Zpět na seznam všech nemocí

Zánět slepého střeva

Zánět slepého střeva léčí Chirurgie a patří mezi Onemocnění trávicího ústrojí

Další názvy: apendicitida, apendicitis, slepák, zánět červovitého výběžku střeva

Popis zánětu slepého střeva

Ve skutečnosti se jedná o zánět červovitého výběžku (apendix vermiformis) slepého střeva, což je výchlipka na jeho konci.

Apendix je úzký, trubicovitý ocásek, připojený na slepé střevo (caecum). Jeden jeho konec je uzavřen a druhý ústí do tlustého střeva. Měří okolo 10 cm na délku a 1 cm na šířku a zřejmě se jedná o vývojový pozůstatek.

Slepé střevo je uloženo v pravém podbřišku a pro trávicí činnost nemá žádný význam. Je spíše pokládáno za lymfatický orgán, bez kterého se však tělo může snadno obejít.

Akutní apendicitis se rozvíjí velice rychle, proto ho řadíme mezi náhlé choroby břišní, které mohou člověka ohrozit přímo na životě. Vzniká ucpáním apendixu tuhým kusem stolice, cizím tělesem, případně i nádorem.

Zánět apendixu může být dvojí povahy. Buď akutní, jehož příznaky se rozvíjejí během několika dnů, nebo chronický, charakteristický dlouhodobými proměnlivými bolestmi břicha.

Rizikové faktory zánětu slepého střeva

Dříve se říkalo, že příčinou zánětu slepého střeva je polykání pecek a žvýkaček, nedostatečně zuby a jazykem rozmělněná potrava, napadení roupy nebo škrkavkami.

Škrkavky jsou střevní paraziti, kteří se do těla dostanou při požití znečištěné potravy a mohou apendix doopravdy, ale velmi vzácně i ucpat.

Apendicitida také souvisí s našimi stravovacími návyky. V rozvinutých zemí obsahuje strava nedostatek vlákniny a to má za následek zpomalení postupu tráveniny střevem. Může dokonce dojít až k blokádám, které vyvolají apendicitidu.

Ve skutečnosti jsou toto však důvody menšinové. Většinou se jedná o onemocnění naprosto nepředvídatelné, které ohrožuje na životě i jinak absolutně zdravé jedince. Chronický zánět slepého střeva se může objevovat např. u osob, kterým byl již jednou akutní zánět slepého střeva rozehnán.

Prevence zánětu slepého střeva

Vzhledem k tomu, že riziko onemocnění nezávisí na dědičnosti, pohlaví ani věku, lze jej částečně ovlivnit jedině stravou.

V Evropě se jedná o jedno z nejčastějších zánětlivých onemocnění, zatímco v některých částech Afriky a Asie se nevyskytuje takřka vůbec. Proto se domníváme, že jedinou účinnou prevencí je strava bohatá na vlákninu, kterou obyvatelé těchto zemí tak často konzumují.

Udává se, že ke snížení rizika tohoto onemocnění přispívají mléčné produkty, zelenina, ovoce, obiloviny, mandle a ořechy.

Další prevencí je snaha vyvarovat se snížení obranyschopnosti a proniknutí mikrobiální infekce.

Příznaky a projevy zánětu slepého střeva

Uložení apendixu není u každého člověka stejné. V anatomických atlasech je popsáno 6 různých lokalizací, kde může být červovitý přívěsek nalezen, a proto ani příznaky nejsou vždy stejné.

Nejtypičtější pro rozvoj tohoto onemocnění jsou bolesti kolem pupku, které se pozvolna stěhují k pravému podbřišku. Místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti. Tento bod se označuje McBurneyův a je pojmenován podle amerického chirurga, který jej poprvé popsal.

Doprovodnými příznaky bývají často pocity na zvracení, zvracení, teploty kolem 37,5°C, zrychlený tep, zácpa, nadýmání, nechutenství a citlivost břicha na dotek. Ojediněle se může vyskytovat i menší průjem.

Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech, při kýchnutí či zakašlání. Nemocný vyhledává úlevovou polohu, kterou je většinou leh na zádech s pokrčenými koleny.

Pokud už je zánět v pokročilém stádiu a začíná dráždit i břišní stěnu, objevuje se bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění prstů při předchozím stlačení.

