Syfilidu léčí Dermatologie a patří mezi Pohlavní choroby

DISKUSE, Popis, Příčiny, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Komplikace

Popis nemoci Syfilis

Tuto nemoc, respektive její projevy, neopakovatelně ztvárnil Petr Čepek ve filmu Petrolejové lampy.

Jedná se o infekční pohlavně přenosné onemocnění, způsobené bakterií Treponema pallidum. Člověk je jediným hostitelem této bakterie.

Přenos se děje nejčastěji pohlavním stykem, vzácný je přenos kontaminovanými předměty. Nejčastěji se vyskytuje u osob mezi 15 a 30 lety.

Postihuje různé orgány, kůži, kardiovaskulární, opěrný a pohybový a centrální nervový systém.

Pro nemoc v neléčené formě jsou typická tři stadia, v posledním z nich vznikají vážná poškození organismu, která jsou nevratná a mohou vést k smrti.

Nemoc je přenosná z matky na plod. V případě, že k tomu dojde, dochází u novorozence k mnohaorgánovému poškození, které leckdy končí smrtí, případně zanechává vážné trvalé následky.

Onemocnění bylo závažné hlavně v éře před zavedením antibiotik, kdy bylo syfilidou postiženo asi 10% populace. V dnešní době může být toto problémové spíše už jen v rozvojových zemích s nedostatkem léčebné péče. Ve vyspělých zemích se s úspěchem léčí antibiotiky (penicilinem), takže jedinou svízelí je, aby onemocnění nebylo přehlédnuto a včas se začalo léčit.

Syfilis podléhá povinnému hlášení, to znamená, že pokud lékař u pacienta onemocnění objeví, je povinen tuto informaci sdělit místní hygienické stanici se kterou se potom účastní na vyhledání všech pacientových sexuálních kontaktů, které musejí být na tuto nemoc vyšetřeny.

Příčiny vzniku syfilidy

Nemoc vzniká po proniknutí bakterií do organismu, ke kterému dochází po narušení povrchu kůže nebo sliznic. K tomu dochází nejčastěji v ústech nebo na genitálu.

Na místě, kudy pronikne do těla, se začne množit a dává tak vzniknout příznaku, typickému pro první stádium syfilidy. V tomto místě dochází ke vzniku tvrdého vředu (ulcus durum), který je nebolestivý. Dále se infekce šíří krví a mízními cévami a postihuje mízní uzliny a další orgány. Podle postižení jednotlivých orgánů pak dochází k dalším projevům nemoci.

Nejčastěji k nákaze dojde při pohlavním styku s infikovanou osobou (k nákaze dojde asi u 1/3 osob). Dále je možný přenos z matky na plod při proniknutí bakterií palcentou (transplacentární přenos). Dříve hrozilo též riziko přenosu při krevní transfuzi, což je dnes ale takřka nemožné, díky podrobným rozborům krve dárce. Přenos kontaminovanými předměty je také spíše teoretický, jelikož Treponema pallidum je vysoce citlivá na jakékoli vnější vlivy a mimo hostitele velice rychle hyne.

Rizikové faktory syfilidy

Mezi rizikové faktory patří především nechráněný pohlavní styk, zvláště s náhodným partnerem, dále časté střídání sexuálních partnerů a s tím související prostituce.

Dále sem patří drogová závislost, kdy by teoreticky mohlo dojít k nákaze infikovanou jehlou a hlavně k drogové závislosti patří ve většině případů nezodpovědné chování, které usnadňuje vznik výše zmíněných rizikových faktorů.

Prevence syfilidy

Prevencí je v první řadě to, vyhnout se rizikovým faktorům. Dále, jako prevence pro vznik vrozeného syfilis, je v dnešní době povinné vyšetření matky na začátku těhotenství, které se provádí z odebrané krve, což má na starosti většinou gynekolog.

