Rakovina ústní dutiny

Přidat zkušenost

Rakovinu ústní dutiny léčí ORL (ušní - nosní - krční) a patří mezi Onemocnění zubů a dutiny ústní

Popis, Faktory, Rty, Dutina ústní, Ofaryng, Slinný žlázy

Popis rakoviny ústní dutiny

Rakovina úst tvoří v laické veřejnosti souhrnný pojem, do něhož lze zařadit několik zhoubných nádorů týkající se této lokality. Patří sem rakovina dutiny ústní (čili rakovina úst v užším slova smyslu), rakovina jazyka, mandlí a slinných žláz.

Lékaři do této oblasti zahrnují většinou i rakovinu hltanu (nosohltanu a orofaryngu), nosu, vedlejších nosních dutin a hrtanu. To už bychom se ale mezi laiky pohybovali spíše na úrovni rakoviny krku, proto se budeme v následujícím textu věnovat problematice partií úst, nikoliv nosu nebo hrtanu.

Tyto nádory zaujímají všeobecně mezi rakovinami poměrně nízké procento (5%) a vyskytují se především u mužů po 40. roce s maximem kolem 60. roku věku v poměru 6:1 oproti ženám (ačkoliv v jiných zemích je tento poměr ještě mnohem vyšší, na druhou stranu u nás dnes přibývá nádorů mandlí u žen).Mají k sobě velmi blízko nejen svou lokalizací, ale i svou etiologií (původem, mechanismem vzniku), se kterou je spjatá řada rizikových faktorů.

Rizikové faktory a prevence rakoviny ústní dutiny

Vzhledem k tomu, že tyto nádory se vyskytují především u mužů kuřáků a alkoholiků, jsou tedy rizikové faktory docela zřejmé (neplatí to pro rakovinu slinných žláz, kde se neprokázal vliv dietních návyků ani souvislost s kouřením). Můžeme to pokládat za výhodu, protože u jiných rakovin leckdy neznáme činitele, kteří se na jejím vzniku podílejí a nemůžeme tudíž najít vhodnou prevenci.

Nejvýznamnějšími rizikovými faktory – karcinogeny - je tedy kouření a pití koncentrovaných alkoholických nápojů. Při společném působení se jejich účinek vzájemně umocňuje. Relativní riziko se zvyšuje u alkoholiků 2× – 6×, u silných kuřáků 5× – 25× v závislosti na počtu vykouřených cigaret (vykouření 300 000 cigaret znamená téměř stoprocentní jistotu vzniku karcinomu, jedince by mohla zachránit pouze příznivá genetická predispozice). Je-li někdo současně silný kuřák i piják, účinek obou faktorů se umocní 15 až 40 násobně.

Cigarety obsahují až několik set kancerogenních látek (aromatické polycyklické uhlovodíky, kadmium, oxid uhelnatý, nitrosaminy a další). Kromě nich se na vzniku rakoviny podílí termický efekt vdechování cigaretového kouře, mechanické dráždění, změna pH a tzv. vazokonstrikce (stažení cév) navozená nikotinem. Škodlivé je i žvýkání tabáku (betelu).

Alkohol se metabolizuje v játrech pomocí různých enzymových systémů. Kancerogenní efekt má až první metabolit – acetaldehyd – vznikající působením alkoholdehydro­genázy (enzym). Když má někdo více aktivní tento enzym a méně aktivní acetaldehydde­hydrogenázu (další enzym, který přeměňuje právě onen acetaldehyd), je potom více predisponován k hromadění acetaldehydu v těle. Tento efekt se uplatňuje například u většiny Asiatů, kteří se proto konzumaci alkoholu raději vyhýbají.

Převážná část nemocných tvoří z výše uvedených důvodů skupina s nízkým sociálně ekonomickým standardem, s nízkou úrovní hygienických návyků a s negativním vztahem k péči o vlastní zdraví, kde potom i možnosti včasné diagnostiky i vlastní léčby jsou značně omezené.

Prevencí je zjednodušeně řečeno nevykouřit 30 cigaret za den a nestát se alkoholikem. Co se týče ještě toho kouření, tak při dalším zvyšování počtu vykouřených cigaret za den se již riziko podstatněji nemění – tzn. zůstává stále vysoké a „jisté“, není tedy rozdíl, pokud vykouříte za den 35 nebo 45 cigaret.

