lochia (očistky), což jsou zbytky tkáně, krev, hlen po porodu apod. Ty jsou velmi dobrou živnou půdou pro bakterie. Ty mohou vstupovat do dělohy vzestupem z pochvy. Dále se mohou z dělohy šířit na vejcovody, vaječníky a dále do pánve. Mohou způsobit obraz sepse.

Infekce může vznikat buď přenesením zvenčí při nedodržování dostatečné hygieny, zanesením personálem zdravotnického zařízení či při porodu, nesterilními nástroji apod. Může také vzniknout průnikem bakterií z pochvy, kde už byly bakterie usídlené před porodem, dále pak z jiných míst v organismu například při současné infekci močových cest, angíně, nebo zánětu červovitého přívěsku (apendixu).

Infekční agens (činitelé), kteří se na infekci podílejí jsou většinou součástí smíšené bakteriální flory. Uplatňují se tu např. Staphylococcus aureus, S. epidermidis, Eschrichia coli, streptokoky, gonokoky, mykoplazmata, klostridia a další. Průběh infekce závisí na stavu imunitního systému ženy, rozsahu porodních poranění, okolnostech, za kterých k infekci došlo, druhu a nebezpečnosti agens. Zánět se může projevovat pouze místně jako infekce zevního genitálu, pochvy, dělohy, pobřišnice nebo cév. Závažnější jsou projevy celkové, vlastní puerperální sepse.

Rizikové faktory puerperální infekce  

Jsou to jednak faktory ze strany matky například obezita, anémie, chronické nemoci, infekce pochvy, nizká sociální úroveň. Dále jsou to faktory související s porodem – předčasný odtok plodové vody, infekce dělohy, nepostupující porod, častá gynekologická vaginální vyšetření.

Prevence puerperální infekce  

U rizikových porodů se někdy podávají antibiotika právě kvůli nebezpečí infekce. Je to hlavně u předčasného odtoku plodové vody, kdy jsou zřejmé známky infekce. Někdy je z důvodu již přítomné infekce nutné provézt císařský řez jednak k zabránění rozvoje infekce dítěte. Dále pak k snadnější léčbě netěhotné nemocné. Po porodu dítěte a placenty porodník vždy kontroluje dělohu, zda tam nezůstaly zbytky placenty. Pokud ano, odstraní je. Dále je nutné kontrolovat hojení porodních poranění a jizvy po císařském řezu.

Příznaky puerperální infekce  

Poranění pochvy a zevního genitálu se zpravidla dobře hojí, jen zřídka jsou příčinou rozvinutí celkové infekce. Infikované poranění je zarudlé, zduřelé, bolestivé, na povrchu je hnisavý sekret.

Nejčastější infekcí po porodu je zánět dělohy. Projevuje se zvýšenou teplotou, hojnějšími někdy páchnoucími očistky, někdy může docházet ke slabšímu krvácení a bolestem v podbřišku. V krvi jsou vyšší zánětlivé parametry (CRP, sedimentace, leukocyty). Pokud dojde k proniknutí infekce do svaloviny dělohy, může se vytvořit absces (ohraničený hnisavý zánět). Může docházet k vylučování hnisu, nebo k provalení abscesu do břišní dutiny. Nedělka má vysoké teploty, třesavku, zimnici, hnisavý výtok, děloha na pohmat bolí.

Při šíření do děložního okolí je klinický obraz bouřlivý. Horečka je vysoká, bolesti v podbřišku vystřelují do stehen, je časté nucení na močení a na stolici.

Postižení vaječníků a vejcovodů není časté. Pokud se tak stane, projeví se jako horečkou, bolestmi v podbřišku, nevolností, zvracením, poruchami vyprazdňování.

Zánět se může z dělohy, vejcovodů, vaječníků nebo z rány po císařském řezu přesunout na pobřišnici. Obraz je bouřlivý. Bývá vysoká horečka, zimnice, třesavka, nevolnost, zvracení, zrychlený tep, napětí břišní stěny. Při neohraničené infekci může dojít k ohrožení života. Nemocná je schvácená, má zapadlé oči, špičatý nos (tzv. hippocratovská tvář).

Nebezpečnou komplikací je také šíření zánětu na pánevní žíly. Ta se projevuje podobně jako ohraničený zánět pobřišnice, eventuelně se přidává se otok dolních končetin.

Život ohrožující je vyvinutí celkové infekce organismu – sepse. Ta je způsobena vyplavením bakterií a jejich toxinu do oběhu. Projevuje se horečkou (40°C), zimnicí, třesavkou, výrazně zrychleným tepem (až 140). Nemocná je vysílená, má povleklý jazyk, namodralé rty, zažloutlou kůži, někdy průjmy. Při neúspěchu antibiotické léčby se celkový stav zhoršuje a žena umírá na celkovou intoxikaci organismu. Ne vždy se však sepse projevuje takto náhle. Někdy probíhá pozvolna, s občasnými horečkami, později je horečka trvalá, přidává se rychlý, slabý puls, klesá krevní tlak a nastává vyčerpání organismu.

Léčba puerperální infekce  

Při infekci zevních rodidel stačí místní oplachy např. 3% peroxidem vodíku, zásypy s antibiotiky. Při projevech děložního zánětu, zánětu vejcovodů, vaječníků, pobřišnice, nebo celkvých infekcí se léčí systémově podanými antibiotiky. Dále se dbá na celkový zdravotní stav. Při horečce se podávají antipyretika k jejímu snížení. Při bolesti analgetika, ledování podbřišku. Vždy je nutný absolutní klid na lůžku. V případě cévních infekcí jsou nezbytné „léky na ředění krve“ (nízkomolekulární heparin). V případě sepse je nutná léčba na jednotce intenzivní péče, někdy se musí přistoupit k chirurgickému řešení.

Jak si pomoci sama  

Zásadní je dodržovat zvýšenou hygienu. Nedělky nosí první dny po porodu vložky, neboť se v té době vylučují očistky z dělohy. Ty je nutné podobně často jako menstruační vložky měnit, nejen po každém kojení, ale tehdy, jsou-li prosáklé. Oplachování rodidel je zpočátku doporučováno po každém vymočení, stolici a kojení. Při celkové koupeli je třeba volit sprchování, koupání v šestinedělí není vhodné.

Komplikace puerperální infekce  

Vždy je nutné sebemenší zánět u nědělky léčit, neboť i ten může přejít v celkovou infekci. Celkové infekce ohrožují život. Může dojít k poškození orgánů, hlavně jater nebo ledvin, které můžou být trvalé. U zánětů vaječníků a vejcovodů může dojít k pozánětlivým srůstům. To pak vede k neprůchodnosti vejcovodů a následné neplodnosti. I záněty dělohy a pobřišnice, které nejsou dostatečně léčeny můžou způsobit komplikace v těhotenství.

Další názvy: Sepse, horečka omladnic, infekce v šestinedělí

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Puerperální infekcí?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.