Rakovina štítné žlázy

Přidat zkušenost

Rakovinu štítné žláz léčí Onkologie a patří mezi Endokrinologická onemocnění

DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky a projevy, Popis nádorů, Léčba, Jak si pomoci, Komplikace

Popis rakoviny štítné žlázy

V úvodu je třeba definovat termín rakovina. Laická veřejnost pojímá rakovinu za nádorové onemocnění jakéhokoliv charakteru, což není správné. Termín rakovina by měl být vyhrazen pouze pro epitelové zhoubné nádory – karcinomy.

V tomto textu tedy bude chápána rakovina ve svém správném významu. Rakovina je označení pro karcinomy. Pro celistvost je však nutné uvést další zhoubné ( maligní) nádory, které sice nejsou tolik časté, ale musí se s nimi počítat.

Jeden příklad za všechny tvoří primární lymfom štítné žlázy, který se často vyvíjí u osob s autoimunitním postižením štítné žlázy.

Obecně lze říci, že nádory štítné žlázy jsou nejčastějšími nádory endokrinních žláz člověka ( endokrinní žlázy jsou žlázy s vnitřní sekrecí, kdy jejich produkty, hormony, odcházejí do krve, kde v nanogramových množstvích mohou na velké vzdálenosti v organismu vyvolávat specifické reakce na základě signálového přenosu – transmise, který vyplývá z interakce hormon a jeho receptor). Příkladem endokrinní žlázy je žláza štítná, dále pak příštitná tělíska, nadledvinky atd.

Zhoubné nádory štítné žlázy tvoří 1,3% všech případů maligních nádorů. Z celkového počtu lidí, kteří zemřou v důsledku jakéhokoliv maligního onemocnění, je 0,4% lidí, kteří podlehnou právě malignímu onemocnění štítné žlázy. Zhoubné onemocnění štítné žlázy postihuje dvakrát častěji ženy než muže.

Rizikové faktory rakoviny štítné žlázy

Jediným přesně známým rizikovým faktorem je expozice ionizujícímu záření. Na ionizující záření je více náchylný člověk v mladším věku, s rostoucím věkem je náchylnost pochopitelně nižší. Bylo zjištěno, že celých 7% osob, kteří jsou ozářeni dávkou 2Gy na oblast okolo štítné žlázy, je stiženo vznikem zhoubného nádoru, nejčastěji papilárním karcinomem štítné žlázy, jak bude rozvedeno dále.

Dalším výrazným rizikovým faktorem je genetická predispozice či mutace v charakteris­tických genech ( v souvislosti s karcinomy štítné žlázy se uvádí mutace v protoonkoge­nu RET).

Jeden z typů karcinomů štítné žlázy, který vychází z C-buněk, a který se jmenuje medulární karcinom štítné žlázy, je asociován se vznikem dalších nádorů v těle. Tyto skupiny nádorů vytvářejí syndromy, které se nazývají MEN IIa a MEN IIb. Zkratka MEN znamená mnohočetné endokrinní neoplazie. Součástí těchto syndromů je společný výskyt nádorů: medulární karcinom štítné žlázy, feochromocytom, karcinom příštítných tělísek apod.

Prevence rakoviny štítné žlázy

Žádná specifická prevence nádorů štítné žlázy neexistuje. Jedinou možnou prevencí je vyhýbat se ionizujícímu záření, což v určitých situacích není reálné.

Příznaky a projevy rakoviny štítné žlázy

Prvním projevem zhoubného nádoru štítné žlázy je obvykle rychle rostoucí uzel, který je hmatný v oblasti štítné žlázy. Tento uzel je tvrdé konzistence. V některých případech může být fixován ke kůži, v jiných ke spodině.

Pokud se dostaví zvětšení krčních a nadklíčkových lymfatických uzlin, je to známkou již pokročilého nádorového bujení.

Zřídka můžou být prvními projevy onemocnění příznaky, které vyplývají z útlaku průdušnice či polykací obtíže. Tyto příznaky se většinou objevují v pokročilých stádiích onemocnění.