Nejlepší prevencí je samozřejmě vůbec nekouřit. Chráníte tak svůj organismus nejen proti vzniku této rakoviny, ale proti vzniku celé řady dalších nemocí (nádory plic, prsu, jícnu, leukémie a mnoho dalších nádorových onemocnění, kardiovaskulární nemoci – např. infarkt myokardu, mrtvice a také respirační onemocnění jako je bronchitida nebo tuberkulóza). Ročně umírá na onemocnění způsobená kouřením jedna pětina ze 100 000 lidí.

Dalšími rizikovými faktory mohou být vlivy dědičnosti, profesionální expozice škodlivým látkám (polycyklické aromatické uhlovodíky, azbest, kyselina sírová aj.), výživa (škodlivé je v nadměrném množství máslo, živočišné tuky, zdravé jsou naopak ryby, zelenina a ovoce), šňupání tabáku (žvýkání již bylo zmíněno) a refluxní choroba jícnu.

Karcinom rtu

Rakovina rtu je jednou z nejčastějších rakovin v oblasti dutiny ústní. V 90% je postižen dolní ret a nejvíce se vyskytuje u mužů mezi 60. - 70. rokem věku. Poměr mezi postižením mužů a žen je 9:1. Predispozičním faktorem je zde kromě výše uvedených především chronická expozice slunečnímu záření. Vyskytuje se častěji u pracovníků pobývajících převážně venku. Mezi další rizikové faktory patří kouření dýmky.

Příznaky karcinomu rtu

Nejčastěji se objevuje nehojící se zduření dolního rtu, které může začít krvácet. Současně bývá v době diagnózy patrno i zduření krčních uzlin, neboť na nádor se přichází většinou pozdě a karcinom rtu se podobně jako ostatní karcinomy oblasti hlavy a krku šíří hlavně do lymfatických uzlin a netvoří vzdálené metastázy.

Vyšetření karcinomu rtu

Lékař vám především ret pozorně prohlédne a prohmatá vaše krční uzliny. Může vám udělat jejich CT, MR (magnetická rezonance) nebo ultrazvukové vyšetření. Pro histologické potvrzení nádoru je potřeba odběr vzorku – biopsie nebo aspirace, které vzhledem k snadno dostupné lokalizaci nejsou pro pacienta ani pro jeho lékaře náročné.
Uvedená vyšetření se vztahují i k ostatním nádorům orofaciální oblasti.

Léčba karcinomu rtu

V časných stádiích nádoru (2/3 rakoviny rtu se však diagnostikují ve stádiu pozdním) je možné operační řešení nebo ozařování. Výběr metody závisí na lokalizaci, věku nemocného a také na očekávaném kosmetickém výsledku. Mnohé chirurgické metody jsou totiž mutilující (poškozují pacientův vzhled). V tomto směru je výhodnější ozařování (radioterapie), ale i to má svá rizika, protože negativně působí na jícen a může zavinit poruchu polykání, v krajním případě s nutností zavedení vývodu přes stěnu břicha do žaludku, kterým se pak podává potrava (gastrostomie).

Prognóza nemocných je ale vcelku dobrá, lze dosáhnout vyléčení až v 90% u méně pokročilých nádorů.

Karcinom dutiny ústní

Ústní dutina obsahuje přední 2/3 jazyka, spodinu ústní, tvářové sliznice, zubní lůžka, tvrdé patro a oblast směrem dozadu za zuby moudrosti. Výskyt zhoubných nádorů v této lokalizaci se zvyšuje po 40. roce, s průměrem výskytu kolem 60. roku věku. Poměr mezi postižením mužů a žen je zde nižší – kolem 3:1.

Mezi hlavní faktory patří kouření, alkohol, nedostatečná ústní hygiena, dlouhodobé dráždění dutiny ústní vadným chrupem a žvýkání betelu.

Příznaky karcinomu dutiny ústní

V časných stádiích je karcinom dutiny ústní bohužel symptomatický (=bez příznaků). V dalším průběhu je nejčastější bolest, dále se mohou objevit polykací obtíže a ztížená mluva. U 40% nemocných jsou v době diagnózy postižené také lymfatické uzliny, mohou být zduřelé, čili zvětšené (na krku, pod dolní čelistí, pod ušima).

Léčba karcinomu dutiny ústní

Nádory jazyka stejně jako nádory tvářové sliznice i ostatní karcinomy dutiny ústní je možné řešit buď operačně nebo ozařováním. V pokročilých stádiích se využívá i jejich kombinace.

Pokud jsou postiženy i uzliny, současně se také vyoperují nebo ozáří, podle toho, jakou lékaři zvolili taktiku na primární nádor.

