Popis tlustého střeva

Divertikulitida je zánětlivé onemocnění tlustého střeva (intestinum crassum).

Tlusté střevo je dutá trubice dlouhá 100 až 150 cm, která je uložena v břišní dutině. Je to poslední oddíl trávicího ústrojí. Začíná na konci tenkého střeva a končí otvorem řitním. Skládá se ze tří částí: slepého střeva, tračníku (vzestupný, příčný, sestupný a esovitá klička) a konečníku.

Slepé střevo je vakovitě rozšířený první oddíl, uložený pod vyústěním tenkého střeva. Je to nejširší část tlustého střeva, na kterou navazuje červovitý výběžek (apendix).

Tračník obkružuje kličky tenkého střeva, vzestupný leží vpravo, příčný nahoře a sestupný tračník leží vlevo.

Poslední oddíl – konečník (rektum) končí otvorem řitním.

Tlusté střevo má odlišnou stavbu stěny než střevo tenké, proto se divertikly (viz níže) na tenkém střevě nevytváří. Tlusté střevo má na sobě tři samostatné pruhy podélné svaloviny 3 až 4 mm tlusté (taneiae coli). Mezi těmito pruhy je stěna tračníku vyklenuta ve výpuky tzv. haustra, která jsou od sebe oddělena příčnými brázdami

Popis divertilukózy

V tlustém střevě, ale i jinde v trávicí trubici, vznikají drobná vyklenutí střevní stěny. Vyskytují se poměrně často, setkáváme se s nimi u 30-ti % procent lidí nad padesát let (60% populace trpí v dospělosti divertikulární poruchou). Jsou to menší (několik mm) i větší (až 4 cm) váčky - divertikly.

Existují dva druhy divertiklů (váčků) podle toho, čím je tvořena jejich stěna.

Pravé divertikly jsou méně časté a jejich stěna má stejnou stavbu jako stěna tlustého střeva. Nepravé divertikly jsou častější a tvoří je pouze sliznice střeva, která se protáhla ostatními vrstvami stěny střeva vně, nejčastěji v místě průchodu cév.

Místa, kudy se mohou váčky protáhnout, vznikají také při zvýšení tlaku v trávicí trubici (při zácpě), nedostatečným obsahem vlákniny ve stravě (příliš tuhá stolice) a sníženým obsahem vaziva (zejména s narůstajícím věkem). Tyto výchlipky se nejčastěji vyskytují v konečných úsecích tlustého střeva – sestupný tračník a esovitá klička, které jsou nejvíce namáhány.

Pouhý výskyt váčků (divertiklů) se jmenuje divertikulóza a bývá často bez příznaků (asymptomatická) nebo s příznaky nespecifickými (viz dále). Až osmdesát procent pacientů se o tom, že divertikly mají, vůbec během života nedozví. Problémy nastávají až při rozvoji komplikací. Jde hlavně o zánět váčků a krvácení z nich.

Zánět je nejspíše způsoben bakteriemi, které se do divertiklu dostaly ze střeva. Situaci zhoršuje nedostatek vlákniny ve stravě, který způsobuje zácpu (obstipaci) a zvýšenou tuhost stolice, nebo tzv. obrna střeva, které pak neposouvá stolici. Oba tyto faktory způsobují vzrůst tlaku v trávicí trubici. Tlak na poškozené stěny střeva dále zhoršuje jejich stav a umožňuje pomnožení bakterií. Tímto procesem dojde k zánětu.

Zánět pak může narušit i stěnu některých cév, probíhajících ve stěně střeva, čímž dojde ke krvácení. Krvácení může být malé, potom dochází ke snižování počtu červených krvinek - chudokrevnosti (anemizaci) nebo velké, které vede k poklesu tlaku z nedostatku cirkulující tekutiny (hypovolémie).

Rizikové faktory divertikulózy

Divertikulitida je civilizační choroba. Začala se vyskytovat až v době, kdy se lidstvo naučilo pracovat s polotovary a zelenina a ovoce se začaly ztrácet z jídelníčků.

Rizikové faktory jsou špatné stravovací návyky. Pokud se Vám podaří zapracovat na své potravě, zvýšíte příjem zeleniny, ovoce, ryb a vlákniny, tak se Vám to určitě vrátí nejen v souvislosti s nemocemi střev.

Mezi rizikové faktory můžeme řadit určité genetické predispozice, ale také obecně problémy s vyprazdňováním stolice.

S vyprazdňováním souvisí i fakt, že mnoho lidí už chodí na WC ze zcela jiných důvodů, než pro které bylo stvořeno. Chodí tam číst knihy a časopisy nebo luštit křížovky. Nedělejte to. Vaše tělo to pak zbytečně mate, má naučeno, že na záchod se chodí číst, tak proč by dávalo povel střevům, aby se začala hýbat a tlačit „bobek“ ven. Nemaťte svá střeva a čtěte si tam, kde se číst má, tedy v pohodlném křesle.

Prevence divertikulózy

Významným preventivním opatřením je úprava stravovacích návyků, úprava jídelníčku a dodržování pitného režimu.

Jde hlavně o dostatek tekutin (napomáhají rozmělňování stolice), denně byste měli vypít alespoň dva litry tekutin (káva a čaj se nepočítají), abyste docílili pravidelného vyprazdňování a stolice o správné konzistenci.

Důležitý je taky dostatečný příjem vlákniny a pravidelný příjem potravy, nepřejídat se večer a jíst přiměřené množství celozrnných výrobků a ovoce.