Nádor se může vyskytovat i v obou lalocích štítné žlázy najednou, často metastazuje mízní cestou (lymfatogenně) do uzlin krčních, okolo klíčku, za hltanem, v dutině hrudní apod. Krví může metastazovat do plic, kostí a jater. Produkce hormonů štítné žlázy je dlouho zachovalá i při rozsáhlém poškození žlázy.

Popis jednotlivých nádorů štítné žlázy

Štítná žláza obsahuje dva základní typy buněk: folikulární buňky, které vytváří folikuly typické pro tuto žlázu, a dále tzv. parafolikulární buňky ( syn.: C-buňky), které produkují hormon kalcitonin. Z obou typů těchto buněk může vzniknout karcinom.

Z folikulárních buněk jsou odvozeny diferencované karcinomy, které se dělí dále na karcinom papilární, folikulární a oxyfilní.

Jak už bylo řečeno, z C-buněk vzniká karcinom medulární. Karcinomy mohou být také nediferencované a smíšené.

Zbytek tvoří lymfomy, teratomy, sarkomy, které tvoří 5% všech zhoubných nádorů štítné žlázy.

Ve štítné žláze se také mohou objevit druhotná ložiska ( metastázy) jiných nádorů, např. karcinomu prsu.

Folikulární karcinom může vzniknout ze svoji benigní varianty, kterou je folikulární adenom. Folikulární adenom pod mikroskopem může velmi připomínat svojí maligní variantu, obzvlášť pokud je folikulární karcinom dobře diferencovaný. Nápadné je to, že folikulární karcinom prorůstá do cév ( tento karcinom má tendenci se šířit spíše krevní cestou, což není pro karcinomy úplně typické), a dále prorůstá přes vazivové pouzdro štítné žlázy. Tento nádor metastazuje do uzlin, kostí, plic a mozku.

Papilární karcinom je nejčastějším maligním nádorem ve štítné žláze, který může vzniknout i v prvním desetiletí života. Velmi často jsou papilárním karcinomem postiženy ženy středního věku. Rozměry nádoru kolísají od těch nejmenších, které mají několik milimetrů ( tzv. mikrokarcinomy, které se klinicky neprojevují) až po ty největší, které mají přes 10 cm a více.

Karcinom z oxyfilních buněk je považován jako varianta ke svému příslušnému diferencovanému karcinomu štítné žlázy ( tedy papilárnímu a folikulárnímu karcinomu), se kterým má i podobné vlastnosti.

Medulární karcinom čili karcinom, který vychází z parafolikulárních buněk štítné žlázy, tvoří 5-10% všech karcinomů. Může se objevit ve své formě sporadické ( jeden člen rodiny onemocní) či familiární formě ( více členů rodiny onemocní). Familiární forma může být prezentována jednak jedním izolovaným nádorem nebo jako součást mnohotné endokrinní neoplazie ( viz výše).

Nediferencovaný karcinom je nejhorší a nejnebezpečnější nádor štítné žlázy vůbec. Vyskytuje se ve vyšším věku ( 7. – 8. dekáda). Podobně jako medulární karcinom tvoří asi 10% procent nádorů štítné žlázy. Tomuto nádoru se také říká anaplastický karcinom štítné žlázy. Velmi rychle a intenzivně roste, kdy vytváří obrovskou masu na krku. Říká se o něm, že roste před očima. Agresivně vrůstá do okolních struktur. Pod mikroskopem rozlišujeme několik forem tohoto nádoru: malobuněčná, velkobuněčná, sarkomatosní a metaplastická. Tento nádor způsobuje smrt během dvou až šesti měsíců.

Štítná žláza je jako každá endokrinní žláza velmi dobře prokrvená, proto dochází poměrně často ke vzniku metastáz právě tam. Do štítné žlázy metastazují karcinomy ledviny, plic, prsu a dále maligní melanom a lymfomy.