Kromě těchto typických syndromů může toto onemocnění probíhat v různých variacích, popř. napodobovat jiná břišní onemocnění. Proto je nutné při jakýchkoliv problémech v oblasti břišní dutiny navštívit lékaře! Apendicitis může být často zaměněn s ledvinovou kolikou, zánětem žlučníku, či gynekologickým onemocněním.

Diagnostika zánětu slepého střeva

Pokud se onemocnění neprojevuje typickými projevy, může být určení diagnózy poměrně složité. Vyšetření se neobejde bez řádné anamnézy (pacient přesně popíše, jakým způsobem se potíže interpretují, jak dlouho trvají a zda došlo k nějakým změnám), prohmataní a proklepání břicha, změření pulsu a teploty a součástí je i vyšetření per rektum (vyšetření prstem přes konečník).

Dále se rozborem krve pátrá po zvýšení počtu bílých krvinek a jiných známkách zánětu. Užívá se i zobrazovacích technik jako je SONO (ultrazvuk), popř. CT (počítačová tomografie), endoskopické vyšetření a rentgen (prostý nebo s kontrastní náplní).

U žen se doporučuje také gynekologické vyšetření, aby se vyloučilo onemocnění pohlavních orgánů. Bolesti v podbřišku mají u žen často příčinu v děloze, vejcovodech nebo ve vaječnících, popř. se objevují v průběhu menstruačního cyklu. Apendicitidu velice často napodobují vazivové uzlíky ve stěně dělohy, cysty a nádory vaječníků a záněty v malé pánvi.

V průběhu těhotenství se může jednat i o potrat a výjimečně je důvodem mimoděložní těhotenství, kdy se oplodněné vajíčko usadí mimo dělohu, např. ve vejcovodu nebo v břišní dutině. Tento stav ohrožuje matku přímo na životě, protože vejcovod je poměrně bohatě zásobený krví a při jeho narušení hrozí vnitřní krvácení.

Léčba zánětu slepého střeva

Pokud se na základě výše zmíněných vyšetření potvrdí podezření na zánět slepého střeva, je pacient ihned hospitalizován na chirurgickém oddělení. Nesmí nic jíst ani pít a je mu podána infuze. Chirurg se pak může rozhodnout pro konzervativní nebo operační postup.

Konzervativní přístup znamená pobyt na nemocničním lůžku, přísnou dietu a ledové obklady na břicho. Většinou je lékaři navržen, pokud bolesti ustupují nebo je zánět nepatrný. Až v 50% odezní zánět apendixu bez nutnosti chirurgického zákroku. Zánět však může po nějaké době vzplanout znova.

Daleko častěji se volí léčba operativní, a to i v případě, že diagnóza není zcela jasná, ale zánět slepého střeva nelze vyloučit. Zanícený apendix je odstraněn buď jedním krátkým řezem, nebo laparoskopicky (pomocí malé kamery a tenkých nástrojů). Po laparoskopickém zákroku zůstanou na břiše většinou dvě nebo tři malé jizvy. To, jakým způsobem bude operace provedena, rozhodne chirurg v závislosti na akutnosti zánětu a celkovém stavu pacienta. Většinou se jedná o nenáročný chirurgický zákrok, nevyžadující velkou přípravu.

Po operaci je pacient většinou ještě 1 den nalačno a pak je mu předepsána dieta s postupným přidáváním potravin do jídelníčku.

Po několik týdnů by se neměla konzumovat strava, která by ošetřenou část dráždila. To znamená vyhnout se příliš kořeněným jídlům, pokrmům s vysokým procentem nestravitelných zbytků (citrusy), ořechům a jahodám.

Pokud operace proběhne bez komplikací, měl by pacient hned druhý, popř. třetí den po operaci poprvé vstát z lůžka, aby se zabránilo riziku tromboembolické nemoci, při níž se v krevním oběhu vytvoří krevní sraženina, která může mít závažné následky.

Dále se podávají prostředky tišící bolest (analgetika) a sleduje se odchod moči a stolice. Pokud vše proběhne bez problémů, je průměrná doba hospitalizace 4–7 dní a k dobrému zhojení jizvy je nutno dodržet šest týdnů bez zvýšené fyzické aktivity.

Jak si mohu pomoci sám

Pokud máte podezření na zánět slepého střeva, ihned vyhledejte lékařskou péči. Vzhledem k tomu, že pokud není u akutní apendicitis ihned zahájena léčba, může mít smrtelný dopad, není důvod vyčkávat.

