Zpět na seznam všech nemocí

Zápal plic

Zápal plic léčí Všeobecné lékařství - Praktický lékař a patří mezi Onemocnění dolních cest dýchacích

Další názvy: pneumonie, pneumonia, zánět plic, bronchopneumonie, komunitní pneumonie, nozokomiální pneumonie, aspirační pneumonie, inhalační pneumonie

V textu najdete: Popis, Faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace

Popis zápalu plic

Zápal plic je tradičním názvem pro poměrně širokou paletu zánětů plicní tkáně. I nezdravotníci však dnes častěji při popisu nemoci užívají odborný termín pneumonie.

Zánět obecně je obrannou reakcí organismu na přítomnost mikrobů (virů nebo bakterií) či na poškození tkáně vyvolané působením nepříznivých chemických či fyzikálních vlivů. Nejinak je tomu u plic, přičemž množství onemocnění infekčních (způsobených mikroby) převažuje.

Průběh a závažnost onemocnění jsou určeny především konkrétním typem mikroba (jeho schopností narušovat orgán, pronikat do něj, tvořit látky nepříznivě působící na celý organismus, vyvolat konkrétní obrannou reakci těla atd.). Dále je důležitým faktorem věk pacienta, celkový fyzický stav, životní styl a případná přítomnost dalších onemocnění.

Různé možnosti vzniku onemocnění

Infekční pneumonie rozdělují lékaři obvykle na tři typy.

Komunitní pneumonie je onemocnění, které vzniklo nákazou v běžném prostředí člověka. Možnými pachateli jsou v tomto případě například bakterie Streptococcus pneumoniae, Haemophillus influenzae, Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia pneumoniae aj., dále pak různé viry (např. virus chřipky). Do plic jsou obvykle zavlečeny vdechnutím malého množství hlenu z vyšších etáží dýchacích cest.

Nozokomiální pneumonie jsou záněty plic získané v nemocnici. Nemocniční prostředí je osídleno specifickými kmeny bakterií, které se přizpůsobily tamním podmínkám, neboť si vytvořily zvláštní mechanismy odolnosti (např. vůči dezinfekčním prostředkům a antibiotikům). Likvidace těchto organismů je velmi náročná a přes dodržování všech zásad hygieny se nevede zcela je z nemocničního prostředí odstranit. Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae nebo Staphylococcus aureus jsou příklady bakterií, které mohou zvláště u značně oslabených hospitalizovaných osob vyvolat zánět plic.

Statistiky uvádějí, že četnost takových nákaz nepřesahuje v České republice 8 případů na 1000 hospitali­zovaných. Onemocnění je pokládáno za závažné a vždy prodlužuje dobu hospitalizace.

Třetím typem jsou pneumonie vznikající u tzv. imunosuprimovaných osob. Jako imunosuprimovaní jsou popisováni pacienti, u nichž je buď na podkladě onemocnění (např. nádoru, vrozené choroby imunitního systému, AIDS), nebo vlivem léčebných postupů (podávání kortikoidů, stavy po operacích a zejména transplantacích) snížená schopnost vlastní obrany organismu. Pneumonie u těchto osob zpravidla probíhají těžce, mnohdy i se smrtelným koncem. Na rozdíl od předešlých dvou typů jsou vyvolávány i houbami (Aspergillus, Candida) a prvoky (Pneumocystis carini).

Zvláštní mechanismus podporuje vznik pneumonie hypostatické. Ta se může rozvinout u nemocných s dlouhodobým omezením pohybu (upoutaných na lůžko) následkem hromadění krve (a též hlenu) v zádových partiích plic. Vlivem nedostatečné výměny krve je vytvořeno prostředí příznivé pro osídlení např. stafylokoky.