Léčba rakoviny štítné žlázy

V zásadě lze říci, že léčba zhoubných nádorů štítné žlázy je velmi komplexní a má mnoho možností, jak zasáhnout. Především se jedná o chirurgický zákrok, aplikaci radiojódu, zevní ozáření, hormonální léčbu, intersticiální léčbu a chemoterapii.

Chirurgická léčba většinou spočívá ve výkonu TTE, což je totální odstranění štítné žlázy. Celá žláza se musí odstranit v případě, že se nádor nachází ve více místech, což nemusí být vždy zřejmé. Během operace se odstraňují i zvětšené uzliny. Pokud je operační výkon u anaplastického karcinomu možný ( to nebývá), musí se postupovat co nejradikálněji.

Léčba radiojódem má smysl pouze u nádorů, které mají zachovalou schopnost akumulovat jód ( normální folikulární buňky jód akumulují), tedy jsou dostatečně diferencované. Radioaktivní jód pak štítnou žlázu likviduje. Tato léčba se používá k eliminaci zbytků, které mohou zůstat po TTE, dále k léčbě metastáz a někdy také u nádorů, které nelze z nějakých důvodů operovat. Tímto způsobem je nutno zničit zbytky štítné žlázy do dvou měsíců od operace.

Hormonální léčba je opět účinná pouze u diferencovaných karcinomů. Mechanismus je poměrně jednoduchý. Využívá se faktu, že látka L-thyroxin má schopnost tlumit produkci TSH, což je hormon, který silně stimuluje růst nádoru. Tato léčba se opět podává po operaci, a to u časných diferencovaných karcinomů. Někdy se může kombinovat s podáváním radiojódu.

Zevní ozáření je rovněž velmi důležitou léčebnou modalitou. Má své opodstatnění u nádorů, které neakumulují radiojód. Následuje po radikálních i neradikálních operacích, a také se používá k léčbě neoperatibilních nádorů a metastáz.

Při intersticiální léčbě se do nádorové tkáně aplikují zdroje iridia či radiojódu, které pak likvidují nádorovou tkáň.

Chemoterapie se používá jako doplněk léčby anaplastických karcinomů a při metastatickém postižení. Jako monoterapie ( terapie jedním preparátem) se nejlépe osvědčil adriamycin. Dále se používají antracykliny plus cisplatina.

Jak si mohu pomoci sám

Jako každé onkologické onemocnění je nutná odborná pomoc. Možnost svépomoci je vyloučena.

Komplikace rakoviny štítné žlázy

Největší komplikací je sekundární rozšíření nádoru, tedy metastazování do plic, kostí, mozku.

Dále to mohou být komplikace spojené s léčbou radiojódem: útlum kostní dřeně, plicní fibróza a poruchy plodnosti.

Diskuse

Další názvy: karcinom štítné žlázy, nádor štítné žlázy, benigní nádor štítné žlázy, maligní nádor štítné žlázy, folikulární karcinom, medulární karcinom, papilární karcinom

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s rakovinou štítné žlá

Máte zkušenost s rakovinou štítné žlá?

Karcinom v 29 letech Hanna38 (27.05.14)

Nemoc se u mne nijak zvlášť neprojevovala, spíše jen jako klasická hypothyreóza. Co mne upozornilo a donutilo jít k lékaři, byla neustálá únava, a „spavost“. Usínala jsem stále a všude, po 12 hodinách spánku jsem usnula v autobuse cestou do práce, z práce, na delší trase, ale i v MHD na 10 minut. Celková zpomalenost, deprese a fakt, že mi kosmetička několikrát říkala, ať navštívím lékaře, protože jí připadalo, že ji mám zvětšenou.

Léčba

Léčba probíhala zprvu pouze jako léčba hypothyreózy hormony, ovšem po 2× SONO, které prokázalo uzlíky, se lékař rozhodl pro punkci. Ta prokázala maalignitu. Následovala rychlá operace (totální odstranění štítné žlázy v Praze Motole). Protože byla včasná, a karcinom byl minimální, přetrvává u mě již jen hormonální léčba jako razantnější substituce a pravidelné kontroly na endokrinologii+ SONO po 5 letech. Radioaktivní jód ani ozařování nebylo již nutné.

