Zánět prsní žlázy

Přidat zkušenost

Zánět prsní žlázy léčí Gynekologie a patří mezi Onemocnění ženského pohlavního ústrojí

DISKUSE, Popis, Změny, Komplikace

Popis zánětu prsní žlázy

Mléčná neboli prsní žláza je specializovaná žlázová struktura, která má identický vývojový ( embryonální) základ jako kožní potní žláza. Jak známo, plně se vyvíjí pouze u žen, u mužů je tzv. vývojovým rudimentem.

Samotný vznik a vývoj mléčné žlázy datujeme do 1.měsíce nitroděložního života, kdy dochází ke ztluštění zárodečného listu, ze kterého se vyvíjí – tento zárodečný list se nazývá ektoderm. Ztluštění ektodermu dá základ tzv. mléčné liště. Mléčná lišta se táhne po celém hrudníku a břiše ( párovitě). U člověka se vyvíjí pouze jeden pár mléčných žláz ( nenormálně jich může vzniknout více, přesně v lokalizaci mléčné lišty).

V době porodu člověka je vytvořen základ mléčné žlázy. Základ je naprosto identický jak u dětí ženského, tak mužského pohlaví. Rozvoj se začne diferencovat až v období puberty. Mléčná žláza ( corpus mammae) je tvořena 15-20 lalůčky, z nichž každý vyúsťuje samostatným mlékovodem na bradavce ( mammilla). Každý lalůček obsahuje hrozen acínů.

Celý skelet prsu tvoří Cooperovo vazivo, které vytváří prostorovou síť, a jehož výběžky se upínají ke kůži prsu. Dále je zde početná tuková tkáň, a v ní uložená mléčná žláza. Okolo prsní bradavky ( ta je tvořena vazivem, a cirkulární a podélnou svalovinou, která je zodpovědná za případnou erekci bradavky) je prsní dvorec- areola. Na okraji areoly jsou patrné hrbolky, které mohou být dvojího původu: Jsou to Morgagniho hrbolky, což jsou mazové žlázky lokalizované na vlasové folikuly nebo jde o Montgomeryho hrbolky, což jsou drobné přídatné mléčné žlázky.

Za růst mlékovodů patrně může činnost ženských pohlavních hormonl – estrogenů. Za vývoj lobuj pak je zodpovědný progesteron. Proto se při těhotenství, kdy jsou prsy vystaveny enormním hladinám hormonů, zvětšují. Poté, co žena porodí, dochází k výraznému poklesu hladiny progesteronu a méně estrogenů, avšak zvyšuje se hladina dalšího hormonu- prolaktinu , což vede k zahájení sekrece – laktaci.

Na prsních žlázách můžeme také popsat vývojové či získané odchylky. Chybění jednoho či obou prsů včetně bradavky označujeme jako nastie. Nedokonalé vyvinutí prsu pak jako aplazie či hypoplazie. Nadbytečný prs se označuje jako prs ektopický.

Reaktivní změny a záněty prsní žlázy

Puerperální mastitida Non-puerperální mastitida

Kromě zánětů, které budou popsány dále, se můžeme setkat u mléčné žlázy s celou řadou reaktivních změn. Příkladem reaktivní změny mohou tukové či krvácivé nekrózy. K tukové nekróze prsu dochází často po traumatu. Krvácivá ( hemoragická) nekróza může vzniknout jako následek antikoagulační léč­by.


Zánět prsní žlázy neboli mastitida ( mastitis) je zánět parenchymu prsní žlázy. Postihuje v drtivé většině případů ženy, ale i případy mužské mastitidy jsou známy.

Základní rozdělení spočívá v období, kdy k tomuto zánětu dochází. Puerperální mastitida je zánět prsní žlázy, který postihne ženu během kojení ( laktace). Jako non-puerperální mastitidy jsou označovány všechny ostatní případy. Mastitida se někdy může podobat prsnímu karcinomu, a proto je na ni nutné brát zřetel.