Komplikace zánětu slepého střeva

Pokud akutní apendicitis není včas rozpoznán a léčen, hrozí nebezpečí přestoupení zánětu i na okolní orgány a v horším případě dokonce prasknutí apendixu a vylití jeho obsahu do břišní dutiny. Po prasknutí dojde na chvíli k náhlému ústupu bolestí a dočasné úlevě, ale v tomto okamžiku se začíná rozvíjet závažný zánět pobřišnice (peritonitida), jehož následky jsou často smrtelné. O prasknutí apendixu svědčí velmi tvrdé břicho citlivé na pohmat.

Několik dní po operaci musí pacient zůstat na sledování ještě několik dní v nemocnici. Nezřídka se totiž stává, že dojde ke zvracení, zástavě větrů a stolice, teplotám či bolestem břicha. To je závažnou komplikací a mnohdy musí být proveden ještě jeden chirurgický zákrok.

Častými pooperačními komplikacemi jsou také srůsty, které můžou způsobit špatnou průchodnost střev a u žen také neplodnost.

Velice závažný může být apendicitis v těhotenství. Určení diagnózy je totiž velice často nesnadné, protože děloha překáží ve vyšetření. A neléčený zánět může snadno přestoupit na dělohu a ohrozit tak plod. V takové situaci je nutno přistoupit k operaci skrz konečník (per rektum). Děloha musí být obložena rouškami a chirurg by se jí neměl ani dotknout. Hrozí totiž riziko předčasného porodu.

Poznámky k zánětu slepého střeva

Pokud je průběh zánětu vážnější, popř. dojde až k prasknutí apendixu či poškození pobřišnice, měla by být indikována lázeňská léčba.

Po chirurgickém zákroku se již nikdy toto onemocnění nemůže opakovat.

Další názvy: apendicitida, apendicitis, slepák, zánět červovitého výběžku střeva

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s zánětem slepého střeva

Máte zkušenost s zánětem slepého střeva?

Rychlý případ - Pibito (28.09.13)

Příznaky

Ve čtvrtek ráno jsem se vzbudil a pobolívalo mě břicho (v horní části uprostřed). Normálně jsem se nasnídal a došel si na velkou (konzistence normální). Břicho pořád pobolívalo, intenzita se trochu zvětšovala. Myslel jsem, že se jedná o žaludeční obtíže, předchozí večer jsem snědl poměrně hodně chilli omáčky. Lehl jsem si do postele a snažil se najít polohu, kde by břicho nebolelo, to se mi ovšem nedařilo. Během dopoledne se mi začala točit hlava a přidala se zimnice, břicho stále bolelo a připadal jsem si hodně nafouknutý, plyny vůbec nevycházely. Zhruba v poledne se mi udělalo dost špatně a zvracel jsem. Během odpoledne jsem byl ještě jednou na velké (konzistence stále normální) a ještě jednou jsem zvracel. Bolest břicha se mi také postupně přemístila z horní části břicha dolu na pupek (uprostřed). Zkusil jsem prohmatat břicho a na pravé dolní části mě bolelo v jednom místě při zmáčknutí. Během odpoledne zimnice odezněla, pocit slabosti ale zůstal a pravý podbřišek vždy při zmačknutí bolel. Proto jsem kolem 17 hod. odjel do nemocnice, kde mě doktor vyšetřil. Během cesty autem se mi udělalo lépe, břicho mě již téměř nebolelo, při zmačknutí podbřišku se stále bolest ozývala, ale už ne tolik intenzivně.

Doktor měl podezření spíše na zánět a objednal mě ráno na laboratorní vyšetření moči, krve a na sono. Odjel jsem domu a ulehl. Ovšem břicho opět začalo více bolet a nemohl jsem najít žádnou pohodlnou polohu. Při prohmatu pr.podbřišku se bolest zintenzivněla a začala být bodavá, bolest mnou projela jak při zmačknutí, tak po uvolnění tlaku. Navíc mi v pr.podbřišku začalo „pulzovat“ (cítil jsem v tom místě tep). Takže jsem se sebral a asi v 23 hod. dojel na chirurgii na Bulovce, kde mě doktor prohmatal (podbřišek bolel jen při zmačknutí, ale už dost intenzivně), bolest pupku a pocit nafouknutí víceméně odezněl (jízda autem mi zase udělala lépe). Doktor mi odebral krev a společně s močí je poslal do laboratoře a poslal mě na sono, odkud jsem se vracel zpět se zprávou v ruce. Závěr zprávy zněl „appendicitis acuta“. Mezitím dorazily i výsledky z laboratoře, závěr jasný, půjdu pod kudlu. Zřízenec mě odvezl na pokoj, kde jsem dostal kapačku (antibiotika), a sestra mi oznámila, že půjdu na sál ráno v 5.15 hod.