To, že zatím žádné obtíže nemáme, neznamená, že bychom své návyky nemuseli upravovat. Varováním nám může být fakt, že v naší populaci výskyt divertikulitidy roste, zatím co v jiných zemích (regiony Asie a Afriky), kde strava obsahuje dostatek vlákniny, se téměř nevyskytuje.

Příznaky a projevy divertikulózy

Divertikulóza(pou­ze přítomnost váčků) většinou nemá projevy žádné a mnoho lidí se o ní nikdy nemusí dozvědět. Příznaky se dostavují při rozvoji komplikací, které jsou ve většině případů velmi vážné.

Akutní divertikulitida

Má rychlý nástup. Nemocný cítí prudké bolesti v levém podbřišku (břiše), někdy ještě zpočátku onemocnění může dojít k vyprázdnění, kdy pozorujeme stolici s příměsí krve. Další příznaky jsou následné poruchy vyprazdňování stolice a odchodu plynů.

Chronická divertikulitida

Je charakterizována trvale se navracejícími bolestmi v levém podbřišku (břiše). Můžeme pozorovat poruchy vyprazdňování – zácpu (obstipaci) a plynatost (meteorismus). Tyto stavy jsou doprovázeny lehce zvýšenou teplotou.

Celý komplet příznaků je pak velmi podobný příznakům zánětu slepého střeva (apendicitida), ale na opačné straně břicha (slepé střevo je vpravo).

Z toho je jasné, že příznaky divertikulitidy nejsou specifické, tedy že mohou poukazovat i na jiné onemocnění, které je lékaři zařazováno mezi tzv. náhlé příhody břišní. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné, abyste se dostavili ihned k lékaři.

Léčba divertikulózy a divertikulitídy

Léčba je jako u všech onemocnění dána stupněm poškození orgánu – střeva. Může být konzervativní nebo v akutních případech chirurgická.

Počáteční fáze nemoci, i jen kdyby šlo o pouhé podezření, vyžaduje klid na lůžku, zákaz příjmu potravy ústy (per os), dostatečný pitný režim, přikládání studených obkladů na podbřišek a užívání antibiotik. Během 24 až 48 hodin by mělo dojít k ústupu obtíží.

Pokud se stav zhoršuje, může to být dáno šířením infekce po střevě (flegmona nebo gangréna střevní stěny), proděravěním střevní stěny (perforace) nebo šířením infekce na pobřišnici (peritoneum). V takovém případě je nutné poškozenou nebo neprůchodnou část střeva odstranit. I zde je více možností jak situaci řešit.

Pokud nejde o velké poškození, je možné vykonat tzv. jednodobou operaci. Chirurg odstraní poškozenou část a zbylé dva konce k sobě opět připojí – vznikne přímo spojení - anastomóza.

Pokud je ale stav střeva a okolí horší, chirurg opět odstraní poškozenou část, ale konce k sobě nepřišije. První konec, ten který je blíž tenkému střevu, vyvede stěnou břišní na povrch a založí tak dočasný vývody střeva (stómie). Druhý konec, ten který je blíže řiti, pouze slepě zakončí. Po zahojení následuje druhá operace, při které chirurg oba konce střev zase spojí a obnoví tak přirozený průběh střevní trubice.

Jak si mohu pomoci sám

Sám si v této situaci nejlépe člověk pomůže, když vyhledá lékaře.

Mírnit příznaky potom napomáhá klid na lůžku s minimem pohybů, dostatečný příjem tekutin a ledování oblasti břicha. Zde je nutné podotknout, že vše má své meze. Není nejlepší cesta, jak si nadměrným ledováním při bolesti břicha, uhnat zánět močových cest.

Dále je dobré pravidelně užívat předepsané léky. Pokud si je máte brát například po osmi hodinách, opravdu si je v tomto čase berte. Všechny léky, které Vám lékař předepsal, doberte. Dnes se často stává, že pacientovi léky zaberou a on má hned pocit, že je zázračně vyléčen. To ale není pravda. Pouze ustoupily příznaky nemoci, tělo ale ještě zdaleka vyléčeno a opraveno není.

Komplikace divertikulózy

Komplikace při divertikulóze nebo následně divertikulitidě jsou mnohé. Jde hlavně o následky zánětu. Může se zde vyvinout absces (dutinka vyplněná hnisem), která buď zůstane uzavřená, nebo se provalí navenek střeva nebo do jiného orgánu. Takovému spojení s jiným orgánem, vzniklým provalením abscesu (dutinky vyplněné hnisem), se říká píštěl.

Píštěl může vzniknout mezi střevem a močovým měchýřem nebo vagínou (pochvou). Pokud k tomu dojde, můžeme pozorovat odchod stolice a plynů pochvou a tmavé zabarvení moči (fekalurie).

K dalším komplikacím dochází při rozšíření infekce na pobřišnici. Pokud dojde k poškození cév, může vzniklé krvácení do střeva nebo do břišní dutiny ohrozit nemocného na životě, tím spíš, že nemusí být zprvu zachyceno. Zanícená střevní stěna může také zbytnět (zesílit) a spolu se zhoustlou stolicí zcela ucpat střevní kanál. Tímto způsobem vznikne střevní neprůchodnost, která jen zhoršuje situaci v části střeva před uzávěrem. V těchto místech pak může dojít ke vzniku a zánětu nových divertiklů.