Co je potřeba zdůraznit je, že pokud u sebe najdete příznaky onemocnění, měli byste hned při prvních projevech neprodleně vyhledat lékaře. Může to být pro mnohé určitě nepříjemné, jedná se o intimní záležitost (a leckdy navíc získanou při náhodném styku), ale je potřeba si uvědomit, že při neléčení dochází k postupu nemoci, která může mít v konečné fázi smrtelné následky. Dále je pak samozřejmě člověk zdrojem infekce pro své okolí (sexuálního partnera/partnery).

A v neposlední řadě, léčba syfilidy v počátečním stádiu je velice jednoduchá, na rozdíl od stádií dalších, kdy může dojít k nevratným změnám, které už lékaři nejsou schopni napravit.

Příznaky a projevy syfilidy

Onemocnění se projevuje třemi stádii, přičemž každé z nich má určitá specifika. Nejdůležitější jsou varovné příznaky v první fázi, které by nás měly přimět navštívit lékaře.

první fázi se, za přibližně 3 týdny (rozmezí je od 9 do 90 dnů) po sexuálním styku objevuje v místě vstupu infekce tvrdý nebolestivý vřed (ulcus durum), velikosti většinou do 2 cm, ze kterého při zmáčknutí teče čirá tekutina. Jeho vzniku předchází výskyt červené nebo červenorůžové ohraničené vyrážky, vystupující nad povrch, u které dochází ke zvředovatění. Bývá nejčastěji na genitálu, nebo v oblasti úst, případně v okolí konečníku.

Existuje však i řada alternativních projevů, které nemusejí být tak jednoznačné a proto je dobré o nich vědět. Na sliznicích místo klasického vředu může vznikat nevystouplá oděrka, která může uniknout pozornosti. U žen může místo vzniku vředu (ale i současně s ním) dojít k otoku labia majora (velkých stydkých pysků), u mužů obdobně předkožky. Vředy se také mohou vyskytovat mnohočetně.

Taktéž se může jednat o vřed bolestivý. Pokud dojde k průniku bakterie skrz sliznici močové trubice, bývá vřed schován a projeví se pak jako výtok.

Během dalších dvou týdnů po vzniku vředu následuje zvětšení lymfatických uzlin, v případě vředu na genitálu to jsou uzliny v třísle. Většinou bývají zvětšeny jen na jedné straně.

druhé fázi, která začíná nejčastěji 9. týden po nákaze (3. – 12. týden) se na těle objevuje vyrážka. Ta leckdy dotyčným není zaznamenána, ale bývá často provázena celkovými „chřipkovitými“ příznaky, tedy celkovou únavností, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota, případně nebolestivé zvětšení uzlin).

Dále může ještě přetrvávat vřed, případně jizva po jeho vyhojení a pravidelně bývají ještě stále zvětšeny uzliny v místech, kde k jejich zvětšení došlo po objevení vředu.

Vyrážka může mít velice různý charakter, většinou bývá ohraničená a nesvědí (syphilis maculosa, též roseola syphilitica). Může se vyskytovat na nejrůznějších místech těla, často bývá na stranách trupu a břiše, na končetinách pak nejvíce v místech ohybu.

Opět se vyskytují ale velice pestré varianty kožních projevů, odlišné svými příznaky. Místo vyrážky se mohou objevovat červenohnědé lesklé pupínky, které bývají na obličeji, dlaních a ploskách a časem u nich dochází k odlupování kůže (syphilis papulosa a papulosquamosa). Nepříjemnější variantou je Syphilis condylomatosa, při které se na kůži tvoří mokvavé pupínky, především v místech, kde hrozí riziko opruzení.

Po odeznění vyrážky často dochází k tomu, že po ní zůstávají na místech jejího původního výskytu červeně nebo tmavě zbarvené fleky. Pokud dojde ke rozvoji vyrážky ve vlasové pokrývce může následně dojít k vypadávání vlasů.

