Systémová onemocnění pojiva

Systémová onemocnění pojiva

Systémová onemocnění pojiva je skupina autoimunitních zánětlivých chorob, při kterých vznikají v těle protilátky proti vlastním součástem organismu.

Příčina jejich vzniku je nejasná, určitou roli jistě hrají genetické faktory a vlivy prostředí.

Většina těchto onemocnění nepostihuje pouze jeden orgán, ale dochází k postižení mnoha různých orgánů, kdy mohou příznaky z postižení jednoho dominovat, ale častěji bývají projevy velice pestré.

Začátek takovýchto onemocnění bývá spíše vzácněji náhlý, častěji dochází k plíživému nástupu. Velice to záleží na orgánu, který je postižen jako první.

Často dochází spíše k dlouhodobé únavě, mohou být zvýšené teploty, zhoršená tolerance vnějších vlivů (stres, počasí) a k lékaři potom dotyčného přivedou až známky závažného postižení určitého orgánu.

Tato onemocnění jsou velice závažná a bohužel nevyléčitelná. Přestože není známo, jak tato onemocnění vyléčit, dokáží lékaři jejich projevy tlumit do takové míry, že při správné terapii dochází k vymizení příznaků a obtíží s onemocněním spojených. Daní za to je ale dlouhodobá terapie imunosupresivními léky (léky potlačující imunitní systém).

Mezi nejčastější onemocnění, která se řadí do této skupiny patří systémový lupus erythematodes, systémová sklerodermie, polymyozitida a dermatomyozitida, Sjögrenův syndrom, některé vaskulitidy a antifosfolipidový syndrom.