Neinfekční pneumonie mohou vzniknout vdechnutím kyselého obsahu žaludku při zvracení. Obsah žaludku způsobí svou kyselostí porušení plicní tkáně a vznik zánětu. Stejným způsobem mohou působit agresivní chemické látky, které postižený požil a následně vdechl zvratky, které je obsahovaly. Možné je také vdechnutí agresivních chemikálií nebo vdechnutí cizího tělesa přímo. V uvedených případech mluvíme o pneumonii aspirační.

Inhalační pneumonie je charakterizována vdechnutím jedovatých plynů či par, které dráždí celé dýchací cesty až ke vzniku zánětu.

Rizikové faktory vzniku zápalu plic

Zápalem plic jsou ohroženy osoby pohybující se v infekčním prostředí, kterým může být jednoduše např. pracovní kolektiv, školní třída nebo rodina, kde členové kolektivu trpí různými onemocněními dýchacích cest. Je totiž možné, že vyvolavatelé těchto onemocnění mají dostatečný potenciál i k vyvolání pneumonie, zvláště jsou-li podpořeni některými z dále uvedených faktorů.

Významně jsou ohroženi lidé nad 60 let věku a také novorozenci, u nichž mohou být plíce osídleny mikrobem ještě před porodem (adnátní pneumonie), během porodu (perinatální pneumonie) či těsně po porodu na novorozeneckém oddělení (postnatální pneumonie). U starších osob působí nepříznivě dlouhodobě nevyvážená skladba stravy (nedostatek vitaminů, vegetariánský styl života), častá konzumace alkoholu a kouření.

Jako přidružené onemocnění vzniká pneumonie u pacientů, kteří mají vlivem základní nemoci sníženou kvalitu vědomí a/nebo poruchu obranných reflexů dýchacích (nevykašlávají nahromaděný hlen).

Podobně je rizikovým faktorem dlouhá operace, neboť pacient je uveden do umělého spánku a je mu vstupováno do dýchacích cest intubací. Nebezpečná jsou také všechna onemocnění, při nichž je pacient dlouhodobě upoután na lůžko (viz. výše hypostatická pneumonie) a dále ta, při nichž je vlivem léčby nebo samotným onemocněním dosaženo snížení obranyschopnosti organismu.

Prevence zápalu plic

Vzhledem k velkému množství vyvolavatelů pneumonie a především vzhledem k množství neovlivnitelných spolupůsobících faktorů (věk, jiná onemocnění) je prevence nemoci obtížná. Souvisí zejména se zdravým životním stylem, který by měl zahrnovat pestrou stravu, střídmost v požívání alkoholu a snahu o udržení fyzické kondice. Je důležité náležitě léčit i zdánlivě banální onemocnění dýchacích cest a nezapomínat přitom na základní léčebný prvek, kterým je odpočinek.

U osob starších 60 let se doporučuje očkování proti chřipce. Je možné očkovat také proti pneumokokům, a to už od 2 měsíce věku dítěte. Stejně časně je možno očkovat i proti Haemophillus influenzae. Názory na vhodnost hemofilové a pneumokokové vakcíny se mezi odborníky liší, podrobnosti však přesahují rámec tohoto textu.

Stejně jako u jiných bakteriálních onemocnění zde existuje problém vzrůstání rezistence bakteriálních kmenů na běžná antibiotika. Je-li takovým odolným kmenem pneumonie způsobena, pak onemocnění zprvu nereaguje na obecně doporučovaná antibiotika a doba trvání nemoci se prodlužuje.

U těžké pneumonie může být toto až smrtelnou komplikací. Vzhledem k tomu, že rezistence bakterií je způsobena především nadužíváním antibiotik v populaci (jejich předepisováním na virová onemocnění, na která jsou neúčinná), je třeba, aby pacienti sami při lehkých onemocněních na antibiotické terapii netrvali.

Nastávající matky se mohou poradit se svým gynekologem o provedení bakteriologického vyšetření pochvy se zaměřením na bakterie, které by během porodu mohly způsobit pneumonii novorozence (především Streptococcus agalactiae).