Dále se vyskytují příznaky na sliznicích, které jsou patrné u 1/3 nemocných. Může jít o zarudnutí v dutině ústní, zánět nosohltanu, který bývá doprovázen chrapotem, nebo se může objevit tzv. syfilitická angina, kdy jsou postiženy patrové uzliny, kterou doprovází jejich zarudnutí, později s tvorbou povlaku a obtížné, bolestivé polykání.

K těmto specifičtějším příznakům se přidávají ještě nespecifické, jako je teplota, únava, nechutenství, bolesti kloubů a svalů.

Po přibližně 2 letech nemoc přechází do skryté fáze (latentní syfilis), kdy většinou dochází k odeznění příznaků a člověk přestává být infekční. U jedné třetiny nemocných dochází poté ke vzniku terciální fáze syfilis.

Ta se rozvíjí po 3 až 7 letech od fáze sekundární. Při ní dochází k tvorbě tzv. gummat, které jsou podmíněny imunologickou reakcí na bakterie, které tělo není schopno zničit. Dochází potom k tomu, že je imunitní buňky obalí a uzavřou mezi sebe v místě, kde s nimi přijdou do kontaktu. Gummata se pak mohou vyskytovat na kůži a na sliznicích, ale i v orgánech.

Jsou to tuhé uzly, které mohou podle umístění poškozovat funkce orgánů. Bývá postižen jazyk, měkké i tvrdé patro, nos, kdy dochází k jejich destrukci. Dále bývají postiženy klouby a kosti, játra a jiné orgány. Hrozí riziko postižení cév, především aorty a koronárních cév, na nichž dochází k nekróze stěny s rizikem vzniku výdutí (aneurysmat). Vzniká též poškození srdečních chlopní.

Velice specifickým postižením u syfilis je poškození centrálního nervového systému (tzv. neurosyfilis), které nastupuje za 5-35 let po infekci. Může se projevovat jako postižení měkkých plen mozkových, kdy pak vznikají meningeální příznaky, dále se může projevit vznikem mrtvice.

A aby toho nebylo málo, za 15 – 20 let po rozvoji sekundární fáze hrozí riziko rozvoje parenchymatózní syfilis, ke které dochází v souvislosti se sníženou obranyschopností organismu. Může mít dva různé projevy. Jednak je to tzv. paralysis progressiva, pro kterou jsou typické psychiatrické příznaky (změny chování, osobnosti, též prohlubující se demence) a dále příznaky neurologické a která vede do 3 let k celkovému ochrnutí a smrti.

Druhým projevem parenchymatózní syfilis je tzv. tabes dorsalis, při kterém je postiženy mícha. Potom odchází ke vzniku vystřelujících bolestí v oblasti zad, poruchám čití, chůze a rovnováhy, a nakonec dochází k těžké invalidizaci.

Jak je vidět z výše popsaného, je toto onemocnění svými příznaky velice rozmanité a celý proces trvá velmi dlouho, každopádně neléčen končí velmi tragicky, v lepším případě trvalou invaliditou a v horším smrtí.

Zvláštním případem je vrozená forma syfilis, kdy dochází k nakažení plodu od matky a která se většinou projevuje vrozenými vadami plodu, léčitelných jen v některých případech.

Léčba syfilidy

Od dob zavedení penicilinu (antibiotikum) se stal zlatým standardem v léčbě syfilidy. Dodnes na něj díkybohu nevznikla bakteriální rezistence a proto stále slouží k úspěšné léčbě. Podává se ve všech třech stádiích.

Nejčastěji se podává injekcí do svalu a terapie v případě 1. a 2. fáze trvá přibližně 14 dní. V případě skryté syfilidy trvá léčba penicilinem 3 týdny.
Neurosyfilis bývá obvykle léčen 10 dnů až měsíc.