Léčba

Operace probíhala klasicky řezem pod celkovou narkózou, doktorka, která operaci prováděla, mi říkala, že laparoskopicky zde operují jen mladé ženštiny, u kterých je možnost, že jde o zánět vaječníků (nebo tak něco, tuto informaci berte s rezervou, přesně si to nevybavuji). Jinak anesteziologický koktejl byl namíchán přesně na míru, z narkózy jsem se probral v okamžiku, kdy mě zřízenec vezl ze sálu zpět na pokoj, perfect timing.

Po operaci jsem celý zbytek dne strávil na lůžku, dostával infuze, sem tam nějakou injekci (proti bolesti jen jednu, potom mě to už nebolelo, dalo se bez problémů usnout), vykonávat potřebu jsem musel do bažanta (sestra vyhrožovala, že pokud bych se do určité doby nevymočil, dostal bych cévku, naštěstí to šlo v pohodě do bažanta). Večer mi sestra dala pryč infuzi, mohl jsem začít pít normálně čaj. Druhý den ráno (v sobotu) jsem již vstal z postele a normálně chodil. Ráno jsem dostal injekci na ředění krve, první „jídlo“, které jsem dostal, byl bujón k obědu.

Bolesti již kompletně odezněly, takže jsem už jen odpočíval(chvála výrobcům tabletů a notebooků) a chodil ven na procházky. V neděli ráno jsem poprvé po operaci šel na velkou a aroma výsledku mého snažení mě téměř srazilo do kolen (to snad ani není moje!). Rána sama od sebe nebolela, jen když jsem kašlal nebo se smál. K jídlu jsem dostával pořád bujón a různé kašičky, které mi chuťově nepřipomínaly nic, co znám, a na jejichž složení jsem neměl odvahu se zeptat. V pondělí ráno jsem opět dostal injekci na ředění krve a ještě před snídaní přišel doktor, podíval se na jizvu a zeptal, zda je vše v pořádku a jestli chci jít domu. Po kladné odpovědi a po snídani, která byla konečně pevné konzistence (rohlík, veka, máslo a taveňák) mi sestra přinesla propouštěcí zprávu a já mohl odejít domu. 6 dní jsem dodržoval „šetřící dietu“ (jídlo převážně v kašovité formě, nic, co se hůře tráví nebo nadýmá atd.), po týdnu jsem se dostavil zpět na chirurgii na vyndání stehů a byl pochválen, jak krásně se mi jizva hojí.

Nejhorší z celé anabáze je 6ti týdenní klid, který teď (píši 2 týdny po operaci) musím dodržovat – nesmím zvedat nic těžšího než 5kg, což je pro mě, člověka závislého na posilování, opravdovým peklem. Ale aspoň pomalu opět začínám běhat, jinak na 5–10km procházky jsem chodil každý den hned od propuštění z nemocnice.

Co mi pomohlo

Operace. Tady asi moc jiných možností není, případ byl asi natolik akutní, že se doktor ani nesnažil to nijak rozehnat. Spíše bych tu zopakoval ty nejdůležitější body pro ty, kterým se nechce číst ten traktát, který jsem vyplodil.

Příznaky:

  • bolest břicha, postupně přecházející z horní části břicha dolu
  • zvracení, zimnice, slabost, plynatost(nafou­knutí, ale plyny nevycházejí)
  • bolest pravého podbřišku po zmačknutí (zpočátku žádná, potom při zmačknutí, nakonec jak při zmačknutí, tak při uvolnění tlaku)

Operace:

  • klasicky řezem (jizva asi 5 cm)

Pooperační péče:

  • 3 dny v nemocnici (pátek ráno operace, sobota, neděle, v pondělí ráno propuštění)
  • týden po propuštění odstranění stehů
  • 6 dní po prupuštení dieta
  • 6 týdnů po prupuštění nezatěžovat břišní svaly (nezvedat nic těžšího než 5kg)

Od prvních bolestí po operaci 11 hodin - Veronika P. (21.08.13)

Příznaky

V pondělí kolem 17–18 hodiny mne začalo bolet kolem žaludku, měla jsme nutkání na zvracení. Kolem 22 h mi bylo tak zle, bolest kolem žaludku, následně se přesouvající i do pravého podbřišku, že jsem nemohla najít úlevovou polohu. 00:30 mne odvezla RZ do nemocnice. Tam krev, moč do laboratoře, UTZ, rengen – nikde NIC nenašli, CRP jsem měla JEDNA.

