Spálu léčí Všeobecné lékařství - Praktický lékař a patří mezi Infekční onemocnění

DISKUSE, Popis, Faktory, Příznaky, Vyšetření, Pomoc, Komplikace

Popis spály

Tradiční název onemocnění je odvozen od jeho typického příznaku, tzv. spálové vyrážky (spálového exantému). Rozlišujeme dva typy spály, a to spálovou angínu, kde vyrážka následuje v krátkém časovém rozmezí za příznaky angíny, a rannou spálu, kde bakterie pronikly do těla poraněním, což znamená, že příznaky angíny se objevit nemusejí. Pokud ano, pak se vyskytnou až po výsevu vyrážky. Oba typy spály mají společného původce, kterým je bakterie Streptococcus pyogenes.

Spálová angína, na kterou je následující text zaměřen, obvykle postihuje děti mladší dvanácti a starší čtyř let. Onemocnění starších či mladších osob se nevylučuje, není však časté. U kojenců mladších 5 měsíců se onemocnění nevyskytuje vůbec.

Před objevem penicilinu bylo toto onemocnění nezřídka smrtelné nebo zanechávalo závažné následky, především na srdci (srdečním svalu a chlopních), ledvinách a kloubech.

V dnešní době se četnost výskytu spály spíše snižuje, úmrtí na něj nebylo v ČR v posledních letech zaznamenáno. Poměrně snadné rozpoznání onemocnění dle typických příznaků, možnost rychlého průkazu původce a především výborná účinnost antibiotika první volby (penicilinu) na pyogenního streptokoka jsou důvodem toho, že spála již není obávaným onemocněním.

Streptokok, vyvolavatel spály a jiných onemocnění

Streptococcus pyogenes není nijak výjimečnou bakterií. Jejím zdrojem v prostředí a tedy zdrojem nákazy je pouze člověk, ať už se jedná o osobu jevící příznaky onemocnění nebo o nosiče bez příznaků.

Nosičství streptokoka taktéž není žádnou vzácností. Především mladí lidé se mohou jako nosiči uplatnit, avšak obvykle pouze po krátkou dobu. Jakmile si tělo nosiče vyrobí protilátky proti konkrétnímu kmenu bakterie, nosičství končí.

Streptokok je také schopen přežít poměrně dlouhou dobu v předmětech člověka obklopujících (v prádle, na nádobí, ale i např. v prachu). Přenos z člověka na člověka se děje kapénkovou cestu (kašlem či kýcháním), cestou trávicího ústrojí (například použitím znečištěného nádobí). V případě již zmíněné ranné spály je místem vstupu porušená pokožka.

Různé kmeny streptokoků se liší ve virulenci, schopnosti působit škodlivě na lidský organismus. Virulence závisí především na tom, jakou má konkrétní kmen stavbu bakteriální stěny (buněčného obalu), tedy zda na svém povrchu nese molekuly odpovědné za nepříznivé reakce s tkáněmi člověka.

Dále je podstatné, zda vlastní genetická výbava dovoluje bakterii tvořit tzv. pyrogenní (erytrogenní) toxin. Tato látka, existující v několika variantách, je přímo zodpovědná za hlavní příznak spály, tedy vyrážku. Ta vzniká jednak z důvodu poškozování jemných cév toxinem, za další pak z důvodu imunitní reakce, která je proti toxinu namířena. Pyrogenní toxin může u osob s poruchami imunity způsobit až toxický šok, což je závažný, život ohrožující stav, charakterizovaný poruchou krevního oběhu a následným možným mnohoorgánovým selháním.

Streptokoky produkují množství dalších látek, které napomáhají šíření infekce v těle a vytvářejí ideální prostředí pro život a množení bakterie. Značná variabilita ve stavbě a virulenci streptokokových kmenů je důvodem, proč streptokoky kromě spály mohou vyvolávat řadu jiných onemocnění (např. impetigo, prosté streptokokové angíny aj.).