Všichni lidé, kteří prodělali infekci Traponemou pallidum jsou po zaléčení průběžně sledováni lékařem. Ten ve stanovených termínech provádí odběry krve, ve kterých se zjišťuje případná přítomnost bakterie a protilátek proti ní.
V prvním půlroce se kontroly provádějí jednou za 1-2 měsíce, v druhém půlroce dvakrát. Druhý rok je nutné na kontrolní vyšetření dojít ještě dvakrát.

V případě, že je po těchto všech vyšetřeních nález negativní a dále jsou negativní nálezy při klinickém vyšetření, kdy se dělá rentgen srdce a plic, echokardiografie aorty, vyšetření neurologické, psychiatrické a oční a vyšetření mozkomíšního moku, člověk může být vyřazen z evidence pacientů s touto nemocí. V opačném případě je člověk pravidelně sledován a vyšetřován každých 5 let následujících 20 let.

Pacienti, u kterých došlo ke vzniku terciálního stádia a pacienti s vrozenou syfilidou se z evidence nevyřazují nikdy.

Komplikace syfilidy

Komplikací je především rozvoj sekundární, případně terciální fáze onemocnění, která může mít tragické následky a vést až ke smrti, jak již bylo zmíněno výše.

Dále se sem dá zařadit nakažení dítěte matkou, která sama syfilidou trpí. To může mít pro plod velmi vážné následky, které mohou končit jednak potratem mrtvě narozeného plodu a jednak, v případě narození zanechat na dítěti velmi vážné trvalé následky.

Diskuse

Další názvy: příjice, lues, syphilis

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s syfilidou

Máte zkušenost s syfilidou?

Syfilis anonyyyym (30.05.14)

Měl jsem několik nechráněních orálních styků. Zhruba do tři týdnů se mi na penisu udělal tuhý vřed, obvodní mi sdělila, že to je v mém věku normální a napsala jen nějakou mast. Pak za dva měsíce se mi velice bolestivé zvětšily LU v tříslech, horečky, únava, šel jsem na pohotovost, kde mi syfilis z krve potvrdily. Pak okamžitá hospitalizace na dermatovenerologii.

Léčba

Hospitalizace na dermatovenerologii.

Co mi pomohlo

Penicilin injekce po 12 hodinách do svalu.

Syfilis po znásilnění sarina12345 (17.10.11)

Pěkný den,

je mi 34 let a ze syfilis mám zkušenosti od mých 14 let, kdy jsem byla znásilněna na diskotéce ještě jako panna. Tato nemoc byla u mě nalezena až v mých 15 letech, kdy už byla ve druhém stádiu. První stadium nedokážete vypozorovat, i když člověk chodí na testy - při prvním stadiu nezjistili žádné příznaky. Až v tom druhém jsem začala mít malinké vřídky na zádech, které z počátku ani nebolely, pak mě začalo bolet v podbřišku a začala jsem mít neuvěřitelné bolesti. Po pár dnech jsem začala mít slabší výtoky a horečky, i když jsem na to svého gynekologa upozorňovala, tak nebral na mě ohled, jen jsem slyšela, že jsem prochladla a že je to jen zánět.

Jednoho dne, když mi bylo 15 let, bylo to v zimě, šla jsem nakoupit, tak se mi udělalo tak špatně, že jsem omdlela v bolestech a byla jsem zavezena do nemocnice, kde mi řekli po dvou dnech, že budu přemístěna na infekční s diagnosou na syfilis. Byl to pro mě šok, protože jsem v té době ve 14 letech měla jeden pohlavní styk a to ještě nedobrovolný ve stylu znásilnění.

Po testech došlo k několika otázkám, s kým vším jsem měla pohlavní styk. Tento muž, co mě nakazil se živil nezákonnou prací, kdy střídal pokaždé jiné partnerky a prošel třetím stadiem syfilidy. Tuto nemoc jsem v nemocnici podstoupila asi tak skoro šest měsíců. Ležela jsem tam, píchali do mě různé injekce s antibiotiky a léky. Ze začátku jsem musela chodit každý rok až 18 let, pak to bylo jednou za pět let, kdy jsem musela podstoupit vyšetření srdce, míšního moku, oční a krve a prošla jsem si několika vyšetřeními.