Podobně jako u karcinomu rtu i zde přináší jak chirurgická, tak ozařovací léčba své výhody a nevýhody.

Nezbytnou součástí léčby je také tišení bolesti, která bývá u rakoviny jazyka značně nepříjemná a zatěžující.

Průběh nemoci a šance na vyléčení jsou u rakoviny dutiny ústní o něco horší než u rakoviny rtu. Může za to i počáteční symptomatické stádium, kdy pacient nepřijde k lékaři, protože ještě nemá žádné potíže. V případě alkoholiků, kteří mohou být například bezdomovci, nepřivedou kolikrát k lékaři ani již začínající známky nemoci. Šance na vyléšení se pak značně snižují.

Karcinomu orofaryngu

Orofarynx je část hltanu (hltan = latinsky farynx), která je spojená s dutinou ústní. Tato lokalita představuje druhou nejčastější oblast výskytu zhoubných nádorů na krku (první místo má rakovina hrtanu). Poměr nemocných mužů a žen je 3:1. V dnešní době má výskyt vzrůstající tendenci a to především u žen. Nejčastěji jsou nemocní lidé kolem 50. – 60. roku.

Největší zlo je opět alkohol a kouření.

Příznaky karcinomu orofaryngu

Nemocní s nádorem orofaryngu jsou často v počátcích nemoci také bez výraznějších příznaků. Protože nejčastější lokalizací nádoru orofaryngu je oblast mandlí – tonzil, pacienti mívají pocity pálení a škrábání v krku. Rozpad nádoru vede brzy k silnému zápachu z úst.

Pacienti často trpí poruchou polykání (tzv. dysfagie – dys = špatný, fagie = polykání), které může být až bolestivé. Bolesti mnohou vystřelovat i do ucha. Už samotné váznutí sousta může být ale nepříjemné a způsobovat tak potíže s příjmem potravy.

Léčba karcinomu orofaryngu

Léčba karcinomu orofaryngu je především chirurgická (například odstranění krčních mandlí). V pokročilých stádiích se kombinuje i s jinými léčebnými modalitami – ozařováním nebo chemoterapií.

Karcinom slinných žláz

V ústní dutině jsou přítomny tři velké slinné žlázy – patrová (parotis), podjazyková a podčelistní – a také plno drobných slinných žlázek pod jazykem. Nádory v této oblasti jsou většinou benigní – mají „dobrou“ povahu, nejsou zhoubné (nejsou tedy karcinomy, o nichž je zde řeč), a nejvíc se jich týká právě parotis.

Benigní nádory se objevují zpravidla mezi 40. – 50. rokem. Průměrný věk při diagnóze zhoubného nádoru je 55 let, mohou se však vyskytnout v každém věku. Není zde rozdíl ve výskytu podle pohlaví, možná mírně převažují ženy.

Příznaky karcinomu slinných žláz

Rakovina slinných žláz se projevuje zduřením, které je dlouho nebolestivé. Většinou je se objeví jen na jedné straně, takže bývá nápadné a pacient si jej často sám nahmatá.

Může se také projevit obrnou sedmého hlavového nervu (lícní nerv) a z ní plynoucími příznaky – prvotním poklesnutím koutku a posléze převážením antagonistických svalů, které jej vyzdvihnou nahoru. Změněná může být i sekrece slin. Zvětšené jsou také lymfatické uzliny.

Benigní nádory rostou oproti karcinomu slinných žláz pomalu, jsou vždy nebolestivé a neprojeví se obrnou lícního nervu. Také nejsou tolik tuhé a neobjeví se žádné známky nádoru na přilehlé kůži.

Léčba karcinom slinných žláz

Základem léčby je chirurgický výkon. Rizikem může být však poškození právě onoho lícního nervu. U benigních nádorů není výkon zdaleka tak radikální, vyjme se pouze nádor, nikoliv i jeho okolní tkáň (tedy celá slinná žláza) jako tomu je u zhoubných nádorů (karcinomů).

U zhoubných nádorů nižšího stupně lze dosáhnout pomocí léčby až v 80% remise (u vysoce zhoubných to může být jen 30%), avšak karcinom slinných žláz je problematický tím, že může docházet k recidivám (návratu onemocnění) i v dostupu několika let. V současné době ale jejich výskyt poklesl a prognóza se zlepšila.

Další názvy: karcinom ústní dutiny, rakovina úst, karcinom úst, karcinom dutiny ústní, karcinom rtu, karcinom jazyka, karcinom orofaryngu, karcinom slinných žláz

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s rakovinou ústní dutiny?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.