Puerperální mastitida

Puerperální zánět prsní žlázy vzniká v souvislosti s těhotenstvím, kojením a odstavením dítěte od mateřského mléka. Toto onemocnění vyvolává často bakterie Staphylococcus aureus. Dalšími bakteriemi jsou streptokoky atd.

Nejčastěji postihne ženu ve 2-3 týdnu kojení. Jedná se o relativně časté onemocnění, podle odhadu postihuje až 33% kojících žen. Jako příčina vzniku zánětu se udává ucpání mlékovodů a nadprodukce mléka spolu s bakterií.

Některé rizikové faktory pro vznik zánětu jsou známé, ale jejich výpovědní hodnota je minimální. Udává se špatná technika kojení, špatné načasování kojení a stres.

Mléko ze zánětem postiženého prsu může být bohatší na soli, což kojenci nevadí, protože se kojenec na slanější mléko bez problémů adaptuje. Problém by mohl nastat, když je dítě odstaveno nebo krmeno příležitostně jinou matkou, pak hrozí dítěti šok kvůli nízkému příjmu sodíku.

Kromě těžkých mastitid není nutné kojence od mléka odstavovat. Pravidelné kojení naopak může odstranit překážku v mlékovodu.

Příznaky a projevy puerperální mastitidy

Prvním příznakem, kterého si žena všímá, je silná bolestivost prsu. Kůže prsu může být zarudlá, oteklá, teplejší oproti okolí. Později může žena dostat horečku a příznaky podobné chřipce : únava, bolesti hlavy apod. Někdy se příznaky objeví všechny najednou a velmi nečekaně.

Častá je také situace, kdy se hnis, který vzniká při zánětu, ohraničí, a vytváří se absces.

Léčba puerperální mastitidy

První krok spočívá v co nejlepším vyprazdňovaní mateřského mléka pravidelným kojením. Během kojení se může prs masírovat a přikrýt teplým obkladem. V případě bakteriální infekce jsou na místě antibiotika, ale v drtivé většině případů nejsou potřeba.

Non-puerperální mastitidy

Je heterogenní skupina onemocnění, které můžou být způsobeny celou řadou faktorů. Může se jednat opět o blokádu mlékovodů, infekci, trauma, ucpání díky změnám epitelu ( squamózní metaplazie epitelu), protilátkám proti kapalině v mlékovodu apod.

Celá skupina onemocnění může vyvolat granulomatozní zánět. V postižené tkáni se vytvářejí granulomy, které vidí patolog pod mikroskopem. Příkladem může být sarkoidóza, tuberkulóza či syphylis. Pro doplnění uvádím, že prsní žláza může být napadena plísněmi a parazity ( actinomycosis, histoplasmosis, blastomycosis, aspergillosis, filariasis, coccidiosis atd.)

Projevy a příznaky non-puerperální mastitidy

Nejčastěji je to zarudnutí, otok, zasažené místo je teplejší oproti okolí. Postižené místo bolí. Dále to mohou být zduřelé mízní uzliny, často jednostranně, vzácně pak oboustranně. Změny se také mohou týkat prsních bradavek, u nichž může dojít ke změně tvaru. Hmatný může být vytvořený absces.

Léčba non-puerperální mastitidy

Je závislá na příčině vzniku. Nasazují se antibiotika, léčba, která snižuje hladiny hormonu prolaktinu, chirurgické odstranění žlázy, nesteroidní protizánětlivé léky apod.

Komplikace zánětu prsní žlázy

Nemoc může přejít do chronické fáze, mohou se vytvářet abscesy, které mohu vytvářet píštěle, jimiž vytéká hnis.

Diskuse

Další názvy: zánět prsu, mastitida, mastitis, puerperální mastitida, nonpuerperální mastitida

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s zánětem prsní žlázy

Máte zkušenost s zánětem prsní žlázy?

Přírodní cesta Jana Toufarka (17.09.14)

K zánětu jsem se dopracovala po druhém těhotenství, špatně se mi kojilo a vydržela jsem jenom do čtvrtého měsíce.

Léčba

Je to asi týden co beru Senzycol (žádnou) chemii a ulevilo se mi. Je sice dražší, ale co už.

Co mi pomohlo

Senzycol.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.