Příznaky zápalu plic a vyšetření

Příznaky se mohou lišit v závislosti na původci onemocnění (bakteriální/vi­rové). Společnými symptomy jsou kašel, nejdříve dráždivý a suchý, později s hlenem, zvýšená teplota až horečka.

Dále se dostavují bolesti na hrudi různé intenzity, pálivého nebo bodavého charakteru. U těžších pneumonií je přítomna dušnost. U virových onemocnění mohou být přítomny příznaky připomínající chřipku, tedy celková schvácenost s bolestmi hlavy, svalů a kloubů, nevolnost a zvracení.

Lékař diagnostikuje onemocnění na základě vámi popsaných obtíží, fyzikálním vyšetřením (především poslechem a poklepem na hrudníku) a po kontrole výsledků vyšetření krve. Hlavním vodítkem je pro něj rentgenový snímek, který prokáže zánětlivé změny v plicní tkáni.

Zjištění původce onemocnění je obtížné, uvádí se, že až u poloviny pneumonií původce nelze prokázat. Pokud však onemocnění nereaguje na léčbu (viz. výše o rezistentních bakteriích), může vzniknout nutnost použití invazivních vyšetřovacích technik s odběrem výplachu z průdušek nebo plicního výpotku, aby byl původce zachycen a otestován na citlivost k antibiotikům.

Léčba zápalu plic

Na základě závažnosti momentálního stavu pacienta, jeho věku a přítomnosti dalších onemocnění, rozhodne lékař o nutnosti hospitalizace. Jinak zdraví pacienti ve věku do cca 60 let (případně i starší) mohou být léčeni doma (takovýchto pacientů je většina), pacienti s těžším průběhem pneumonie jsou hospitalizová­ni vždy.

Pokud jsou navíc přítomny známky poruchy vědomí, nestability krevního oběhu či poruchy dýchání, je pacient léčen na jednotce intenzívní péče.

Ve všech případech je ihned (bez znalosti původce, pouze na základě klinického obrazu) zahájena terapie antibiotiky, jejichž účinnost je možno hodnotit cca po 3 dnech (doma léčení pacienti jsou zváni na kontrolu). Ve výrazné většině případů je tato léčba úspěšná. Pouze v cca 10% případů léčba selhává. Pak je vyvíjeno značné úsilí k zachycení původce nemoci a změny terapie v souladu s jeho citlivostí na antibiotika.

Další léčba může zahrnovat použití léčiv rozpouštějících hlen, léčiv proti kašli a jiných medikamentů, pokud to stav pacienta vyžaduje.

U neinfekčních pneumonií jsou podávány kortikoidy.

Trvání léčby je obvykle v intervalu 10 – 21 dní, k úplné úpravě stavu (návrat tělesné pohody) dochází cca za jeden měsíc.

Jak si mohu pomoci sám

Během léčby je nutno dodržovat klid, zprvu vždy na lůžku, zdržet se konzumace alkoholických nápojů a nekouřit. Důležitý je dostatečný přísun tekutin (bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest, minerální vody) a pestrá strava. Prospěšné jsou zábaly hrudníku. Pacient by měl pobývat v prostředí o pokojové teplotě, vzduch může být zvlhčen zvlhčovačem vzduchu nebo např. pokládáním vlhkých tkanin na topení.

Komplikace zápalu plic

U neadekvátně léčených osob existuje možnost vzniku plicních abscesů, zhoršení původních onemocnění pacienta (obstrukční choroby plicní, plicní fibróza atd.) nebo trvalé poškození plicní tkáně se snížením plicních funkcí.

Pneumonie je onemocněním závažnějšího charakteru a u nemocných ve špatném fyzickém stavu i smrtelným (až v 35 % případů). U pacientů, kteří jsou původně léčeni ambulantně, se smrtelné komplikace uvádějí spíše výjimečně, přesto nejsou nemožné. Velmi závažné jsou pneumonie u novorozenců mladších 5 dnů.