Neléčená streptokoková infekce hrozí vznikem postreptokokových sterilních následků, což jsou samostatná onemocnění, při kterých však už streptokok není v těle přítomen. Patří mezi ně vážné záněty ledvin, revmatická horečka a poruchy nervové soustavy (rozvíjejí se v období týdnů po prodělané streptokokové infekci). Na to, že za vznikem těchto onemocnění stojí původně infekce streptokokem, lze usuzovat podle zvýšené hladiny protilátek proti tzv. streptolysinu O, bílkovinnému produktu streptokoka, které v krvi zůstávají delší dobu zachovány. Tento test je znám jako ASLO (anti-streptolysin O).

Imunita proti streptokoku

Po proběhlém streptokokovém onemocnění je člověk nadále imunní proti kmenu, který tuto nemoc vyvolal. Vzhledem k již naznačené existenci mnoha variant streptokoka je však možné onemocnět streptokokovou nemocí znovu, ale jiným kmenem, proti kterému tělo protilátky nemá.

Pyrogenní toxiny se také vyskytují v několika typech. Onemocní-li jednou člověk spálou, je nadále imunní vůči toxinu, který ji vyvolal. Infekce streptokokem produkujícím jiný typ toxinu však může spálu vyvolat znovu.

Očkování proti Streptococcus pyogenes nelze provádět právě pro velké množství existujících kmenů. Účinná očkovací látka by musela všechny tyto kmeny zahrnovat, což je zatím nemožné.

Rizikové faktory a možnosti prevence spály

Rizikovým faktorem je věk, tedy cca 4-10 let a také roční období (zima a jaro).

Vzhledem k výše uvedeným poznatkům o rozšířenosti streptokoka jsou možnosti prevence omezené. V souvislosti s poměrně velkým množstvím bacilonosičů nelze než doufat v kvalitní hygienické návyky ve společnosti (zakrývání úst při kašli a kýchání), děti se mohou nakazit při dělení o jídlo a nápoje nebo z kontaminovaného prachu či hraček, proto i zde je důležité poučení o častém mytí rukou. Očkování neexistuje.

Nemocné dítě musí být okamžitě vyřazeno z dětských kolektivů. Pokud se jedná o kolektivy předškolních dětí, pak tyto mají být po osm následujících dní sledovány lékařem. V případě vícečetného výskytu spály v kolektivu může být dosud zdravým osobám podán jednorázově penicilin s dlouhodobým účinkem.

Osobám, se kterými byl nemocný v kontaktu, je odebrán výtěr a vyšetřen na přítomnost streptokoka. Pokud je vyšetření pozitivní, musejí se i tyto osoby podrobit léčbě antibiotikem. Děti, v jejichž rodině se spála vyskytla, nesmějí po dobu osmi dnů od vzniku onemocnění navštěvovat dětský kolektiv. Případy spály v České republice podléhají povinnému hlášení.

Příznaky a projevy spály

Pokud bakterie vstoupila do těla ústy, pak po krátké inkubační době dlouhé jeden až pět dnů se objevují příznaky angíny, rozvíjející se velmi rychle.

Nejprve je to zchvácenost doprovázená bolestmi hlavy, mnohdy se objevují i bolesti břicha a zvracení. Pacient má horečku a zimnici. Polykání je bolestivé, při pohledu do krku vidíme charakteristické změny, jako jsou povlaky a čepy na mandlích, drobné skvrnky na patře. Jazyk je zprvu bělavě povleklý, po cca 2 dnech onemocnění se začne olupovat, barva se mění v sytě červenou a povrch nabývá vzhledu podobného malině (malinový jazyk).

Pohmatem na krku můžeme zjistit zvětšené tvrdé uzliny, které jsou na pohmat bolestivé. Mohou působit bolest i při pouhém pohybu krkem. Tváře pacienta jsou rudé („hoří“), kolem úst je kůže naopak vybledlá. Oči jsou lesklé.