Tuto nemoc mám 21 let. Dodržovala jsem všechny pokyny, co jsem měla. Poslední test, co jsem podstoupila, byl v červenci tento rok, kdy jsem ležela v nemocnici kvůli zánětu, a byl čistý. Další pak byly v srpnu, kde testy byly také negativní. Jen jedna věc - této nemoci se úplně nezbavíte, jen vám zůstane v krvi. I když jste zaléčená, ale pořád se bojím, jestli po 21 letech mohu nakazit svého muže.

Tak tohle je můj příběh - dopadlo to tak, že lékaři mě nazvali prostitutkou, moje rodina se mě skoro zřekla a partneři, kterým jsem to řekla, se se mnou báli spát i přes ochranu a podat mi i ruku, takže jsem se cítila jako bych byla nakažená morem. Ze znásilnění jsem se ještě psychicky nedostala, jsem pohlavně nakažená, prošla jsem si urážky a přišla jsem o svoji rodinu.

Léčba

Na nemoc mi pomohlo dodržovat pokyny lékaře - hygiena a nesměla jsem mít sex po dobu jednoho a půl roku a pravidelně podstoupit lékařské vyšetření a léčit se antibiotiky. A hlavně se hlídat, s kým jdete.

Jak jsem se nakazil nemocí syfilis radekpraha1986 (22.06.11)

Spal jsem pouze s přítelem, když jsme spolu začali chodit. Šel jsem na testy, abych si byl jist, ze mu nic nedám. Po půl roce jsem měl angínu, nikdy jsem na ni netrpěl a teď jsem si ji užil s horečkami 39°C. Bylo to strašné. Po dalších třech měsících jsem se musel testovat na HIV, protože jsem se zranil o hiv+ pacienta. Léčili mě na HIV, kterou jsem se naštěstí nenakazil. Ale když mi volala lékařka, že mám přijít, měl jsem obavy. Sdělila mi, že mám syfilis. Hned jsem volal příteli, ale ten říkal, že jsem to nemohl chytit od něj, protože je zdravý. Bohužel byl pozitivní a musel se jít léčit. Já jsem prodělal ambulantní léčbu - tři injekce, jsem teď sledován, ale snad je vše v pořádku.

Mám z toho ponaučení, že až zase s někým budu spát, rozhodně mu nebudu natolik důvěřovat, aby s ním spal bez kondomu.

Léčba

Penicilin 3 dávky po 7 dnech.

Jak k tomu prijdete a co dal blbec (30.12.09)

Zdravím,

bohuzel jsem se pred svatky ocitnul v situaci, ktera neni pro nikoho, ani pro me prijemna. Nakazil jsem se nemoci Syphilis, a to jsem ani nevedel jak. Byl to jeden ulet na dovolene, a uz jsem to mel.

Projevy?, no ze zacatku vubec nic, az se na penisu objevil malinky flicek, potom druhy. Zacal jsem horecnate hledat na internetu o co se muze jednat, ale musim rict, ztrata casu, radeji bezte ihned k lekari.

Ja jsem hledal, a v prubehu dvouch tydnu jsem dostal po tele vyrazku, jak kdyby to byla alergicka reakce na praci prasek nebo podobne. No, odhodlal jsem se jit k lekari, ale ke kteremu? Na internetu jsem si nasel ze nejlepsi si zajit ke koznimu odbornikovi. Na internetu jsem zamerne hledal koznoho, ktery se specifikuje na pohlavni nemoci, protoze si tim clovek usnadni a ulehci cestu k urceni a k diagnose.