Další názvy: pneumonie, pneumonia, zánět plic, bronchopneumonie, komunitní pneumonie, nozokomiální pneumonie, aspirační pneumonie, inhalační pneumonie

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Zkušenosti uživatelů s zápalem plic

Máte zkušenost s zápalem plic?

Zápal plic s vykašláváním krve - Vyrus (06.04.13)

Příznaky

Chodil jsem často ven běhat z kamarády, běhali jsme celý den a já přišel domů a dal jsem si ledové pití z lednice no a po 2 dnech jsem začal kašlat. Tak jsem zůstal doma ležel, jsem potil jsem se, kašlal jsem a asi po týdnu jsem začal vykašlávat krev. Okamžitě jsem si došel k doktorce a ta mi řekla, ať co nejrychleji jedu do nemocnice. V nemocnici mi řekli, ať mi někdo přiveze věci – hlavně pyžamo kartáček atd… Okamžitě mě přijali a hned jsem dostal antibiotika, musel jsem si je dávat každých 12 hod. V nemocnici jsem poté ležel asi 2–3 týdny. Když mě pustili domů, musel jsem chodit na kontrolu plic. Jelikož sem se mohl v plicích nadechnout asi tak z 1/3.

Léčba

Hospitalizace+an­tibiotika

Co mi pomohlo

Hospitalizace + antibiotika

Zápal plic u starého člověka - milan koky (23.02.13)

Příznaky

Jsem starý člověk je mi 64 let. Onemocněl jsem zápalem plic, myslel jsem si, že mám obyčejnou chřipku, z které se vyvinul zápal plic. Byl jsem v nemocnici, kde mi dávali žilní antibiotika, nyní jsem už v domácí péči a dobírám léčbu. Můj stav se mi nelepší, jsem z toho unavený a schvácený, mimo toho mám nemocné srdce a cukrovku.

Léčba

Co mi pomohlo

Onemocnění zápalem plic ve Švýcarsku - Petrakjl (08.11.12)

Příznaky

Nejprve jsem si myslela, že je to obyčejná chřipka.

Léčba

Čtyři dny horečky, kašel, bolest kloubů, nechutenství sníst cokoliv a spousty prášku, které pomohly vždy tak na hodinu mě přesvědčily, že to asi jen chřipka nebude a tak jsem šla k doktorovi. Jsem ve Švýcarsku. I když vám je zlé tak si musíte termín předem sjednat. Přišla jsem tam, sestra – teprve na praxi že školy, nebyla vůbec milá, ale doktorka o to víc.

Měřila tlak, tep, dívala se do uši, krku – provedla opravdu podrobnou prohlídku. Následně odebrání krve – pět minut čekání v čekárně, rentgen, výsledky – ukázala mi rentgen – popsala co je tam, ukázala mi výsledky krve – všechny hodnoty mi podrobně vysvětlila.

Dala mi prášky – ne pouze recept – to asi zřejmě není normální, ale byla jsem milé překvapena, že nemusím do lékárny.

Co mi pomohlo

Oboustranný zápal plic. Antibiotika + Ibubr. na snížení horečky. Bakterie se mi dostaly do plic jistě od děti – neustálý kontakt s nemocnými dětmi, virózy ve škole, epidemie zvracení. Ta se k tomu také přidala. Po 14 dnech bych měla začít fungovat.

Po prášcích jsem vyřízena (2× denně), chuť k jídlu se zatím nevrací, za to obrovská žízeň ano. Bohužel i to co vypiji, vyzvracím.

Bude líp. Jen chci dodat – jsem ráda, že jsem ve Švýcarsku. Po zkušenostech z rodiny – pokud bylo nějaké onemocnění, doktoři nikdy nebyli takto precizní a nikdy se nesnažili s pacientem tolik mluvit – ani s takovou trpělivosti – a to jsem cizinec!

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Inzerce:

Pečujete správně o svou pokožku?

Krásná a zdravá pokožka vyžaduje pravidelnou a hlavně správnou péči. Dvojnásob to platí zejména u atopické pokožky a to nejen v chladném či větrném počasí. (číst dále)