Léčba

Naštěstí se to doktorovi nezdálo (břicho extrémně bolestivé) a ve 4 ráno mne otevřeli – výsledek – akutní zánět slepého střeva, střevo bylo plné hnisu. Takže od prvních bolestí k operaci uběhlo cca 10–11 hodin.

Co mi pomohlo

Laparoskopiská operace, následně klid na lůžku, analgetika.

Chronické slepé střevo - PavkoDuric (05.08.13)

Příznaky

Musím říct, že asi 8 měsíců jsem si vytrpěl opravdu peklo. Jednoho dne z ničeho nic mě opravdu začalo bolet břicho jako u žaludku. Myslel jsem si, že jsem něco špatného snědl, tak jsem to neřešil a myslel jsem si, že se z toho vyspím. Druhý den ráno tomu nebylo tak bolest byla v levém podbřišku. Ano opravdu v levém, protože podle doktora se chronický apendix může projevit až na 51 místech, není místo kde se může projevit, ale většinou je to pravý podbřišek. Do toho jsem měl teplotu každý den do 38°C, úbytek na váze, a opravdu celý den pichlavou bolest.

Léčba

Při první návštěvě lékaře jsem byl poslán na sono, a byly mi udělány základní odběry. Doktor nevěnoval pozornost slepáku, protože ten většinou bolí na pravé straně. Veškeré výsledky byly negativní (tuto větu jsem slyšel opravdu dlouho), tak jsem byl poslán na gastroenterologické vyšetření, byla udělána gastroskopie i kolonoskopie. Vše negativní. Ze zoufalství jsem šel na MR a musel jsem před tím pít nějakou kontrastní látku. Negativní. Poté už se jeden chirurg odhodlal, že jediná možnost je revize dutiny břišní. Takže jsem šel na operaci, nastoupil jsem den předem, dostal jsem klyzma, kanylu a infuzi. Druhý den jsem šel na operaci. Revize nic neukázala, ale byl mi odebrán právě slepák, hned jak jsem se probudil z narkózi bolest pravého podbřišku po operaci byla obrovská, ale bolest na levé straně nikde. Takže to bylo chronické slepé střevo. V nemocnici jsem byl 6 dnů, vzhledem k úbytku na váze jsem měl kapačky a bolest byla opravdu po operaci velká, takže jsem dostával analgetika.

Co mi pomohlo

Ledový obklad, Ibalgin, jinak operace

Rychlý průběh zánětu slepého střeva - kuzzle (17.03.13)

Příznaky

U mě to proběhlo velice rychle. Nejdříve mě z večera začal bolet žaludek a bylo mi na zvracení. Pak mě žaludek přestal bolet a bolelo mě jen celé břicho, v noci jsem se neustále budila, od bolesti se mi ulevilo pouze v poloze na boku a při stočení do klubíčka, připadala jsem si nafouklá, ale žádnou plynatost jsem neměla, ráno už mě tedy bolelo typicky v pravém podbřišku, při stlačení břicha vlevo se bolest vždy tak nějak „stáčela“ doprava.

Léčba

Cca po 16 hodinách od prvních příznaků mě operovali, v nemocnici jsem si pobyla 6 dní, byla jsem v klidu, ale zároveň jsem dbala na to, abych každý den chodila alespoň 30 minut, spíše 40. Tím jsem ani nějak moc neochabla. První dny vás čeká samozřejmě dieta, klid, spousta spánku, ale po těch 6 dnech jsem už mohla jíst vše, s mírou, ale vše, klidně i vepřo knedlo zelo, ale na to stejně člověk nemá po tom zákroku chuť.

Co mi pomohlo

Pomohla mi jednoznačně operace a klid a takové zdravé vracení se do normálu, po 10 dnech jsem sice chodila každý den 40 minut na čerstvém vzduchu (20 dopoledne a 20 odpoledne), ale vůbec jsem se nebála si lehnout, když jsem se cítila unavená, každý den po operaci je znát, máte víc a víc síly.