Spálová vyrážka má obvykle podobu světle červených teček, ale může se projevit pouze jako zdrsnění pokožky patrné na pohmat (bez zbarvení). Vyskytuje se často v typickém sledu: nejprve v podbřišku, dále na hrudníku a z těchto lokalit se šíří na další místa (vnitřní strany stehen, podpaží, loketní jamky). V kožních záhybech tvoří vyrážka patrné čáry (výsevové linie). Kolem nehtů a na ušních lalůčcích mohou být patrné bledé pupeny. Vyrážka po tlaku na kůži ztrácí své zabarvení. Pacient si může stěžovat na svědění, být neklidný a škrábat se.

Vyrážka ustupuje asi za 4 dny. Kůže po vyrážce rohovatí a olupuje se. Míra olupování závisí na závažnosti průběhu spály. Může zcela chybět, ale může mít též podobu slupování až cárů pokožky, které je patrné po dlouhou dobu (až týdny) po vymizení ostatních příznaků.

Vyšetření a léčba spály

K lékaři je nutné se při podezření na spálu vypravit co nejdříve. Lékař diagnózu stanovuje podle typických příznaků. K potvrzení diagnózy odebírá výtěrem z krku vzorek na mikrobiologické vyšetření. Vzhledem k tomu, že jeho výsledek není k dispozici okamžitě, může lékař také orientačně stanovit přítomnost streptokoka pomocí testovací sady přímo v ordinaci.

odebrané krvi stanoví biochemická laboratoř známky zánětu (především tzv. CRP, jehož zvýšené hladiny mohou poukázat na bakteriální vyšetření dříve, než jsou plně vyvinuty viditelné příznaky).

Po vyšetření nasadí lékař penicilinové antibiotikum. Zatím není znám kmen Streptococcus pyogenes, který by byl proti penicilinu odolný a léčba přináší skvělé výsledky již během 2-3 dnů. Při těžších formách spály je pacient hospitalizován a antibiotikum je podáváno injekční cestou. Obvykle je však možné ponechat nemocného doma. V tabletách se penicilin podává po dobu 10 dnů, poté se podá ještě tzv. depotní penicilin, jehož dlouhotrvající účinná hladina v organismu zabraňuje návratu nemoci.

Při nepříjemném svědění může lékař předepsat také úlevový lék (antihistamini­kum). Teplota se léčí paracetamolem, ibuprofenem nebo jejich kombinací, kterou doporučí lékař. Možné je aplikovat chladné zábaly.

Jak si mohu pomoci sám

Dohlédneme na to, aby dítě dodržovalo klid na lůžku, minimálně jeden týden. V prvních několika dnech může pacient nakazit rodinné příslušníky, v souladu s výše uvedenými poznatky o šíření streptokoka zabráníme kontaktu se sourozenci, pacient používá vlastní nádobí a ručník. Po léčbě ložní prádlo, ručníky a nádobí kvalitně hygienicky ošetříme.

Nemocnému podáváme dostatek tekutin. Bolesti v krku můžeme mírnit kloktadly, která zakoupíme v lékárně. Nemocný může mít vzhledem k bolestem v krku a únavě sníženou chuť k jídlu, kterou respektujeme.

I po ukončení léčby je nemocný unavený, je nutné počítat s delší dobou rekonvalescence (cca ještě jeden týden po ukončení léčby antibiotiky).

Komplikace spály

Při včas zahájené léčbě nejsou obvyklé. Zánět se může šířit např. do nosních dutin, středouší, ale také do kostí a jinam.

Po ukončení léčby se obvykle vyšetřuje moč, zda nedošlo k zánětu ledvin. Léčba infekce ledvin je dlouhodobá, za nepříznivých okolností může zánět přejít do chronické formy, což je v podstatě trvalým následkem.

Při neléčené streptokokové nemoci vznikají poškození srdečního svalu, chlopní, kloubů a také poruchy nervové činnosti, proto je vždy nutno každou streptokokovou angínu, nejen spálu, dostatečně přeléčit antibiotiky (viz. výše sterilní následky). Následky neléčených infekcí se začnou projevovat v horizontu několika týdnů.