Muj kozni lekat, byl velice solidni, vysvetlil jsem co se stalo, a bylo mi receno co se muze stat, co to muze byt. Odebrana krev a zacala, alespon pro me nejhorsi cast meho zivota,

Lidi, je hrozne zit v ocekavani co clovek muze mit, co to je, snad HIV, zloutenka, Siphilis, nebo neco jeste horsiho?

Druhy den dopoledne vola lekarka, at se okamzite dostavim, ze potrebuje se mnou neodkladne mluvit, ja cely hotovy jsem se malem slozil, kdyz jsem ji poslouchal, o co ze to vubec jde, ze je to tak neodkladne.

Ono, neni jednoduche poslouchat o druhych jak je nemocny, ale poslechnout si o sobe: „Pane, musite prijit“.

Ja jsem okamzite vsehonechal, a jel k me lekarce. Cekani, myslenkovy pochod, jsem nemocny, umru? Je to nejhorsi obdobi, ktere muzete zazit, cekat, nevedet, predpovidat, v te chvilce dokaze mozek pracovat na takovem scenari ze za normalni situace to neni ani mozne.

Dosla na me rada, prisel jsem do ordinace a hned jsem videl ty tekave oci, pohledy a rikal jsi, do prdele, omlouvam se ale pisi to presne tak jak jsem to v te situaci citil.

Lekarka, velice solidni dama, me uklidnila, protoze videla jakem jsem asi rozpolozeni.

Bylo mi diaknistikovano - syphilis.

Pane boze, kde jsem to byl, kde jsem to chytnul, opet mozek zapracoval a hned se mi vratila myslenka uletu z dovolene.

Lekarka mi vysvetluje, a ja se ptam, je to i HIV? A ono rika ne, pane boze na co to myslite, v cloveku v tu chvilku spadne snad deset tun myslenek a odpocine si, tedy myslenkove.

Nasleduje vysvetleni jak je to velice vazne, proc a jak a jak se to asi leci. V tu chvilku clovek zacina opet premyslet, protoze musite do nemocnice a clovek tam zustane na leceni. Ostuda, ostych, posmech, to vse muze jeste prijit. A verte, zazil jsem toho dost ale takhle jsem se nebal nikdy, kdyz jdete do nemocnice, ta ostuda zda vas nekdo potka ze znamych, atd.

Takze lezim v nemocnici, cekal jsem dalsi par dnu na vysledky HIV, protoze se to dela mezi svatky, tak vse trva, v te dobe jsem mel snad psychoticke zachvaty myslenek, co vsechno se bude dit, kdyz budu pozitivni, jak budu zit, co ostatni rodina atd.

Po tydnu cekani, pred nastupem do nemocnice, jsem prisel do nemocnice, tamni lekar, ocividne gay, me informoval ze tedy hiv pozitivni nejsem.

U nekterych lekaru by se melo delat i trochu toho psychologickeho skoleni, protoze nekteri to maji zapotrebi. Proc? protoze cekate na vysledek, a to cekani je to nejhorsi opravdu to nejhorsi co muze byt, nevedomost, nemuze nic udelat, cekat, trapit se, vycitat si co a jak. Takze odpadlo dalsich nekolik tun starosti a trapeni, a sel jsem na prijimani k hospitalizaci.

Lezim v nemocnici. Predstavoval jsem si to vice komplikovane, ale asi mam trochu stesti v tom nestesti, lekari jsou ok, a nejlepsi jsou sestricky, je tu videt ta profesionalita, soucit, naznaky pratelstvi, jsem rad ze jsem se dostal do teto nemocnice, do tohoto oddeleni, k temto sestram.

Dostavam lecbu a lecim se a verte, chrante se, kdyz dojde k nejakemu selhani - k uletu, chrante se, usetrite si sposty starosti, trapeni a vseho ostatniho..
ja uz nikdy nechci selhat protoze to opravdu nestoji za to.

Na konec se omlouvam za chyby, pisi tu tak, jak to citim, bez predsudku.

Co mi pomohlo

Antibiotikum.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.