Bolesti v podbřišku a zánět slepého střeva - TomášP. (12.02.13)

Příznaky

V roce 2008 během dopoledne na lezecké stěně jsem pociťoval mírné bolesti v pravé části podbřišku, které se do odpoledne stupňovaly. Začínal jsem být unavený a bolesti neustávaly, proto jsem raději v odpoledních hodinách odjel na pohotovost.

Léčba

Lékař po pár prohmatáních a vyšetření usoudil, že se nejspíše jedná o akutní apendicitidu a byl jsem ihned hospitalizován. V 21:00 jsem byl převezen na sál a operace trvala až do 23:50 – normálně prý trvá něco okolo hodiny. Proto mám také 11 cm dlouhou jizvu – normální je prý 5–6. Na JIPce jsem strávil další tři dny a poté čtyři dny na lůžkovém odd. Jinak si nemohu na nic stěžovat, naštěstí mě apendicitida už nemůže potkat.

Co mi pomohlo

Operace a poté klid.

Bolesti při zánětu slepého střeva - Pav0914 (05.08.12)

Příznaky

Začalo to bolestí kolem pupku, jako by šlo o bolest žaludku, ale jinou než znám např. po přejedení. Považovala jsem tuto ne příliš hroznou bolest za následek špatné stravy. Toto trvalo asi 12 hodin, proto mi bylo divné, že bolest nepostupuje do střev. Poté ale bolest postoupila do celé oblasti břicha, především podbřišku. Pak už jsem jela na pohotovost.

Léčba

V nemocnici mě vyšetřili prohmatáním břicha a vyšetřením přes konečník. Poté jsem byla poslána na gynekologické vyšetření, RTG snímek břicha a nakonec ultrazvuk, po kterém hned následovala operace. Tzn. že projevy trvaly jen asi něco přes 24 hodin a i tak byl stav dost akutní. Proto při podezření neváhejte a ihned vyhledejte lékaře, není na co čekat. Operovaná jsem byla kolem jedné hodiny v noci, dostala jsem infuzi, injekci proti bolesti a led na ránu. Kvůli akutnosti byla operace provedena klasickým řezem, ne laparoskopicky. Hned ráno jsem mohla vstát a jít s doprovodem na wc. 1 den jsem byla o hladu, pouze na infuzi. Další den už lehká strava, kterou jsem snášela hned dobře. V nemocnici jsem byla 6 dní. Léky proti bolesti nebyly potřeba, bolest nebyla velká, spíš jde o nepříjemný pocit napínání rány na břichu.

Co mi pomohlo

Apendix - lukasojd (10.12.09)

Příznaky

Já si myslím že jsem měl chronický zánět apendixu. Často jsme sportoval ale musel jsem toho nechat jelikož jsem trpěl strašnými bolestmi. V oblasti pravého boku, ale hlavu jsem si z toho nedělal několikrát jsme to i rozehnal doma. Jen že jednoho pěkného dne apendix udeřil bez varování. Začalo to tím že mi bylo blbě pak jsem nemohl dělat vůbec nic bolelo mě celé břicho a bylo mi strašně blbě vyzvracel všem co jsme za ten den snědl. Večer už jsem ležel v křečích a otec mě vzal do nemocnice kde mě přijali na infekční a pak mě odkázali na chirurgické oddělení kde mě vyšetřili a řekli že se jim to nezdá a že zítra ráno mám přijít na kontrolu. Na infekčnim mi teda dali něco proti zvracení ale myslím že to fungovalo tak hodinu a prozvracel jsme celou noc. A druhý den jsme se už probudil s bolestmi na pravém boku a v nemocnici mě přijali a hned operovali.

Léčba

Tak operace proběhla uspěšně na začátku do mě dávali antibiotika .Akorát jsem se první 4 dny nemohl postavit. Po té začli laserovat ránu. A 9 den mě pustili domů a ted si to natírám indulonou.

Co mi pomohlo

No u apendixu asi ta operace. A infuze. A hodně taky laser.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Inzerce:

Jak velký vliv má to, co jíme, na naše zdraví

Náš životní styl má velký vliv nejen na to, jak vypadáme a jak se cítíme, ale i na náš zdravotní stav. Někdy i malé úpravy v jídelníčku způsobí jeho výrazné zlepšení. (číst dále)