Diskuse

Další názvy: scarlatina, skarlatina, spálová angína, ranná spála, šarlach

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s spálou

Máte zkušenost s spálou?

Spálová angína a vyrážka Sabina M (20.12.15)

Dobrý den, ráda bych se podělila se svými zkušenostmi s touto nemocí a hlavně s příznaky, které jsem hledala různě po diskuzích a nenašla.

Vše začalo velmi náhle, v noci na středu mě začalo pobolívat v krku, pocit spíše jako otok, než škrábání v krku, ráno jsem téměř nemohla vstát z postele, bolelo mě celé tělo, klouby i svaly, a hlava! Přes den jsem se snažila vyležet, bolest těla ustoupila, ale k večeru jsem měla teplotu asi 40° C, ta mi ovšem docela rychle opadla, asi za 3 hodiny jsem měla teplotu normální. Druhý den ráno jsem tedy zašla k lékařce - dostala jsem OSPEN 1500 a nakázáno ležet.

Přes den se mi na dlaních a ploskách chodidel objevily nejdříve malé světle červené flíčky, předpokládala jsem, že je to projevem spálové vyrážky, ale dočetla jsem se, že by jednak flíčky měly začít nejdříve v podbřišku, já neměla po zbytku těla nic, pouze dlaně a chodidla, navíc vyrážka by prý neměla svědit, mě tedy pálila, až bolela a do toho i mírně svědila!

No, další ráno jsem opět zašla k lékařce, vyrážka se mezitím mírně zhoršila, hlavně na prstech a mezi nimi se mi udělaly pupínky a vše začalo pekelně svědit, když jsem chodila, měla jsem pocit jako bych šlapala na jehličky! Byl to takový pocit, jakoby člověk spadl do velkého množství kopřiv.

Lékařka mi předepsala DITHIADEN, aby se mi ulevilo a vyrážka se dále nešířila. Ospen jsem měla brát i nadále, protože na mandlích byla zjevná angína. Pokud by se mělo cokoliv zhoršit, měla jsem zamířit na pohotovost.

Zpočátku jsem měla pocit, že dithiaden skutečně zabral, bohužel druhý den, se mi z pupínků staly spíše puchýřky a zarudnutí se mi změnilo ze světle červené na tmavou. Jela jsem tedy na pohotovost a bylo to hned jasné - alergická reakce na penicilín!

Dostala jsem injekci prioti alergii, ospen mi byl okamžitě vysazen, místo něj KLACID 500. Již večer jsem cítila výraznou úlevu - myslím, že za to mohla velkým dílem i psychika, protože jsem konečně s jistotou věděla, co se mi to vlastně děje, do rána mi zmizely otoky prstů, z puchýřků se staly opět fleky, ty mi sice nadále na postižených místech zůstávají, ale postupně mizí, červené flíčky zmizely úplně a nic mě ani nebolí, ani nesvědí.

Léčba

Léčba pomocí antibiotik Ospen 1500 po 8 hodinách, následně Klacid 500 po 12 hodinách. Na alergii antihispamika Dithiaden

Co mi pomohlo

Na angínu pomohly antibiotika, hodně tekutin a klid na lůžku.
Na alergii změna antibiotik a antihistamika, předtím pomáhala ledová voda na zchlazení a oteklé prsty.

Hlavně být doma a v klidu peta_zi (19.05.15)

Dnes je 19. května. Již někdy v průběhu března jsem si stěžovala na bolest v krku a objevily se mi na stěnách červené skvrny. Nedalo mi to a došla jsem si k praktickému lékaři. Ten řekl, že to nic není a že to bude jenom něco alergického, takže jsem dostala nějaké kloktadlo. Kloktadlo sice pomohlo, ale ne na dlouho. V dubnu se mi pupínky v krku objevily znovu, zase na chvíli pomohlo kloktadlo. Ale včera vše začalo zase pupínky v krku, takže jsem si zase nasadila kloktadlo. Jenže k tomu se přidala bolest hlavy, uší a celého krku, těžké polykání, nechutenství k jídlu, teplota a změnil se mi hlas. Rozhodla jsem se obejít praktického lékaře a rovnou vsadit na ORL. Hned po prvním pohledu do krku mi byly předepsány antibiotika, koňská dávka. Můj lékař na ORL si zanadával na praktického, protože antibiotika mi měla být nasazena již v březnu. A není mi 4-12 let. Je mi 18.