Co mi pomohlo

Na nemoc konkrétně mi nepomohlo nic, ale byla pro mě důležitá podpora rodiny. Jinak je určitě důležitý pravidelný spánek, eliminace stresů jakéhokoli druhu a posilování imunity.

Dávivý kašel při rakovině štítné žlázy vnuci (12.06.12)

Mé potíže začínaly únavou, dávivý kašel, zvýšená potivost a nahmatání bulky na krku. Následoval ultrazvuk, odběr ze štítné žlázy. Do 14 dnů mi byla odstraněna celá štítná žláza. Léčba byla radiojodem. Výsledky mám dobré, ale únava mi zůstala, potivost také. Přibyl mi chrapot a tlak v krku. Jsem 3 roky po operaci.

Co mi pomohlo

Užívám Letrox 150 a 100 střídavě

Zhoršené dýchání a polykání při nádoru ŠŽ Catherina26 (16.05.12)

Dobrý den,

není tomu ani 3 týdny, kdy jsme byla na odstranění nádorového uzle s pravou půlkou štítné žlázy. Vypadalo to docela nevinně. Zvětšený uzel na krku, moc dobře jsem o tom řadu let věděla, ale nikdy tomu nevěnovala velkou pozornost. Musím upozornit, že mi bylo říkáno od babičky, ať si s tím zajdu k doktorovi, jelikož měla taky štítnou žlázu a tím pádem i podezření. Až do té doby kdy se mi dostala do ruky kniha o štítné žláze a jejich onemocnění, hned jsme se začlenila podle příznaků do snížené schopnosti ŠŽ. Chodím do posilovny 5× týdně, věčně unavená, studené konečky prstů na rukách a nohou atd.

Tehdy jsme si teprve začala uvědomovat, že to může být vážně. Vydala jsme se tedy k doktorovi. Nejdřív mi brali odběr krve. Výsledkem bylo - Vaše štítná žláza je v pořádku, můžete jít domů! Domů? Upozornila jsme ho na můj zvětšený uzel na krku, že moje žláza opravdu v pořádku není. Byla jsme tedy poslána na ultrazvuk a hned už byl výsledek opačný. Štítná žláza podle krevních testu v pořádku sice ale na ultrazvuku již zachytili zvětšený uzel okolo mě průdušnice. Dodnes nevím, zda to je genetické v mém případě či to mohlo nějak ovlivnit radioaktivita z Černobyl roku 1986, jak se doktoři v nemocnici domnívají vzhledem k výskytu. Nicméně operace proběhla půl roku po ultrazvuku a dalšího vyšetření úspěšně, nic mě nebolelo, jizva se dobře hojí.

Po první návštěvě od operace mého chirurga mi ale bylo sděleno nepříjemné sdělení. Výsledky z laboratoře po vyjmutí štítné žlázy zjistily, že mám maligní zárůstky po celé štítné žláze. Musím říct, že mě to po tolika letech, co jsme měla problemy s polykaním či dýcháním moc nepřekvapilo. Vzala jsme to statečně. Již z nemocnice kterou beru jako dobrou zkušenost tedy vím, že nejsem jediná, kdo má zdravotní problémy a vůbec jediná, kdo má rakovinu! Zhruba za 14 dní jdu zpátky do nemocnice a bude se řešit způsob mé léčby, jestli TTE {celkové odstranění štítné žlázy] nebo chemoterapie, Radioterapie a já nevím co ještě víc. Hlavní a nejdůležitější je, že člověk musí doufat že všechno bude v pořádku. mluvit o svém problémů se svými blízkými, to mi hodně pomáhá když vím že jsou lidí okolo mě co se o mě starají a dávají mi pozitivní energii. A že na světě jsou daleko horší věci a co tě nezabije, to tě posílí.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.