Léčba

Antibiotika po 8 hod., na 14 dní, kloktadlo s Myrhou 3× denně, Aescin na otok v krku, Paralen na horečku.

Co mi pomohlo

Dostatek spánku, klid na lůžku s dobrou knihou, dostatek tekutin a studený obklad na krk.

Streptokoka jsme vyhnali alternativně ZuzkaKyll (17.04.15)

Dcerce začala spála pouze jako vyrážka. O tom, že má spálu, jsme se dozvěděli od lékaře, když jsme šli na povinné očkování v pěti letech. Lékař okamžitě udělal odběr krve a své zjištění potvrdil. Jelikož odmítám od narození svému dítěti podávat jakoukoliv formu léku a dosud ji ani nemělo, antibiotika jsem nepodala.

Léčba

Poradila jsem si alternativní medicínou po svém a přírodně.

Co mi pomohlo

První tři dny jsem nasadila 1-1-1 Pink Grape, kde na bakterii zaútočil mikronizovaný selen v kombinaci s extraktem grepu a vinné révy. Ten se nám v minulosti osvědčil u všeho, co bylo bakteriálního a virového původu. Lékař byl sice skeptický a varoval mě, ale já vím své, co funguje. Po třech dnech vyrážka zmizela, ale ještě jsme další 2 týdny dobírali 1 tobolku denně.

Doma jsme nedělali žádná opatření, dítě bylo jen 3 dny v klidu (vlastně ani ne, protože mu ani nic nebylo, krom vyrážky), normálně jedlo. Po dvou týdnech si nás lékař vyzval na kontrolu. Tvrdila jsem, že je to zbytečné, protože jsme zdraví. Nevěřil a opět odebral krev. Streptokok nebyl a on se jen divil. Já ne. Lékařům nedůvěřuji víc jak 20 let. Také k nim nechodím a dcerku vodím jen na povinné pravidelné kontroly a povinné očkování, které neuznávám.

Nikdo nic nepoznal Lukas14 (13.02.15)

Ve středu 28.1. dostal syn horečky. Cca 38,5°C. Zarudlé mandle, povlak na jazyku. Dva dny na to se osypal. Hlavně po bocích hrudníku, podbřišek, na rukách za palci. Tam to bylo nejvíc vidět, ale v podstatě byl osypaný všude. Na tváři měl flíček cca 1 cm jakoby neprokrvená část. Vyrazili jsme na pohotovost. Tam nám řekli, že se zpotil, a proto se osypal. Neřešit a domů. Cca po týdnu jsme šli ven. Byl mráz. Syn měl červené tváře, ale to místo, které vypadalo jako neprokrvené, bylo bílé. V pondělí 9.2. ten samý průběh u mladšího syna. Vzhledem ke zkušenostem s OL jsme šli rovnou na ORL. Tam mu udělali výtěr. Výsledek bude v pátek. V pátek 13.2. jsem se dozvěděl, že má syn spálovou anginu. Mladší dostal ATB ihned. Starší musí k OL v pondělí.

Léčba

Zatím žádná.

Jak to bylo exiton (25.07.14)

Spálovou angínu jsem měl asi v 18 letech, takže ani ten věk není tak jistý. Nástup nemoci byl opravdu rychlý. Ten den jsem šel ještě normálně do školy a při čekání na odpolední vyučování se mi udělalo zle. Cítil jsem se špatně, tak jsem jel domů a zkusil to vyležet. Druhý den se to nezlepšilo, změřili mi teplotu až 42°C. Okamžitě k lékařce, kde jsem na lůžku padal do omdlení, tam mi hned poslali na infekční.

S podobným postupem mi tam diagnostikovali scarlatinu, teplota 42,8°C. Omdlel jsem jim v ordinaci. Hned injekce penicilinu, kapačky a na lůžko v nemocnici. Zajímavé bylo, že v krku mi téměř nebolelo. Druhý den teplota rázně opadla na asi 38°C, bolest v krku trochu větší, ale dalo se jíst. V nemocnici jsem strávil asi týden, pod každodenními dávkami penicilinu z injekce, a pak jsem byl propuštěn do domácího léčení. Celkem jsem strávil díky tomu asi tři týdny mimo.

Léčba

Celkem dlouhodobá záležitost. Základ byl penicilin a klid v nemocnici. Domácí léčení si už nepamatuji, jestli jsem dostal ještě prášky s atb nebo už ne.

Co mi pomohlo

Hodně to chtělo pít a zavazoval jsem si krk. Dále pak dobrá nálada, kterou oponuji celý život, s tou jde všechno lépe a vyléčí polovinu nemocí. :-)

Spálová angína u dětí Míša Kadlecová (03.06.11)

Spálová angína je to horší než angína a o něco lepší než neštovice, ty už mají dcery také za sebou. Je jim osm a čtyři a půl a u obou se to projevilo únavou, horečkou, velkou bolestí v krku, zvětšenými uzlinami, bílým jazykem, vyrážkou v podbřišku, která se postupně rozestoupila po hrudníku, zádech a kolem lůžka u nehtů, dále bolestí břicha a u mladší dcery i průjmem.

Léčba

Následovalo ihned nasazení antibiotik, stěry z krku, na bolest v krku jsme dávali Tantum Verde, na horečku Paralen a hlavně klid na lůžku, pak hodně tekutin.

Co mi pomohlo

Abychom holky udrželi ten první týden v posteli, nakoupili omalovánky, plastelínu a o to to bylo snadnější, když už nebyly horečky, hráli jsme člověče nezlob se, kloboučku hop. Nyní máme za sebou první týden a čekají nás ještě dva. Můžu říct, že holčičky jsou šikovné a ten týden klidu na lůžku opravdu dodržovaly poctivě. A také můžu říct, že jsme spálu objevili hned v začátku, takže horečky měly den a půl. Všem, kteří mají tuto nepříjemnou nemoc přeji hodně síly a brzké uzdravení.

Spálová angína u dítěte kubkla (09.03.11)

Moje osmiletá dcera prodělala v prosinci spálovou angínu. Začalo to bolestí hlavy, únavou, zvracením, nechutenstvím, přidaly se vysoké teploty přes 38°C, bolest v krku, zvětšené uzliny, suchá pokožka v oblasti hrudníku.

Paní doktorka udělala výtěr z krku, kde se potvrdil streptokok.

Léčba

Paní doktorka nasadila antibiotika Zinnat - ta sice pomohla, ale uzliny se neustále zvětšovaly a byly bolestivé na dotek. Dcera nemohla ležet, nemohla otáčet hlavou ani do jedné strany, nemohla zvedat ruce, nedokázala se obléct sama. Proto jsem s ní navštívila pohotovost. Tam nám nic nedali, jen řekli na uzliny dávat suché nebo vlhké teplé obklady.

Musím říct, že obklady opravdu pomohly, po dvou dnech uzliny splaskly a bylo zase dobře. Paní doktorka prodloužila užívání léků na 10 dní pro případ, aby se nemoc nevrátila.

Co mi pomohlo

Klid na lůžku minimálně 7 dní, teplé obklady na uzliny, antibiotika.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Diskuse o spále

PR články

 

Češi tráví dovolenou aktivně, počet úrazů roste!

23.06.2016 17:02

Jediný specialista na cestovní pojištění ERV Evropská pojišťovna eviduje meziroční nárůst... Číst dále